Centrální banka přitvrzuje

08. února 2008, 21:03 - Lukáš Novotný
08. února 2008, 21:03

Měnová politika

Obavy z inflace přiměly Českou národní banku (ČNB) k zásahu. Bankéři se rozhodli zvýšit základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta, nejvyšší hodnotu od dubna 2002. „Důvodem růstu sazeb je především vysoká aktuální inflace a strach z jejího prosáknutí do mzdových vyjednávání. Proti zvýšení sazeb hovořila na druhé straně silná koruna,“ vyjmenoval důvody pro a proti hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Inflace, která v lednu dosáhla 7,5 procenta, roste hlavně kvůli zdražování potravin, ropy, regulovaného nájemného a energií. Stoupla rovněž spotřební daň na cigarety a snížená sazba DPH. Podle ekonomů je však tento trend jednorázový a během roku by se inflace měla vrátit ke třem až čtyřem procentům. Proč tedy centrální banka reaguje zpřísněním měnové politiky na něco, co brzy odezní a co navíc nemůže sama dost dobře ovlivnit?
Člen bankovní rady Robert Holman nedávno uvedl, že hrozba hospodářské recese ve Spojených státech by bankovní radu měla spíše odrazovat od zvyšování úrokových sazeb. „V USA již není na stole otázka, zda přijde recese, ale jak hluboká a výrazná bude. Evropě se následky patrně nevyhnou a vzhledem k otevřenosti české ekonomiky a vazbě na Německo můžeme zprostředkovaně pocítit ochlazení i zde,“ připojil se ekonom Patria Finance David Marek.
Ve Spojených státech a Velké Británii jako světových finančních centrech úrokové sazby klesají. Je tedy opravdu třeba tlumit ekonomiku zdražením úvěrů v době, kdy se podle některých odborníků ocitla již za zenitem. Sama ČNB si spočítala, že ekonomika již nebude expandovat takovým tempem jako dosud, a snížila v nejnovější prognóze odhad růstu hrubého domácího produktu v letošním i příštím roce na 4,1, respektive 4,6 procenta. Finanční trhy nicméně nechal krok centrální banky chladným. Koruna po oznámení verdiktu ČNB o úrokových sazbách mírně oslabila. Na rekordní hodnotu vůči euru 25,53 koruny ji vyhnaly až údaje z minulého pátku o nečekaně vysoké lednové inflaci. Ačkoli se kroky centrální banky obvykle v ekonomice projeví až s několikaměsíčním zpožděním, komerční banky již v uplynulých týdnech zareagovaly a zvýšily jak úročení hypoték, tak v některých případech i zhodnocení vkladů.
Nečekaně se zachovala Česká spořitelna, která minulé úterý, ještě před jednáním bankovní rady, zlevnila hypotéky až o 0,3 procentního bodu. Ostatní banky se tak nyní musejí přizpůsobit. „Hypotéky u nás budou i přes nedávné zdražení jedny z nejvýhodnějších v Evropě,“ uvedl analytik Raiffeisenbank Aleš Michl. Česká republika totiž zůstává zemí s nejnižšími úroky v Evropské unii. Je však již jen krůček od Evropské centrální banky, která drží sazby na čtyřech procentech. Další směřování měnové politiky ovlivní i nový člen bankovní rady, jehož jmenuje prezident Václav Klaus za odcházejícího Luďka Niedermayera (nol).

Tabulka:
Úrokové sazby ve vybraných státech Země Základní sazby (v procentech)
Maďarsko 7,50
Polsko 5,25
Velká Británie 5,25
Eurozóna 4,00
ČR 3,75
USA 3,00
Švýcarsko 2,75
Pramen: Týdeník EURO

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče