Byznysmeni odjinud

30. listopadu 2010, 03:30 - Dalibor Dostál
30. listopadu 2010, 03:30

Dokud je do Prahy nevyslalo vedení nadnárodní firmy, mnozí z nich ani přesně netušili, že Česká republika existuje. Malá země ve středu Evropy je pro zahraniční byznysmeny jednou ze zastávek na cestě v jejich hvězdné kariéře. Pro tisíce dalších, drobných podnikatelů zahraničního původu je Česko lepším zdrojem obživy než jejich vlast.

Foto: Shutterstock

Doma ve Spojených státech miloval Colin Shea procházky po pobřeží oceánu. Rád kupoval humry a čerstvé ryby od místních rybářů. Na svůj oblíbený způsob trávení volného času však musel na několik let zapomenout. Jako viceprezident pro plánování a strategii v české pobočce telekomunikační společnosti Vodafone se ocitl v zemi, která nemá ani metr mořského pobřeží, a když je tu řeč o rybě, namísto tuňáka nebo mečouna si místní lidé vzpomenou na kapra.

Jeho příběh je typický pro stovky dalších zahraničních manažerů, kteří v Česku zastupují velké nadnárodní společnosti. Do země začali ve velkém množství přicházet po roce 1990. Tehdy řada nadnárodních firem zakládala v tuzemsku pobočky nebo v rámci privatizace kupovala místní podniky. V postkomunistickém Česku působili nejdříve téměř jako zjevení. Rozdíl mezi řediteli místních podniků z éry socialismu a manažery zahraničních společností byl propastný. Nešlo zdaleka jen o to, že po práci nešli na pivo, ale sháněli se po nejbližším golfovém hřišti. Vystupování, komunikace s podřízenými, oblékání. V těchto a mnoha dalších oblastech vytvářeli zahraniční manažeři v 90. letech standardy, které se staly důležitou součástí budování tuzemské podnikatelské kultury.

V té době se tuzemské firmy musely učit prakticky všechno. Po letech plánované ekonomiky vyrábět konkurenceschopné zboží, vytvořit tržní vztahy s dodavateli i odběrateli, investovat do reklamy a marketingu. Zahraniční zkušenosti byly tehdy k nezaplacení.

Nejen brát, ale i dávat

Jednou z důležitých oblastí, kde zahraniční manažeři zanechali hlubokou a dodnes dobře viditelnou stopu, byla společenská odpovědnost firem. To, že honba za maximalizací zisku nemůže být jediným rozměrem fungování firmy, bylo na západ od našich hranic dlouhá desetiletí nedílnou součástí podnikání. „Právě díky zahraničním manažerům, kteří v 90. letech působili v tuzemských firmách, se do Česka podařilo přenést téma společenské odpovědnosti ze zemí, kde je nedílnou součástí podnikatelské kultury,“ říká Klára Šplíchalová, ředitelka Fóra dárců pro nadační a dárcovské programy.

Zahraniční manažeři tak do České republiky přinesli nejen koncept CSR – tedy společenské odpovědnosti firem, ale také inspirovali tuzemské podniky při zakládání firemních nadací. „Společenská odpovědnost a investice do komunity je samozřejmou součástí fungování každé odpovědné firmy a aktivity naší společnosti jsou toho dokladem. Motivujeme také naše zaměstnance k aktivnímu dobrovolnictví a pomoci potřebným. Svou solidaritu prokázali již mnohokrát,“ říká Luis Antonio Malvido, předseda představenstva a generální ředitel společnosti Telefónica O2 Czech Republic.

Stejně jako v mateřských firmách začali zahraniční manažeři kromě věnování firemních peněz na charitu stále více zapojovat do dobročinnosti také svoje zaměstnance. „Filantropii vnímáme v širším kontextu. Nechceme jen dávat peníze, chceme být aktivními partnery organizací a aktivně zapojovat naše kolegy i klienty,“ říká generální ředitel České spořitelny Gernot Mittendorfer. Podobně vede svoji firmu také „první dáma“ českého byznysu, ředitelka Vodafone Muriel Anton. „Vodafone je tvořen lidmi, pro něž je důležité měnit věci k lepšímu. Prostřednictvím Nadace Vodafone můžeme podporovat lokální aktivity a prospívat místním komunitám,“ říká Muriel Anton.

Import vystřídal export

Doba, kdy se čeští manažeři jen učili od svých zkušenějších kolegů ze zahraničí, je již pryč. Stále častěji se tuzemští byznysmeni prosazují v nadnárodních firmách v klíčových pozicích nejenom v Evropě, ale také v zámoří nebo v Asii. Mezi prvními, kteří se dostali do vrcholových pozic v zahraničí, byl Jan Mühlfeit, který se v roce 2007 stal šéfem Microsoftu pro celou Evropu. Českých manažerů, kteří se dokázali v zahraničí uplatnit, jsou přitom v současnosti již desítky. Robert Chvátal se prosadil v T-Mobile na pozici generálního ředitele v Rakousku, Kateřina Holzmannová působí ve Velké Británii jako marketing manager společnosti Google, Martin Jahn se přesunul v rámci koncentu Volkswagen z Ruska na pozici šéfa mezinárodních fleetových prodejů do centrály automobilky v Německu, Vanda Wolfová dosáhla pozice pro Evropu, Blízký východ a Afriku ve společnosti Ogilvy, Filip Špaček zastává pozici brand directora společnosti L´Oreal ve Francii…

Co zahraniční společnosti oceňují na manažerech z Česka? Kromě obecných manažerských schopností a dovedností je to především schopnost improvizace. O té se přesvědčilo zahraniční vedení společností ve svých českých pobočkách. Pracovníci tuzemského managementu se například velmi dobře uplatnili v kolínské TPCA. „V okamžiku, kdy něco přestalo fungovat, začali japonští kolegové studovat manuál. Pokud v něm odpověď na danou situaci nenalezli, byli bezradní. Čeští pracovníci naproti tomu začali vymýšlet řešení, a díky schopnosti improvizace se jim podařilo problém vyřešit,“ říká český manažer kolínské automobilky, který si nepřál být jmenován.

Na vlastních nohou

Česká vláda se přitom snaží, aby se v zahraničí neprosazovali jen manažeři v rámci nadnárodních koncernů, ale také čeští podnikatelé s vlastními projekty. Těm pomáhá uchytit se na zahraničních trzích vládní agentura CzechInvest. Čeští byznysmeni tak mohou využívat její pobočky v Hongkongu, Tokiu, Düsseldorfu, Paříži, Londýně a také Chicagu a Sunnyvale v USA. Právě takzvaný Český technologický akcelerátor v srdci kalifornského Silicon Valley ve městě Sunnyvale tvoří výkladní skříň podpory tuzemských podnikatelů. „Umístění CzechAcceleratoru v centru Silicon Valley je zcela ideální pro rozvoj obchodních kontaktů. Možnost dlouhodobě jednat s obchodními partnery a najít ideální model pro spolupráci a technickou integraci zásadním způsobem přispívá k rychlému rozvoji společných produktů a služeb,“ říká Martin Rehák, technický ředitel a jednatel společnosti Cognitive Security. „Česká republika umí výzkumníky, vývojáře, designéry a další obdobné specialisty podpořit ze zdrojů Evropské unie. To je zvlášť v době, kdy je globální ekonomika ještě velmi křehká, obrovská výhoda třeba oproti starým členských zemím EU,“ vysvětluje Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce nyní podporu tuzemských podnikatelů v zahraničí ještě zefektivnit. Především má odstranit dosavadní dvoukolejnost, kdy Česko v zahraničí zastupovaly v podnikatelské oblasti jak ministerstvo zahraničí, tak ministerstvo průmyslu a obchodu. Nově má tato agenda přejít jen na MPO. „Česká ekonomika je velmi silně orientovaná na export. Ten tvoří více než 70 procent našeho HDP. Mým cílem je, aby stát dovedl svým podnikatelům nabídnout perfektní asistenční služby, které našim podnikatelům pomohou prorazit na zahraničních trzích,“ zdůrazňuje ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.

Opravdu podnikáte?

Zatímco pronikání českých podnikatelů do zahraničí chce vláda podporovat, podmínky pro působení zahraničních živnostníků v Česku chce naopak zpřísnit. Důvod? V České republice vzrostl za poslední dva roky počet zahraničních podnikatelů o téměř 15 tisíc. Nyní jich je více než 90 tisíc. Nejčastěji v Česku podnikají občané Vietnamu: Je jich 34 145. Na druhém místě jsou občané Ukrajiny. V tuzemsku jich podniká 28 729. Jejich počet za rok vzrostl o 4 034. Vláda se přitom domnívá, že velké části zahraničních podnikatelů nejde v Česku o to, aby v zemi rozvíjeli svůj byznys. Živnostenský list se totiž pro řadu z nich stal snadněji dostupným než pracovní povolení. Navíc v případě ztráty zaměstnání je pro ně živnostenský list pojistkou proti tomu, aby museli z Česka odcestovat zpátky do vlasti. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek chce proto podmínky pro působení zahraničních podnikatelů v Česku výrazně zpřísnit. „Budeme muset ve spolupráci s ministerstvem průmyslu a obchodu podle mého názoru velmi výrazně přehodnotit například způsob udělování živnostenského listu cizincům ze třetích zemí,“ říká ministr Drábek. Přísnější úprava se má podle jeho slov týkat také zakládání veřejných obchodních společností či družstev.

Inspektoráty práce totiž stále častěji zjišťují, že v oblasti zahraničních pracovníků dochází k přechodu od „zapůjčování“ prostřednictvím agentur k dodavatelským službám, které z velké části fungují jako družstva. Kontrolovat členy družstva je přitom pro kontrolu zaměstnávání zahraničních pracovníků mnohem obtížnější než v případě agenturních zaměstnanců. Kromě změn legislativy navíc dostaly úřady práce pokyn, aby prodlužovaly povolení k zaměstnání pouze těm cizincům, jejichž pracovní místa jsou jen těžko obsaditelná občany Česka, Evropské unie či Švýcarska.

Český trend, alespoň pro léta krize, se tak zdá být jasný. Zatímco špičkoví zahraniční manažeři budou do země přicházet i nadále, dlouhou frontu desetitisíců zahraničních podnikatelů, kteří v tuzemsku působí často na hranici zákona, se bude vláda snažit zkrátit. Úroveň českého byznysu by navíc kromě top manažerů z ciziny měli v příštích letech zvýšit také tuzemští manažeři – navrátilci z úspěšných zahraničních misí. Jejich zkušenosti by pro tuzemskou ekonomiku mohly být podobně přínosné jako první mise zahraničních manažerů do Česka krátce po pádu železné opony.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče