Cartier: decentní lesk démantů

16. září 2010, 14:07 - Irena Ryšánková
16. září 2010, 14:07

Platina a diamanty, diadémy, o kterých si většina z nás může nechat jenom zdát. Jako šperkovnice, bohatá a rozmařilá, vypadá nyní Jízdárna Pražského hradu. Své poklady tu totiž na šedém sametu vystavuje sám Cartier.

Autor: Cartier

Největší atrakcí výstavy, kterou můžete navštívit až do poloviny října, je bezpochyby náhrdelník mahárádži z Patialy (Paňdžáb) z roku 1928. Je přinejmenším opulentní. Šperk je platinový, z vitríny září 1 000 karátů démantů, topasy, syntetické rubíny a citrín. Mahárádža zatoužil po něčem, co nikdo nemá – a dlužno dodat, že to platí do slova a do písmene. Ztratil se, ale v 50. letech se zase objevil a jeho restaurování je důvod, proč jsou dnes ve šperku zirkony a umělé rubíny. Dlouho tam ale nepobudou, prý je brzy nahradí ty pravé.

Dvorský luxus

Méně marnotratné, ale zato chladný luxus vyzařující, jsou šperky zhotovené většinou z diamantů a platiny pro členy královských dvorů. Jejich jedinečnost tvoří různé typy brusů a velikostí kamenů. Ostatně s královskými dvory mají u Cartiera zkušenost. Anglický král Edvard VII. si ze společnosti udělal již v roce 1904 dvorního dodavatele a brzo jej následovali vládci Monackého knížectví, dvory Španělska, Portugalska, Ruska, Thajska, Řecka, Srbska, Belgie, Rumunska, Egypta, Albánie a dynastie Orleánských.

Ve vitríně ovšem trůní i slavný krokodýlí náhrdelník mexické herečky Marie Félix. Ta přivezla do Paříže mládě krokodýla s tím, že podle něj chce vyrobit náhrdelník. „Ale musíte rychle, ta potvora strašně rychle roste,“ naléhala prý ta dobrá žena na klenotníka.

Výstava by nebyla kompletní ani bez mysteriózních hodin, jejichž strojek je důmyslně ukryt tak, že ručičky vypadají, jako by se vznášely v prostoru. Jsou to první skutečné náramkové hodinky vyrobené v roce 1904 pro letce Santos-Dumonta.

Klenoty v zrcadle času

Kurátorka Eva Eislerová rozdělila výstavu jak v časové ose, aby byl vidět vývoj firmy Cartier, tak tematicky a podle materiálu. Chladné platinovo-diamantové šperky tak přecházejí ve šperky s barevnými drahými kameny. Je zde vidět inspirace Egyptem, Aztéky, Čínou, Indií, Persií či Ruskem. Nad výtvarnými nápady, jež Cartierovi klenotníci v minulosti dokázali realizovat, nelze než žasnout.

S lítostí je však nutné dodat, že čím více se ocitáme v současnosti, tím méně vkusu projevovali zákazníci. Velké a barevné jako by se stalo heslem 80. let. Přívěsek ve tvaru pejska Snoopyho je okamžik, kdy se návštěvník nostalgicky vrací na začátek výstavy. A nejen tam – na podestě je připravena perla celé výstavy – několik vitrín, v nichž jsou ukryty náčrty šperků na pauzovacím papíře, jejich sádrové odlitky a dokumenty o tom, jak vznikaly.

Nemusíte toužit po briliantech od Cartiera na svém krku, přesto vám výstava klenotů může dát poučení. Zjistíte, jak kultivovaná byla zdobnost v době, kdy bohatcům nešlo o co největší kameny, ale o lidský um a nápaditost, kdy řemeslo bylo pýchou umění na prsou krásných žen.

Rozhodně to stojí za to.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče