České drobky na nenasytný stůl

25. října 2011, 13:03 - Táňa Králová
25. října 2011, 13:03

Obchod s potravinami běží hlavně na trase Čína-Česko. V obráceném směru je desetkrát nižší

Se stoupající životní úrovní rostou i chutě Číňanů. Jak je pomáhají ukojit čeští potravináři? Na nenasytném obřím trhu se moc neuplatňují. A když už, spíše než čínské stoly zpestřují nabídku alkoholu v restauracích a barech.
Hlavním vývozním artiklem do Číny je chmel a pivo. Asijský tygr vaří nejvíce piva na světě, navíc tamní trh jako jeden z mála na světě roste. Uvádí se, že Číňané každým rokem vypijí o deset procent piva víc. Do lehkých osmi- a devítistupňových piv, které čínské pivovary obvykle vaří, kupodivu přidávají český chmel. Ten je přitom pro svou jedinečnost dražší než chmel z jiných zemí a tuzemské pivovary ho mnohdy používají jen pro závěrečné chmelení. „Čínští pivovarníci tvrdí, že pivo je díky našemu chmelu lepší a déle vydrží,“ vysvětluje spolumajitel obchodní firmy Arix Stanislav Roháček.
Zatímco ještě v roce 2007 i rok nato odcestovalo do Číny necelých 140 tun proslulého českého chmele, vloni to bylo už více než pět set tun za 75 milionů korun. Za letošních prvních sedm měsíců prodali zdejší obchodníci čínským odběratelům už přes čtyři sta tun chmele.
„Velký nárůst exportu je dán hlavně nákupy Číňanů na spotovém trhu. Za velmi nízké ceny kupují nadbytečný chmel, který není prodán na dlouhodobé kontrakty,“ rozebírá Roháček příčinu takového rozmachu. Výhodným obchodům nahrává celosvětová nadprodukce chmele trvající už třetí sezonu. „Jakmile chmele bude méně a ceny půjdou nahoru, zájem Číňanů o náš chmel zase opadne,“ realisticky očekává obchodník. Přirozeně by si přál, aby si tamní pivovarníci na jedinečný žatecký chmel zvykli a kupovali ho i v budoucnu. Tedy v době, kdy se srovná nabídka s poptávkou a neseženou ho už za hubičku.

Budvar s Bai De Fu

Budějovický Budvar vozí pivo na čínský trh od roku 2008. Letos tam prodá šest set hektolitrů, obdobně jako do Japonska a Vietnamu. „Oproti loňsku objem našeho exportu poněkud klesne. EXPO 2010 bylo přece jenom výjimečnou událostí,“ připomíná mluvčí českobudějovického pivovaru Petr Samec úspěšnou prezentaci na světové výstavě v Šanghaji. Budvar byl oficiálním partnerem národní expozice a díky tomu se jeho loňský export meziročně vyšvihl na téměř trojnásobek, zhruba na 800 hektolitrů.
„Návštěvníci výstavy vypili přes 223 hektolitrů světlého a tmavého ležáku, přestože jeho cena byla poměrně vysoká. Půllitr čepovaného prémiového ležáku stál v přepočtu asi 210 korun, což odpovídá ceně v luxusních šanghajských restauracích pro zahraniční klientelu,“ porovnává Samec. V Číně se pivo prodává pod ochrannou známkou Budějovický Budvar doplněnou tamním ekvivalentem, který se čte Bai De Fu, neboli mít hodně štěstí. Při obchodování s Čínou považuje Budvar za pozitivní, že sudové pivo se stalo standardní položkou vyváženého sortimentu. „Pravidelně tam vozíme i tmavý ležák v sudech a lahvích. Navíc od léta náš importér testuje možnosti pro rozšíření distribuce sudového ležáku v nevratných sudech KeyKeg v oblastech mimo Šanghaj,“ doplňuje mluvčí. Ředitel národního pivovaru Jiří Boček nechyběl mezi evropskými potravináři, kteří letos na jaře doprovázeli agrárního eurokomisaře Daciana Ciolose při obchodní misi do Číny. Smyslem bylo přispět ke vzájemnému respektování produktů se zeměpisným značením. „Unie nyní propaguje tradiční evropské výrobky i v globálním měřítku, a to by mělo podpořit náš export zejména v exotických teritoriích,“ věří Boček. Jaký přínos měla jarní mise? „Zatím jsme ve fázi jednání s čínskými partnery,“ říká Samec. Jak dodává, obchod s Čínou naráží na stále vysokou byrokracii, i když se poměry v poslední době zlepšují.

Z Vizovic do pekingských barů

Hruškovice nebo slivovice představují pro Číňany až příliš tvrdý alkohol. Výrobce destilátů Rudolf Jelínek z moravských Vizovic se jejich zvyky nesnaží měnit, do chuti Asiatů se trefuje „dámským“ pitím. „Do Číny vozíme slabší a sladší výrobky, jako jsou švestkové a třešňové likéry, griotka a další,“ jmenuje ředitel pro export Radovan Seifert. Rudolf Jelínek a Becherovka měli jako dva největší tuzemští dodavatelé alkoholu do čínských barů své místo v českém pavilonu na výstavě EXPO. Na čínském trhu je vizovická společnost čtvrtým rokem, což je příliš krátká doba na pronikavé výsledky. „Každé čtvrtletí tam odchází kontejner,“ uvádí pro představu Seifert. Moravská firma spolupracuje se třemi čínskými importéry, kteří její výrobky přivedou k odběratelům v regionu Šanghaje, Pekingu, Hongkongu a Macaa.
Alkohol z Evropy pijí bohatí Číňané, průměrný občan si ho nemůže dovolit. „Zboží prodražuje vysoké clo. Tvoří padesát až šedesát procent z ceny dováženého výrobku. V barech a restauracích je pak cena asi pětkrát vyšší než u nás,“ porovnává šéf exportu z vizovické likérky. Není zvykem, aby si lidé kupovali lahve domů, alkohol popíjejí hlavně s přáteli v barech.

Daleký a špatně uchopitelný

Rudolf Jelínek a dalších šest tuzemských potravinářských firem se loni v květnu představily na mezinárodním veletrhu SIAL v Šanghaji. Moravská společnost Solca dokonce obdržela za svou pramenitou vodu obohacenou přírodním jódem ocenění za novinku. Souběžně probíhalo EXPO a obě akce se odrazily na výsledcích českého agrárního exportu. „Meziročně stoupl ze 144 na 197 milionů korun,“ porovnává Helena Šindlerová z ministerstva zemědělství.
Výměna v protisměru je ale stále desetinásobně vyšší. Čína loni dodala na tuzemský trh agrární produkty a potraviny za více než dvě miliardy korun. Dovozu vévodily ryby, ovoce a zelenina, konzervovaná rajčata a ořechy. „Vozí se také koření i střeva pro uzenářskou výrobu,“ doplňuje mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová. Letos se vzájemný obchod vyvíjí obdobně jako v minulém roce, kdy záporné saldo přesáhlo 1,8 miliardy korun.
Komora je přitom přesvědčena o tom, že potenciál je v agro-potravinářské oblasti zcela nevyužit. Za hlavní překážku, která limituje větší průnik tuzemských producentů na nenasycený trh, považuje jeho specifika, vzdálenost a obtížnou „uchopitelnost“ v rozměrech českého potravinářského vývozu. „Mezi čínská specifika patří především politické otevírání dveří, bez nichž se tam byznys nedělá a dělat nedá,“ zdůrazňuje Večeřová. Profesní komora proto označuje za zásadní zlom v možném posílení obchodu s asijskou velmocí rok 2007, kdy se uskutečnila mise tehdejšího ministra zemědělství Petra Gandaloviče (ODS) v doprovodu podnikatelů. „Agrární vývoz do Číny se ve zmíněném roce proti předchozímu téměř zdvojnásobil. Dá se tedy soudit, že cesta měla pozitivní efekt,“ hodnotí za ministerstvo Šindlerová. Dva kontrakty, uzavřené během mise, považuje komora za dobrý výsledek. „Zejména ale byly navázány úvodní kontakty s dohodou, jak bude pokračovat spolupráce za podpory čínského velvyslanectví v Praze,“ připomíná Večeřová.

Žízeň po mléku

„Kdybychom byli schopni vyrobit dvakrát tolik sušeného mléka, určitě ho tam prodáme,“ tvrdí Tomáš Dolínek ze společnosti Interlacto, která s Čínou obchoduje. Kontraktu nemusela jít ani moc naproti, našli si ji Číňané vyhledávající dodavatele sušeného mléka. „Ve větším vývozu nás omezuje kapacita výroby,“ vysvětluje zástupce uskupení, jehož vlajkovou lodí je jihlavská mlékárna Moravia Lacto. V Číně dostane firma za „sušák“ o něco lepší cenu, než za jakou by ho prodala na evropském trhu. „S vývozem to ale není úplně jednoduché. Číňané jsou přísnější na parametry sušeného mléka a obchod je náročný na logistiku,“ poznamenává Dolínek.
Čína podporuje svůj vývoz, dovozu ovšem brání různými překážkami. Zakazuje dovoz živého skotu a hovězího masa, vepřové a drůbeží maso vezme jen od podniků prověřených vlastními inspektory, u ovoce má přísnější podmínky na obsah některých pesticidů než EU. „Snadnější administrativě při dovozu agrárních produktů a potravin pomáhá, že naše dozorové orgány jsou registrované v elektronickém systému čínské inspekce,“ doplňuje Šindlerová.
Než se někdo dostane se svými produkty do Číny, musí předtím většinou uběhnout hodně dlouhou trať. Úspěšní doporučují především trpělivost, znalost trhu, dokonalý překlad a úzkou spolupráci s firmami, které se na tamním trhu již uplatnily. „Je to o dlouhodobém budování vztahů, které se neobejde bez každoroční účasti na veletrhu SIAL za účasti vrcholných státních představitelů,“ připojuje Večeřová. Přáním potravinářů je hlavně nesměšovat obchod s politikou.

GRAF:
Česko-čínský obchod Jak se vyvíjí agrární obrat s Čínou – v miliardách korun
2002*1,86
2003*2,45
2004*2,09
2005*1,71
2006*1,91
2007*2,24
2008*2,24
2009*1,95
2010*2,25
2011+*1,36
+ leden–červenec
pramen: ministerstvo zemědělství

GRAFY:
Jednosměrka z Asie Dovoz čínských potravin a agrárních produktů do Česka – v milionech korun
2002*1819
2003* 2360
2004*1994
2005*1658
2006*1856
2007*2147
2008*2173
2009*1809
2010*2048
2011+*1236
Vývoz českých potravin a agrárních produktů do Číny – v milionech korun
2002*40
2003* 89
2004*98
2005*54
2006*55
2007*94
2008*69
2009*144
2010*197
2011+*128
+ leden–červenec
pramen: ministerstvo zemědělství

BOX:
Ořechy a česnek za chmel Hlavní dovozní položky v roce 2010
Položka*Množství (v tisících tun)*Hodnota (v milionech korun)
Ovoce a ořechy*9,8*216,9
Cibule, česnek a pór*3,2*194
Konzervovaná rajčata*10,4*146
Filé a rybí maso*2,4*128

Hlavní vývozní položky v roce 2011
Položka*Množství*Hodnota (v milionech korun)
Chmel (t)*506*75
Pektiny (t)*223*43
Pivo (tis. hl)*14,5*22 Minerálky (hl)*1,7*14
pramen: ministerstvo zemědělství

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče