Čekají nás velké změny

03. května 2004, 00:00 - MIROSLAV MELICHAR
03. května 2004, 00:00

DAŇOVÝ PORADCE KANCELÁŘE RÖDL & PARTNER MARTIN RŮŽIČKA: Vstup ČR do EU přináší podnikatelům mnoho nových povinností. Zvláště těm, kteří obchodují s partnery z členských zemí Evropské unie. O daňových dopadech změn, o nových pojmech i povinnostech jsme hovořili s daňovým poradcem Martinem Růžičkou.

DAŇOVÝ PORADCE KANCELÁŘE RÖDL & PARTNER MARTIN RŮŽIČKA: Vstup ČR do EU přináší podnikatelům mnoho nových povinností. Zvláště těm, kteří obchodují s partnery z členských zemí Evropské unie. O daňových dopadech změn, o nových pojmech i povinnostech jsme hovořili s daňovým poradcem Martinem Růžičkou. Nový zákon o DPH platí od 1. května. Nahrazuje předchozí zákon o DPH?

Jedná se skutečně o zcela nový zákon o dani z přidané hodnoty, který vstopil v platnost od vstupu ČR do EU, tedy od 1. května 2004. Tento nový zákon, který je někdy také nazýván tzv. euronovelou DPH, zcela nahrazuje zákon o DPH, jak ho známe již od roku 1993.

V čem se nový zákon liší od svého předchůdce? Zdaleka nejde jen o to, že je snížena základní sazba DPH z 22 % na 19 % a zároveň dochází k přesunu některých položek ze snížené do základní sazby. Hlavní změnou je totiž to, že došlo k naprosto jiným principům uvnitř EU v otázkách daně z přidané hodnoty, čímž jsou hlavně změněny principy obchodování mezi jednotlivými členskými státy. Nový zákon jiným způsobem řeší takové základní věci, jako je například pořízení zboží z jiného členského státu, dodání zboží do jiného členského státu, přemístění zboží, zasílání zboží do jiného členského státu apod. Znamená to, že se bude týkat hlavně firem, které obchodují v rámci EU?

Úplně jednoduché to nebude ani pro plátce DPH, kteří obchodují pouze na území ČR. Změnila se v řadě věcí sazba DPH a další významnou změnou je třeba i ta skutečnost, že obdržená platba z titulu přijaté zálohy na budoucí zdanitelné plnění bude podléhat DPH, tzn. že příjemce této platby bude muset v zákonné lhůtě vystavit daňový doklad a daň ve svém daňovém přiznání přiznat.

Údajně se změní daňové identifikační číslo?

Ano, zákon znamená i změnu dosavadního DIČ. Stávající předčíslí před pomlčkou nahradí mezinárodním označení, v našem případě CZ.

Je třeba o nové DIČ žádat?

Nikoliv. Jen v případě, že si to daňový poplatník bude přát, má možnost požádat svůj finanční úřad o vydání nového osvědčení o registraci. Když to ale neučiní, nic se nestane, nové DIČ bude platit tak jako tak.

Změní se něco i pro neplátce DPH?

Ano, především je od 1. května snížena hranice obratu, od které se podnikatel stává ze zákona plátcem DPH, ze současných dvou milionů na jeden. Prakticky to znamená, že při překročení tohoto limitu za nejbližších 12 předcházejících po sobě jdoucích kalendářních měsíců se podnikatel stává plátcem DPH ze zákona. Tato změna však není zase natolik významná, protože principiálně to bude znamenat stejný systém jako doposud, jen je třeba si ohlídat u neplátců DPH sníženou hranici pro zákonnou registraci. Zákon ale přináší následující novinku: podnikatel (osoba povinná k dani) se může stát plátcem DPH ze zákona i v jiných případech, než je překročení sledované hranice obratu, např.: pořízení zboží z jiného členského státu v hodnotě vyšší než 10 tisíc eur, v případě, že je mu zasláno zboží z jiného členského státu, které podléhá spotřební dani, v případě, kdy osobě jsou poskytovány služby dle § 10 zákona ze strany zahraničních osob nebo osob registrovaných k dani v jiných členských státech, v případě, že osobě je dodáno zboží s montáží či instalací apod.

Může být podnikatel z jiného členského státu Unie plátcem DPH v ČR? Ano. V určitých případech se dokonce takoví podnikatelé mohou stát plátci DPH v ČR ze zákona. To znamená. že na ně budou české finanční úřady pohlížet jako na plátce DPH v tom smyslu, jak je známe dnes a budou mít přidělena česká DIČ. Jakým způsobem budou muset tito plátci DPH vypořádávat svoji daňovou povinnost? V zásadě lze říci, že se na ně vztahují stejná pravidla jako na české daňové subjekty. S tím rozdílem, že nový zákon o DPH připouští nechat se zastupovat tzv. daňovým zástupcem. To může být český auditor, daňový poradce, advokát, případně česká právnická osoba, která má v obchodním rejstříku zapsáno jako předmět podnikání daňové poradenství. Kdo a v jakých termínech je povinen odevzdávat nový formulář, tzv. souhrnné hlášení?

Souhrnné hlášení je nová zákonná povinnost, kterou budou všichni plátci DPH muset odevzdávat svému finančnímu úřadu vždy po skončení čtvrtletí do 25. dne následujícího měsíce, pokud v tomto uplynulém čtvrtletí uskutečnili dodání zboží do jiného členského státu. V takovém případě uvedou do souhrnného hlášení kód země, do které zboží dodávali, DIČ pořizovatele zboží, celkovou hodnotu plnění v Kč, počet plnění a například informaci, že se jedná o tzv. trojstranný obchod. Na základě souhrnného hlášení může například český finanční úřad učinit oznámení finančnímu úřadu v místě sídla příjemce tohoto zboží a ten potom má samozřejmě ulehčenou situaci v možnosti zkoumání, zda tento pořizovatel zboží v rámci svého daňového přiznání daň přiznal, případně zaplatil.

Můžete vymezit pojem zahraniční osoba?

Vstupem ČR do EU si musíme zvyknout na některé nové zákonné pojmy, případně nový význam současných pojmů. Příkladem takové změny je pojem zahraniční osoba, nyní nově označuje státy mimo EU. Zahraniční osobou v tomto smyslu není společnost z N ěmecka, Itálie, Francie, ale například z Ukrajiny, USA apod.

V jakém případě se bude jednat o dodání zboží do jiného členského státu a kdy půjde o tzv. zasílání zboží do jiného členského státu?

Základní rozdíl mezi těmito dvěma pojmy si lze vysvětlit na jednoduché situaci. Jestliže český plátce DPH bude prodávat zboží do jiného členského státu, například do Německa, a kupujícím tohoto zboží bude neplátce DPH v N ěmecku (čili běžný občan, nepodnikatel), budeme říkat, že český podnikatel uskutečňuje zasílání zboží do Německa. Pokud by v rámci téhož obchodu byl příjemcem zboží německý podnikatel, plátce DPH v N ěmecku, hovořili bychom o dodání zboží do jiného členského státu. Rozdíl spočívá tedy v tom, kdo je příjemcem tohoto zboží.

Bude se moci stát i běžný občan-nepodnikatel plátcem DPH?

Ano, taková situace nastane, například při nákupu nového dopravního prostředku z jiného členského státu EU. Jestliže si soukromá osoba (běžný občan) pořídí nový dopravní prostředek například automobil z N ěmecka, bude tato česká soukromá osoba povinna nákup tohoto nového dopravního prostředku ohlásit do 10 dnů od jeho pořízení finančnímu úřadu. A ten následně této české soukromé osobě vyměří DPH. V tomto případě se běžný občan stává jakýmsi jednorázovým plátcem DPH se všemi povinnostmi, tak jak je známe.

Hovořil jste o novém dopravním prostředku, znamená to, že se musí jednat o zcela nový osobní automobil?

Ne, nemusí se jednat o zcela nový osobní automobil, protože výraz nový dopravní prostředek zahrnuje i automobily, které mají ujeto méně než 6000 km nebo které nejsou starší než šest měsíců.

Musí jít pouze o osobní automobily?

Ne, může se jednat i o letadla, případně o lodě.

Co znamená nový výraz trojstranný obchod?

Trojstranný obchod bude v celé řadě případů znamenat značné ulehčení při posuzování obchodů na území EU. Trojstranným obchodem rozumíme takové obchody, při kterých dochází k dodání, respektive k pořízení zboží v rámci EU. Podmínkou je, aby se jednalo o tři subjekty, které jsou plátci DPH v různých členských státech, aby doprava byla realizována ze státu původu zboží přímo do státu konečného určení a aby zboží bylo nakoupeno za účelem dodání do jiného členského státu v nezměněném stavu.

Dochází ke změnám v rámci vystavování daňových dokladů?

Ano, a to jsou opět změny poměrně rozsáhlé. Zákon hovoří o více typech daňových dokladů, přičemž v některých případech ukládá nově příjemci daňového dokladu, že musí některé údaje do tohoto daňového dokladu doplnit. Například: Představte si, že německý podnikatel, plátce DPH, bude prodávat své zboží českému podnikateli, plátci DPH. Z pohledu německého podnikatele budeme hovořit o tzv. dodání zboží do jiného členského státu, které je z jeho pohledu v určitých případech osvobozeno od DPH. To znamená, že německý podnikatel vystaví fakturu bez DPH. Český podnikatel v takovém případě jaksi převezme za německého prodávajícího podnikatele povinnost DPH v rámci EU - v tomto případě konkrétně na území ČR - z tohoto obchodu vypořádat. Prakticky to bude vypadat tak, že na obdržený daňový doklad bude mít za povinnost nakupované zboží zatřídit podle českých daňových předpisů do správné sazby DPH a tuto sazbu DPH i její výši do daňového dokladu dopsat. Dále potom musí tuto DPH zahrnovat do svého účetnictví a samozřejmě do svého daňového přiznání.

Znamená to tedy v tomto případě pro českého kupujícího zdražení zboží?

Nikoli. V optimálním případě by měl být takovýto český „dovozce“ zboží ze SRN zvýhodněn oproti dnešní situaci. Vezměme si situaci, kdy takovýto dovoz zboží podléhal celnímu řízení a celnice vystavila českému příjemci zboží jednotnou celní deklaraci (JCD), čímž vzniká dovozci celní dluh, který museí český podnikatel vzápětí zaplatit. DPH nárokoval u svého místně příslušného finančního úřadu, který mu ho s určitým zpožděním (například 30 dnů) vrátil. Od května je situace pro české podnikatele z hlediska plateb příznivější, protože celní úřady v těchto případech nevystavují JCD. Povinnost DPH vypořádat převezme český pořizovatel zboží, který však v případě, že splní veškeré zákonem stanovené podmínky, ve svém daňovém přiznání uvede DPH na výstupu, zároveň s DPH na vstupu tím pro něj bude konečný efekt vlastně nulový.

Jak to bude při nákupu zboží z třetích zemí, například z Ukrajiny? V těchto případech budeme hovořit o tzv. dovozu zboží v té podobě, v jaké jsme ho znali doposud. Ten bude i nadále podléhat celnímu řízení a celní úřady vystaví příjemci zboží JCD tak, jako doposud. Stejným způsobem jako dosud bude probíhat i způsob účtování a uplatňování nároku na DPH. A při poskytování služeb? Dá se říci, že situace ohledně služeb bude do jisté míry podobná jako situace ohledně zboží. Opět bude docházet k přesunu povinnosti přiznání DPH v rámci celé EU. Velmi důležité je určit správně místo plnění. Jaké povinnosti přináší Intrastat?**

Jedná se o další novou věc z pohledu plátců DPH. Formulář pro tzv. Intrastat je další povinnost, kterou budou muset určití plátci DPH odevzdávat. Jde o statistické vykazování pro celní orgány, které jsou, respektive budou pověřeny realizací a sběrem těchto údajů. Intrastat musí vyplňovat podnikatel, který překročí takzvaný asimilační práh. To je jednak hranice pro přijetí zboží z jiného členského státu (2 mil. Kč) a jednak při odeslání zboží do jiného členského státu (4 mil. Kč). Na rozdíl od souhrného hlášení se Intrastat bude odevzdávat za každý měsíc. Do tohoto formuláře se budou uvádět jednak kvalitativní údaje (kód země odeslání, povaha transakce, kód zboží, kód kraje přijetí nebo odeslání, dodací podmínky, druh dopravy) a dále kvantitativní (netto hmotnost, množství v doplňkové měrné jednotce, fakturovaná částka, statistická hodnota v Kč).

Další informace na www.roedl.cz//

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče