Cena benzinu klesá, prodej přesto vázne

30. března 2009, 01:00 - Libuše Frantová
30. března 2009, 01:00

Prodejci paliv svádějí boj o každý prodaný litr benzinu nebo nafty. I když ceny jsou nižší než loni, paliv se kvůli hospodářské krizi prodává méně. Do hry vstupují i obchodní řetězce, které si ukrajují stále větší podíl z prodeje. Zálusk na zisky z obchodu s pohonnými hmotami mají i spotřební družstva.

Autor: Profit - Jakub Stadler

Hospodářská krize zasáhla i obchod s pohonnými hmotami. Klesá výroba v průmyslu a stavebnictví, propadá se export i vnitrozemská doprava, a to negativně ovlivňuje spotřebu paliv.

Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu klesla v tuzemsku za leden a únor spotřeba nafty meziročně o čtyři procenta a benzinu o osm procent. A tento trend se bude letos spíše prohlubovat. Oproti loňskému roku se dá čekat osmi až desetiprocentní propad prodeje pohonných hmot. Vliv krize pociťují všichni. „Registrujeme mírné snížení poptávky po pohonných hmotách, zejména pak po naftě, což je způsobeno především nižší frekvencí kamionové přepravy,“ potvrzuje Petr Šindler ze společnosti Shell ČR.

„Růst nebo pokles hrubého domácího produktu se projeví na spotřebě nafty z osmdesáti procent, na spotřebě benzinu asi ze čtyřiceti procent. U benzinu hrají roli i regionální vlivy, například nezaměstnanost. Jeho spotřeba neklesá tolik v Praze jako třeba v Moravskoslezském kraji nebo v severních Čechách,“ vysvětluje petrolejářský expert a manažer Benziny Václav Loula.

Jak sami prodejci potvrzují, nyní začíná tvrdý konkurenční boj. Vyrukují klíčoví hráči na trhu se snižováním cen? Podle Václava Louly pravděpodobně ne. Nízká cena totiž ještě automaticky neznamená vyšší prodej. Každý prodejce musí nejdřív zvážit, jestli půjde na trh s více litry a nízkou marží, nebo vyšší marží a méně litry. „Trh je tak vypjatý, že když jeden prodejce sníží cenu, konkurent to brzy udělá také. Začne se to paprskovitě šířit a výsledný efekt je nulový,“ vysvětluje. Zkušenosti z loňského roku, kdy od července do zimy ceny benzinu Natural 95 klesaly z 32 na 23 korun za litr, ale prodej se stejně nezvýšil, podle něj dokazují, že trh je už nasycen. Další roli sehrálo i zvyšování podílu dieselových motorů osobních vozidel.

V loňském roce motoristé v České republice natankovali 4,8 miliardy litrů nafty, což bylo o jedno procento méně než v roce 2007.

Ale ještě větší pokles nastal u benzinu. V tuzemsku se jej vloni prodalo 2,7 miliardy litrů, což bylo meziročně o čtyři procenta méně.

Příčin poklesu prodeje je víc

Trendy ve spotřebě pohonných hmot však neovlivňují jen ceny ropy nebo výkyvy ekonomiky. Svou roli z dlouhodobého hlediska hraje i postupná modernizace vozového parku. I když aut na silnicích stále přibývá, vyrábějí se nové modely s nižší spotřebou. Začínají se také prosazovat hybridní motory a alternativní paliva, jako například CNG, LPG a v budoucnosti snad i vodík. „Bude záležet na formě ekonomické podpory při jejich zavádění na trh a investicích do nových pohonných jednotek, moderních technologií, dostupnosti i konečné ceně alternativních zdrojů,“ míní Loula. Některé společnosti se začínají novému trendu přizpůsobovat. Například Benzina v letošním roce na vybraných stanicích začala prodávat naftu s 30 procenty biosložky a v budoucnu chce prodávat i CNG (stlačený zemní plyn).

Připravují se i další prodejci na tyto změny? „Shell je technologickým lídrem v oblasti vývoje a prodeje paliv a dalších olejářských výrobků. Testujeme po světě celou řadu alternativních zdrojů pohonných hmot, jako jsou biopaliva nebo vodíkový pohon. Tyto technologie však zatím zdaleka nedosahují dostatečné ekonomické a technologické úrovně tak, aby mohly pokrýt neustále rostoucí potřeby po pohonných hmotách, byť dočasně snížené. Proto je dosud dopad těchto technologií na celkovou poptávku minimální,“ říká Petr Šindler.

Prodejci se chystají na tvrdý konkurenční boj

„Bohužel, další pokles prodejů očekáváme, a právě proto revidujeme plánované výdaje,“ potvrdil generální ředitel společnosti Čepro Jiří Borovec. Řada analytiků jeho slova potvrzuje. A začne boj o každý prodaný litr. Klíčoví hráči se budou snažit získat větší podíl na trhu, bude docházet k další koncentraci. „Akvizice máme v hledáčku stále. Ale ne za každou cenu. Budeme sledovat parametry, zejména výkon, podle toho budeme kupovat,“ potvrzuje Loula. Některé firmy, které se chtějí v České republice významně etablovat, však mohou tato kritéria potlačit. Největší bitvy se ovšem povedou o nejlukrativnější a nejfrekventovanější místa, která ještě nejsou obsazena. Jde zejména o nové obchvaty a nové úseky dálnic a rychlostních silnic. Mnoho prostoru pro výstavbu nových benzinek už jinde v Česku nezbývá. Alespoň ne tam, kde by se to vyplácelo.

Česká republika má totiž už dnes nejhustší síť čerpacích stanic ve střední Evropě, i když jejich výtěžnost je nižší. V přepočtu na obyvatele má český řidič k dispozici dvakrát více stanic než například v Německu. Celkem bylo ke konci roku v Česku 6424 stanic, z toho 3786 veřejných. V rozmístění čerpacích stanic ale existují velké rozdíly mezi kraji. Nejvíce pump má bezkonkurenčně hlavní město Praha: 44 na sto kilometrů čtverečních, ostatní kraje mají od tří do šesti benzinek na sto kilometrů čtverečních. V počtu pump na obyvatele je Praha naopak na posledním místě, nejvíce má Vysočina a Jihočeský kraj.

„To pro ilustraci znamená, že na jednu čerpací stanici připadne plocha zhruba šest krát čtyři kilometry. Není proto reálné, že by na trh vstoupil další významný konkurent a postavil síť na zelené louce,“ soudí generální ředitel Čepra.

Poměrně hodně je i neveřejných čerpacích stanic, které pocházejí ještě z osmdesátých let minulého století, kdy byl trend budovat závodní stanice v areálech stavebních, zemědělských a dopravních firem. Je jich zhruba 2600 a slouží podnikům pro jejich vlastní potřebu. „Tyto stanice nejsou vůbec kontrolovány. Některé z nich rozšířily svůj segment o prodej veřejnosti,“ konstatuje Loula.

Silný nástup zahraniční konkurence nastartoval v devadesátých letech nový trend v budování čerpacích stanic. Poměrně liberální přístup při jejich povolování vyústil v masivní výstavbu v 90. letech. Po roce 2000 začalo docházet ke koncentraci. Některé velké zahraniční společnosti prodaly své sítě nebo jen některé pobočky. Například Benzina, která má dnes nejvíce stanic (celkem 334), získala bývalé sítě Kaučuku Kralupy, Chemopetrolu Litvínov a Pardubické rafinérie. Pap Oil odkoupil čerpací stanice sítí Petra, RB, Oktan a Forbe. Nadnárodní ropná společnost Lukoil v Česku získala síť 42 čerpacích stanic JET.

O dalších chystaných investicích petrolejáři prozatím mluvit nechtějí. „V minulosti jsme provedli několik akvizic spojených s rozšiřováním naší sítě čerpacích stanic v České republice. O aktivitách tohoto typu ovšem nikdy neinformujeme předem,“ říká Petr Šindler z firmy Shell ČR. Společnost průběžně vyhledává možnosti dalšího rozšiřování své sítě čerpacích stanic v České republice i po celém světě. A to jak na nových úsecích silnic, tak uzavíráním spolupráce s existujícími čerpacími stanicemi. „Důkazem toho jsou například dvě nové pobočky, otevřené loni na novém úseku dálnice u Antošovic u Bohumína,“ dodává Šindler.

Na trh se derou další hráči

Velcí prodejci prý nemají zájem likvidovat malé, nevýznamné soukromníky. „To nemá cenu. Když vytočí 20 tisíc litrů paliva za rok, nic to nepřinese. Má cenu zlikvidovat konkurenci, která vytočí alespoň sto tisíc litrů za rok. Musíme se soustředit na větší hráče,“ tvrdí jeden z prodejců.

Zvláštní skupinou provozovatelů čerpacích stanic pohonných hmot, která přidělává vrásky největším provozovatelům čerpacích sítí, jsou maloobchodní řetězce. I když zatím mají u svých hypermarketů jen 62 pump, jejich podíl na trhu stále roste. Loni pumpy obchodních řetězců prodaly kolem 6,3 milionu litrů, což je víc než deset procent z celkového prodeje. „Konkurenční prostředí v oblasti prodeje pohonných hmot je velmi ostré a čerpací stanice hypermarketů podle odhadů s více než desetiprocentním podílem z celorepublikových prodejů vnímáme jako velkého konkurenta. Je to důsledek specifické obchodní politiky, při které zisk z prodeje pohonných hmot není prioritou, tou je nákup v hypermarketu,“ konstatoval generální ředitel Čepra Jiří Borovec.

Velká síť obchodních řetězců vysokým výtočem i dumpingovými cenami velké prodejce hodně dráždí, ale nedaří se jim zlikvidovat ji. V Maďarsku byl například Shell úspěšnější. Jak potvrdil Šindler, Shell tam pod svojí značkou začne provozovat síť čerpacích stanic, která dosud patřila obchodnímu řetězci Tesco. Čeká už jen na povolení patřičných úřadů.

Klíčovým hráčům roste další silná konkurence, i když zatím s příchodem hospodářské krize trochu pomaleji, než bylo v plánu. Do byznysu s palivy se chtějí zapojit rovněž družstva ze skupiny COOP, do které patří zhruba tři tisíce družstevních prodejen. Ve svých vlastních benzinkách chtějí nabízet jen nejprodávanější benzin Natural 95 a naftu. „Máme asi půl roku zpoždění, ale výběrové řízení už bylo ukončeno. Zájem je o výstavbu šedesáti až sedmdesáti pump, sedm by jich mělo být v provozu už letos,“ prohlásil prezident Svazu českých a moravských spotřebních družstev Zdeněk Juračka. Stálo by jich podle něj i víc, ale s plány zamávala krize. Některá družstva od záměru vycouvala, jiná vyčkávají.

Spotřební družstva se inspirovala finským systémem ABC, kde družstva provozují restauraci, obchod a benzinku. „A je to velmi úspěšný projekt,“ chválí Juračka. Další inspirací byla podle něj dobrá zkušenost obchodních řetězců v Česku a zkušenosti dvou družstev, která už podobný model uplatnila. Vlastní pumpy provozuje už Jednota Havlíčkův Brod a Konzum Ústí nad Orlicí. Svaz na výstavbu benzinky půjčí družstvům z vlastních peněz nebo ji pořídí sám a družstvu pronajme. „Pořizovací cena se pohybuje kolem tří milionů korun,“ objasňuje Juračka.

Svaz podepsal smlouvu s firmou Tenat, která se stane generálním dodavatelem nových bezobslužných čerpacích stanic COOP. Finální podobu pumpy by měl tvořit jeden stojan, platit se bude bankovními kartami. Podle šéfa Čepra každé další rozšíření benzinek znamená snížení podílu konkurence, záleží pak na lokálních podmínkách v dané oblasti, koho zasáhne. „Ale v každém případě je doprovázeno vyostřením konkurenčního boje,“ připouští Borovec.

Pro benzin do sámošky

V České republice přibývá tankomatů neboli plně samoobslužných benzinek. Poprvé se u nás objevily na podzim roku 2007. V západní Evropě jsou běžné, ve Švýcarsku motoristé čepují paliva tímto způsobem až na šedesáti procentech stanic. Obsluha tankomatu se podobá běžnému výběru hotovosti z bankomatu. Zákazník do skříňky vloží platební kartu, pak si zvolí, za kolik chce palivo načerpat, zadá PIN kód a volbu stvrzenky. Pak už jen natankuje množství, které si zaplatil.

Výhodou benzinových pump bez obsluhy jsou hlavně nižší náklady na provoz. „Tankomat také umožňuje nonstop provoz, i když nestojí na nejfrekventovanějším místě,“ vysvětluje Ivo Červený ze společnosti Unicode, která v Česku tankomaty buduje. Věří, že tento systém tankování má v Česku budoucnost. „Bude to chtít jen čas, aby si na to naši řidiči zvykli a začali bankomatům důvěřovat,“ je přesvědčen Červený.

Tradiční pumpy však tankomaty úplně nenahradí. Velcí prodejci naopak ve svých čerpacích stanicích rozšiřují doprovodné služby, které by umožnily zákazníkům větší komfort. Vybavují své shopy větším sortimentem a nabízejí i stravovací služby. Někde příjmy z gastronomie dosahují 25 až 30 procent příjmu shopu. Mnohde jsou také mycí linky. Novinkou je umístění výherně-zábavních terminálů IVT společnosti Sazka, které nabízejí možnost on-line sázení na více než stovce čerpacích stanic Benzina plus.

Za jejich služby mohou motoristé zaplatit také bezhotovostně. Prodejci rozšiřují spolupráci s provozovateli platebních karet, kteří jsou napojeni na mezinárodní systémy, aby zejména profesionální řidiči mohli hradit paliva stejnými fleetovými kartami jako v zahraničí.

Přežijí jen nejsilnější

Mnozí odborníci jsou přesvědčeni, že hospodářskou krizi přežijí jen ekonomicky silní. A to budou zejména ti největší. Ale zatím se drží i řada malých sítí, nebo i jednotlivé soukromé čerpací stanice. „Krize už se projevuje. Lidé nemají peníze na základní věci, a tak víc omezují i nákup pohonných hmot,“ stěžuje si Barbora Plačková, majitelka čerpací stanice DB plus v Budiměřicích. Leden a únor byly podle ní katastrofální. Doufá, že se prodej zvýší v létě, kdy lidé víc jezdí. Když se před lety Barbora Plačková rozhodla postavit benzinku, bylo jí řečeno, že žádná jiná v okolí nebude. „Teď je nedaleko pumpa Pap Oil a Hypernovy,“ stěžuje si. S konkurencí se snaží bojovat poctivě, aby neztratila důvěru zákazníků. Zatím se provoz benzinky stále vyplácí. „Jinak bychom to nedělali,“ říká. Přesto – prý z osobních důvodů – chce čerpací stanici prodat. „Snažíme se najít seriózního kupce. Už druhý rok jednáme, měli jsme nabídky na pronájem, ale to nechceme,“ vysvětluje Plačková. Stát podle ní nedělá nic pro to, aby udržel malé a střední podnikatele. „Dotace jsou jen pro ty, kteří mají konexe,“ kritizuje.

O koupi stanice postavené na špatném místě nebo s nízkými výkony nebude ale samozřejmě takový zájem. „Drobní vlastníci mají před sebou velmi složité období, které nemusí každý z nich přežít. „Konkurenční tlaky se budou zvyšovat,“ potvrzuje šéf Čepra. Možným řešením pro ně bude podle odborníků franšízový typ smlouvy nebo spolupráce a záchrana pod pláštěm obchodní značky silné firmy s podporou marketingu, kvalitních a jistých dodávek paliv.

Daňové podvody nejsou minulostí**

Ve střehu musí být především státní správa a orgány činné v trestním řízení. Není vyloučeno, že někdo v konkurenčním boji používá nebo může v budoucnu použít i nekalé praktiky, například daňové podvody. Vzhledem k tomu, že celkové daňové zatížení pohonných hmot tvoří například u benzinů 62 procent z ceny a u nafty 56 procent, je to cesta „nejvýhodnější“. Tomu seriózní prodejci s obchodní marží osmi procent z prodejní ceny nedokáží konkurovat ani se standardními marketingovými nástroji, jako jsou cena, kvalita, reklama nebo dárky. „Domnívali jsme se, že nekalé praktiky zmizí s přechodem na evropskou legislativu, ale některé společnosti na našem trhu podle našeho názoru i nadále prodávají řádně nezdaněné pohonné hmoty,“ tvrdí generální ředitel společnosti Benzina Martin Durčák. Mnozí se však od takového jednání distancují. „Shell v žádném případě a za žádných okolností nikdy nepřistoupil a nebude přistupovat k žádné formě nekalého soutěžního boje v oblastech, ve kterých podnikáme,“ odmítá takové praktiky například Petr Šindler ze společnosti Shell.

Pokud některý nepoctivý prodejce neodvede třeba spotřební daň 11 korun nebo devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty, tak každý, kdo proti němu stojí s obchodní marží 1,50 koruny, je bezmocný. „Seriózní petrolejářské společnosti se snaží se státní správou a orgány činnými v trestním řízení maximálně spolupracovat a pomáhat tyto nekalé soutěžní praktiky odhalovat a eliminovat,“ říká Loula. Ale podle šéfa Čepra Borovce je konkurenční prostředí ostré a nelítostné již teď. „Pokud jde o nekalý boj dumpingovými cenami, tak k němu dochází již nyní,“ dodává.

Jednání prodejců paliv o cenách a rozdělení trhu, která jim mají zajistit zisky bez rizika, sleduje zase Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Zákon zakazuje nejen dohody o přímém určení cen nebo rozdělení trhu, ale i jednání ve vzájemné shodě nebo dohody o výměně informací. Soutěžitelé se mají totiž chovat na trhu navzájem nezávisle a nesmí své jednání koordinovat. Antimonopolní úřad tak chce zabránit situaci, kdy si firmy přirozeně nekonkurují, trh se nevyvíjí a stagnuje. Nejenže pak rostou ceny, které by za běžného fungování soutěže byly nižší, ale noví prodejci mají pak problém na trh proniknout. Úřad v minulosti několikrát postihl prodejce paliv za to, že vzájemně koordinovali růst cen nejprodávanějšího druhu benzinu Natural 95. Teď už všichni shodně tvrdí, že se snaží podobného chování vyvarovat. Pokuty totiž bývají velmi citelné.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče