Čakovice prožívají na Prahu nevídaný stavební boom

 Boříková 15. listopadu 2015, 10:12  -  Hana Boříková
15. listopadu 2015, 10:12

Kdo si plánuje pořídit si během dvou tří let byt v novostavbě, měl by se zajet podívat do Čakovic. Za poslední rok a půl tam povolili vůbec nejvíc bytů v Praze, několikanásobně víc než v několika velkých městských částech dohromady. Zatímco například u Prahy 5 nebo Prahy 11 v kolonce vydaných pravomocných stavebních povolení zeje velká nula, v okrajové části na severu Prahy mohou developeři postavit 1200 bytů.

Data Českého statistického úřadu rozdělená podle jednotlivých pražských stavebních úřadů dávají, zdá se, za pravdu stížnostem developerů: „Brzy nebudeme mít co stavět a ceny bytů porostou.“ Samozřejmě nehrozí, že by se všichni, kdo nechtějí panelák nebo byt z druhé ruky, museli nutně nastěhovat do Čakovic – developeři mají určité zásoby projektů se stavebním povolením –, ovšem o zdravém vývoji trhu čísla také nesvědčí.

Nestavební úřady

Za prvních šest měsíců letošního roku byla v Praze zahájena výstavba 2614 bytů v nových projektech, uvádí ČSÚ. (Ročně se jich přitom po opadnutí krize prodá kolem sedmi tisíc.) Podle metodiky statistického úřadu se jedná o byty v novostavbách bytových domů, pro které bylo vydáno stavební povolení v právní moci. Když se navíc podíváme na data za roky 2013, 2014 a 2015 podle jednotlivých čtvrtletí a zvlášť pro každý z 22 stavebních úřadů v Praze, zjistíme, že jsou schvalovací procesy mnohde v podstatě paralyzovány.

V Praze 4, Praze 5, Praze 6, Praze 7, Praze 11 a Praze 14 žije dohromady celkem 510 tisíc lidí. Za 2,5 roku tam byla povolena výstavba pouze 393 bytů v nových bytových domech, tedy takové dva středně velké bytové projekty na počet obyvatel odpovídající součtu Brna a Olomouce. Představuje to pouhých 4,5 procenta ze všech nově schválených bytů v bytových domech z celé Prahy.

Dvanáct z dvaadvaceti úřadů

Za prvních šest měsíců letošního roku dokonce na 12 z 22 stavebních úřadů nenabylo ani jedno stavební povolení právní moci. Při pohledu na období 18 měsíců stavební úřady Prahy 5, Prahy 6 a Prahy 7 neschválily téměř nic. V Praze 7 dostal razítko pouze jeden projekt se 111 byty a v pěti dalších čtvrtletích tam svítí jedna velká nula, podobně v Praze 6 byl pravomocně schválen pouze jeden „minidům“ se šesti jednotkami, jinak za 1,5 roku nula. Stejně tak na Praze 5 pouze 6 bytových jednotek a jinak samé nuly.

V Praze 11 (Jižní Město + Šeberov) a Praze 14 (oblast Černého Mostu a Dolních Počernic) za 1,5 roku pravomocně neschválili ani jednu stavbu pro rezidenční projekt. A to přitom tyto administrativní celky mají v úhrnu dohromady 132 tisíc obyvatel. Podobně na celém území Prahy 4 (včetně Kunratic) byla za 18 měsíců pravomocně schválena výstavba 179 bytů, což odpovídá velikosti rezidenčního projektu střední velikosti.

To není dobrá zpráva pro developery ani pro jejich klienty. „Zatímco před rokem byly rozhodně nejpoptávanější novostavby z Prahy 9 (především pro jejich cenovou dostupnost), dnes vidíme, že si lidé dovolí do bytu investovat více prostředků a hledají zajímavější lokality, jako je Praha 5 (Smíchov, Anděl) nebo 10 (Vršovice),“ říká Petr Makovský, obchodní ředitel firmy AdInternet, která se specializuje na prodej nových domů a bytů přes internet. I on potvrzuje, že se klienti zároveň neradi stěhují ze stávající lokality. „První etapy projektů bývají z více než 70 procent poptávány rezidenty z blízkého okolí,“ dodává Makovský.

Mezi Tanzanií a Papuou

Příčin stavu, který se může projevit během pár let, je podle oslovených developerů několik: složitost dokumentace a stavební legislativy, absence odvahy stavebních úřadů rozhodovat plus jejich personální poddimenzovanost a s tím související nedodržování správních lhůt, soudní rušení změn územního plánu a koeficientů a zamrzlé schvalování jakýchkoli změn územního plánu městem.

Tyto faktory se v posledním roce navíc sešly s nástupem odpůrců staveb do vedení radnic. Ti ovlivňují ať už přímo, či nepřímo stavební úřady (jejich součást), ačkoli by podle zákona neměli. „Z dat je jasně vidět, že kde ve volbách 2014 vyhráli ‚aktivisté‘, tam se prostě nestaví, nehledě na to, že největšího aktivistu jsme měli na městě Praze (náměstek primátorky pro územní rozvoj Matěj Stropnický – pozn. red.),“ podotýká Viktor Vlček ze společnosti BauInvest.

Počet pravomocně povolených bytů za první pololetí letošního roku

Získat v metropoli územní rozhodnutí a stavební povolení trvá podle developerů v průměru sedm let. Česká republika je v této disciplíně podle žebříčků, které zahrnují 189 zemí a sledují, jakým způsobem v nich regulační opatření ovlivňují podnikatelskou aktivitu, na 127. místě na světě – někde mezi Tanzanií a Papuou Novou Guineou. A pokud zároveň ve společnosti převládne „nestavební nálada“, která vynese do vedoucích pozic na radnicích její nositele, obhlídka Čakovic asi opravdu nemusí být od věci.

„V několikaletém horizontu se skutečně může stát, že nebude dostatečná nová nabídka bytů. Daleko horší ale může být dopad pro město samotné, protože – jak se již v historii několikrát potvrdilo – město, které ztratí schopnost rozvoje, postupně upadá,“ říká Dušan Kunovský, majitel společnosti Central Group, největšího tuzemského rezidenčního developera.


Čtěte také:

V Praze roste nejvyšší bytový dům Česka. Zájemci zaplatí i desítky milionů

Napsali pražské stavební předpisy developeři? Stropnický chce znát autory

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče