Černé na bílém

24. listopadu 2008, 00:00 - Robert Šimek
24. listopadu 2008, 00:00

Majitel největší brněnské tiskárny Rudolf Maria Rohrer se otevřeně hlásil k německé národnosti.

K Čechům ale žádnou nevraživost necítil. Tiskl také české knihy a zájmy Brňanů hájil jako místostarosta města, poslanec i předseda živnostenské komory.

Knihtisk měl v Brně dlouholetou tradici. První tiskárny zde vznikly již v 17. století a v provozu zůstaly po několik generací. Jednou z nich byla například firma Franze Gastla, jejíž počátky sahají až do roku 1689. Z malé dílny se postupně rozrostla na významný podnik, který v 19. století zaměstnával již 48 dělníků.

Lépe si vedla pouze firma rodiny Rohrerů, která vsadila na moderní technologie. Jako první na Moravě využívala rychlolisy a postupně se z ní stala největší a nejvýznamnější tiskárna v Brně.

Trasslerův synovec

Podnik založil již roku 1786 Josef Georg Trassler, který měl za sebou zkušenosti z Vídně, Olomouce i Opavy. Tisknout začal v bývalém Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu a konkurenci brzy výrazně převyšoval. Měl totiž vlastní písmolijnu s dvěma lisy, měditiskárnu i knihkupectví. Roku 1788 začal dokonce vydávat i vlastní časopis nazvaný Der Wohltätige (Dobrodinec).

Podnik, rozšířený i o půjčovnu knih, předal pak počátkem 19. století jedinému synu Hansovi. Ten byl ale od dětství nemocný, již roku 1831 proto přenechal vedení tiskárny synovci Rudolfu Rohrerovi a ponechal si pouze půjčovnu knih, kterou vedl až do své smrti v roce 1844.

Ironií osudu bylo, že mladý Rohrer zemřel nakonec o pět let dříve než jeho strýc. Přesto se postaral o to, aby tiskárna získala nové prostory v ulici Na Baštách č. 6. Jako první na Moravě zavedl už roku 1835 v podniku rychlolisy, stereotypii i vícebarevný tisk a dbal na výstavnost každé knihy.

Nejvýkonnější v monarchii

Když Rohrer roku 1839 předčasně zemřel, měl jeho jediný syn Rudolf Maria pouhý rok. Vedení tiskárny se proto ujala vdova Hedvika, která úspěšně pokračovala v započaté práci.

Rudolf Maria mezitím vystudoval gymnázium, reálku i vysokou technickou školu v Brně a absolvoval také studijní pobyt v zahraničí. Od roku 1852 praktikoval v tiskárně svého zemřelého otce a v letech 1857 až 1859 navíc získal zkušenosti v tiskárenských podnicích v Opavě, Vídni, Magdeburku, Osnabrücku i Praze.

Takto připraven převzal roku 1860 technické a roku 1861 celkové vedení rodinného podniku. Specializoval se na vydávání vědeckých a odborných časopisů. Od roku 1897 vydával politický deník Tagesbote aus Mähren und Schlesien, ale nebránil se ani českým knihám a časopisům.

Jeho úsilím se firma dostala na špičku daného oboru a stala se nejvýkonnější tiskárnou a nakladatelstvím v habsburské monarchii. V letech 1873 až 1888 získala i četná vyznamenání na světových výstavách.

Rozvoj pokračuje

RUDOLF M. ROHRER

(1838-1914)

Narodil se 6. září 1838 v Brně v rodině německého tiskaře Rudolfa Rohrera. Vystudoval gymnázium, vyšší reálku a navštěvoval i přednášky na vysoké škole technické v Brně. Absolvoval studijní pobyt v zahraničí a od roku 1852 praktikoval v tiskárně svého zemřelého otce. Roku 1860 vedení podniku převzal a postupně z něj vybudoval nejvýkonnější tiskárnu a nakladatelství v habsburské monarchii. Specializoval se na vydávání vědeckých a odborných časopisů, nebránil se ale ani českým knihám. Byl dlouholetým místostarostou Brna a předsedou řady spolků. Roku 1892 mu byl udělen rytířský kříž Řádu Františka Josefa a roku 1908 Řád železné koruny. Zemřel 6. prosince 1914.

Rudolf Maria Rohrer byl velmi aktivní i mimo podnikání. Byl členem předsednictva několika německých spolků, od roku 1872 předsedal sboru dobrovolných hasičů a zastával i řadu veřejných funkcí. Byl dlouholetým místostarostou Brna, od roku 1895 poslancem moravského zemského sněmu, předsedou obchodní a živnostenské komory a zakladatelem Moravského živnostenského spolku.

Když mu byl roku 1892 udělen rytířský kříž Řádu Františka Josefa a roku 1908 Řád železné koruny, byl již společníkem rodinné tiskárny i jeho syn Rudolf ml. Ten vystudoval v letech 1874 až 1882 německé gymnázium v Brně a roku 1879 nastoupil do otcova podniku. Roku 1887 se stal technickým vedoucím a za dalších pět let i veřejným společníkem firmy.

Roku 1904 získal podnik stavební parcelu na rohu Rašínovy a Solniční ulice v Brně, kde do jednoho roku vyrostla nová moderní budova nakladatelství a tiskárny. Jednalo se o jednu z prvních železobetonových staveb v Evropě a z ulice Na Baštách sem byla postupně celá výroba přenesena.

Vila od Bauera

Od roku 1901 vlastnila rodina Rohrerů i luxusní rezidenci v Brně-Pisárkách, kterou si v 19. století nechal postavit bývalý brněnský starosta Christian d’Elvert. Jednalo se o palladiánskou vilu s centrální dispozicí. Obytné místnosti v přízemí byly seskupeny kolem čtvercového salonu, který se otevíral do východního průčelí. K severní straně přiléhalo schodiště a fasáda byla harmonicky členěna soustavou říms a sloupků.

Rudolf Rohrer ml. se roku 1910 rozhodl vilu ještě rozšířit a o projekt přestavby požádal významného krnovského architekta Leopolda Bauera. Podle jeho plánů byla budova zvýšena o jedno poschodí, v němž byly umístěny pokoje rodičů a starších dětí. V ústředním prostoru byla zřízena jídelna a obytné místnosti v jižním traktu byly přeměněny na salon a pánský pokoj. Zbývající prostory přízemí sloužily po přestavbě hostům a stavebníkově dceři.

Další úpravy byly podle Bauerova projektu provedeny roku 1914, kdy k jižní straně přibyl výběžek s tanečním sálem. V parku byly navíc zřízeny tenisové kurty a bazén.

Revoluční konec

Po smrti Rudolfa ml. přešlo koncem první světové války vedení rodinného podniku na jeho mladšího bratra Friedricha. Ten se do té doby věnoval především vojenské kariéře a za manželku měl dokonce dceru posledního rakousko-uherského ministra války Stöger-Steinera.

Nový majitel si roku 1919 pronajal nakladatelství „Wladarz“ v Badenu u Vídně, nezanedbával ale ani brněnský podnik. Roku 1921 ho rozšířil o samostatné nakladatelství učebnic a podobně jako otec vydával také českou odbornou literaturu.

V majetku Rohrerů zůstala tiskárna až do konce druhé světové války. V květnu 1945 byla pak zabrána Revolučním národním výborem, který v ní zřídil první krajský sekretariát KSČ. Budova v dalších letech ještě několikrát změnila funkci a dnes v ní sídlí brněnská pobočka České pojišťovny. Bývalá Rohrerova vila v Pisárkách slouží od roku 1962 Speciální mateřské a základní škole pro žáky s vadami řeči.

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Odstupné při odchodu z práce? 9 věcí, na které se každý ptá
Senátní výbor podpořil větší práva vlastníků bytů vůči neplatičům
Jak dlouho pracují Evropané na stát?
Auta
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá,…
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Řidičské průkazy: Skupiny, podskupiny, druhy vozidel a minimální věk pro udělení
BMW zveřejnilo první fotku nové Z4. Oficiálně se představí zítra
Technologie
Samsung za týden uvede Gear Fit 2 Pro, svůj nejlepší sportovní náramek
Tři virtuálové si chtěli nadále účtovat roamingové poplatky v EU
Razer Atheris je bezdrátová myš s údajně nejdelší výdrží na světě
Co čeká Radeony: GPU Navi má prý zvláštní jednotky pro AI, vynořil se další čip Vega
Google spustil nový webový chat. Nic neumí a bez mobilu stejně nefunguje
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít