Call me Václav. Zůstane montovna televizí hlavní čínskou investicí v Česku?

10. ledna 2015, 13:07 - Petr Horký/Euro
10. ledna 2015, 13:07

Lákáním čínských investic do Česka se ohání kdekdo. Zatím tu máme jen montovnu televizí a konzervárnu – která zkrachovala. Čínské investice v Česku by se tak daly spočítat na prstech obou rukou. Továrna firmy Changhong, kde se od roku 2006 vyrábějí ploché obrazovky, je co do velikosti momentálně tou největší.

Na okraji středočeského Nymburka stojí typická nízká plechová montovna, jakých jsou v Česku stovky, ne-li tisíce, tuhle však odlišuje minimálně jedna věc. Vedle žlutomodré evropské vlajky se tu ve větru třepotá červená čínská.

Čínská škola

Moje návštěva nymburské továrny začíná roztomilou scénkou, kdy mě drobný usměvavý Číňan anglicky žádá, abych mu říkal Václave. Nenechám se tím rozhodit, vím, že si Číňané pro komunikaci s Evropany vybírají jména, která jsou pro ně snadněji zapamatovatelná a vyslovitelná.

Musím uznat, že Václav je v tomto ohledu rozhodně praktičtější než Jung-pching Lien, jak se tento muž ve skutečnosti jmenuje. Je mu třiatřicet a už druhým rokem nymburskou továrnu řídí. Není to nic neobvyklého, expanze velkých čínských firem do Evropy často vedou mladí pracovníci. Šéfovi české pobočky telekomunikačního gigantu Huawei je také něco málo přes třicet.

Firma Changhong patří ve svém segmentu k velkým rybám – v Číně je druhým největším výrobcem televizí. Lien do továrny v provincii S’-čchuan nastoupil hned po škole, po čtyřech letech vyrazil s třiceti kolegy rozjet do Česka expanzi značky na evropský trh. V té době mu bylo dvacet pět let.

„Na začátku to bylo těžké. O Česku jsme nevěděli nic. Všechno bylo nové. Třeba v Číně, když jedete autobusem, musíte si koupit lístek od řidiče. Tady u vás ale chodí člověk, který lístky náhodně kontroluje,“ popisuje své vzpomínky na příchod do Nymburka. Lien začínal jako manažer výroby, šéfem se stal v roce 2012. „Většina Číňanů postupně odjela zpátky. Zjistili jsme, že když je tu víc lidí z Číny, je těžší spolupracovat s českými kolegy. V Čechách nejde vést továrnu čínským stylem. Musíte ji vést českým stylem,“ říká ředitel.

Přibude továrna na ledničky

Výrobní hala je typicky fordovská: dlouhé pojízdné pásy, za nimi lidé vykonávající pořád dokola stejné úkony. Když tu firma Changhong v roce 2006 začínala, měla jen jednu linku. Dnes má linky čtyři, pracuje na nich tři sta lidí, kteří za rok smontují 700 tisíc televizí. Ty se odsud rozvážejí po celé Evropě. Většina jde do Francie, Itálie a Španělska. Polovinu televizí vyrábí nymburská továrna pro jiné značky, jejichž jména šéf úzkostlivě tají, polovinu pak prodává pod vlastní značkou Changhong.

Obrat české filiálky se pohybuje kolem dvou miliard korun, o zisku se ale pan Lien příliš bavit nechce. Firma je po osmi letech stále v červených číslech. Centrála v S’-čchuanu však Lienovi, zdá se, věří a do podniku chce investovat. „Česko jsme si vybrali proto, že je uprostřed EU. Tahle továrna může pokrýt celou Unii,“ myslí si Lien. A má i další velké plány. „Chceme tady postavit výrobní linky na bílou elektroniku, hlavně na ledničky. Továrna by měla vyrůst během příštích dvou let a bude větší než ta na televize. Už jsme na to nakoupili pozemky,“ říká Lien.

Konec konzervárny na Teplicku

O něco smutnější je příběh konzervárny firmy Shanghai Maling v Hrobčicích na Teplicku. Donedávna největší čínská investice v Čechách (430 milionů korun) zřejmě skončí bankrotem. Firmasama na sebe podala žádost o insolvenci kvůli vysokému zadlužení. Celkové dluhy čítají zhruba 413 milionů korun. Hlavními věřiteli jsou Bank of China a HSBC, minoritním pak Česká spořitelna, které firma zastavila hmotný majetek továrny.

Zástupci závodu sice tvrdí, že chtějí firmu reorganizovat a výrobu zachovat, otázka ale je, kdo by její výrobky kupoval. Hlavním odbytištěm lančmítů prý měla být Británie, kde se však firma dostala do právního sporu o značku Maling. Souboj prohrála, a tím přišla o klíčový trh. Při otevření konzervárny v roce 2008 se mluvilo o 20 tisících tunách masových produktů ročně, teď vyrábí sotva 15 procent produkce.

Další čínské investice v Česku jistě mají svou důležitost, jsou ale poměrně malé. Řeč je o výrobně kotoučů pro tiskařské stroje firmy Shanxi Yuncheng nebo o Yapp Automotive Parts, která vyrábí plastové nádrže do aut. Pobočky velkých hráčů, jako jsou Huawei či ZTE, jsou sice důležité, jsou to ale jen pobočky.

Sečteno a podtrženo, Česko na velký vstup čínského kapitálu pořád ještě čeká. Změní na tom něco současné kroky české diplomacie? Možná. Prvním velkým soustem by mohl být vstup páté největší čínské investiční společnosti CEFC China Energy do československé skupiny J&T, o kterém se mluví poslední dobou. Čínský gigant by údajně měl koupit 30 procent skupiny. Hodnota transakce by měla být 19 miliard korun.

Než ale k něčemu takovému dojde, zůstávají čínské firmy malým, zatím nepříliš důležitým hráčem v českém byznysu. Na rozdíl třeba od firmy Foxconn alias Hon Hai Precission Industry, což je globální společnost se sídlem na Tchaj-wanu vyrábějící počítače a elektroniku pro velké firmy, z nichž nejznámější je americký Apple. Česká pobočka Foxconnu je u nás co do objemu peněz druhým nejvýznamnějším exportérem hned po Škodě Auto. O to nepochopitelněji proto působí oficiální prohlášení české hlavy státu před komunistickými pohlaváry o tom, že Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny.

Vlak do Bělehradu

Opusťme teď na chvíli Česko a podívejme se na čínské investice trochu z odstupu. Ať už měříme podle počtu obyvatel, HDP, nebo jakkoli jinak, pro čínské politiky a firmy je Česko jen jednou z mnoha malých „provincií“ EU. Provincií, kterou vnímají jako podmnožinu v rámci prostoru CEE neboli střední a východní Evropy.

Čínské investice do Evropy byly dlouho poměrně malé, masivní příliv kapitálu nastal až během hospodářské krize, kdy velké čínské firmy a investiční fondy začaly skupovat finančně oslabené evropské firmy. Ještě v roce 2010 dosahovaly přímé čínské investice do EU pouhých 6,1 miliardy eur – méně, než kolik měla Indie, Island nebo Nigérie. Na konci roku 2012 se objem čínských investic zečtyřnásobil na 27 miliard eur, spočítala letos v létě Deutsche Bank. Studie říká, že v drtivé většině případů (78 procent) byla investorem čínská státní firma. Čínští zájemci nejdříve nakupovali na západě EU, hlavně v Německu, Francii a Británii, až pak se vrhli na východ.

Maďaři a Poláci Čínu umějí

Naši sousedé (vyjma Slovenska) byli a jsou v lákání čínských peněz výrazně úspěšnější než my. Ve srovnání s prodejem polských hutí Huta Stalowa Wola, za které v roce 2012 čínská firma Guangxi Liu Gong Machinery zaplatila sto milionů eur, jsou veškeré čínské investice v Česku pouhými kšeftíky na stánku. Podle čínských zdrojů v Polsku sídlí 20 velkých a 300 malých a středních čínských firem.

Na polské burze jsou upsané tři čínské subjekty a ve Varšavě má pobočku Bank of China. Zdaleka ne všechny příběhy polsko-čínského přátelství ale skončily happy endem – debakl čínské firmy Covec, která měla v Polsku postavit dálnici a z nedostavěného projektu odešla jako zpráskaný pes, je v mezinárodních byznysových kruzích legendární.

Ještě lépe než Poláci umějí Čínu Maďaři. Už dva roky v Maďarsku sídlí evropská logistická centrála největší telekomunikační firmy světa Huawei – šlo o investici ve výši 1,5 miliardy dolarů.

Čtyři největší čínské firmy v Maďarsku zaměstnávají šest tisíc lidí. Bank of China má v Budapešti svou centrálu pro region CEE. Dá se říci, že Maďarsko je pro Čínu odrazovým můstkem pro celý region. Číňané momentálně modernizují železniční trať z Bělehradu do Budapešti, dál se plánuje její prodloužení na sever do Varšavy a na jih do Atén, kde čínský dopravní státní gigant Cosco vlastní přístav Pireus.

Čína se však zajímá i o evropské země na východní periferii mimo EU – na summitu 16+1 v Bělehradě slíbil premiér Li Kche-čchiang miliardové investice na Balkáně, většinu do infrastruktury a energetiky. Česko mezitím na čínské jüany dál čeká.


Čtěte také:

Čína uvolní restrikce zahraničních investic, otevře se pro ocel i reality

Čína promrhala biliony dolarů v investicích. Vznikají města duchů

Čína chce v Latinské Americe investovat 250 miliard dolarů

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče