České firmy bohatnou na vesmírném podnikání

28. prosince 2013, 16:33 - Petr Weikert
28. prosince 2013, 16:33

Vláda letos poslala 14,4 milionu eur do Evropské kosmické agentury. Prý až devadesát procent z částky se vrací v podobě zakázek. Desítky českých firem se díky tomu pustily do vesmírného průmyslu.

České firmy se naučily vydělávat na vesmírném byznysu. Z původní hrstky, která se v oboru pohybovala před pěti lety, kdy Česká republika vstoupila do Evropské kosmické agentury (ESA), je jich nyní 25. Vyrábějí software pro družice, vymýšlejí koncepty bezpilotního řízení, čeští vědci jsou také zapojeni do mise, která vyšle sondu ke Slunci.

Největší zakázku před časem ulovila brněnská firma Frentech Aerospace. Její příběh ilustruje, jak se specifický obor v českých podmínkách rozvíjí z čistě vědecké disciplíny na regulérní průmyslové odvětví.

Brněnský hi-tech

Již několik měsíců pracuje 89 zaměstnanců firmy Frentech Aerospace pro francouzskou společnost Thales Alenia Space na prestižním projektu Iridium Next v hodnotě 2,5 miliardy eur (skoro 68 miliard korun). Ve Frentechu mají konkrétně zakázku na výrobu mechanismů k rozvíjení solárních panelů 81 telekomunikačních družic. „Vyrobíme přibližně 500 kusů. Nyní jsme v přípravné fázi,“ popisuje ředitel firmy Pavel Sobotka.

Díky zkušenostem se Frentech dostal i k další zakázce, tentokrát pro družice Meteosat třetí generace. Dodané technické řešení umožní citlivým přístrojům fungovat v extrémně nízkých teplotách. „Zakázka obsahuje montáž i testování,“ upřesnil ředitel.

Oba obchody uzavřel Frentech jako dodavatel velkých evropských společností. Těžko by se k nim dostával, kdyby se Česko nestalo členem ESA a firma sama nepracovala už léta třeba na výrobě dílů pro leteckou společnost Airbus. „Získali jsme reference, investovali do technologií, dostali důležité certifikace,“ popisuje vývoj ředitel Sobotka.

Generální ředitel Frentech Aerospace Pavel Sobotka. Jeho firma získala ve spolupráci s francouzskou společností Thales Alenia Space zakázku na dodávku mechanismů k rozvíjení solárních panelů na 81 telekomunikačních družic.


Frentech také vyrobil 70 sestav pozlacených zrcadel pro obří antény, které přijímají v poušti Atacama v Chile radiosignály ze vzdálených galaxií.

Na různých vesmírných projektech se v současnosti podílejí i firmy jako Explosia, AŽD Praha, AVX Czech republic či Honneywell International, která spolupracuje na studii konceptů řízení bezpilotních systémů pomocí družic.

Eura pro ESA

Není to ovšem zadarmo. Vloni poslalo Česko do ESA něco přes 11 milionů eur, letos je to už 14,4 milionu (asi 299 milionů, respektive 390 milionů korun). Zhruba 90 procent z této částky se podle ministerstva dopravy vrací zpět v podobě zakázek. Suma se navíc dělí na stálý příspěvek do ESA (zhruba osm milionů eur) a peníze na takzvané volitelné programy, tedy na konkrétní obory. Investice do nich musí vláda dobře zvážit. Pokud tuzemské firmy nejsou v oborech dost silné, na peníze nedosáhnou.

Vloni poslalo Česko do ESA něco před 11 milionů eur, letos je to už 14,4 milionu. Zhruba 90 procent se podle ministerstva dopravy vrací zpět v podobě zakázek.

„Jsme zapojeni například v rámcovém programu pro pozorování Země, v telekomunikačních projektech ARTES, v programu na podpoČesko ru vývoje globálního družicového navigačního systému či v programu na přípravu nosných raket,“ vyjmenovává mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar. Právě tento resort má kosmické programy na starost, podílejí se na nich ale i ministerstva životního prostředí, školství, obrany či průmyslu. Ministerstvo dopravy má sice svůj odbor kosmických technologií, uvažuje ale i o vzniku České kosmické agentury. „Šlo by o malou agenturu, jejímž smyslem by bylo zjednodušit výkon veřejné správy, tedy odstranit současnou roztříštěnost,“ popisuje mluvčí Neusar.

Miliony eur a desetiprocentní celosvětový nárůst zakázek pro dodavatele vesmírných technologií lákají i jiné subjekty než firmy, které se podílejí na družicovém softwaru či přípravě bezpilotních systémů. Ministerstvo dopravy chystá na příští rok podpořit podnikatelský inkubátor, který má firmám pomoci do vesmírného byznysu proniknout. Nabídky na provoz se sešly na ministerstvu celkem tři. Za tou nejžhavější stojí bývalý ministr dopravy Pavel Dobeš, respektive jeho GNSS Centre of Excellence. Členy sdružení jsou Ředitelství silnic a dálnic, Letiště Praha, České dráhy a Řízení letového provozu. Dobešovo centrum, které se specializuje na navigační služby, podpořil nově i pražský magistrát. Na inkubátor, který má podporovat inovativní projekty, přispěje v následujících dvou letech pět milionů korun prostřednictvím své společnosti Rozvojové projekty Praha.

V Česku funguje ještě jeden vesmírný lobbistický klub. Jde o Českou vesmírnou alianci. V jejím čele stojí Pavel Bareš, šéf společnosti Iguassu Software Systems. Iguassu byla první tuzemskou firmou, která v roce 2007, tedy rok před vstupem země do ESA, u této agentury uspěla a spolu s italskou společností ACS získala projekt na automatické rozpoznávání a analýzu informací ze satelitních snímků. Sám Bareš je v oboru významnou postavou, pro ESA pracoval už v roce 1975.

Družice Envisat (ilustrační foto)


Vzhůru ke Slunci

Na projektech pro vesmír se ale nepodílejí jen soukromé firmy. Na vývoji přístrojů pro družici Solar Orbiter, která bude zkoumat heliosféru, se v rámci čtyř projektů podílí pět českých vědeckých týmů. Solar Orbiter se má do roku 2020 dostat do vzdálenosti pouhých 45 milionů kilometrů od Slunce. To je blíže než oběžná dráha Merkuru.

Týmy se daly dohromady v Astronomickém ústavu AV ČR, na Matematicko-fyzikální fakultě UK a v Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Hodnota kontraktu je zhruba 300 milionů eur a v čele konsorcia firem, jež mají dodávat jednotlivé části sondy, stanula britská společnost Astrium UK. Například Astronomický ústav se má podílet na vývoji hardwaru i softwaru určeného k měření a zkoumání rentgenového záření Slunce.

Česko se podle ministerstva dopravy podílí nebo podílelo za posledních pět let už na 120 projektech. „Objem zakázek narůstá s ohledem na vložené prostředky. Je ale obtížné říci, jaký je finanční objem zakázek tuzemských firem. Některé projekty jsou totiž víceleté a jsou financovány průběžně,“ uzavřel Zdeněk Neusar.

Český Galileo

V Praze také operuje centrála evropského navigačního systému Galileo. Česku to přináší spíše prestiž než přímý ekonomický efekt, i tak se však několik místních společností dokázalo v projektu prosadit. Jde o zhruba šestici firem a vědeckých pracovišť. Třeba ČVUT vymýšlí levnější satelitní jednotky pro placení kamionového mýtného. Na vývoji přijímače pro signál ze satelitů Galilea se zase podílí Ústav fyziky atmosféry při Akademii věd. Firma Ekotoxa je součástí projektu Unifarm, jehož cílem je využití satelitního signálu pro navigaci techniky při polních pracích.

Galileo si klade za cíl mít do konce roku šest družic. V roce 2014 by se měly uskutečnit další čtyři vzlety a celý systém by již měl být schopný v omezené míře poskytovat navigační služby. Plně funkčním by se měl stát na přelomu let 2019 a 2020, kdy bude na oběžné dráze 30 satelitů. Centrála Galilea sídlí v Praze od loňského září. Technologická centra agentury se nacházejí v německém Oberpfaffenhofenu u Mnichova a nizozemském Noordwijku.


Čtěte také:

Co nás čeká v kosmonautice v roce 2014

Musk vstoupil do byznysu satelitních služeb, vyslal na orbit první družici

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče