Byznys a politika v rodinném balení

Moskevský starosta a jeho manželka, miliardářka, jsou nejvlivnějším párem v zemi

Kdyby se sestavoval žebříček nejmocnějších a nejvlivnějších manželských dvojic v Rusku, asi by kupodivu nevyhrál prezidentský pár. Vladimiru Putinovi trochu kazí pozici v podstatě pasivní a nezajímavá manželka. Na první příčce by se neumístil ani žádný z významných oligarchů. Nejmocnějším a možná i nejbohatším, především však nejvlivnějším párem je jednoznačně tandem Jurij Lužkov a Jelena Baturinová - malý, připlešatělý a podsaditý starosta metropole v kšiltovce a jeho, na první pohled energická a schopná choť. On, v devětašedesáti nejmocnější starosta v Rusku, ona, mladší o šestadvacet let, nejbohatší žena v zemi.

Skvěle se doplňující pár.

Lužkov vládne Moskvě od roku 1992, a patří tak mezi nejvíce životaschopné politiky v Rusku. Jen těžko lze odhadnout, jak se na Lužkovově politické dlouhověkosti podílí jeho žena. Nebo je tomu snad naopak? Stala se nejbohatší ženou velmoci právě díky postavení manžela? Mnohé napovídá tomu, že se oba skvěle doplňují. Zda i v osobním životě, to se přesně neví. Profesionálně by však jeden bez druhého zřejmě ani zdaleka nebyli tím, čím jsou dnes.
Jelena Baturinová je druhou manželkou Lužkova, kdysi průměrného, ale snaživého sovětského byrokrata. Z úředníka s nevalnými vyhlídkami na budoucnost se však stal mocný a úspěšný politik. Když před patnácti lety poprvé usedl do křesla starosty Moskvy, byl plný elánu, optimismu, revolučního nadšení a perestrojkových ideálů. S upřímnou snahou zavést v metropoli jako v prvním ruském městě opravdový kapitalismus s lidskou tváří se pustil do práce. A začalo se mu v podstatě dařit.

Věrnost vůdci i manželce.

Velmi dobře se mu však i dařilo přidávat se vždy včas na stranu vítězů. A tak přežil prezidenta Borise Jelcina - fyzicky i politicky. Začínal sice jako jeho oddaný služebník, ale po nástupu Vladimira Putina k moci pochopil, že věrnost ideálům se už v Rusku nenosí. Zato však věrnost vůdci, který je zrovna u moci. Lužkov je údajně stejně věrný jako své ženě i tomu, kdo právě vládne v Kremlu. Pokud si chce zachovat postavení, peníze i manželku, musí se zkrátka umět přizpůsobit. A to předvádí. Nikdo nečekal, že po nástupu Putina přežije ve funkci více než rok. Většina politologů Lužkova nepočítala do nového Putinova týmu a jen se čekalo, kdy ho Kreml odstaví jako nepohodlný symbol devadesátých let. Lužkov však vládne Moskvě dál. A dokonce se zřejmě jeho styl Putinovi líbí. Jinak by ho nedosadil do funkce starosty, kterou tak díky němu zastává už páté období.

Intrika s politickými důsledky.

Intrika s posledním jmenováním Lužkova do funkce moskevského starosty má však dalekosáhlé politické důsledky. V loňském roce totiž Putin rozhodl, že lidé většinou nevědí, co činí, a proto bude lepší je nepouštět k vážnějším záležitostem. Jednou z takových velmi důležitých událostí jsou volby místních mocipánů, starostů a gubernátorů, jež se konají před těmi federálními. Tito lidé totiž značně ovlivňují rozhodnutí spoluobčanů, kteří většinou volí podle jejich představ. Diktují místnímu tisku i televizím, co mají vysílat, koho hanět, či vynášet do nebes, popřípadě vůbec nepouštět na obrazovku. Do loňského roku si lidé mohli gubernátory vybírat podle svého gusta. Dnes díky jedinému Putinovu výnosu jsou Lužkov a jemu podobní zcela závislí na rozmarech pána v Kremlu.

Putinův výnos.

Volby regionálních vůdců byly zrušeny a dnes je jmenuje prezident. Demokracie je prý zajištěna tím, že prezidentův „návrh“ musí odsouhlasit místní parlament. Běda mu však, kdyby s prezidentem nesouhlasil. Po třetím bojkotu návrhu hlavy státu je zákonodárný sbor dle nového prezidentského zákona rozpuštěn. Proč toto vysvětlování? Protože tento Putinův krok měl rozhodující vliv i na osud Lužkova a jeho manželky. Lužkov věděl, že má obrovskou šanci zvítězit ve volbách, i kdyby ho volili Moskvané, protože jim pokaždé před hlasováním zvyšuje penze a zlevňuje metro. Na druhé straně ho však už řada z nich měla plné zuby a šuškalo se, že patnáct let je i na spokojené moskevské důchodce příliš a že se hledá schopný protikandidát.

Vše při starém.

Lužkovova manželka je však o šestadvacet let mladší, a dá tedy pořádně zabrat udržet s ní krok. Kdyby byl stárnoucí Lužkov vyhozen z křesla starosty, mohlo by mu to zkomplikovat i jeho osobní a rodinný život. Živila by ho Baturinová a měla doma jen tak na okrasu? To asi stěží. Mohla by se poohlédnout po někom mladším a perspektivnějším, což by s jejím majetkem asi nebyl žádný problém. A tak Lužkova poháněla šílená představa sebe sama coby stárnoucího kmeta, který ztratil vliv, moc i choť. Věděl, co ho může zachránit. Nejen bezmezná oddanost a loajalita k Putinovi, ale také utvrzení hlavy státu v tom, že drží pevně opratě v rukou a že jedině on dokáže, aby Moskvané skákali, jak se z Kremlu píská. Podařilo se. Putin zachránil Lužkovovým klid u rodinného krbu a Moskvany zbavil nutnosti zvykat si na nového starostu. A tak vše zůstalo při starém.

Největší úspěch.

Lužkov je starý a unavený, přestože se ze všech sil snaží, aby to na něm nebylo znát. Podívá-li se však na fotografie ze svých politických začátků, musí si uvědomit, kolik síly, energie a entuziasmu mu ubylo. Může si zavzpomínat, a je opravdu na co.
Jeho největším úspěchem asi bylo, když mu ruská vláda umožnila provést v Moskvě privatizaci odděleně od zbytku federace. Říkalo se tomu tehdy „moskevský experiment“ a Lužkovovi vyšel na sto procent. Zavázal si obrovské množství lidí, zacházel se státním majetkem podle hesla „rozděl a panuj“ a zajistil i skutečný rozkvět metropole, alespoň na první pohled. Moskva roku 1991 a ta dnešní jsou dvě odlišná města.

Kreml rozhoduje sám.

Je samozřejmě možné vést spor o to, zda některé stavby nejdou proti dobrému vkusu i logice, není-li dopravní systém před zhroucením a jestli jsou supermarkety místo tradičních tržišť tím pravým. Moskva však skutečně vypadá jako světové velkoměsto. Jen drobné pozůstatky z minulosti se Lužkovovi nedaří vymýtit. Například zcela nepochopitelný fakt, že v létě neteče lidem v bytech teplá voda, neboť se stejně jako už 70 let v této době opravuje potrubí. Jak to dělají v jiných městech, kde v létě teplá voda teče, je pro Lužkova i po patnácti letech ve funkci starosty neřešitelným problémem. Za Lužkova přibylo kromě dopravních zácp i prostitutek a ukradených mercedesů. Takže kdyby bylo jen na voličích, aby rozhodli, zda takto dál, mohli by se Lužkovovi dočkat nepříjemného překvapení. Putin však Moskvanům ulehčil volbu, neboť za ně rozhodl.

Požitkáři.

Už když si Lužkov namlouval svou budoucí choť, libovala si v uměleckých dílech. Jen si nemohla dovolit nějakou velkou sbírku opravdových skvostů. Manželství s Lužkovem jí však údajně kromě velké lásky přineslo i splnění dávného snu. A tak dnes miluje kromě Lužkova především říšské vázy, jednu za milión dolarů, a tuto libůstku může díky svým schopnostem a manželově pomoci plně uspokojit. Jelena Baturinová má zcela určitě i podnikatelské schopnosti. Jí vlastněná stavební firma Inteko však prosperuje především díky jejím skvělým kontaktům na nejvyšších místech.
Lužkovovi potřebují nadprůměrný příjem. Oba manželé jsou totiž tak trochu požitkáři. A ani Lužkov se moc neomezuje - i na menší vzdálenosti například rád létá vrtulníkem, čímž se vyhýbá nepříjemným moskevským dopravním zácpám, za což ho občané chtějí poslat do důchodu. Ne každý totiž může létat po Moskvě ze schůze na tenis vrtulníkem jako starosta.

Láska po zbytek života.

Na druhé straně je třeba přiznat, že Baturinová i Lužkov jsou nejen mimořádně pracovití, ctižádostiví a cílevědomí, ale i schopní lidé - občas ovšem všeho. Baturinová však nikdy nepřipouští, že by ze svazku měla nějaký podnikatelský prospěch. Lužkov je pro ni roztomilý mužík se smyslem pro humor a legračně posazenou bekovkou. Je to však také despotický a autoritativní patron, který od podřízených nesnese odpor, a i manželku vede k pořádku. Nezastaví ho ani nejbližší, o něco střízlivěji uvažující spolupracovníci, pokud se například rozhodne potrestat meteorology za nepřesné předpovědi počasí či přikáže-li všem restauracím rozbít všechny výlohy a okna do ulic s běžnými skly a nahradit je neprůstřelnými. Podle manželky jde o roztomilé a chlapecky uličnické nápady. Oba tvrdí, že je spojuje vzájemná láska na celý zbytek života a že toto spojení je prospěšné i pro Moskvu.

Odměna manželovi.

Stavební firma Inteko Jeleny Baturinové kontroluje obrovskou část stavebních projektů v ruském hlavním městě a má v podstatě monopol na nejtučnější zakázky moskevské radnice. Její osobní majetek je odhadován na dvě miliardy dolarů. Mají-li manželé doma společnou rodinnou pokladnu, se také neví, ale nedbale odívaný Lužkov nevypadá, že by se oblékal ve drahých moskevských salonech. Každopádně má na majetku manželky velký podíl. Vždyť bez něho a jeho téměř absolutistického postavení v Moskvě by Inteko nikdy nemohlo získat tak lukrativní zakázky.
Baturinová založila Inteko už v roce 1991. Tehdy firma vyráběla nábytek a nádobí. Lužkov držel manželku při podnikání doslova za ruku, a tak se firmě výjimečně dařilo. Za deset let už Baturinová nakupuje místo překližek cementárny a v podstatě ovládá moskevský stavební trh jako nikdo jiný. Její odměnou manželovi za podporu je stavební styl v metropoli, kterému se zcela otevřeně říká „lužkovovské baroko“.

Patologický strach.

Přidělala však manželovi také nemálo starostí - prostě všechno neuhlídal. Když v roce 2003 spadla střecha sportovního vodního areálu Transvaal park, do tisku pronikly zprávy, že část objektu patřila Baturinové. Pod závalem tehdy umírali lidé - i děti. Lužkov přijel na místo, jak je jeho zvykem při podobných katastrofách, ale manželku nechal doma. V hlavě se mu nehonily jen smuteční projevy, ale i to, jak by z této šlamastiky mohl vyklouznout bez poskvrny a zachránit ženu před soudem. Podařilo se mu to - její účast na tragédii se ututlala.
Zanedlouho poté ji časopis Forbes uvedl mezi nejbohatšími Rusy a proslavil ji jako ženu, která má v této zemi nejvíce majetku. Žádnou radost z toho však neměla. Snaží se totiž - asi i kvůli manželovi a jeho postavení - své miliardy před veřejností skrývat. Má však i patologický strach z nejrůznějších atentátů a únosů, a proto dala za velkou částku postavit v Moskvě speciální školu obehnanou tak vysokou zdí, že by s ní mohla soutěžit leckterá věznice. Kromě dětí ruské elity do ní chodí i dvě její dcery.

Pojištění předem.

Kolem této velmi úspěšné dvojice se zdá být všechno tak trochu podezřelé, na druhé straně, kde není žalobce, není ani soudce. A Lužkov se dokáže dopředu pojistit - vlastně se chová na svém moskevském panství stejně jako prezident Vladimir Putin v rámci celé federace. Likviduje opozici ještě dříve, než stačí vzniknout. Kontroluje média, aby se k jeho voličům náhodou nedonesl nějaký ošklivý drb o něm či o manželce. Přesto se čas od času najdou odvážlivci, kteří se o Lužkova, případně o jeho choť otřou. Letos v červenci se například objevila zpráva, která by v normální, občany kontrolované demokratické společnosti vyvolala nejen skandál, ale zahýbala i křesly politiků.

Kontrola z domova.

Baturinová získala zakázky za 800 miliónů dolarů. Stalo se tak vzápětí poté, co byl její manžel popáté „zvolen“ moskevským starostou. A první rozhodnutí staronového moskevského vedení bylo zcela bezostyšné: 400 tisíc metrů čtverečních na Chodynském poli vhodné pro komerční využití a 120 tisíc metrů čtverečních na Mičurinské třídě bylo poskytnuto stavební firmě Inteko a její majitelce, manželce starosty. Kromě toho chce Moskva v čele s Lužkovém od Inteka, aby vybudovalo takzvaný Grand park - kancelářské budovy, ve kterých bude jeden metr čtvereční pronajímán za 700 dolarů, hotely s pokoji za 350 dolarů na osobu a den a luxusní byty. Nakonec má možná Lužkov pravdu - manželku může lépe kontrolovat z domova a nemusí se zdržovat docházením na nějaké rozvleklé porady. Mnoho věcí mohou vyřídit doma při kaviáru a šampaňském. A až Lužkova přece jen přemůže stáří a únava? Nebo ztratí přízeň Kremlu? Díky podnikavé ženě a dokonalé spolupráci obou manželů ho možná Baturinová pošle do nějakého luxusního domova důchodců.

Popisek 1: Podařený pár. Moskevský starosta Jurij Lužkov a jeho manželka Jelena Baturinová, nejbohatší žena v Rusku a majitelka stavební firmy Inteko, sledují ty nejvyšší cíle.
Popisek 2: To se mi nelíbí. Americký časopis Forbes, jenž vychází i v ruštině, manželku moskevské starosty Jelenu Baturinovou příliš nepotěšil, když ji uvedl mezi nejbohatšími Rusy. Snaží se totiž své miliardy před veřejností skrývat.
Popisek 3: Jako za mlada. Moskevský starosta Jurij Lužkov je starý a unavený, přestože se ze všech sil snaží, aby to na něm nebylo znát.