Byznys z donucení

16. května 2005, 00:00 - RADAN DOLEJŠ
16. května 2005, 00:00

MALÍ POSKYTOVATELÉ INTERNETU Všichni o tom mluví, ale málokdo to viděl -bezdrátový internet wi-fi. Byznys, který dnes živí desítky malých firem, vznikl podle známého českého rčení „co není k mání, udělej si sám“. Začínali jako malá síť, do které připojili pár svých kamarádů.

MALÍ POSKYTOVATELÉ INTERNETU Všichni o tom mluví, ale málokdo to viděl -bezdrátový internet wi-fi. Byznys, který dnes živí desítky malých firem, vznikl podle známého českého rčení „co není k mání, udělej si sám“.

Začínali jako malá síť, do které připojili pár svých kamarádů. „Za pár týdnů jsme to ale zrušili, založili skutečnou firmu a celé podnikání tak zoficiálnili,“ popisuje začátky podnikání s poskytováním internetu František Majer z firmy SušiceWiFiLan. Dnes má firma v Sušici přes 100 zákazníků z řad domácností a téměř dvacet firemních klientů, k nimž patří například SOLO Sirkárna.

Podobných firem by se v Česku daly napočítat desítky. Stačí se jen podívat do největší databáze poskytovatelů bezdrátového připojení „Internet pro všechny“. Tamní mapa České republiky je doslova poseta barevnými tečkami. Co tečka, to jedna síť.

Bezdrátovým internetem se zpravidla nazývá technologie wi-fi, která dokáže přenést data vysokou rychlostí na relativně dlouhou vzdálenost.

Z NOUZE CTNOST

Boom českého wi-fije prakticky takovým nechtěným dítětem. Původně byla totiž tato technologie vyvinuta pro pokrytí zejména komerčních prostorů. Zatímco všude na západ od našich hranic to tak většinou funguje, u nás je realita trochu jiná. Tady totiž wi-fi slouží především jako náhrada za rozvod internetu do jednotlivých objektů a pokrývají se jím nejen celé vesnice, ale i městské čtvrti, ba dokonce celá města.

To vše z jediného důvodu - není tady žádná lepší alternativa. V počítačově vyspělejších zemích jsou totiž nejrůznější možnosti kapacitních internetových připojení xDSL nebo kabelových televizí výrazně levnější než u nás.

Proto levný internet přes wi-finabízejí také obce, například Bohuňovice na Olomoucku. „Nemáme na projektu žádný zisk. Nízkou cenou chceme jednak zpříjemnit obyvatelům život a jednak ukázat na šílenou obchodní politiku velkých firem,“ říká tamní starosta Jiří Petřek. Pokud by byla nabídka komerčních firem cenově uspokojivá, rozhodně by se do takové iniciativy v Bohuňovicích nepouštěli.

Zatímco v Česku stojí nejlevnější vysokorychlostní internet přes ADSL více než 600 korun měsíčně a je navíc omezen objemem stažených dat, tak například ve Velké Británii jsou podobné služby nabízeny za cenu kolem 10-15 euro a bez omezení. Wi-fije tedy v Česku nejen levnější (mezi 300 až 500 korunami měsíčně), ale hlavně bez jakýchkoliv limitů. Proto je o něj takový zájem a firmy, vý zájem a firmy, které tento způsob připojení nabízejí, rostou jako houby po dešti.

Na druhé straně se vznikem nových firem zanikají ty staré, méně úspěšné. Na nich si částečně založila živnost pražská firma Pe3ny Net. Dva obyvatelé Prahy 6, Zdeněk Tvrdek a Petr Hromádko, původně začali s nabídkou připojení v Praze na Petřinách kamarádům a spolubydlícím. Jejich aktivita se rychle rozkřikla a k desítce zákazníků se přidala další stovka obyvatelů Prahy 6, až z malé firmy vyrostla prosperující společnost s tisícem zákazníků a ročním obratem v milionech korun. Pole působnosti rozšiřovali mimo jiné právě nakupováním krachujících nebo nedostatečně efektivních hotspotů (míst, odkud se šíří signál wi-fi) od jiných firem nebo jednotlivců.

MALÍ, A PŘESTO VELCÍ

Podnikání v tomto oboru je byznysem, kde i málo zákazníků už znamená velkou firmu. Wi-fisíť s tisícovkou zákazníků jako Pe3ny Net je na české poměry opravdu gigant. „Kdo má 300 zákazníků, už si může gratulovat. Průměrná wi-fisíť má tak kolem dvaceti klientů,“ říká odborník na wi-fiJakub Ditrich.

Komerční sítě však nejsou jediným typem wi-fispolečenství, které se dají v Česku nalézt. Jsou tu totiž i tak zvané komunitní sítě, které si staví samotní uživatelé. Jejich cílem není generovat zisk, ale společně se podělit o náklady na připojení k internetu a případně další služby. To je třeba případ české komunitní sítě CZFree. Net (viz strana 20).

Často rozšířeným jevem je pak přechod z komunitní sítě na komerční. Stalo se to třeba síti Nejdek.net, která pokrývá především Karlovy Vary a nedaleké město Nejdek. Síť patří Alexandru Marešovi, jenž má jako hlavní náplň podnikání obchod s počítači. Vedle toho postupně přeměnil komunitní síť na komerční. Za dobu podnikání už získal přes 100 zákazníků. Ačkoliv nechce prozradit svůj obrat, není těžké ho orientačně odhadnout - nejnižší tarif nabízí za 400 korun měsíčně. Při stovce klientů to ročně dělá minimálně půl milionu korun. „Týdně mi práce kolem internetu zabere asi dvacet hodin,“ konstatuje podnikatel z Nejdku Alexandr Mareš.

Jako vhodnou příležitost k přivýdělku vidí wi-fitaké Michal Žurovec z Palkovic. V malé obci mu konkuruje sice jediná firma, ale mnohem větší než ta jeho. Odlišovat se chce nižší cenou, ale hlavně vyšší kvalitou a spolehlivostí. Jeho síť Palkovicenet získala od ledna už šedesát klientů. Největším problémem pro něj bylo získat povolení od Českého telekomunikačního úřadu. Nikoliv proto, že to je byrokraticky náročné, ale drahé. Licence totiž stojí zhruba pět tisíc korun.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče