Cena pečiva spíše poroste

13. prosince 2004, 00:00 - PETR HAVEL
13. prosince 2004, 00:00

Řada lidí se domnívá, že letošní vysoká úroda obilí logicky vyústí do poklesu cen pekárenské produkce. Skutečné argumenty však signalizují spíše opačný vývoj.

foto: Profit - Martin Siebert autor je agrární analytik

PEKÁRENSTVÍ

Ministr zemědělství Jaroslav Palas prohlásil, že díky dobré úrodě obilí není reálný růst cen pečiva a chleba. Přesvědčení o klíčovém vlivu cen obilí však nesdílí Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů ČR. Podle svazu totiž není mouka, polotovar z obilí, zdaleka jedinou nákladovou položkou při cenotvorbě pekárenské produkce. „Názor ministra Palase, že není třeba vůbec upravovat ceny, neodpovídá skutečnosti,“ říká ve svém prohlášení podnikatelský svaz.

CENY VS TUPŮ SE ZVYŠUJÍ

Celkově nízké ceny pečiva a chleba v České republice jsou podle svazu výsledem soutěžení obchodních řetězců. Ubližují zejména malým prodejcům, kteří si úhradu rozdílu mezi dodavatelskou a prodejní cenou nemohou dovolit. Současně dochází i k únikům daně z přidané hodnoty. Odpočet daně na vstupu je totiž vyšší než její odvod z výrobků prodaných za cenu nižší, než za jakou byly od dodavatele nakoupeny, domnívají se zástupci svazu. Velká část nákladových položek je již navíc podle pekárenského svazu na úrovni států v Evropské unii. Proto je logické, že by mělo docházet ik postupnému sbližování cen, které jsou v celé Unii obvyklé. Skutečností přitom je, že ceny pekařiny jsou v Česku v porovnání dlouhodobě výrazně nižší - zhruba na 40 až 50 procentech stavu v Evropské unii. Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů přiznává, že je to pro tuzemskou produkci podnikatelská výhoda. Přesto je ale naprosto nutné umožnit našim členům i pekárnám zahrnout neustále se zvyšující náklady do cen, zdůrazňuje svaz.

PEKAŘI OBĚTÍ BOJE O ZÁKAZNÍKA

Rozdíl jednoho tisíce korun v ceně tuny obilí se do ceny rohlíku či housky promítne reálně částkou asi deseti haléřů za kus. O více než tisíc korun se přitom cena obilí v průběhu roku nemění. Proto byly teorie o nárůstu cen pečiva a chleba po loňské neúrodě zavádějící. K dočasnému zvýšení cen pekárenské produkce sice skutečně došlo, poté však zase začaly ceny klesat. Také v současné době je vývoj cen pečiva a chleba nejednoznačný. Před dvěma týdny mírně poklesly, před týdnem naopak mírně vzrostly. Trend mírného růstu v následujícím období je ale mnohem pravděpodobnější. Jen v druhé polovině letošního roku totiž vzrostly ceny skutečně rozhodujících nákladových položek - zejména pohonných hmot, energií, ze surovin například cukru či kakaa. Spotřebitel nicméně zatím tyto faktory v cenách nevnímá. Naopak je nezřídka svědkem akcí obchodních řetězců, pro které je pekařina vhodným nástrojem v boji o zákazníka. Podle generálního sekretáře svazu Stanislava Musila to ale už „pomalu přestává být legrace“: „Z ojedinělých, místně i časově omezených akcí, proti nimž není obrany, se stává postupně litý boj o zákazníka. Prodejní cena končí trvale hluboko pod tou, za niž obchodník nakoupil - v řadě případů sotva na úrovni materiálových nákladů, které výrobce musel na výrobek vynaložit. Spotřebitel jásá, ale ví vůbec nad čím? Je si tolik jistý, že si obdrženou slevu nekompenzuje ještě ve větší míře v jiném výrobku, který si spokojeně přibalil?“ ptá se Musil.

JDE O SCHOPNOST KONKURENCE OBORU

V tuzemském pekárenství nyní podle Musila nastala zcela paradoxní situace. „Na jedné straně všichni, včetně spotřebitelů, vědí, že náklady neustále stoupají. Naproti tomu ceny v obchodních řetězcích klesají. Jediný argument používaný na straně obchodníků je pouze nadměrná úroda obilí. V množství je to sice pravda, ale pro pekařský výrobek je také potřebná jeho určitá kvalita a vlastnosti, a právě ty letošní sklizni pořádně chybějí,“ tvrdí. Lze očekávat, že kvůli intervenčnímu nákupu bude cena potravinářského obilí spíše stoupat. I kdyby tomu tak ale nebylo, nemůže podle Musila pokles ceny mouky vyrovnat nárůst ostatních nákladů. Navíc jsou mzdy v pekařském oboru nejnižší z celého potravinářského odvětví. Značná část zaměstnanců v oboru pobírá minimální mzdu. Obor také trpí nedostatkem zdrojů na investice do dalšího rozvoje. „Zatímco marže tuzemských podniků se pohybuje řádově v několika procentech, v zahraničí jsou to často desítky procent,“ konstatuje Musil.

RŮST AŽ NA JAŘE?

Zatímco v řadě potravinářských oborů (kde je navíc podíl ceny zemědělské suroviny na konečné ceně vyšší) není příliš argumentů k nárůstu cen na přelomu roku, v pekárenství je tomu jinak. I když díky většinou dlouhodobým smlouvám mezi dodavateli do obchodních řetězců a samotnými obchodníky (a také kvůli poklesu spotřebitelského zájmu počátkem roku) lze růst cen pekařiny očekávat až počátkem jara 2005. Důvodem je také skutečnost, že s každým měsícem se zvyšuje cena skladovaného obilí, počátkem roku se zvyšují i ceny energetických vstupů. Pro růst cen pekárenské produkce hovoří také již zmíněná velmi nízká cena tuzemských výrobků oproti zahraniční konkurenci. I tak je ale jasné, že v České republice budou ceny pečiva ještě mnoho let nižší než ceny v zahraničí, zejména než v zemích původní evropské patnáctky. Základním limitem růstu cen potravin je totiž poptávka, tj. koupěschopnost. V chudších zemích Unie jsou proto potraviny levnější. Rozdíly v desítkách procent (někde dokonce v násobcích cen) tam přetrvávají iu států, které jsou součástí jednotného evropského trhu již delší dobu.

Profit na vlastní uši

Chcete slyšet Profit na vlastní uši? Ekonomický magazín Českého rozhlasu 1 - Radiožurnálu ve spolupráci s Profitem přináší zprávy z podnikatelského prostředí. Každé pondělí vysílají jeho redaktoři od 9.15.

Záznam ve formátu mp3 si můžete stáhnout zde.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče