Čertík duši

03. prosince 2009, 10:29 - Petr Matějček
03. prosince 2009, 10:29

Jsou momenty v životě, kdy prostě nesmíte ubrat plyn

(celý podtitulek)
Jsou momenty v životě, kdy prostě nesmíte ubrat plyn, ani když o sobě pochybujete, tvrdí světový rek

Průměr je statistická veličina, která v jistém smyslu vyjadřuje typickou hodnotu popisující soubor mnoha hodnot. Slovo průměr vzniklo v 16. století, ale 26. listopadu 2009 se dalo přesně vztáhnout na Robbieho Maddisona. Australan je průměrně velký, ne příliš pohledný a neustále se nervózně vrtí. V lobby pražského hotelu Hilton by si asi nikdo nevšiml – nebýt jeho zaměstnání. Když se Maddisona zeptáte, co dělá, z matematického hlediska rázem se průměr rázem změní v něco jako Wieferichovo prvočíslo, tedy v něco hodně vzácného a těžko pochopitelného. Je držitelem světového rekordu ve skoku do dálky na motorce a jedním z nejúspěšnějších jezdců freestyle motocrossu.

Freestyle motocross, tedy předvádění nejrůznějších akrobatických kousků na motocyklu, zažívá obrovský světový boom. Jak byste se představil?
Jsem kluk, který má zápis v Guinnessově knize rekordů za nejdelší skok na motorce. Minulý rok jsem v Las Vegas letěl 106,98 metru. Vyskočil jsem na desetipatrový dům a znovu z něj seskočil, přeskočil jsem na své yamaze hřiště pro americký fotbal. Před několika měsíci jsem v Londýně skočil salto přes otevřený Tower Bridge. Co bych více mohl říct – celý život jsem věnoval jízdě na motorce a dnes patřím k nejlepším na světě. Do Prahy jsme přijeli předvést nejbláznivější motocrossovou show, která v současnosti existuje.

Kdybyste to, co děláte, měl popsat jednou větou….
Naší každodenní prací je čelit gravitaci, naším posláním je ale přelstít smrt. Snažíme se dělat věci, které před námi ještě nikdo nikdy nedokázal. Zaručuji vám, že pokaždé, když vjedeme do arény, jsme odhodláni za svoji vášeň zaplatit životem. Není to žádná hra, bereme sport velmi vážně. A je to samozřejmě také byznys, který živí celou mou rodinu.

Kdy jste začal jezdit?
Ve čtyřech letech. Jistě – vyzkoušel jsem si i mnoho jiných věcí, ale právě motocrossový sport mi nabídl možnost vyjádřit se. Naučil mě vytrvalosti a odhodlání překonávat své hranice. To co děláme, je spojeno s bolestí, s mnoha zraněními. Pokaždé když se probudím v nemocnici, říkám si, že toho už nechám, pak mi to ale nedá a za pár týdnů opět sedím v sedle yamahy.

Zužitkujete tu nepoddajnost i v běžném životě?
Přesně! Koneckonců je to stejné, jako u vašich čtenářů. I bankéři, brokeři a manažeři dělají chyby. Jakmile se vydáte s kůží na trh, musíte počítat s tím, že něco nevyjde. To je ale normální. Je jedno, jestli investujete do akcií, anebo skáčete na motorce přes vítězný oblouk, musíte být předem odhodlán nést následky. Jediný rozdíl je, že když udělá chybu bankéř, projeví se to třeba až za několik let. Když udělám chybu já, vaz si zlomím okamžitě. Je to velmi jednoduchý způsob života, ale zároveň velmi pravdivý.

Troufám si říct, že mnoho našich čtenářů by mělo respekt už ze skoku z třímetrového můstku do plaveckého bazénu. Vy jste v Londýně skočil na motorce zpětné salto přes otevřený Tower Bridge. Jakou roli ve Vašem životě hraje strach? Každý den, a je úplně jedno, kdo jste, musíte čelit strachu. A jste-li schopen se svým obavám postavit a překonat je, dá vám to v životě určitou jistotu. Ne že byste najednou všemu rozuměl, ale vidíte určité věci jasněji. Čelit svému strachu je pro mě jediná možná cesta životem. Navíc mě nutí k poctivosti. V mé práci není prostor pro sebeobelhávání. Když nedám poctivých sto procent, velmi snadno mě to může stát život. Ale strach mě samozřejmě také magicky přitahuje. Takže jakmile jsem přistál na druhé straně Tower Bridge, začal jsem uvažovat o dalších extrémních kouscích.

O čem přemýšlíte chvíli před takovým skokem?
Říkám si, že vše, co jsem v životě udělal, mě dovedlo k tomuto bodu a nyní se musím vypořádat s tím, co jsem sám stvořil. Snažím se vytěsnit všechny negativní myšlenky a prostě skočit.

Nikdy o sobě nepochybujete?
Vždycky o sobě pochybuji. Nikdy se nedokážu zcela zbavit vnitřního hlásku, který se mě ptá, proč to vlastně dělám a jestli to dělám ze správných důvodů. Je to složitá otázka, ale jsou momenty v životě, kdy prostě nesmíte ubrat plyn, ani když o sobě pochybujete.

Před pár měsíci jste rozhodně neubral plyn v Barceloně, kde jste s velkou převahou vyhrál soutěž Red Bull Xfighters. Předvedl jste tam vlastní kreaci, která se jmenuje: Under Flip One Hander To Side Saddle Lander. To nám budete muset vysvětlit.
Je to něco, jako válení sudů ve vzduchu anebo salto stranou. Při tom jednu ruku sundám z řídítek, a když přistanu, mám obě nohy na jedné straně motorky. Asi je snazší ten trik udělat, než ho vysvětlit.

Jak se takový trik vyvíjí a kde berete inspiraci?

Je to přirozený vývoj. Už mám vyzkoušeno, že vynucené věci nefungují. A tenhle trik je pro mě mnohem jednodušší, než plno ostatních, právě proto, že je jako na míru střižen pro mě.

Počítám, že ve Vašem případě je přirozený vývoj poměrně bolestivou záležitostí.
To můžete říct nahlas. Během své kariéry už jsem utrpěl určitě víc než třicet zlomenin. Už ani nevím, kolikrát jsem byl v nemocnici. Má levá noha je už přes rok nateklá. Ale všechny jizvy a zlomeniny mi připomínají, abych nezapomněl tvrdě pracovat. Třeba podnikatel také každý den peníze ztrácí, ale i vydělává. U mě je to podobné.

V Las Vegas jste skočil ještě dvakrát, přestože jste rekord ve skoku do dálky překonal už na první pokus. To nezní zrovna jako omezování rizik.
Nebyl jsem spokojený s přistáním. Navíc mám v sobě takového malého démona, kterého nemohu kontrolovat a který mě pořád nutí zlepšovat se. Když jsem skočil rekord, neradoval jsem se, protože jsem věděl, že dokážu skočit dál. Myslím si ale, že každý má v sobě takového čertíka, který ho žene dopředu. Proto je svět tak skvělý. Proto máme obrovské zámky, letadla, počítače a všechny ty fantastické věci. Je v lidské nátuře nebýt sám se sebou spokojen.

Jak důležití jsou pro vás lidé jako Dietrich Mateschitz (majitel firmy Red Bull, která patří ke sponzorům motocrossu – pozn. redakce)?
Bude to znít blbě, ale Red Bull nám všem dává křídla. Jeho majitel – Dietrich Mateschitz – je magický muž, který mně a mnoha ostatním umožňuje plnit si sny. Samozřejmě se na to můžete dívat z mnoha úhlů pohledu. Samozřejmě jde o peníze a všechno je to kšeft. Pro můj život je však Dietrich Mateschitz mimořádně důležitý, tečka.

V dobách legendárního kaskadéra Evela Knievela měli motorkáři podobné heslo jako třeba rockové hvězdy – sex, drugs and motocross. Vám už asi moc času na ženy a divoký noční život nezbývá?
Náš sport se stal mnohem profesionálnějším. Čtyřikrát až pětkrát týdně trénuji, dávám tomu vše a stejně mám stále pocit, že bych měl trénovat víc. Ale ve všech věcech musíte mít rovnováhu. Nebudu Vám tady tvrdit, že by mě party a ženy nezajímaly. Jenže si musím dát pozor, abych strávil více času s motorkou. Kdyby to bylo opačně, umřu.

Máte nějaké motto?

Postav se svému strachu a žij své sny.

(box)
Freestyle motocross
V roce 1967 se Robert „Evel“ Knievel rozhodl, že na své motorce přeskočí fontány před proslulým hotelem Caesars Palace v Las Vegas. Nepřeskočil. Nicméně se v ten den zrodil sport později známý jako „freestyle motocross“. Odvážlivci z celého světa od té doby soutěží, kdo na své upravené motokrosové motorce udělá riskantnější trik, doletí dál, vyskočí výš. Ti nejlepší se minulý víkend již po desáté sešli v Praze, aby fanouškům v O2 aréně předvedli fantastickou show.
A Evel? Poté, co se potrhlý Američan se slabostí pro drahou whisky, lehké ženy a velkorážové zbraně probudil po třiceti dnech z komatu, rozhodl se, že přeskočí kanadský kaňon Snake River. Nepřeskočil…

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče