Čelem vzad! Armáda velí k ústupu z vojenských újezdů

18. ledna 2012, 05:28 - Dalibor Dostál
18. ledna 2012, 05:28

Česká republika má vzhledem ke své rozloze a počtu vojáků enormně velké vojenské újezdy. Armáda se proto z některých prostor stahuje. Doplatí na to ale i některé obce, pro které byly služby pro vojáky hlavním zdrojem obživy.

Foto: Jakub Stadler

Spíše než srdce středních Čech připomínají Brdy vysídlené oblasti v pohraničí. Jsou řídce osídleny a velké vzdálenosti mezi jednotlivými vesnicemi jen občas oživí nějaká samota a hrázděné domy. Podle odborníků je však podobnost s oblastmi v Sudetech, kde proběhl poválečný odsun, jen čistě náhodná.

Lidé se v této krajině jen pár kilometrů za Prahou od nepaměti neusidlovali proto, že byla extrémně neúrodná. Žulové masivy a půda chudá na živiny tu nedovolily pěstovat téměř nic. Když se mezi světovými válkami hledalo místo pro velké vojenské cvičiště, padla volba právě na Brdy. Armáda tu cvičí od roku 1928. V těch dobách, kdy pohraničí tvořilo nejzalidněnější a intelektuálně i průmyslově nejvyspělejší část země, mohla volba těžko padnout na příhodnější místo.

Po téměř 80 letech však soužití s armádou končí. „Vojenský újezd Brdy slouží primárně jako dělostřelecký výcvikový prostor, ale střelba z děl zde probíhá v průměru jen osm dní v roce,“ říká mluvčí ministerstva obrany Jana Zechmeisterová. V roce 2015 má tak vojenský újezd Brdy zmizet z mapy. Na odchod vojáků se tu však nikdo netěší. „Je to hloupost. Cvičilo se tady pořád. Manžel měl na starosti zásobování vojáků a pravidelně vydával tisíce obědů,“ říká prodavačka z koloniálu v Jincích, kde sídlí i správa vojenského újezdu.

Všichni místní živnostníci jsou na sedmi stovkách vojáků do značné míry závislí. Dvoje kasárna jsou zde nejvýznamnějším zaměstnavatelem nejen vojáků, ale i civilistů. Již nyní se v Jincích nezaměstnanost během roku pohybuje mezi osmi až deseti procenty, což je pro oblast ležící pár kilometrů od Prahy vysoké číslo. „Vojáci tvrdí, že i když tady nebude vojenský prostor, tak tady posádka zůstane. Ale zdravým selským rozumem nám vychází, že jestliže byly zrušeny posádky v Příbrami, Rožmitále, Strašicích, Rokycanech, a takhle bych mohl pokračovat i v menších obcích, tak i poslední dvoje kasárna, která tady jsou, asi do budoucna nepřežijí,“ říká starosta Jinců Josef Hála.

Záchranou měli být pardubičtí dělostřelci

Najít uplatnění by pro zaměstnance kasáren nebylo lehké. Právě kvůli přítomnosti armády sem mezi válkami ani v éře socialismu stát nepouštěl žádné průmyslové podniky. Ani několik místních podnikatelů nemá potenciál rozšířit výrobu tak, aby nabídli alternativu pro významnou část lidí, které dosud zaměstnává armáda. „Pochopitelně každé řemeslo něco nese, a těžko třeba horníka předěláte na to, aby sestrojoval hodinky. A tohle bude náš problém,“ upozorňuje starosta Hála.

Navíc jeden ze dvou dělostřeleckých oddílů přišel do obce teprve loni. S dělostřelci z Pardubic spojovaly Jince svůj další rozvoj. Mohutně investovaly do místní infrastruktury, aby příchod pardubické jednotky zvládly. Jen čistička odpadních vod stála včetně dotací 45 milionů korun, příprava lokality na výstavbu rodinných domků 15 milionů, rekonstrukce školy a školky dohromady dalších téměř 30 milionů, obnova sběrného dvora 11 milionů. Starosta se nyní obává, že kromě toho, že investice přijdou vniveč, bude muset navíc za čas hledat využití pro objekty po armádě.

Stejně jako starostové většiny dalších obcí ležících v okolí Brd vidí Josef Hála budoucnost regionu především v turistickém ruchu. Na rozdíl od zástupců většiny ostatních regionů v zemi však místní samosprávy nejásají nad možností vzniku velkých developerských projektů. „Proslýchá se, že by se tady měly stavět sjezdovky a budovat hotely. To by nebylo dobré ani po stránce ochrany přírody ani pro vznik pracovních příležitostí,“ říká Hála. Celoroční vytížení a více příležitostí pro místní by podle něj přinesla agroturistika a další šetrné formy cestovního ruchu.

Josef Hála rozhovor

Rozhovor se starostou Jinců Josefem Hálou si můžete přečíst na našem webu www.profit.cz/josefhala.

Prosadit měkčí formy turistiky však podle něj bude těžké. Právě zájem velkých developerů o liduprázdné území nedaleko metropole je hlavním důvodem, proč se ministerstvo obrany rozhodlo zrušit vojenský prostor právě v Brdech.  Podle ministerstva obrany je však důvodem snaha šetřit. „Průměrné roční výdaje rezortu obrany na provoz všech vojenských újezdů činí v současné době necelých 440 milionů. Optimalizací vojenských újezdů ušetří rezort obrany ročně zhruba 100 milionů,“ vypočítává Jana Zechmeisterová.

Vytíženost ostatních prostorů je podle ní výrazně vyšší, v průměru se na nich cvičí 80 procent pracovních dní v roce. Nečeká je proto zrušení, ale redukce. Hradiště na Doupově se zmenší o 15 procent, Libavá o 24, Boletice o 12 a Březina u Vyškova o pět procent.

Jeden voják na pět hektarů

Současná plocha vojenských újezdů je v Česku výrazně vyšší než ve vyspělých zemích. Zabírá 1,7 procenta rozlohy státu, zatímco v jiných zemích je to v průměru okolo půl procenta. Navíc vojáků v souvislosti s reformou armády ubývá. Ještě v roce 1993, kdy měla česká armáda 115 tisíc vojáků, připadalo na každého z nich 1,1 hektaru vojenského újezdu. Po profesionalizaci a zmenšení početních stavů na současných 23 tisíc vojáků připadá na jednoho vojáka 5,5 hektaru.

Chystaná redukce má také napravit křivdy z éry socialismu. Z vojenských újezdů tak budou vyčleněny všechny obce, které mají v součtu přibližně dva tisíce obyvatel. Ti si dosud nemohli zvolit vlastní zastupitele a podléhali vojenské správě. V únoru se tak lidé z újezdů v místních referendech rozhodnou, zda se jejich obce přičlení k vesnicím v okolí, nebo se zcela osamostatní, jako se to předpokládá v případě Libavé na Olomoucku, jejíchž více než 11 stovek obyvatel tvoří polovinu všech občanů žijících na územích spravovaných armádou. Z majetků ministerstva obrany by rovněž měla být vyňata většina církevních a historických památek, které se většinou nacházejí v okrajových částech újezdů.

Poslední redukce armádních výcvikových prostor se uskutečnila na začátku 90. let minulého století. Na základě usnesení tehdejší federální vlády z roku 1991 byly zrušeny vojenské újezdy Ralsko, Dobrá Voda a Mladá. Počet vojenských újezdů na území České republiky se tak snížil z původních osmi na současných pět. Újezdy se tehdy zmenšily o 478 kilometrů čtverečních z tehdejší rozlohy na 1 297 kilometrů čtverečních.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče