Byl jsem vždy na hraně zákona

15. listopadu 2004, 00:00 - TOMÁŠ STINGL
15. listopadu 2004, 00:00

BEDŘICH DANDA Bedřich Danda je současným předsedou Sdružení podnikatelů ČR. Soukromničit se ale pokoušel už v dobách hluboké totality. Začal v šedesátých letech, podnikal jako soukromý dopravce a umělec.

BEDŘICH DANDA Bedřich Danda je současným předsedou Sdružení podnikatelů ČR. Soukromničit se ale pokoušel už v dobách hluboké totality. Začal v šedesátých letech, podnikal jako soukromý dopravce a umělec. * Jak k podnikatelům přistupovaly socialistické úřady? Šlo vůbec podnikat?

Podnikat bylo jednoduše zakázáno a jakýkoliv pokus o podnikání byl posuzován jako spekulace. Podle paragrafu 117 tehdejšího trestního zákona na to byla sazba až 8 let natvrdo. Takže to nebyla žádná legrace. Já se snažil být vždy na hraně zákona. Ale mnohým to nevyšlo a šli do vězení. S odstupem času působí legračně, že dnes by tito lidé byli obdivování za svoje podnikatelské schopnosti.

* Vám se i přes represe soukromničit dařilo. V jakých oborech jste podnikal?

Začal jsem podnikat v roce 1960 s nákladním vozem, který mi dal do „socialistické péče“ národní výbor v Újezdě nad Lesy. Musel jsem si sám shánět práci, starat se o auto a kupovat benzin, pneumatiky a platit opravy z peněz, které jsem vyúčtoval zákazníkům. Dalším oborem byla moje éra profesionálního hudebníka, hrál jsem na basu a baskytaru. Se skupinou pianisty Jiřího Sládka jsem vystupoval po vlastech českých na různých estrádách. Ve skupině jsem fungoval také jako dopravní referent, zajišťoval jsem dopravu na vystoupení.

* Kolik soukromník za socialismu vydělával a kolik odváděl státu?

Umělci odváděli státu na daních někdy i polovinu výdělku. Jinak to bylo u „podnikajících“ v různých JZD nebo Svazarmech. Ti byli zaměstnanci, dostávali mzdu dle výkonů. Dám příklad: V roce 1967 jsem si koupil vlastní nákladní Avii a s tou jsem podnikal pod jedním JZD. Vozil jsem materiál stavební firmě. Platili mi 47 korun za hodinu. Za měsíc to dělalo - ať jsem jezdil, nebo ne - zhruba 10 tisíc. Tuto částku vyfakturovalo JZD stavební firmě. Družstvo si nechalo desetiprocentní provizi. Já dostal mzdu 2 tisíce korun a 7 tisíc na režii a amortizaci vozu. N ebylo to nic slavného, ale musíme k tomu připočíst ostatní kšefty. Stěhování občanů, různé odvozy pro chalupáře. To se vše platilo hotově a dalo to v průměru dalších 5 tisíc měsíčně. Na tu dobu slušné peníze. N áklady přitom nebyly vysoké. Víte, kolik jsem třeba platil za Avii roční pojistné? Jen 300 korun. Litr nafty vyšel na pouhé 2 koruny.

* Byl v něčem socialismus k podnikání přívětivější než současnost? Za komunismu byla velmi dobrá platební morálka. Nehrozilo, že by někdo nezaplatil. * Lišila se nějak situace v šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých letech?**

V šedesátých letech docházelo k postupnému uvolňování ekonomiky a šlo omezeně podnikat. Sice skrytě, pod různými názvy, ale šlo. Po roce 1971 byly ale už potírány snahy o cokoliv. Jen vyvolení - jako například pan Čuba ve Slušovicích - měli zelenou a podnikali. Asi měli dělat výkladní skříň. Posléze v letech osmdesátých jsem slyšel od různých komunistů: už to dál ekonomicky nejde, musíme s tím něco dělat. A začalo se připravovat uvolnění. Jak si jinak vysvětlit, že podkladový materiál pro založení akciové společnosti Corfina byl připraven již v roce 1988. Když jsem se k tomu dostal, tak jsem měl pocit, že čtu finské noviny. Tehdy mi nic neříkaly slova jako akcie, kapitálový trh, leasing. V rámci uvolňování nám komunisté nakonec zřídili vyhlášku 1/88, která podnikání v určité době umožnila. Vyhláška byla de facto základem pro zákon 105/1990 Sb., který byl výchozí pro porevoluční podnikání. Když jsme ho v roce 1990 za hektických okolností prosazovali, netušil jsem ještě, že po 15 letech svobodného podnikání budu muset jako soukromník bojovat o přežití.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče