České ekonomice chyběla vnitřní spotřeba

21. března 2012, 07:21 - Jaroslav Vomastek
21. března 2012, 07:21

Je zajímavé porovnat, co loni ovlivnilo růst české ekonomiky ve srovnání s Německem, klíčovým obchodním partnerem. Česko brzdila slabá domácí poptávka a růst byl tažen výhradně exportem. Německo si ovšem k růstu pomohlo i domácí poptávkou, na níž se podílely veřejné investice i spotřeba.

Foto: Profimedia

Druhou polovinu loňského roku v Evropské unii poznamenal strach z dluhové krize. Růst evropské sedmadvacítky zpomalil ve 3. čtvrtletí na meziročních 1,4 procenta. Německo si ale vedlo lépe. Jeho růst o 2,6 procenta sice představuje také zpomalení, ale zároveň se ukázalo, že největší evropské ekonomice pomáhá, že není závislá pouze na zahraniční poptávce. Naopak, německý růst byl tažen především domácí poptávkou.

Německo? Oáza prosperity ve skomírající Evropě

Již od počátku roku 2010 lze ve struktuře českého hrubého domácího produktu pozorovat posilování zahraničí na úkor domácí poptávky. Snížily se veřejné výdaje, což se v Česku promítne víc než v případě ekonomik s větším domácím trhem a rozsáhlejší koupěschopnou poptávkou. Jasně to ukazuje srovnání s vývojem v Německu, s jehož ekonomikou je české hospodářství nejvíce propojeno. Zatímco německý HDP rostl v loňském roce tři procenta, česká ekonomika přibližně jeden procentní bod ztrácela, když její meziroční růst nedosahoval dvě procenta.

Hlavní příčina pomalejšího růstu spočívá v rozdílném vlivu jednotlivých výdajových položek na hospodářský růst v obou zemích. Tuzemský růst byl v průběhu loňského roku tažen téměř výhradně čistým exportem. Výdaje na konečnou spotřebu domácností a vládních institucí v průběhu roku klesaly. Česká republika totiž inkasovala nejen nevýhodu v podobě malého domácího trhu, ale i dopady přijatých rozpočtových úsporných opatření na domácí poptávku.

Utrácela vláda i řadoví Němci

Naproti tomu k německému růstu nejvýrazněji přispěla právě domácí poptávka. Detailní údaje národních účtů ukazují, že spotřeba domácností v Německu loni rostla o 1,5 procenta, což bylo nejvíce od roku 2006. Tomuto výsledku pomohly zejména zlepšující se podmínky na pracovním trhu. V lednu letošního roku klesla německá nezaměstnanost na 6,7 procenta, což je nejnižší úroveň od znovusjednocení. Rostly také výdaje veřejného sektoru, v loňském roce o 1,2 procenta.

Silná zahraniční poptávka po německém zboží povzbuzovala v Německu podnikové investice do strojního zařízení, které loni rostly o 8,3 procenta. Díky vládním výdajům a dobrým klimatickým podmínkám rostly v loňském roce i investice ve stavebnictví, a to o 5,4 procenta, což bylo nejvíce od roku 1994. Zahraniční obchod přispěl výrazně k německému růstu i v loňském roce. Německý vývoz v loňském roce rostl o 8,2 procenta a dovoz o 7,2 procenta.

Ve srovnání se ukazuje se, že ač se našemu zahraničnímu obchodu a průmyslu poměrně úspěšně daří držet krok s vývojem německé ekonomiky, celkové výsledky sráží nedostatečná domácí poptávka. Velmi dobře to také ilustruje vývoj českých průmyslových zakázek v loňském roce: zatímco zakázky ze zahraničí vzrostly o víc než 12 procent, zakázky od tuzemských odběratelů o pět procent klesly.

Autor působí jako ředitel odboru ekonomických analýz Ministerstva průmyslu a obchodu.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče