Celoevropské plánování nic nevyřeší

26. února 2010, 11:03 - Alexandr Vondra
26. února 2010, 11:03

Každá členská země musí začít u sebe a udělat si doma pořádek

V úvodu dokumentu Evropské komise (EK), který vznikl před deseti lety, se praví: „Zkusme si představit, čím by Evropa mohla být.“ Cíl byl formulován, řečeno slovníkem Evropské unie, ambiciózně: „EU se má do roku 2010 stát nejdynamičtější, nejkonkurenceschopnější ekonomikou na světě.“ Politici se překonávali v předpovědích, jak brzy dožene a překoná USA. A vznikla Lisabonská strategie.

Bídné výsledky

Motivace politiků byla logická. Evropa čelí dvěma velkým problémům – pnutí zevnitř a tlaku zvenku. Na jedné straně je strašákem stárnutí populace. Vize rostoucího počtu důchodců vede k závěru: nenahradí-li objem pracovní síly vyšší produktivita, podváže se ekonomický růst. Pokles ekonomické výkonnosti a příjmů společně s vyššími výdaji na penzijní systémy vytvoří tlak, který zbortí evropský sociální model.
Na druhé straně čelí Evropa v globalizovaném světě sílící konkurenci zvenku – zejména z Asie a USA. Uzavřít se v „pevnosti Evropa“ není řešením, protože evropské ekonomiky na obchodu závisejí a protekcionismus má konfliktní potenciál. Odpovědí má být nárůst konkurenceschopnosti prostřednictvím modernizace, inovace, vyšší produktivity a zaměstnanosti. Záměry určitě správné. A jaká je bilance po deseti letech?
Výsledky jsou známy – a většinou bídné. EU si to uvědomovala již při prvním bilancování před pěti lety. Uznala, že vývoj v unii je nerovnoměrný a mnoho opatření zůstává v kompetenci jejích členských států. Ty proto zavázala, aby předkládaly národní plány reforem, které pravidelně vyhodnocuje. A také zúžila seznam cílů na několik nejdůležitějších. Jako referenční cíle měly sloužit ukazatele o výši investic do výzkumu a vývoje a o zaměstnanosti.

Referenční ukazatele

Nový přístup však víc nepřinesl. Národní plány reforem jsou jen byrokratickým cvičením. Většina zemí jim nevěnuje pozornost a v konfrontaci s domácími politikami často končí na periferii zájmu. Pokus o výraznější alokaci prostředků unijního rozpočtu od zemědělství a regionálních fondů k investicím do inovací, výzkumu a vývoje narazil na odpor agrární lobby ve Francii a na neochotu hlavních přispěvatelů – Německa, Nizozemska a Velké Británie – zvyšovat rozpočet. Například firma Google dává ročně na výzkum a vývoj víc než sedmý rámcový program EU.
Nejlépe je to vidět na referenčních ukazatelích. Cílem EU například bylo dávat na výzkum a vývoj do roku 2010 tři procenta HDP. Dnes tento cíl splňuje pouze Švédsko a Dánsko, které jej však také jako jediné plnily už před deseti lety. Průměr EU se za deset let zvýšil z 1,85 na 1,9 procenta. Pro srovnání – v USA to je 2,5 a v Japonsku více než tři procenta. EU nadále zaostává za USA jak v ekonomické výkonnosti, tak v produktivitě práce. Nad průměr v jednotlivých ukazatelích stabilně vyčnívají pouze Švédsko, Dánsko, Nizozemsko, Rakousko a v omezené míře Německo a Velká Británie. Na chvostu se pravidelně ocitají Řecko, Maďarsko, Itálie a Španělsko. O Rumunsku a Bulharsku ani nemluvě. Česko dosahuje průměru.

Najít odvahu

Poslední bilanci zveřejnila EK v únoru. Její předseda José Manuel Barroso musel přiznat, že i těch několik dobrých výsledků znehodnotila ekonomická krize. Průměrná nezaměstnanost zemí EU dnes činí deset procent. To znamená návrat o dvacet let. Úsilí o konsolidaci veřejných rozpočtů, které mělo uvolnit zdroje na modernizaci, je téměř v troskách. Průměrný deficit rozpočtů členských států EU činí sedm procent. Míra zadlužení dosahuje 80 procent. Nad všemi vyčnívá Řecko.
EK nyní přichází s novým plánem Evropa 2020. Premiér José Luis Rodríguez Zapatero nedávno jménem Španělska, jež nyní EU předsedá, prohlásil, že řešením jsou závazné cíle pro členské státy EU. A pokud nebudou plněny, dostaví se sankce. Nepůjde-li to po dobrém, půjde to po zlém. Je pozoruhodné, že tyto hlasy zaznívají z jižních zemí EU, které mají s plněním největší problém. Co s tím? Především by každá země EU měla začít u sebe a udělat si doma pořádek. Sebelepší celoevropské plánování nic nevyřeší. Naopak jen zvýší byrokracii a podváže lidské zdroje. Evropa uspěje, jen pokud víc uvolní prostor pro podnikání a reformuje své sociální systémy. Problémem však je, aby k tomu našla odvahu.

Mohlo by vás zajímat

Finance
Hypotéky jsou více regulované a dražší, přesto zájem o ně roste
Co je třeba mít při silniční kontrole u sebe, abyste nedostali pokutu?
6 tipů, jak co nejlevněji vyměnit peníze v zahraničí na dovolené
Kde všude můžete v Česku prohlásit: „Zaplatím to bitcoinem“
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Auta
BMW X5 M a X6 M přicházejí v absolutně černé edici Black…
Lada ukázala sériovou Vestu SW a Vestu Cross. Nová kombi vypadají opravdu dobře
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Maserati GranTurismo se dočkalo dalšího faceliftu. Nástupce je ve hvězdách
Historicky nejrychlejší Jaguar pro běžný provoz má 600 koní a maximálně jede 322 km/h
Technologie
Microsoft uvolnil dávku oprav pro Windows, které se někteří smí vyhnout
Další kousek skládačky. Amazon spustil český Markeplace
Mapy.cz potkala největší změna za 10 let. Takhle teď vypadají
Honor 9 je v Česku. Přetahuje se s OnePlus 5, kdo toho za 13 tisíc nabídne víc
Malá legenda vstoupila do Windows Storu. IrfanView nabízí rychlé prohlížení a konverzi obrázků
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít