Češi v Mekce obchodu

21. května 2010, 17:08 - Kateřina Menzelová
21. května 2010, 17:08

S východoasijským městem máme více než deset let aktivní obchodní bilanci

Jsme velmi pragmatičtí, když můžeme někde udělat byznys, jdeme do toho, říkají sami o sobě obyvatelé Hongkongu. Město je Mekkou milovníků obchodu. Řadu let po sobě byl Hongkong označen za nejsvobodnější ekonomiku světa. Výhody obchodování si uvědomují i čeští podnikatelé. Hongkong je jedním z mála asijských trhů, na kterém má Česko pozitivní obchodní bilanci.

O luxus je zájem Zatímco realitní trhy v západní Evropě a ve Spojených státech zasáhly turbulence, ten hongkongský je na vzestupu. A o luxusních rezidencích to platí dvojnásob. I když byl Hongkong vždy považován za jedno ze světových finančních center, ceny bydlení byly v porovnání s New Yorkem nebo Londýnem podstatně nižší. Recese ale toto změnila. V současné době jsou na trhu k mání dva luxusní apartmány, za něž bude muset zájemce zaplatit bezmála 39 milionů dolarů. Ještě nedokončené rezidence s výhledem na hongkongský přístav mají aspiraci stát se nejdražším bydlením na světě. Například v Londýně jsou dnes ceny luxusních bytů zhruba o pětinu nižší, než byly v březnu 2008.
Za boom na trhu s exkluzivním bydlením vděčí Hongkong dobré kondici čínské ekonomiky. Silné poptávce odpovídá i růst cen. Během loňského roku se zvedly až o 45 procent. Od cen realit se odvíjejí prognózy hongkongské ekonomiky. Hlavním příjmem tamní vlády jsou totiž zisky z aukcí pozemků, jichž je v Hongkongu omezené množství. A zájem kupců podporuje aktivitu tamních developerů. Nikoho nepřekvapilo, že ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku se hongkongská ekonomika zvedla o 2,6 procenta. A to hlavně díky situaci v realitách.
Nemovitostní trh není samozřejmě jediným barometrem stavu ekonomiky. Nelze tvrdit, že se Hongkongu již zcela podařilo překonat následky krize. Nezaměstnanost dosahuje 5,4 procenta, což je na tamní poměry vysoká hodnota. Tržby maloobchodníků byly v polovině loňského roku v meziročním srovnání o 5,5 procenta níže a ceny bydlení ve střední a nižší kategorii jsou stále o třetinu nižší, než byly v roce 1997, kdy dosahovaly maxima.
O luxusní bydlení mají v Hongkongu zájem především obyvatelé Čínské lidové republiky (ČLR). Ti disponují značnými úsporami, a navíc stále mají poměrně snadný přístup k nízko úročeným úvěrům. Čínská vláda také doposud neodstranila restrikce na pohyb kapitálu za hranice. To se ale Hongkongu netýká. Statistiky hovoří o tom, že až polovinu kupců toho nejdražšího bydlení tvoří právě Číňané. Někteří ekonomové už varují před vznikem bubliny. Splasknutí obdobné bubliny postihlo Hongkong v roce 1997 v průběhu asijské finanční krize. Tehdy spadly ceny realit až o 60 procent. Většina asijských zemí v té době devalvovala své měny vůči americkému dolaru, Hongkong překonal krizi poklesem cen. V důsledku toho – jak uvedl časopis BusinessWeek – se přes sto tisíc domácností ocitlo v dluhové pasti. Výše hypotečních úvěrů zcela nekorespondovala s cenami bytů, které by mohli majitelé při jejich prodeji dostat.

Pomoc z Pekingu Ještě loni musel Hongkongu pomáhat překonat krizi Peking. Vláda rozhodla o tom, že v Hongkongu vydá bondy denominované v jüanech a usnadní tamním firmám získat úvěr. Hongkongská ekonomika loni přesto klesla o tři procenta. Šlo o vůbec první propad hospodářství od roku 1998. Dnes je ale situace optimističtější. „Ekonomika je na tom lépe. Vzmáhá se výroba, všichni jsou velmi pozitivně naladěni. Neznámou je revalvace jüanu, ke které tlačí čínskou vládu hlavně Spojené státy. Takový krok zvýší výrobní náklady a výdaje na pracovní sílu,“ říká Roy Chung, viceprezident Federation of Hong Kong Industries. Hongkongské společnosti totiž již od 70. let přesouvají výrobu kvůli nesrovnatelně nižším nákladům do Číny. Doposud tam proinvestovaly přes 240 miliard dolarů. Podnikatelé z Hongkongu, který má necelých sedm milionů obyvatel, zaměstnávají přes dvanáct milionů lidí v ČLR. Zatím tedy platí i rovnice: Pokud se zdárně rozvíjí čínská ekonomika, roste i hospodářství Hongkongu.
Pro Hongkong je významná také ochota Číňanů jezdit do Hongkongu utrácet peníze. Město je centrem konzumu. Není výjimkou, že Číňané tam během roku zajedou na nákupy i šestkrát. Pochvalují si, že tamní zboží je v porovnání s tím v Číně kvalitnější a levnější. V únoru letošního roku se maloobchodní tržby zvýšily o 36 procent, což je nejrychlejší tempo od roku 1988. „Hongkongský maloobchodní trh by byl zcela zdevastován, kdyby čínští zákazníci přestali jezdit na návštěvu,“ tvrdí pro agenturu Bloomberg Kevin Lai, ekonom společnosti Daiwa Capital Markets Hong Kong. „Polovina davu v obchodních centrech by byla pryč,“ dodává. A Číňané mají co utrácet. Dle analytické firmy Hurun se počet Číňanů s majetkem přesahujícím deset milionů jüanů (necelých 1,5 milionu dolarů) zvýšil letos o šest procent a dosahuje 875 tisíc.
Jen v únoru vzrostl počet návštěvníků z ČLR bezmála o polovinu a měsíčně dosáhl 2,87 milionu. Ročně Hongkong navštíví 50 milionů Číňanů. Zájem mají hlavně o luxusní zboží, protože to je v Číně zatíženo vysokými daněmi. Nejméně třicetiprocentní daň je uvalena na kosmetiku, dvacetiprocentní na značkové hodinky a desetiprocentní na golfové vybavení. V Hongkongu je vše od daně osvobozeno. Producenti luxusního zboží vycházejí kupujícím vstříc. Louis Vuitton i Gucci mají v Hongkongu celkem sedm obchodů, Prada dokonce devět. Ne nadarmo se říká, že za svůj rozvoj vděčí Hongkong třem tokům, a to zboží, návštěvníkům a kapitálu. „ČLR má tolik hotovosti, že může jednoduše podporovat ekonomiku Hongkongu,“ říká Kevin Lai.

Čínská konkurence Hongkong je atraktivním místem nejen pro nákupy, ale také pro podnikatele. Reklamní slogany lákají do Hongkongu coby vstupní brány Číny. Je pravdou, že stále více zahraničních firem vstupuje na čínský trh přímo, aniž by využívaly Hongkongu jako základny. Nejlidnatější země světa zvyšuje svou konkurenceschopnost: zlepšuje se jazyková úroveň mladých lidí, roste nabídka moderních kanceláří, zdokonaluje se tamní právní systém a v porovnání s Hongkongem nabízí Čína v průměru nižší náklady. Ekonomové a analytici jsou ale přesvědčeni, že si Hongkong i nadále udrží pozici finančního a obchodního centra Asie. Alespoň tedy pro příští dekádu.
Přes nepočetné zastoupení českých podnikatelů v Hongkongu vyznívá vzájemná obchodní bilance pozitivně pro Českou republiku. „Hongkong představuje pro Česko jeden z největších exportních trhů v Asii, respektive mimo Evropu vůbec,“ říká Roman Seidl, obchodní vicekonzul v Hongkongu. „Jde o jedno z mála asijských teritorií, kde máme od roku 1999 nepřetržitě aktivní obchodní bilanci,“ dodává. Obchodní obrat loni překročil 354 milionů dolarů, přičemž vývoz z Česka činil 292,6 milionu dolarů.
Z Česka do Hongkongu směřovaly hlavně tantalové a keramické kondenzátory, induktory, procesory a řídicí jednotky, telefonní přístroje pro bezdrátové sítě, části strojů na automatické zpracování dat, skleněné výrobky, imitace perel a drahokamů, průmyslové výrobky a stroje, jejich náhradní díly a komponenty, elektrické stroje a přístroje, hračky, videohry a plastový odpad. Dle údajů Hong Kong Trade and Development Council (Hongkongské obchodní rady) je mezi českými firmami, které se zabývají dovozem, největší zájem o hongkongské veletrhy zaměřené na hračky, spotřební elektroniku, dárkové a reklamní předměty, domácí potřeby, osvětlení a šperky.
„Na samotném hongkongském trhu mají perspektivu především výrobci značkového a kvalitního spotřebního zboží, elektronických a elektrotechnických komponentů, oděvní bižuterie a dalších subdodávek pro oděvní průmysl,“ domnívá se Seidl. Zboží dopravené do Hongkongu ale může „cestovat“ dále. Přes Hongkong prochází značná část zahraničního obchodu Číny a je vstupní branou i na další trhy regionu. „Více než osmdesát procent do Hongkongu dovezeného zboží je následně reexportováno,“ upřesňuje Seidl. Pobočku v Hongkongu si zatím zřídila například Preciosa, Lasvit, Mivvy, Whiteberry, donedávna tam působil Jablonex. „Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi je takových firem z Česka poměrně málo,“ přiznává Seidl. Je to prý dáno mimo jiné tím, že velká část českých exportérů místo založení vlastní firmy raději využívá jednodušší cesty, kterou je spolupráce s místními obchodními společnostmi. A jak lze usuzovat z poměrně značného objemu exportu, tento typ spolupráce funguje.

Výhody něco stojí Hongkong představuje otevřený ekonomický systém. Jde o jedno z nejvíce globalizovaných hospodářství na světě. Opakovaně je Hongkong hodnocen jako nejsvobodnější ekonomika světa. Letos v dubnu vydala Čínská akademie sociálních věd hodnocení konkurenceschopnosti čínských měst. Hongkong opět obhájil první příčku. Za ním následují Šen-čen, město v bezprostředním sousedství Hongkongu, Šanghaj, Peking a Kanton, další soused Hongkongu. Je bezcelním přístavem, nejsou tam uplatňovány žádné tarifní ani netarifní překážky. Atraktivní je také díky velmi nízkým daním. Ty korporátní dosahují 16,5 procenta. Mezi dalšími výhodami je často zmiňováno kvalitní právní prostředí, nezávislá justice, prvotřídní služby, volně směnitelná měna, rozšířená angličtina či bezvízový styk s mnoha zeměmi světa.
Na druhé straně se ale firmy musejí připravit na to, že za poskytnuté výhody budou muset platit. Sám Hongkong si je dostatečně vědom svého mimořádného postavení vůči obrovskému a dynamickému trhu kontinentální Číny. „Překážkou pro české podnikatele tak mohou být poměrně vysoké životní náklady spojené s dlouhodobým pobytem, zejména náklady na bydlení,“ tvrdí Roman Seidl. Jeho slova potvrzují i statistická data. Z nejnovější studie mezinárodní realitní společnosti Cushman & Wakefield vyplývá, že v žebříčku nejdražších kancelářských ploch na světě patří Hongkongu třetí příčka. Za metr čtvereční zaplatí podnikatelé 1207 eur ročně, zatímco za nejlukrativnější kanceláře v Česku je to 404 eur.

Box: Hongkong Nový ráj vinařů Úřady před dvěma lety odstranily daně na víno i veškeré papírování
Češi objevují hongkongský trh s vínem. Před dvěma lety se prvního ročníku Hong Kong International Wine Fair zúčastnili dva moravští producenti – Kolby a Vinařství Petr Skoupil, loni se k nim ještě přidalo JZD Slušovice. V Hongkongu představili bílá i červená vína, včetně ledového a slámového vína. Asijskému vkusu prý lépe vyhovují bílá a spíše sladší česká vína, u žen je populární ledové víno. Dle údajů Českého statistického úřadu dosáhl export vína z červených hroznů z Česka do Číny pouze čtyř tisíc dolarů a do Hongkongu tří tisíc dolarů. O rok později do Číny směřovalo víno již za 133 tisíc dolarů a do Hongkongu za třináct tisíc dolarů. „Naším cílem je, aby na letošním ročníku veletrhu počet vystavovatelů z Česka vzrostl na šest až deset, a doufáme, že se přidají také výrobci tvrdšího alkoholu,“ říká Ivona Táborská z pražské pobočky Hongkongské obchodní rady.
Hongkong se chce stát jedním z nejdůležitějších trhů s vínem na světě. O tom, že nejde jen o pouhou proklamaci, se přesvědčila aukční síň Sotheby’s. V loňském roce tam uspořádala dvě aukce archivních vín, během nichž se jí podařilo utržit 14,3 milionu dolarů. Naproti tomu v New Yorku prodala vína za „pouhých“ 10,5 milionu dolarů, v Londýně za osm milionů dolarů. I když New York i nadále zůstává hlavním trhem pro archivní vína, poptávka v Hongkongu roste rychle. V letošním roce se očekává, že by se na tamním trhu mohlo v aukcích zobchodovat víno za 60 milionů dolarů, což by byl dvojnásobek sumy dosažené v Londýně. Rychlejší růst tržeb v Hongkongu v porovnání se zavedenými trhy je důsledkem finanční krize. Ta se dotkla především bohatých lidí na Západě, ale Číňany recese nepostihla a pro movité se investování do vína stalo módní záležitostí. „Obchod s vínem se nyní posouvá ze Západu na Východ,“ konstatuje pro časopis Time Gregory De’eb, spoluzakladatel hongkongské společnosti Crown Wine Cellars.
Zájem o víno v bývalé britské kolonii je patrný již delší dobu. Tamní sběratelé vlastní sedmnáct procent světových zásob kvalitních vín. Až donedávna byly ale zásoby skladovány mimo území Hongkongu. Daň na víno totiž dosahovala až 80 procent. Tu místní úřady před dvěma lety odstranily. Navíc bylo zrušeno veškeré „papírování“ spojené s dovozem vína. A to mělo okamžitý dopad. Během dvanácti měsíců od zrušení daně se import vína zvedl o 64 procent, za prvních devět měsíců loňského roku o přibližně 40 procent. V Hongkongu začalo testování vína, pořádají se semináře, otevírány jsou vinotéky.
V Asii žije polovina světové populace, ale na region připadá pouze sedm procent celkové konzumace vína. To dává dostatečný prostor k expanzi. Pozici Hongkongu coby asijského centra obchodu s vínem má pomoci nulové daňové zatížení a také špičková logistická infrastruktura. Dnes nejvíce vína dováží z asijských zemí Čína. Jenže producenty odrazuje dle magazínu Time dovozní politika – víno je zatíženo 48procentní daní a z každé dodávky mohou úřady odebrat tři láhve na zkoušku. To je nepříjemné zvláště pro obchodníky, kteří nabízejí vína vyšší cenové kategorie. Hongkong se proto snaží, aby vína, která budou směřovat do Číny přes jeho území, byla od daní osvobozena.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče