Černá eurodíra

07. května 2010, 13:39 - Karel Zaoral
07. května 2010, 13:39

Problémy Řecka odhalují slabiny společné měny

V Řecku se pomalu otevírá černá díra na eura. Z původní částky 45 miliard eur, která měla řecké národohospodářské ekvilibristy postavit alespoň na jednu nohu, se postupem času stala spíše suma trojnásobná. A ani 150 miliard eur nemusí nakonec stačit. Nepodaří-li se Řekům získat důvěru kapitálových trhů a zvýšit rating, nelze spoléhat na společné financování z eurozóny a soukromých finančních institucí. Tím pádem je tu dvojnásobek, tedy 300 miliard eur, které za Řecko Evropa „zatáhne“. Pokud do písmenkové propasti ratingových agentur padnou další země, odhadují analytici Goldman Sachs, že záchrana společné evropské měny přijde na 600 miliard eur, tedy asi patnáct českých ročních rozpočtů.

Čas běží Problém tkví v tom, že ať už půjde o jakoukoli sumu, nastartovat penězovody je nutné ihned, nejpozději do konce měsíce. Francouzi a Němci pravděpodobně nechají půjčky projít parlamenty, avšak existují faktory, které mohou celé úsilí zhatit. Předně je tu potenciální žaloba k německému ústavnímu soudu skupinou ekonomů. Kromě toho mají některé členské země se svým podílem na záchraně Řecka problém. Slovenský premiér Robert Fico podmínil půjčku 800 milionů eur tím, že řecký parlament už bude mít schválené přísné reformy. Nevěří Aténám podobně jako mnozí investoři. Slovákům se navíc příliš nelíbí, že půjčují na vlastní dluh zemi, jejíž HDP na hlavu je širší optikou se Slovenskem téměř srovnatelný. Avšak důchody jsou na Slovensku zhruba desetinové, o ostatních „chuťovkách“ řeckého sociálního Titaniku nemluvě. Na rozdíl od Slováků chodí Řekové do důchodu už v 57 letech a neberou 12, ale i 16 platů ročně. Platit má i zadlužené Irsko, Španělsko a Portugalsko. Tedy země, které mají dle analytiků Řecko následovat. „Počítáme s platností politického závazku předsedů vlád. Tedy s tím, že peníze se dají dohromady včas,“ poznamenal odevzdaně Amadeu Altafaj, jeden z mluvčích Evropské komise. Záchranný „ranec“ má ale ještě dlouhou cestu před sebou, protože jej musejí schválit všichni členové eurozóny a výkonný výbor Mezinárodního měnového fondu. Každopádně nejdůležitější německé „ano“ sanaci Řecka mělo uklidnit trhy, a přitom se stal pravý opak – úroky Portugalcům a Španělům rostou. Z finančního světa jde o jasně položenou otázku – kdo vykoupí další kandidáty na krach?

Vlastní reformy Tváří v tvář katastrofě se Řekové chovají z našeho pohledu zcela iracionálně. Hovoří o drastických škrtech, přitom jejich životní úroveň dosahuje násobků té naší. Vlají transparenty, schyluje se možná ke státnímu převratu a úředníci v předtuše drsné reality pouhých dvanácti ročních platů jsou blízko budování barikád. Důchodci s příjmem 2500 eur patrně zemřou hlady, pokud jim Slováci s desetkrát nižším příjmem při srovnatelných cenách neukážou, jak vyjít s drsnou redukcí o 800 eur. Ke slovu se dostává řecká ulice, která odmítá nést náklady vlastního života nad poměry. Včele jsou lidé s rudými prapory a znaky srpu a kladiva. Nebylo by se čemu divit, pokud se přidají i extremisté z opačného břehu. Na Slovensku se již s protesty proti pomoci ozvala Slotova vládní strana SNS. Utahování opasků v lépe hospodařících zemích bude zákonitě podporovat hnědé extremistické strany. O to víc, že řecké reformy připomínají spíše naši reformu veřejných financí v mezích mírného pokroku než nějaký radikální řez. Řekové musejí ušetřit 30 miliard eur. Platy všech státních zaměstnanců se na tři roky zmrazí. Spotřební daně na alkohol, cigarety a pohonné hmoty se jednorázově zvýší až o deset procent. Nejvyšší sazba daně z přidané hodnoty se zvýší z 21 na 23 procent. Nové zákony uvolní přísná pravidla pro propouštění zaměstnanců. V současnosti firmy nesmějí dát výpověď více než dvěma procentům zaměstnanců za měsíc. Změní se i pravidla vyplácení odstupného při propouštění. Bude stanovena nová výše minimální mzdy pro dlouhodobě nezaměstnané a mladé lidi bez práce. Kritizované třinácté a čtrnácté platy státních zaměstnanců se úplně nezruší, sníží se však na 500 eur. Také důchodcům klesnou dodatečné bonusy na celkových 800 eur. Vláda připraví rozsáhlé škrty výdajů v oblasti zdravotnictví a omezí rozpočet armádě.

Komu přibyl bazén Podle německého deníku Süddeutsche Zeitung se Řekové nyní mění v účtenkové maniaky. Každý doklad k daňovému přiznání se hodí, neboť daně se zřejmě začnou vybírat. Loni skončil řecký berňák v minusu 40 miliard eur, protože nedoplatky nikdo nevymáhal. Dnes už ano. Úřady sahají i k nejmodernější technice, kdy pomocí satelitních snímků zjišťují, kdo si pořídil ke své vile bazén. Majitelé nemovitostí reagují po svém. Bazény zakrývají prkny a maskovacími plachtami. Mohla by také přijít privatizace či prodej půdy, třeba nevyužitých ostrovů. Jakého výnosu asi dosáhne prodávající, pokud se majetku zbavuje pod tlakem? I takto měkké škrty však zpomalí ekonomiku. Nenastartují zvyšování konkurenceschopnosti řeckých firem ani nenalákají nové turisty na pláže. Řekové mají smůlu, že fiskální konsolidaci podstupují v době, kdy se svět teprve vzpamatovává z nejhorší hospodářské krize za posledních sedmdesát let. Evropa bude v příštích letech růst jen nepatrně, a to samozřejmě oslabí i růstový potenciál Řecka. Úsporná opatření v době hospodářského poklesu mohou způsobit velké výpadky daňových příjmů a pád do stále větších deficitů.

České efekty Česko sice v eurozóně není, a nebude se tedy muset podílet na penězovodu do kapes řeckým věřitelům, nicméně finančně se nás tato krize dotkne prostřednictvím MMF. Od roku 1993 jsme členem této organizace a náš podíl činí 0,83 procenta. Částkou odpovídající tomuto podílu se tedy budeme přímo účastnit pomoci Řecku (a možná i dalším zemím), ať už její výše bude nakonec jakákoliv. Česko již poslalo do Washingtonu miliardu eur. Větší potíže ale plynou z našeho exportního zaměření. Eurozóna jako celek za posledních deset let rostla o mrzkých 1,4 procenta ročně. Avšak, a to je důležité, průměrný deficit rozpočtu členských zemí činil 2,3 procenta HDP. Svět přitom rostl za stejné období o 3,6 procenta ročně. Co to znamená? Všichni naši konkurenti nás za posledních deset let mohutně dotahovali, část z nich nám ukazuje svá doposud neokoukaná záda. „Navíc i tohoto slabého růstu o 1,4 procenta dosáhla drtivá většina zemí eurozóny permanentními fiskálními stimuly. Je tristní, že průměrný schodek byl v poslední dekádě vyšší než průměrný růst HDP. Nebýt fiskálního dopingu, ekonomika eurozóny by chřadla. Faktorů této nepříznivé bilance je řada – vysoké výrobní náklady, nízká inovační aktivita, přebujelá byrokracie, demotivující sociální systémy,“ uvádí David Marek, hlavní ekonom Patria Finance. Důsledky pro českou ekonomiku jsou zřejmé. Na potíže eurozóny doplatí země, které jsou s ní úzce propojeny. Typickým příkladem je právě naše ekonomika. Stagnace nebo i pomalý růst v západních zemích snižují šance našeho exportu. Současně mizí příliv investic, jež za poslední léta pocházely zejména ze států eurozóny. Stejně tak se můžeme rozloučit s reinvesticí korporátních zisků, které nyní odplynou za svými majiteli mimo Česko.

Dražší dluhy A v neposlední řadě narostou výdaje na splácení státního dluhu. „Řecká krize obecně zvýšila rizikovou přirážku. Vidíme nový trend. Zatímco před měsícem stály naše patnáctileté bondy přibližně 4,5 procenta, dnes už atakují pětiprocentní hranici,“ potvrzuje ministr financí Eduard Janota.
Na řeckou krizi mohou doplatit také české banky, i když relativně minimálně. „Objem řeckých dluhopisů držených domácími bankami představuje přibližně půl procenta celkových aktiv bankovního sektoru,“ potvrdil určitou expozici Tomáš Zimmerman z České národní banky. Pojišťovny a penzijní fondy žádná řecká aktiva podle ČNB nevlastní. To tedy znamená, že banky drží řecké bondy v celkové hodnotě 21 miliard korun. Řecké cenné papíry však tíží řadu finančních institucí v Evropě. Celkem jde o tři sta miliard eur, které si doposud řecká vláda půjčila v zahraničí. Jen Francie drží bondy za 76 miliard dolarů a Německo za 43 miliard dolarů. Evropská komise popřela, že by mohl být řecký dluh restrukturalizován. Banky by o peníze přicházet neměly.

Politické dopady Zmatek a panika plodí mimo jiné drsné minely jinak relativně konzervativních a opatrných radních Evropské centrální banky. Jejich rozhodnutí dočasně zrušit minimální požadavek na rating dluhopisů umožňuje Řecku i nadále se podílet na klasických úvěrových operacích. Tím může získat výhodné úvěry od ECB, avšak zajištěné v podstatě bezcennými cennými papíry. Pokud by se Řecko rozhodlo nesplatit své dluhy, odnesla by to i Evropská centrální banka. To je mírně řečeno hazardní hra s důvěryhodností samotného srdce jednotné měny. Na obzoru jsou ale i horší věci.
Francie sní o evropské ekonomické vládě s hyperaktivním prezidentem Sarkozym včele. Evropská komise navrhuje, aby země posílaly návrhy státních rozpočtů nejprve do Bruselu a až pak svým parlamentům. „Eurohujeři“ oživují pokusy o vznik evropského ministerstva financí. Prý nastal čas pro konečnou federalizaci Evropy.
Mluví se o Evropském měnovém fondu, Evropské ratingové agentuře. Na aktuálním summitu se rozhodne o úpravě hlasovacích práv. Jinými slovy, kdo bude mít dluh ve výši ročního HDP a deficity vysoko nad určenými kritérii, členství v eurozóně bude formou vleku. Na řízení si taková země nesáhne. Honba za hlubším politickým sjednocováním Evropy zkrátka využívá každé záminky pro další prohloubení integrace. Přitom pouhé dva klíčové a téměř neřešitelné zádrhely, které stojí za celým dnešním děním, jsou už v samých základech společné měny.
Za prvé, maastrichtská kritéria stanovují tříprocentní limit pro deficity rozpočtů. Ukazuje se, že toto nastavení je špatné. Automaticky totiž posouvá nulový bod na hodnotu minus tři. Jinými slovy dává najevo, že zadlužování je do určité míry v pořádku. Roste-li však HDP Evropy menším tempem než třemi procenty ročně, a tak je to bohužel od vzniku eura, vede tato cesta rovnou do pekel. K důkazu stačí prostá matematika základní školy. Za druhé, euro namísto jednotícího faktoru působí jako distorzní prvek. Tam, kde je třeba vysokých sazeb a přísné fiskální politiky, umožňuje hýření a nezodpovědnost. Tam, kde naopak sazby mají být na dně a podporovat ekonomiku a udržovat nízkou inflaci, působí jako brzda. Trochu to připomíná situaci, jako by Němci a Italové přijali za svůj francouzský frank. Pro Němce pohroma, pro Italy výhra. Pokud se zejména druhý problém nepodaří včas a efektivně vyřešit, další Řecka se budou jen hrnout.

* GRAF
Dluh financují Francouzi Expozice finančních institucí v řeckých dluhopisech dle zemí (v mld. dolarů) Francie* 78,9
Německo* 43,2
USA* 16,5
Velká Británie* 12,5
Nizozemsko* 12,1
Portugalsko* 10,5
Irsko* 8,7
Japonsko* 8,7
Itálie* 8,6
Belgie* 8,3
Rakousko* 6,3
Švýcarsko* 3,8
Španělsko* 1,6
Švédsko* 1
Pramen: Banka pro mezinárodní vyrovnávání plateb BOX
Vzájemná provázanost**
Po společné řecké záchranné akci v režii Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu se pozornost investorů pomalu obrací na další země, které infekce z Atén může nakazit. Sníženou imunitu hlásí Portugalsko, Španělsko, Irsko a Itálie. Ohromující je nejen výše zadlužení těchto zemí, ale rovněž jejich finanční provázanost. Dluh Řecka v nominální hodnotě je paradoxně nejnižší ze všech zmíněných zemí (PIIGS) – 236 miliard dolarů, což ho řadí na úroveň Portugalska. Největší čísla vykazuje Itálie (1400 miliard), následuje Španělsko (1100 miliard) a Irsko (867 miliard dolarů). Další zkoumání údajů rovněž přináší poměrně zoufalé zjištění, že dluh jednotlivých zemí vlastní další státy. Itálie například dluží Francii 511 miliard dolarů, což je pětina francouzského HDP.
István Lékó

plus SCHÉMA!!!

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče