Byznys na písku

04. prosince 2009, 17:00 - István Lékó
04. prosince 2009, 17:00

Příklad emirátu ukazuje, že ekonomická recese ještě zdaleka neskončila

Už se zdálo, že se po loňské celosvětové finanční krizi důvěra a bezstarostný život definitivně vrátily i do Dubaje. Tento malý stát, který je součástí Spojených arabských emirátů, se proslavil finančně nejnáročnějšími megalomanskými stavbami luxusních nemovitostí na Blízkém východě. A ještě začátkem roku vládce země šajch Muhammad bin Rašíd Maktúm uklidňoval investory, že peníze budou. Jeho slova následovaly i činy. Hned v únoru se vydaly státní dluhopisy v hodnotě deseti miliard dolarů a ještě v polovině listopadu přišla pětimiliardová půjčka z nejbohatšího emirátu Abú Zabí. Pár dní poté ale přišla zpráva, která působila jako studená sprcha: konglomerát firem Dubai World nemá na splacení dluhů ve výši mnoha desítek miliard dolarů a žádá minimálně půlroční odklad.
Šokující informace se objevila krátce před svátkem obětí íd al-adhá, což je jedna z největších muslimských náboženských událostí roku. Zpráva ale pořádně vylekala i Američany, kteří se připravovali na Den díkůvzdání. Globální finanční trhy, na nichž nákupní nálada trvale klesá, zpozorněly a opět začala sílit obava, že krize neskončila a čeká nás další vlna propadu. Podle profesora ekonomie Nouriela Roubiniho, jenž se proslavil svými zlověstnými věštbami, se musíme připravit na další výkyvy trhu. Finanční guru Mark Möbius tvrdí, že svět čeká další pokles, jelikož dosavadní optimismus byl vybudován na navátém písku. Hlavní komentář deníku Financial Times situaci v Dubaji přirovnával k argentinské a singapurské krizi. Platební neschopnost dubajského konglomerátu způsobila šok i v mnoha západních věřitelských bankách. Další špatnou zprávou bylo, že dubajský emír ze dne na den vyhodil celé vedení holdingu Investment Corporation of Dubai, který spravoval i jeho osobní majetek. Investoři a věřitelé se obávají, že se grandiózní stavby jako největší mrakodrap světa či vilové čtvrti v moři ve tvaru palmového listu zastaví. „Dubajská chřipka“ se však nerozšířila do celého světa, bohaté státy emirátu okamžitě přispěchaly na pomoc a situace se stabilizovala. Západní finanční svět krizi v Dubaji raději přehlédl, než by z ní dělal paniku. Nikdo přece nechce, aby se trhy opět zhroutily.
Vládcům Dubaje ale muselo konečně dojít, že cesta, již si zvolili, vede pouze ke krizi. Megalomanským stavebním projektům v poušti v budoucnu uvěří zřejmě jen málo odvážných investorů. V Dubaji se totiž stavěly budovy, které jsou extrémně drahé, málokdo je chce a jsou v zásadě zbytečné. Před pár lety se některé vily rozdávaly globálním celebritám téměř zadarmo, a to jen proto, aby do Dubaje přišla movitá klientela. Lidí, kteří naletěli, bylo dost. Šlo zejména o zbohatlíky z Ruska. V létě 2008, na vrcholu realitního boomu, zde nakupovaly i hvězdy jako David Beckham či Brad Pitt. Luxusní rezidence, jež před rokem a půl stály čtyři miliony dolarů, jsou dnes k mání za polovinu. Nájmy kanceláří spadly o 60 procent, obsazenost nově postavených budov je jen čtyřicetiprocentní. Stavba téměř 400 velkých nemovitostí v hodnotě 300 miliard dolarů se přerušila či úplně zastavila. Vily v Dubaji dnes nekupuje skoro nikdo. Kdo je chytrý a má peníze, pořídí si raději nemovitost ve Francii.
Dubaj je v těžké situaci. Oproti všeobecně rozšířené domněnce tato země nemá ani dost ropy a plynu – pouze šest procent jejího hospodářství pochází z těžby těchto surovin. Zato ze sektoru stavebnictví, jenž nyní silně upadá, až 25 procent. Otázka je, jakou roli při pomoci rozhazovačným bratrům z Dubaje sehraje Abú Zabí, na ropu naopak velice bohatý emirát, který investuje extrémně konzervativně a jehož státní suverénní fond se svými 630 miliardami dolarů patří mezi největší na světě. Abú Zabí pomůže, ale podporovat dosavadní byznysový model postavený na zábavě, turismu a luxusní potřebě jistě nebude.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče