Češi opět v sedle

22. října 2007, 00:00 - Petr Bayer
22. října 2007, 00:00

VÝROBA KOL - Česká republika se stává velmocí ve výrobě jízdních kol. Po krachu závodů s ještě socialistickou minulostí se zvedla nová vlna masivní české provenience reprezentovaná dvěma desítkami značek. Výroba kol se totiž vyplácí díky ochranářským opatřením Evropské unie proti likvidačním dovozům z Asie.

Kdo před dvaceti lety nejezdil na favoritu, měl esku nebo velamos. Dnes jsou obchody napěchovány plejádou domácích kol různých značek a typů. Author, Rock Machine, 4ever, Superior nebo Apache se předhánějí s nabídkou elegantních silniček, krosových univerzálů či válečníků do terénu. Málokdo by přitom podle exoticky znějících názvů na naleštěných rámech hledal v jejich rodném listu domácí adresu.

A pak že to nejde

V dávné minulosti vystavěla Čína proslulou zeď před vpády nepřátel na svá území. Nyní se situace obrátila a Evropská unie vybudovala celní hráz před invazí čínských kol. „Dovozy kol z Čínské lidové republiky v současné době podléhají antidumpingovému clu ve výši 48,5 procenta,“ říká Matyáš Vitík z ministerstva průmyslu a obchodu. Čeští výrobci na tom jednoznačně vydělávají. Po vstupu do Unie tak konečně dostali do rukou zbraň proti záplavě levných výrobků z nejlidnatější země světa.

Letos se podle odhadů v Česku smontuje až 500 tisíc kol. Takovéto produkce bylo přitom naposledy dosaženo před více než deseti lety. „Bez ochranářské politiky by nás Čína převálcovala a znamenalo by to celkový útlum výroby kol v Evropské unii,“ tvrdí jednatel společnosti 4ever Petr Brož. „Před zavedením cel se žádný výrobce dlouho neudržel. Firmy sice vznikaly, ale rychle končily,“ přidává se majitel značky Amulet Richard Žák. Za velmi významnou pomoc to považuje i výrobce Bike Fun International ze severomoravské Kopřivnice.

Ovšem výrobci kol často dovážejí součástky z Asie. Vysokému clu na díly z Číny a Vietnamu se mohou vyhnout, pokud jejich hodnota nepřesáhne na celkové ceně bicyklu 60 procent. Takto ale lze smontovat maximálně 300 kol měsíčně. „V případě, že to firma poruší a provalí se to, ztrácí dané povolení a zavře montáž. Z tohoto titulu se držíme v kalkulacích daleko od 60procentního podílu,“ upozorňuje Brož.

V tuto chvíli však není jisté, zda-li se celní zeď nakonec nezřítí, neboť současná opatření platí pouze do roku 2010. „Tudíž je možné, že za tři roky se opět nastartuje útlum, pokud se Evropská unie nad námi výrobci nerozhodne držet ochrannou ruku dál, ať už jakýmkoliv způsobem,“ obává se Brož.

Asie útočí ze všech stran

Na tuzemském trhu se podle odborníků ročně prodá přibližně 400 tisíc kol, která většinou pocházejí z asijských importů. Hlavními dovozci, po ztížení podmínek Číně a Vietnamu, jsou Tchaj-wan a Malajsie, roste však počet kol i z Německa či Itálie. „V Asii jsou další země, kde se vyrábějí velmi levná kola, pro něž antidumpingové clo neplatí. Tito dodavatelé samozřejmě mají část trhu, a to nižší třídu a supermarkety. My se orientujeme na střední a vyšší třídu kol, takže to pro nás není problém,“ tvrdí finanční ředitelka Bike Fun International (BFI) Marie Matušů.

Společnost BFI vyrábí kola pod vlastní značkou Superior a dále pro značky Apache a Rock Machine. Vyvážejí se zhruba tři čtvrtiny produkce, a to jak dětská kola, tak kola pro dospělé. Materiál pro výrobu nakupuje jak v České republice, tak v Evropě a dováží také z Asie. Z hodnoty produkce činí dovoz ze zemí mimo EU asi čtvrtinu.

„V letošním roce bychom měli vyrobit zhruba 105 tisíc kol. V následujícím roce je očekávaný 15procentní růst,“ vyčísluje Matušů. Tržby i zisk by letos měly stoupnout asi o pětinu a stejně se vyvíjí i počet zaměstnanců podniku na letošních 190 lidí. BFI nyní rozšiřuje výrobu a přijme další pracovníky. „V Kopřivnici, tak jako skoro ve všech ostatních regionech, začíná být nedostatek pracovníků, ale naše firma, ve srovnání s ostatními, má výhodu jednosměnného provozu,“ doufá Matušů. Majiteli společnosti jsou nizozemské Bike Fun Nederland a Widek.

Z konce světa do Čech Pod Damoklovým mečem již Čína začala jednat a v Česku by měl vyrůst nový společný montážní závod na jízdní kola. Proti obvyklému všeobecnému stěhování výroby na východ již podepsaly dohodu čínský Citic Tianjin a česká společnost Marmes CZ, která se nyní zabývá sklářskou výrobou. Podrobnosti projektu zatím nejsou známy. „Majitel společnosti je zatím nechce zveřejňovat, protože konkurence v oboru je veliká a navíc se stále dotahují jednání o tomto projektu,“ říká výrobní ředitel společnosti Marmes CZ Petr Holčák. Kvůli vysokým clům zahájil nedávno moravský výrobce bicyklů 4ever spolupráci s čínsko-tchajwanskou firmou Dahon. V příštím roce se plánuje výroba 27 tisíc skládacích kol a jedná se o dalším navýšení řádově o deset tisíc. „Tato skládací kola se používají především pro karavanisty a loďaře. Ti dojedou nebo doplují na dané místo, vytáhnou kolo z auta nebo lodě, složí ho během minuty a jedou třeba na nákup,“ popisuje Brož výhody stroje, chráněného řadou patentů. Šance ruského tažení Čeští výrobci upírají zrak též na stále sílící kupní sílu ruské střední vrstvy, která již uspokojila své základní ekonomické tužby a teď chce sportovat. Firma Olpran, která chystá výstavbu nového závodu v Hořicích, se nedávno poprvé ukázala na sportovním veletrhu v Moskvě. „Chceme zjistit, jestli vůbec jde dostat se na ruský trh. Naše továrna bude schopná vyrobit 300 tisíc jízdních kol za rok, takže máme prostor pro expanzi,“ přibližuje Lucie Cudráková z Olpranu. Firma kola vedle České republiky prodává i v Chorvatsku, ve Slovinsku, v Rumunsku, Polsku a na Slovensku. „Zájem tady, v Rusku, je, ale rozhodně to bude na delší dobu. Zvlášť u kol to asi nic jednoduchého nebude,“ připouští Cudráková. Výkonný ředitel ruské Asociace podniků sportovního průmyslu Alexandr Bereznikov přikyvuje. „Ruský trh je v podstatě plný. Aby se české firmy prosadily, musí jej buď velmi dobře znát, mít dobrou značku nebo se soustředit na prodej v regionech,“ radí. Většinu produkce vyváží i kopřivnická BFI, a to převážně do Nizozemska, Belgie a Německa. Továrny skončily, značky zatím přežily Slavní výrobci kol z minulosti mají velmi neslavnou přítomnost, protože se nedokázali vyrovnat s novou konkurencí. Chebská Eska zavřela brány už před 14 lety a na pozemcích po zbourané továrně na jízdní kola chce firma Tex Protis postavit obchodní areál. Stavba bude stát desítky milionů korun, přičemž zástupce invetora Oldřich Růžička vylučuje příchod potravinářských řetězců. Zkrachovalou rokycanskou továrnu Favorit, která vznikla před více než 50 lety, vydražila za 15 milionů korun pražská developerská firma Nanny. Jediný zájemce, který spravuje nemovitosti v Praze a Kladně, získal areál bez strojů za minimální vyhlašovací cenu. Ani zde se již nepočítá s výrobou kol, která se v Rokycanech datuje od konce 19. století. Ještě v roce 1989 vyšlo z firmy 200 tisíc kol. Zchátralý areál dalšího výrobce kol Velamos v Náměšti nad Oslavou, kde se vyráběla ozubená převodová kolečka, koupila firma Agrostar Bohemia. Měla by tam vyrábět traktorové a automobilové fekální cisterny. Značky Favorit, Velamos, Liberta a další ovšem nezmizely. Nyní je vyrábí společnost Czech Bike v Sobotíně. „V letošním roce vyrobíme asi 100 tisíc kol, v příštím roce máme objednávky na 150 tisíc kusů,“ tvrdí ředitel Josef Kozumplík. Podíl tuzemské práce je podle typů kol různý, například dětská kola jsou údajně ryze česká. Z produkce Czech Bike končí na domácím trhu zhruba polovina. „Vyvážíme nejvíce do Nizozemska, Německa, Rakouska či Itálie,“ dodává Kozumplík. Kolo symbolem zdraví Rostoucímu zájmu o jízdní kola pomáhá i skutečnost, že řada lidí se rozhodla udělat něco pro svá těla a mysl. „Kolo se stále více stává součástí zdravého životního stylu, začíná se budovat více cyklostezek,“ poznamenává Matušů. Přesto jsou podle ní v růstu odbytu kol v Česku stále ještě velké rezervy a některé modely jsou dokonce nedostatkové, jako v dobách socialistické normalizace. „Z evropských průzkumů vyplývá, že se jízdní kolo stává stále populárnějším městským dopravním prostředkem a předmětem pro aktivní trávení volného času,“ dodává Matušů. V kurzu jsou všechna kola, záleží pouze na regionech, zda jde o horské prostředí nebo rovinu. „V republikovém průměru mírně převyšuje poptávka po krosových kolech, následují horská kola bez zadních tlumičů, dětská kola, trekingová kola, celoodpružená horská kola, silniční kola, endura a zřejmě na posledním místě jsou sjezdové speciály, které oslovují specifickou skupinu uživatelů,“ vyjmenovává Matušů. Superior nabízí v tuzemsku vzácné kolo, oproti běžným 26 palcům s vyšším průměrem kol 29 palců, které umožňuje lepší průchodnost těžkým terénem. Lehokolo pro líné Pohodovější milovníky kol může též zaujmout takzvané lehokolo, na kterém jezdec více leží než sedí a šlape v místě řídítek „normálních“ kol. Tento, v tuzemsku poměrně nový trend, získává na oblibě a jeho protagonisty lze vidět stále častěji. Podle některých lékařů způsob jízdy na tomto kole nezatěžuje tolik páteř jako na standardním bicyklu a je tak vhodnější pro lidi trpící bolestmi zad, což řada lidí uvítá. „V letošním roce stoupla výroba lehokol Azub zhruba o 40 procent na asi 120 kusů,“ uvádí majitel firmy Azub Bike Aleš Zemánek. Zájemci se rekrutují ze všech věkových a společenských skupin. „Mezi našimi zákazníky jsou jak osmnáctiletí puberťáci, tak lékaři, kněží nebo například známí herci,“ líčí nadšence, kteří se nebojí osobitého přístupu. Klienti z větší části pocházejí ze zahraničí, doma končí pouze 35 procent kol. „Nejzajímavějšími teritorii jsou pro nás Francie a Německo, slibně se začíná rozvíjet Belgie a Spojené státy. Naopak na ústupu je Nizozemsko,“ vyjmenovává. Jedná se též o větší zakázce do Jihoafrické republiky. Rámy se přitom vyrábějí v tuzemsku, další část výroby probíhá na Slovensku. „Zbývající konvenční komponenty, které se nacházejí na každém kole, jako řazení, brzdy, vidlice a tlumiče, pocházejí většinou z Tchaj-wanu nebo USA,“ dodává Zemánek. I v těchto dílech se firma snaží maximálně využít domácí možnosti, a tak odebírá české ráfky a výplety. Český podíl na kole tak dosahuje 70 procent. Azub na jaře odstartoval spolupráci s australskou firmou Greenspeed, jejíž lehokolové tříkolky dává dohromady pro celou Evropu. „První tři zakázky jsme měli na tandemy, což jsou nejdražší sériově vyráběná lehokola na světě. Jejich cena se pohybuje od 200 tisíc korun. Počítáme s produkcí 80 až 100 tříkolek ročně,“ prozrazuje další plány. Azub se zaměřuje i na další výrobky alternativní cyklistiky, jako jsou dětské vozíky nebo skládací kola. Zašlá sláva Favorit – Tradiční rokycanský výrobce zkrachoval. Továrnu získala pražská developerská firma Nanny. S výrobou kol se nepočítá.

Eska – Chebský výrobce skončil už před 14 lety. Na pozemcích po zbouraném závodu chce firma Tex Protis postavit obchodní areál.

Velamos – Zchátralý areál v Náměšti nad Oslavou koupila firma Agrostar Bohemia. Měla by tam vyrábět traktorové a automobilové fekální cisterny

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče