Čeho se exekutor nesmí ani dotknout

27. března 2009, 01:00 - Richard W. Fetter
27. března 2009, 01:00

Ani exekutor není neomezeným pánem nad dlužníkovým majetkem. I on se musí držet určitých pravidel. Jedno z těch základních říká, že dlužníkovi není možné zabavit veškerý jeho majetek. Nejenže mu musí zůstat peníze na živobytí, ale například i snubní prsten.

Nenasytní exekutoři připoutali i pozornost ministerstva pro lidská práva a národnostní menšiny. Na snímku mluvčí rezortu Lejla Abbasová monitoruje exekuci sociálních dávek v Chomutově.

Autor: ČTK

Hospodářská krize přivádí mnoho lidí do finančních potíží. Někteří z nich pak nejsou schopni splácet své dluhy a musejí podstoupit exekuci, kterou proti nim iniciovali jejich věřitelé. Dlužníkovi však v exekuci nesmí být zabaveno všechno. Na tento problém upozornily problematické exekuce v Chomutově. Konkrétně ty, které byly namířeny proti tamním nepřizpůsobivým občanům, závislým na sociálních dávkách.

Dlužník nesmí zemřít hlady

Otázku, zda se exekuce uskutečnila v mezích zákona, není jednoduché zodpovědět. Vždy je třeba znát podrobnosti konkrétního případu. Konečné rozhodnutí navíc přísluší pouze soudu. Pro nalezení správné odpovědi nicméně bude klíčové posouzení vzájemného vztahu několika paragrafů občanského soudního řádu. Z výkonu rozhodnutí tento předpis vylučuje hotovost do výše 1000 korun. Zároveň specifikuje okruh určitých peněžitých sociálních dávek, které nepodléhají výkonu rozhodnutí.

Domnívám se, že chomutovské sporně zabavené peníze lze posoudit jako hotovost, která plně podléhá exekuci s výjimkou hotových peněz do částky 1000 korun. Myslím si to i přesto, že zřejmě mohlo jít o prostředky pocházející ze sociálních dávek výkonu rozhodnutí nepodléhajících. I když exekuce může dopadnout na dlužníky velmi tvrdě a vystavit je hmotné nouzi, automaticky to neznamená, že nebyla provedena v souladu s českým právním řádem. Co tedy vlastně může a nemůže být dlužníkovi při exekuci zabaveno?

NA CO NEMŮŽE EXEKUTOR SÁHNOUT

• peněžité dávky sociální péče

• dávky pomoci v hmotné nouzi

• příspěvek na bydlení

• dávky státní sociální podpory vyplácené jednorázově (například porodné či pohřebné)

Ani tomu největšímu dlužníkovi, na kterého je uvalena i několikerá exekuce, protože dobrovolně neplní vykonatelné rozhodnutí soudu nebo úřadu, nelze zabavit vše. Každému musí zůstat alespoň minimum prostředků na živobytí. Z dlužníka se nařízením exekuce stane takzvaný povinný. Jenže to neznamená, že je povinen dát oprávněnému – tedy svému věřiteli – všechen svůj majetek.

Některé věci ve vlastnictví povinného výkonu rozhodnutí (a tím pádem ani exekuci) nepodléhají. Proto mu nesmějí být zabaveny – a nezáleží na tom, zda jde o výkon rozhodnutí prováděný soudem nebo úřadem soudního exekutora.

Výkonem rozhodnutí či exekucí nemohou být postiženy věci, jejichž prodej je podle zvláštních právních předpisů zakázán nebo které jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny. Zakazuje to § 321 občanského soudního řádu (zákon č. 99/1963 Sb.).

Věci osobní potřeby

Z věcí, které jsou ve vlastnictví povinného, se exekuce nemůže týkat těch, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny. Rovněž se nemůže týkat věcí nezbytných k plnění pracovních úkolů a předmětů, jejichž prodej by byl v rozporu s morálními pravidly. Při posuzování toho, které věci nepodléhají exekuci, je přitom třeba vycházet z individuálních základních potřeb konkrétního povinného a členů jeho rodiny. Stranou výkonu rozhodnutí je nutné ponechat zejména věci, jejichž odebrání by vyloučilo lidsky důstojnou, zdraví neohrožující a hygienickou existenci dlužníka a jeho rodiny.

Takto jsou z výkonu rozhodnutí vyloučeny zejména:

• běžné oděvní součásti a obvyklé vybavení domácnosti,

• snubní prsten a jiné předměty podobné

povahy,

• zdravotnické potřeby a jiné věci, které povinný potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě,

• hotové peníze do částky 1000 korun.

Obvyklé vybavení domácnosti i běžné oděvní součásti je přitom nutno posuzovat ve vztahu k základní míře uspokojování potřeb povinného a jeho rodiny. Cílem výkonu rozhodnutí není a nemůže být, aby povinný, který nedostál svým závazkům, měl zajištěn průměrný standard vybavení domácnosti. Jako obvyklé vybavení domácnosti je proto nutné chápat jen základní nezbytné majetkové vybavení domácnosti.

Jinými předměty podobné povahy, tedy těmi, které jsou vyloučeny z exekuce, jsou věci, které mají ryze osobní charakter. Patří mezi ně například svatební šaty, hodinky s osobním věnováním od blízké osoby, diplomy či medaile. Jako zdravotnické potřeby je třeba chápat léky a zdravotnické pomůcky, které povinný nebo členové jeho rodiny potřebují ke zlepšení či zachování svého zdraví anebo ke korekci tělesné vady. Jejich potřebnost je třeba posuzovat s ohledem na případnou zdravotní újmu či omezení kvality života, které by jejich odnětí způsobilo. Povinné fyzické i právnické osobě pak vykonavatel při soupisu ponechá hotovost do výše 1000 korun. V případě soupisu hotovosti v cizí měně se však toto omezení neuplatní a hotovost v cizí měně se odebere celá.

CO NELZE ZABAVIT ÚPLNĚ

• mzdu

• nemocenskou

• podporu při ošetřování člena rodiny

• vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství

• peněžitou pomoc v mateřství

• důchod

• stipendium

• podporu v nezaměstnanosti

• odstupné při skončení zaměstnání

Je-li povinný dlužník podnikatelem, nemůže se exekuce týkat těch věcí z jeho vlastnictví, které nezbytně potřebuje k výkonu své podnikatelské činnosti. To však neplatí, vázne-li na těchto věcech zástavní právo a jde-li o vymožení pohledávky oprávněného, která je tímto zástavním právem zajištěna. Pojem nezbytné nutnosti lze vykládat tak, že je třeba zachovat povinnému – podnikateli – takový majetek, který mu ještě umožní provozovat podnikatelskou činnost.

Nepostižitelné části příjmů**

Podobně jako nelze exekučně zabavit některé věci, nesmějí být dlužícímu zaměstnanci sraženy ze mzdy (eventuálně z platu či odměny) takzvané nezabavitelné částky. Výpočtový vzorec nezabavitelných částek upravuje zejména občanský soudní řád ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 595/2006 Sb. Nezabavitelná částka se spočítá jako dvě třetiny součtu částky životního minima jednotlivce, tedy částky 3126 korun, a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu v nájemním bytě, která je stanovena na 3804 korun. Nezabavitelná částka na povinného tedy činí 4620 korun.

Nezabavitelné částky se uplatňují jen při výkonu rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy a jiných příjmů ze závislé činnosti. Nelze je tedy uplatn
it u příjmů ze samostatné výdělečné činnosti. Avšak i v tomto případě jsou pro exekuci zákonem stanovena určitá omezení.

Jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním jiných peněžitých pohledávek, pak odměny fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich podnikatelské činnosti podléhají výkonu rozhodnutí jen dvěma pětinami. Nezabavitelné jsou tedy tři pětiny.

Je-li však navrhován výkon rozhodnutí pro některou z přednostních pohledávek (například výživné, pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy a podobně), podléhají výkonu rozhodnutí třemi pětinami. Nezabavitelné jsou tedy dvě pětiny. Obdobně podléhají výkonu rozhodnutí i pohledávky autorské odměny – honoráře (nebo odměny – honoráře výkonného umělce a původce předmětů průmyslového vlastnictví).

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče