ÚROKOVÉ SAZBY - Česká národní banka opět zvýšila svoji základní úrokovou sazbu. Firmy a podnikatelé by tedy měli počítat s vyššími úroky u úvěrů. Vyloučené není ani další posilování koruny.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) minulý týden zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Hlavní sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak vzrostla na 3,75 procenta, tedy na nejvyšší hodnotu od dubna 2002. Analytici zvýšení sazeb očekávali. Česká republika má přesto stále nejnižší sazby v Evropské unii.
Tolik nikdo nečekal
Důvodem růstu sazeb je zvyšování inflace. Ta v lednu stoupla na 7,5 procenta, což je vysoko nad očekávání analytiků. Oproti prosinci 2007 se ceny zvýšily o dva procentní body. „Takového skokanského výkonu jsme byli naposledy svědky v lednu 1998,“ říká analytička Raiffeisenbank Helena Horská.
Protože vyšší inflace se zřejmě české ekonomiky bude držet minimálně celé letošní první pololetí, může centrální banka přikročit ještě k mírnému zvýšení základní sazby. Její postupné snižování tak přichází v úvahu nejdříve až později, v druhé polovině roku, kdy by se inflace měla zklidnit na hladině kolem pěti procent.
Firmy a podnikatelé by tedy měli počítat s tím, že úroky budou letos mírně vyšší, nicméně nepůjde o nijak dramatický nárůst. A to i přes to, že by centrální banka svoji sazbu letos ještě jednou zvýšila. Příští rok by již měly být podle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy sazby spíše stabilní.
O skok v inflaci z prosincových 5,4 na lednových 7,5 procenta se zasloužily především poplatky u lékaře a raketový nárůst regulovaného nájemného. „Poplatky u lékaře zvýšily výdaje domácností za zdravotnictví o 30 procent a regulované nájemné vzrostlo o 18,9 procenta. Bydlení a energie v lednu zdražily nejvíce za posledních deset let. Také potraviny znatelně podražily. Zvýšily se i ceny masa, které doposud stagnovaly. Na seznamu zdražení nechyběla ani doprava, osobní služby, stravování a ubytování, restaurace, rekreace či televizní poplatek. Jediné co zlevnilo, byly oděvy a obuv,“ vysvětluje Horská.
„Rostly především administrativně upravované ceny elektřiny, plynu, vodného, stočného a regulované nájmy, což bylo v souladu s očekáváním,“ říká analytik České spořitelny David Navrátil. Ten předpokládá, že centrální banka na základě odhadu dalšího vývoje nakonec sazby zvýší na čtyři procenta. Taková úroveň zřejmě podpoří další posilování kurzu české koruny vůči euru a dolaru.
Možná jsme už na konečné
Další zvyšování sazeb ovšem není vůbec jisté. Proti hovoří poslední vývoj ekonomiky Spojených států. „V USA již není na stole otázka, zda přijde recese, ale jak hluboká a výrazná bude. Evropě se následky patrně nevyhnou a vzhledem k otevřenosti české ekonomiky a vazbě na Německo můžeme zprostředkovaně pocítit ochlazení i zde v České republice. Tyto úvahy omezují prostor pro další zvyšování úrokových sazeb ČNB,“ odhaduje hlavní ekonom Patria Finance David Marek.
Nástrojem, který má zastavit zpomalování ekonomiky, je totiž snižování sazeb. Nicméně základním cílem české centrální banky je hlídat stabilní vývoj inflace, nikoliv podporovat a priori růst ekonomiky.
Podle odhadů některých analytiků bylo zvýšení sazeb kvůli negativnímu hospodářskému vývoji ve světě poslední v letošním roce. „Centrální bankéři reagovali na hrozbu rostoucí inflace. Podle našeho názoru se jedná o jedno z posledních, ne-li úplně poslední zpřísnění měnových podmínek. Nyní by mělo následovat delší období úrokové stagnace. Koncem roku se můžeme dočkat naopak snížení sazeb v souvislosti se zpomalující domácí ekonomikou,“ uvedl analytik Citco-finanční trhy Tomáš Volf.
ČLÁNKY DO MAILU