Byznys táhnou motorové čluny

21. srpna 2006, 00:00 - ERICH HANDL
21. srpna 2006, 00:00

JACHTING Jaké příležitosti nabízí byznys kolem jachtingu? Rozmáhající se odvětví nabízí řadu možností, od stavby samotných lodí, přes jejich pronájem až po stavbu kotvišť. „Zatím to ale není na velké zbohatnutí,“ upozorňuje předseda Českého svazu jachtingu Karel Bauer.

JACHTING Jaké příležitosti nabízí byznys kolem jachtingu? Rozmáhající se odvětví nabízí řadu možností, od stavby samotných lodí, přes jejich pronájem až po stavbu kotvišť. „Zatím to ale není na velké zbohatnutí,“ upozorňuje předseda Českého svazu jachtingu Karel Bauer.

Jachting a vodní turistika jsou ve světě velkým byznysem. Každý úspěšný podnikatel musí mít buďto vlastní loď, nebo si ji alespoň jednou v roce pronajmout. Těží z toho hlavně výrobci a dodavatelé v přímořských státech. Hotové lodě potřebují motory, plachty, kladky, provazy, spoustu elektroniky a dalšího vybavení. Velký byznys je pak navázán na komerční pronajímání plachetních i motorových jachet. S velkými příjmy můžou počítat majitelé kotvišť. Každá větší loď totiž potřebuje stálé „parkoviště“, které jí zajistí nejen přezimování, ale i opravárenské zázemí a pravidelnou údržbu.

„V České republice je byznys kolem jachet minoritní záležitostí, nedá se srovnat třeba s prodejem aut,“ říká šéf českých jachtařů Karel Bauer. „I když už za socialismu tu byla jedna firma vyrábějící lodě, všechno začalo nově vznikat až po revoluci. Přitom se zjistilo, že existující jachtaři nejsou tou pravou cílovou klientelou, protože čtyřicet let izolace je naučilo sehnat si všechno v zahraničí nebo si to udělal doma na koleni.“

To platilo dokonce i o samotné výrobě lodí. „Většina z plachetnic, například v našem oddílu, byla vyrobena doma na takzvaném kopytě z laminátu. Máme tu jen málo lodí z továrny. Ty laminátové plachetnice jsou přitom schopny vydržet i desítky let, takže jejich majitele nic nenutí ke koupi nové,“ potvrzuje Bauerova slova předseda kladenského jachtklubu Jaromír Drvota.

Po revoluci se tedy ukázalo, že je nutné vytvořit trh nový. Vznikající výrobci a prodejci se začali orientovat hlavně na motorové čluny. „Postupně se jich prodávalo stále více a začaly táhnout obchody. Dnes, když přijdete do jakékoli prodejny lodí, tak zjistíte, že většinu sortimentu tvoří motorová plavidla. Plachetnice tam jsou jaksi navíc. Poměr je asi takový, že na jednu plachetnici se prodá asi deset motoráků,“ podotýká Bauer. Postupně se po revoluci podle jeho slov rozvinuly takzvané charterové společnosti, které se zabývají pronájmem plachetnic. A příležitosti jsou nyní i v nejnovějším odvětví - stavbě přístavů a kotvišť.

VŠECHNO ZAČAL NOE Jak se rozvíjela česká výroba plachetnic a motorových člunů? Už před revolucí existoval jeden producent, neratovický podnik NOE. „Bylo to, myslím, družstvo, které se jako svojí hlavní činností zabývalo úplně něčím jiným než loděmi. Ale v jeho vedení byl jachtař, který prosadil produkci plachetnic. Po revoluci ale zaniklo,“ vzpomíná Karel Bauer.

Po převratu začaly postupně vznikat privátní firmy. První byla zřejmě společnost Marine v Novém Městě nad Metují, později se přidalo Navy Centrum, AvarYacht nebo BohemiaYacht, který se orientuje na ocelové motorové lodě. Na tradici neratovické firmy zase navázala firma Babrda. Tito první kapitalisté se nejdříve soustředili na produkci takového vybavení lodí, jako jsou například kladky. Postupně ale zjistili, že tyto drobnější věci lze levněji dovážet ze zahraničí. Takže se postupně začaly vyrábět a prodávat hlavně motory a později celé plachetnice i motorové čluny.

„Majitelé těchto firem ale velcí boháči nejsou. Někomu se sice může zdát, že když prodávají lodě za deset milionů korun, tak jsou v balíku. Ale těch lodí se tolik neprodá, dokonce ani ne tolik jako luxusních aut. A s jejich prodejem jsou spojeny velké náklady, s klienty musíte létat na předváděčky, a to stojí peníze. Takže prodejce lodí se s úspěšným dealerem aut nemůže moc srovnávat. Ty firmy určitě prosperují, ale nemůžou si většinou dovolit větší nákupy lodí pro klienty,“ tvrdí předseda svazu.

Velkým byznysem ale podle Bauera není výroba jachet ani ve světě. „Když si vezmete ty drahé megajachty, ročně se jich celosvětově prodá jen několik. A malé sportovní lodě? Například plachetnic podobných té, na jaké závodila Lenka Šmídová na olympiádě, se prodá ročně pět set. Ve srovnání s automobily zanedbatelné číslo,“ říká šéf svazu.

KOUZLO MALÝCH LODÍ

Řadu českých podnikatelů neživí jen velké jachty. Například Dušan Srb z Jablonce nad Nisou produkuje malé plachetnice pro děti třídy Otimist. Firma Lejhanec z Pardubic úspěšně prodává kopie lodí třídy Evropa. To je malá okruhová plachetnice, na které „vyjela“ olympijskou medaili výše zmíněná Lenka Šmídová. Podnikatel Tomáš Fiala se zase zaměřuje na staré dřevěné lodě, takzvané oldtimery. Má klienty v západních přímořských státech, jako jsou Německo, Holandsko nebo Švédsko. Fiala opravuje lodě až do délky patnácti metrů, které lze ještě ze západní Evropy převézt po dálnici. Další podnikatel, František Starý z Hluboké nad Vltavou, vsadil na výrobu lan a provazů. Všechna jeho produkce nalézá uplatnění také na Západě. Sám šéf svazu Karel Bauer vyráběl plachetnice třídy 420. „My jsme před časem pořádali mistrovství světa v team racingu a neměli jsme žádné lodě. Zjistili jsme, že levněji, než si je na měsíc půjčit, nás vyjde jejich výroba. A tak jsem do toho dal vlastní peníze. Nakonec jsme jich také poměrně dost prodali. Já se ale výrobou nechtěl dále zabývat, tak jsme produkci zatím zastavili,“ dodává Bauer. CHARTERY PROSPERUJÍ

Kromě výroby lodí se řada firem živí i jejich pronájmem, takzvanými chartery. Lidé přišli po revoluci na chuť námořnímu jachtingu a objevili se podnikatelé, kteří jim zajistí vše potřebné. Jedná se o loď s veškerým vybavením a kotviště. Některé z těchto charterových společností jsou navázány také na prodej lodí a člunů. „Těch charterovek je u nás tak kolem čtyřiceti, padesáti. V počátcích to byla trochu improvizace, ale nyní už jsou skoro všechny na úrovni. Často se navázaly na světové sítě a nabízejí jejich služby v tuzemsku,“ říká Bauer. A kam se dnes s charterovkami nejčastěji jezdí? Je to hlavně Chorvatsko, ale stále více se jezdí i do exotických destinací -Karibiku, Thajska nebo Oceánie. „Pro mě je nekrásnější jachtařskou oblastí jednoznačně Řecko. Je tak rozmanité, že se můžete vracet minimálně pět let a stále poznávat nová a nová místa,“ říká Tomáš Kapička, jehož firma Altumare zprostředkovává služby největší světové charterové společnosti SunSail. Podle jeho slov jsou ale ještě příležitosti pro byznys i v dalších oblastech. Roste počet zájemců o netradiční destinace, jako jsou Kuba, Vietnam nebo Kapverdské ostrovy. Kapička ale upozorňuje na jeden problém českého námořního jachtingu -černý charter. „Je to prodej pobytů na lodích bez dostatečného servisu a dodržení běžných standardů a zákonů. Nejsme přímořskou zemí a většina lidí, kteří jedou na loď poprvé, neví, co je a není standardní. Proto se snadno nechají napálit lákavou nabídkou, a až zjistí skutečnost, nemají kam si stěžovat, protože jsou v moci kapitána, kterému poslali peníze na jeho osobní účet,“ tvrdí Kapička. BUDUJTE PŘÍSTAVY

Jednou z dalších příležitostí pro podnikání je budování říčních přístavů a kotvišť. V západní Evropě je vodní turismus po kanálech hodně rozšířen, týká se to hlavně Německa, Holandska a Francie. „My máme jednu ideální vodní trasu, z Hřenska po Labi až do Prahy nebo do Pardubic. Dala by se teoreticky protáhnout po Vltavě až do Českých Budějovic, to by ale musel být vyřešen překlad lodí přes přehrady,“ říká podnikatel Miroslav Cink, který vybudoval první soukromý říční přístav na Žernoseckém jezeře u Lovosic. „Sice máme dobré vodní cesty, ale jachtaři nemají téměř žádné možnosti ke kotvení. Proto jsem se rozhodl vybudovat mezinárodní kotviště právě na Labi,“ dodává. Zatím je to ale téměř ojedinělý projekt. Privátní „parkoviště“ pro turistické lodě je jen v Praze, podobný přístav se staví na Vltavě v Nelahozevsi. NA JEDNU PLACHETNICI DESET MOTORÁKŮ Největší byznys kolem lodí se v České republice točí kolem prodeje motorových člunů. Plachetnice představují jen přibližně desetinu poptávky. Proč? Důvodem je poptávka bohaté klientely. Úspěšní podnikatelé si většinou kupují motorové čluny, ale začíná se na ně orientovat i střední vrstva. V Česku totiž nejsou ideální povětrnostní podmínky pro jachting, a tak nezbývá než zapnout motor. SPORTOVNÍ JACHTING NEVYNÁŠÍ

Řada lidí zná jachting z televize jako sportovní odvětví. Je závodní jachting výnosný? „U nás nikoli, představuje jen asi deset procent byznysu. Zbytek je jak v Česku, tak ve světě, běžná rekreace. O velkém byznysu by se dalo hovořit snad jedině u závodu Volvo Ocean Race. To je špičkový profesionální jachting, sponzorsky skvěle pokrytý. Jezdí ho týmy, které investují obrovské prostředky na stavbu lodí. Použité technologie pak přecházejí do výroby sériových lodí,“ říká šéf jachtařů Karel Bauer.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče