Česká letadla dobývají Ameriku

10. března 2008, 00:00 - Marcela Honsová
10. března 2008, 00:00

VÝROBA ULTRALIGHTŮ - V devadesátých letech minulého století se v Česku zrodil velmi prosperující obor – výroba ultralightů. V současnosti znají česká letadla sportovní piloti po celém světě. Díky vysoké kvalitě patří tuzemští podnikatelé mezi trojici nejúspěšnějších exportérů utralehkých letadel.

Stačí osmdesát metrů a ultralehké dvoumístné letadlo se odlepí od země. Prosklená kabina nad hlavou umocňuje pocit, že křídla máte vlastně vy. Ve srovnání s obrovskými dopravními letadly, kde se blíž k nebi zvedá vlastně obrovský obývák se stovkami lidí, opravdu zažíváte pocit, že letíte. Překonáváte zemskou přitažlivost, během pár sekund se cítíte jako ptáci.

Piloti malých sportovních letadel tvrdí, že tenhle povznášející pocit nikdy neomrzí. A na to v devadesátých letech vsadili lidé, kteří už se vznášeli nad zemí. Pomyslná křídla jim narostla vlastně dvakrát. Za socialismu jako rogalistům, po revoluci jako podnikatelům.

„Za minulého režimu se létalo hlavně na rogalech. Tyhle nadšence honili policajti, protože se báli, že uletí do zahraničí. Proto jenom některá rogala měla i motory. A právě oni, ale také letečtí odborníci, kteří odešli z krachujících velkých leteckých podniků, zakládali po revoluci progresivní firmičky. Zpočátku dělali všechno vlastníma rukama. Uměli navrhnout letadla a také je vyrobit, byť třeba v garáži,“ vzpomíná Václav Chvála, hlavní inspektor Letecké amatérské asociace.

Ultralehká letadla tuzemští výrobci vyvážejí do většiny evropských zemí, ale také do USA, Kanady, Austrálie, Japonska a v poslední době i do Jižní Koreje, Číny, Indie a Jižní Afriky. Ve sportovním letectví, stejně jako v jiných technických oborech, existuje i mezi státy Evropské unie silná konkurence. U nás je kolem 14 výrobců, v Německu čtyři, v Itálii jsou tři. Ve Francii je jich 23, ale nic nevyvezou mimo hranice své země. Z Česka se ročně exportuje až 600 letadel. „Menší výrobci za rok udělají kolem deseti letadel, ti větší pak 40 až 60, někteří dokonce až dvě stě letadel,“ říká Chvála.

VÝZNAMNÉ ČESKÉ FIRMY VYRÁBĚJÍCÍ ULTRALIGHTY

Atec Libice nad Cidlinou, Aveko Brno, Czech Aircraft Works Staré Město, Dova Paskov, Evektor – Aerotechnik Kunovice, Fantasy Air Písek, Jihlavan airplanes Jihlava, TL Ultralight Hradec Králové, Urban Air Dolní Libchavy, UL – Jih Kaplice.

Pramen: Letecká amatérská asociace ČR

Nejprve jsme konkurovali cenou, dnes už kvalitou

„Za socialismu se nesmělo létat soukromě, nebo to bylo velmi obtížné. Hodně lidí by rádo létalo, ale neměli letadla a my jsme vsadili na to, že situace tu začne být stejná jako v jiných západoevropských zemích, viděli jsme perspektivu a myslím, že jsme se trefili,“ uvažuje jeden z výrobců ultralehkých letadel Jan Franěk z firmy Atec v Libici nad Cidlinou, která vyváží 90 procent své produkce. Společnost zaměstnávající 25 lidí vznikla v roce 1992 z iniciativy dvou strojařů a zároveň fandů do letectví. Franěk tvrdí, že piloti, kteří si pořizovali ultralight na začátku devadesátých let, už si kupují nový. Plno hlásí i letecké školy v tuzemsku, takže se výrobci letadel nemusejí bát o nové zákazníky.

„Jsme světová velmoc ve výrobě ultralehkých letadel. Vedle nás si dobře vedou ještě Italové a Němci,“ tvrdí Jan Fridrich, viceprezident pro zahraniční záležitosti, průmysl a vnitřní audit Letecké amatérské asociace.

A proč si stojíme ve světě tak dobře? „Začali jsme nejprve konkurovat cenou, což už dneska kvůli klesajícímu euru a dolaru, skoro neplatí. Nyní už konkurujeme jen kvalitou,“ míní podnikatel Franěk. Připouští však, že se jedná o stále obtížnější byznys. „Ale určitě jsme nešlápli vedle.“

Letecký inspektor Chvála vidí úspěch českých podnikatelů v entuziasmu a v nasazení lidí, kteří v počátcích pracovali od rána do večera, včetně víkendů. Chtěli se uživit. Prodali vlastní auta, vzali si půjčku na barák, do podnikání dali své vlastní peníze. Věděli, že když se to nepovede, tak jsou žebráci, což neplatilo ve velikém průmyslu, kde se pohybovali manažeři s cizími penězi.

Stravenky, mobil a služební letadlo

V současné době registruje Letecká amatérská asociace na území Česka více než 2000 ultralehkých letadel a více než 3400 jejich pilotů. Létání je, bylo a bude záležitostí bohatších lidí. Cena slušně vybaveného letadla začíná na 1,5 milionu korun. Amatérský ultralight, který si může člověk sám postavit ze zakoupených stavebnicových dílů, stojí do půl milionu korun.

V porovnání s cenami aut a jejich životností jsou ale ultralehká letadla ekonomicky zajímavější. Ovšem ultralighty nesmějí jejich majitelé používat ke komerčnímu podnikání, jako například k vyhlídkovým letům či jako vzdušné taxi.

„V Novém Městě nad Metují máme jednu strojírenskou firmu, do další v Horním Slavkově létám přes celou republiku na letiště v Karlových Varech. Ráno vytáhnu na letišti v Novém Městě ultralight z hangáru, udělám si předletovou přípravu, natankuji a letím vzdušnou čarou 260 kilometrů. Za hodinu patnáct minut jsem na místě a celý den tam dělám, večer zase letím domů. Kdybych to jel autem, tak je to 320 kilometrů, při dnešním provozu bych jel přes čtyři hodiny. Autem bych jel za 1800 korun. Letadlem, když se budu toulat a užívat si cestu, tak mě tři hodiny letu přijdou na polovinu,“ vypočítává Jakub Bahník, který v Novém Městě vede jednu z firem společnosti ZBA. Ta má dohromady kolem osmi podniků zabývajících se strojní výrobou, stavebnictvím a obchodem. Celkem zaměstnává 700 lidí.

Ultralehké letadlo si Bahník nejprve pořídil proto, že se mu létání líbilo. Dnes vidí i jeho nesporné kvality v byznysu; když je potřeba, usedá kvůli práci do letadla i každý den. Tvrdí, že podobnou cestou jdou též další podnikatelé, protože létání je časově i ekonomicky výhodné. Jediný náročnější moment je při vzletu a přistání, zatímco na silnici je nebezpečně stále.

„Podnikatelé používají ultralight běžně. Lze ho legálně koupit a přihlásit do firmy jako dopravní prostředek, stejně jako automobil. Účetnictví je stejné. V podnicích, kde je majitel nebo ředitel fanda do létání, se letadlo využívá, protože má spoustu pozitivních aspektů. Je bezpečnější a zajímavá je i časová a ekonomická úspora. Spojíte příjemné s užitečným, pracujete a přitom se u toho bavíte,“ uvádí Bahník. Po vstupu Česka do Schengenu se navíc od dubna otevře i letecký provoz a podnikatelé budou bez problémů létat i na zahraniční služební cesty.

Proč právě ultralehká letadla?

Ultralighty jsou určeny pro létání v Evropě i v zámoří. Jejich maximální vzletová hmotnost podle Evropské agentury pro bezpečnost civilního letu včetně jednoho či dvou pasažérů a plné nádrže je 450 kilogramů. Se záchranným systémem neboli padákem je to 472,5 kilogramu. Minimální rychlost, které se také říká pádová, je 65 kilometrů. Původně mohla mít letadla maximálně 210 kilogramů a právě zvýšení hmotnosti přineslo boom ve výrobě letadel.

„Najednou jsme koncem devadesátých let skočili z lehoučkých letadýlek na relativně těžší. Mohli jsme počítat se dvěma pasažéry, což již je pro létání také atraktivnější,“ vzpomíná na zlom v leteckém podnikání inspektor Chvála. Letadla začala mít také větší výkony, zpočátku létala kolem 160 kilometrů, nyní 250 kilometrů v hodině. Všechny ultralighty jsou vybaveny rakouským motorem Rotax 912, který byl původně vyvinut pro sněžné a vodní skútry. Nejprve měly 80, nyní 100 koní.

Certifikace takového letadla vyjde firmu na statisíce korun. Kdyby ovšem společnosti vyráběly letadla nad tyto hranice, takzvané vyšší kategorie, přišlo by je schválení mnohem dráž. To už by pro ně nezajišťovala Letecké amatérská asociace, ale Úřad pro civilní letectví za více než deset milionů korun. „Takové náklady by se musely odrazit v ceně letadel. Kdo by je pak v tuzemsku proboha kupoval! Proto se všichni chytří tlačí do nižší kategorie,“ míní inspektor Chvála. To je tady jeden z hlavních důvodů, proč se čeští podnikatelé zaměřují na výrobu ultralehkých letadel.

Ovšem výrobcům tradičních letadel se příliš jednoduché schvalovací postupy nezamlouvají a producenty ultralightů označují za nekalou konkurenci. V Evropské unii chtějí prosadit svá pravidla. „Na jejich postupy by dosáhli možná dva čeští výrobci, ostatní by to finančně nezvládli, nebo by museli přesunout výrobu na Ukrajinu a pak prodávat čistě do Ameriky, Austrálie,“ uvažuje Fridrich. Nové předpisy z Unie podle něj hrozí v průběhu dvou až tří let.

Útok na americký trh

V USA létají amatéři na lehkých sportovních letadlech o maximální hmotnosti až 600 kilogramů a minimální rychlosti 83 kilometrů v hodině. Ovšem to je kategorie, která platí v Americe teprve dva roky, a schopni akceptovat ji byli právě evropští výrobci, mezi prvními Češi. „První letadlo, které bylo v této kategorii puštěno do provozu v Americe, byl český typ Eurostar pod obchodním názvem Sportstar,“ tvrdí Chvála.

Jeho kolega z Letecké amatérské asociace Fridrich doplňuje čísla: „V první pětici výrobců lehkých sportovních letadel pro americký trh jsou čtyři z Evropy. Přičemž Češi drží třicet procent amerického trhu.“

Trh ve Spojených státech je náročný. Nestačí letadlo jen prodat, ale je třeba včas zajistit také odpovídající servis.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče