Čáry máry pod kočáry

14. listopadu 2005, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
14. listopadu 2005, 00:00

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - IGNÁC SCHUSTALA Město Kopřivnice je odedávna spojeno s výrobou dopravních prostředků. Již v roce 1850 si zde místní rodák Ignác Schustala otevřel malou dílnu na výrobu kočárů a položil základ slavné firmy Tatra, která je dodnes předním českým výrobcem nákladních automobilů.

Stavba prvního automobilu Prasident.

SLAVNÍ PODNIKATELÉ - IGNÁC SCHUSTALA Město Kopřivnice je odedávna spojeno s výrobou dopravních prostředků. Již v roce 1850 si zde místní rodák Ignác Schustala otevřel malou dílnu na výrobu kočárů a položil základ slavné firmy Tatra, která je dodnes předním českým výrobcem nákladních automobilů. Výsadu zhotovovat kočáry měli v českých zemích od 16. století pouze kováři, řemenáři či uzdaři. Roku 1715 získali tuto výsadu také sedláři a teprve po vydání prvního živnostenského řádu v roce 1859 vznikli specializovaní výrobci - kočárníci. O tyto dopravní prostředky byl velký zájem, proto již v 19. století začaly v Rakousku-Uhersku vznikat celé specializované továrny a průmyslové podniky na výrobu bryček a kočárů. Roku 1844 byla ve Vídni založena dvorní továrna na vozy J. Rohrbacha, o dva roky později v Plzni továrna na kočáry „V. Brožík a syn“ a roku 1853 také kopřivnická firma Schustala & spol. ZAČÁTKY NA FOJTSTVÍ Ignác Schustala se narodil roku 1822 na kopřivnickém fojtství. Po vyučení sedlářem odešel na čas do Vídně, kde se seznámil s výrobou kočárů. Roku 1850 se s nevelkými úsporami vrátil domů a na rodném fojtství si založil vlastní kočárnickou dílnu. Ještě téhož roku se pustil do stavby lehkých bryček, které podle nedalekého Nového Jičína dostaly název „neutitscheinky“. Tyto bryčky byly na venkově velmi žádané a protože se dobře prodávaly, měl podnik za tři roky již osm tovaryšů a velké množství učňů. Díky dobrým organizačním schopnostem a přísné disciplíně se Schustalovi dařilo produkci neustále zvyšovat a začal uvažovat o tovární výrobě. Příslušné oprávnění obdržel od moravského místodržitelství koncem roku 1852, hned v následujícím roce rozšířil výrobní prostory o novou halu a začal podnikat ve velkém. Instaloval první parní stroj a s bryčkami začal dobývat světové trhy. Aby takový nárůst produkce zvládl, přijal roku 1853 za společníky majitele místní továrny na kameninové zboží Adolfa Rašku a příborského měšťana Karla Moslera. Vznikla firma Schustala & spol.

Dílna s americkým soustruhem na zpracování ráfku (vlevo) a brusič listových pér. VLIV BRATŘÍ GUTMANNŮ

Firma postupně rozšířila sortiment ještě o přepychové kočáry, těžké cestovní a stěhovací vozy i speciální vozy poštovní. Produkce stále rostla, v hospodářském roce 1871-72 vyrobili kopřivničtí již přes tisíc dvě stě vozů, které putovaly kromě českých zemí také do Pruska, Haliče, Moldavska či Ruska. Schustala již mezitím vybudoval síť skladů a filiálek po celé Evropě: ve Lvově, Vratislavi, Vídni, Praze, Berlíně i Paříži.

Roku 1878 z firmy vystoupil Adolf Raška, což znamenalo citelné oslabení investičního i provozního kapitálu. Schustalovy finanční tísně využili vídeňští finančníci a velkoobchodníci bratři Wilhelm a David Gutmannové, kteří mu nabídli finanční pomoc s podmínkou, že se výrobní sortiment firmy rozšíří o železniční vagony. Schustala sice neměl s podobnými zakázkami žádné zkušenosti, nicméně na návrh přistoupil a roku 1882 vyrobil prvních šestnáct nákladních vagonů. K těm se později přidaly i vozy osobní a firma se rozrostla o další výrobní haly. V roce 1890 zahájil Schustala na přání Gutmannů přeměnu firmy na akciovou společnost. Dokončení tohoto kroku se však již nedožil, zemřel v lednu 1891 a jeho podíl přešel na syny Adolfa a Ignaze.

Tatraplán.

KOČÁRY BEZ KONÍ Schustalovi synové však na nátlak akcionářů své podíly brzy prodali. Adolf se rozhodl v podnikání pokračovat samostatně a v nedalekých Butovicích u Studénky založil roku 1900 společnost „Staudinger Waggonfabrik A. G.“, později známou pod názvem Vagonka Studénka. Ignaz Schustala koupil od svého švagra Adolfa Rašky mladšího továrnu na kameninové zboží a k výrobě vozidel se již nevrátil. Ředitelem kopřivnické firmy se stal ing. Hugo Fischer, bývalý technický poradce Ignáce Schustaly. Ačkoliv si podnik nemohl na nedostatek zakázek na vagony stěžovat, hledalo jeho vedení další výrobní možnosti. Ředitel Fischer se rozhodl pro automobily, jejichž prototypy se začaly objevovat v sousedním Prusku. První kopřivnický automobil s hrdým názvem Präsident byl vyroben v roce 1897 a odstartoval novou éru severomoravské firmy. Hned v následujícím roce vyrobili v Kopřivnici první nákladní vůz a ještě do konce století k němu přibyly také omnibus, závodní vůz či elektromobil. V roce 1905 nastoupil do firmy pozdější legendární konstruktér Hans Ledwinka, který se podílel na tvorbě velkého množství vozů a zavedl také novou konstrukci podvozku. Jím navržené automobily úspěšně absolvovaly náročné testování ve Vysokých Tatrách, odkud pak dostaly také své jméno - Tatra.

Tatra 607 Monopost. foto: technické muzeum Tatra TATRA STÁLE ŽIJE Od roku 1936 se začala ve firmě projevovat předválečná konjunktura. Kopřivnická Tatra se stala jednou z největších továren v kraji a ještě téhož roku se spojila s Ringhofferovými závody v Praze. V říjnu 1938 byla Kopřivnice zabrána v rámci takzvané páté zóny nacistickým Německem a ve firmě se na čas začaly vyrábět také letecké motory. Po osvobození v roce 1945 byl závod spolu s ostatním klíčovým průmyslem a bankami znárodněn. V poválečném období se Tatra ve výrobě osobních vozů zaměřila na malosériová luxusní vozidla. Velmi populární Tatraplany později nahradily limuzíny T 603, kterých bylo do roku 1975 vyrobeno přes dvacet tisíc. Následovaly je vozy T 613, hlavním výrobním programem však byly již od čtyřicátých let nákladní vozy. Ještě v roce 1990 byla Tatra s roční produkcí více než patnácti tisíc vozů a širokým sortimentem výroby náhradních dílů jedním z největších výrobců nákladních automobilů na světě. Následoval však obrovský úpadek a severomoravský gigant se ocitl téměř na pokraji bankrotu. Zániku zabránil vstup nového majoritního vlastníka, společnosti Terex Corporation, které se podařilo firmu stabilizovat. Akciová společnost Tatra v současnosti zaměstnává přes tisíc sedm set lidí a více než 85 procent její produkce míří do zahraničí. Schustalův odkaz tedy stále žije, jen osobní vozy se v Kopřivnici již nevyrábějí - poslední opustil brány závodu v roce 1998. IGNÁC SCHUSTALA (1822-1891)

Zakladatel kopřivnické manufaktury na výrobu kočárů Ignác Schustala (někdy též Šustala) se narodil 7. prosince 1822 jako třetí syn zámožného kopřivnického fojta. Základní vzdělání získal v místní škole a následně studoval dva roky v Novém Jičíně. V letech 1836-39 se učil u kočárnického a sedlářského mistra Jana Kudlíka v Koloredově nedaleko Místku. Tehdy si osvojil umění stavby povozů, které pak rozvíjel v několika dalších firmách. Roku 1843 se dostal do Vídně, kde pracoval nejprve u sedláře Waniecka a koláře Kindlera a později také u dvorního dodavatele kočárů Phillipa Kollera. Roku 1850 se vrátil domů a rozhodl se na rodném fojtství zřídit vlastní kočárnickou dílnu. Začal s výrobou lehkých bryček, které se brzy staly velmi oblíbené v širokém okolí. Roku 1852 obdržel od moravského místodržitelství tovární oprávnění a přešel k manufakturní výrobě. Za společníky přijal Adolfa Rašku a Karla Moslera, se kterými založil společnost Schustala & spol. Výrobu postupně rozšířil o přepychové kočáry i speciální vozy a později na přání bratří Gutmannů také o železniční vagony. V roce 1890 zahájil jednání o přeměně firmy na akciovou společnost, výsledku se však již nedožil. Zemřel 29. ledna 1891 a podíl ve firmě přešel na jeho dva syny.

Prameny: Historická podnikatelů, encyklopedie Kopřivnice a její život v minulosti, Kočáry Schustala - Kopřivnice

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče