Bursíkův úřad prosazuje proti všem nový zákon o odpadech

04. března 2009, 02:00 - Jiří Němeček
04. března 2009, 02:00

Podnikatelé i obce varují stát, že odpadové hospodářství v České republice směřuje ke krachu. Návrhy změn z ministerstva životního prostředí prý krizi neřeší, naopak ji mohou prohloubit. Místo využívání odpadů je Česko zatím rájem skládek.

Ministerstvo životního prostředí vypracovalo strategii odpadového hospodářství pro příštích několik let. Problém je, že návrh se nelíbí prakticky nikomu, koho se týká. Výhrady má ministerstvo průmyslu a obchodu, bouří se obce i podnikatelé. Argumenty lze shrnout jednoduše: úředníci připravili novelu zákonů o obalech a odpadech, aniž by ji s partnery konzultovali. Podle plánu by ale novely zákonů o odpadech a o obalech měla už tento měsíc projednat vláda. Normy jsou podle kritiků nastaveny mnohem přísněji, než požaduje Evropská unie, a v praxi je v podstatě ani nebude možné splnit.

„Odpadové hospodářství je v Česku nepružné a nefunkční. V době konjunktury to ještě šlo, krize ale vynesla na světlo jasné problémy systému,“ říká za podnikatele viceprezident Hospodářské komory Pavel Bartoš. „Jde o průkazné selhání státu, trh v tomto odvětví živoří,“ přiznává Erik Geuss, náměstek ministra průmyslu a obchodu. Rezort už vypracoval scénář, který by mohl vést k nápravě, není ale vůbec jisté, zda návrhy bude ministerstvo životního prostředí akceptovat.

„Ten rezort má vlastní vnímání světa a s okolím moc nekomunikuje,“ řekl Profitu jeden z odborníků jmenovaných do pracovní komise k této problematice. „Ani na jedno jednání, pokud tedy vůbec nějaké bylo, jsem nedostal pozvánku,“ komentuje podivnou tvorbu zákona.

Tvrdé normy podporují skládky

Podle odborníků přitom tvrdé normy nastavené rezortem životního prostředí způsobují paradoxně další rozšiřování skládek a malé nároky na recyklaci nebo energetické využití odpadů. „Chceme-li dodržet zákon, tak skládkujeme a skládkujeme a suroviny nevyužíváme,“ zlobí se Bartoš. Podle expertů by totiž podle navrhované úpravy nešlo spalovat ani polomové dřevo.

Ministr životního prostředí Martin Bursík ale tvrdí opak. Zejména chce ze skládek dostat bioodpad, jako například zbytky jídla, dřevo či posekanou trávu. Žádá proto, aby města a obce nejpozději od roku 2013 povinně zavedly sběr bioodpadu.

„To zase připravoval někdo od stolu. Dovedu si představit kontejnery na trávu v menších městech, ale popelnice na zbytky jídla ve velkých městech budou jenom přitahovat potkany,“ říká jeden z pražských hygieniků. Dokud ale návrh neuvidí schválený černý na bílém, nechce jej podrobněji komentovat.

Češi sice bioodpad příliš netřídí, v evropském měřítku jsou ale relativně šetrní. Směsného odpadu vyhodí každý z nás zhruba 300 kilogramů ročně, evropský průměr přitom činí dvakrát víc. V čele nechvalného žebříčku jsou pak Irové, Dánové a obyvatelé Kypru. „Češi jsou zvyklí, podobně jako Poláci nebo Slováci, využívat to, co ostatní vyhodí, ještě znovu. To znamená, že si to přetvoří na nějaké nové výrobky,“ říká mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar. Kromě tohoto českého zvyku ale šetří Češi třeba i tím, že zboží tolik nebalí. Spotřeba papíru v Česku je na člověka až o 100 kilogramů nižší než například v sousedním Rakousku nebo Německu.

Místo toho, aby se z přírodního odpadu vyráběla v bioplynových stanicích elektřina nebo teplo, končí dřevo, zbytky jídla nebo třeba posekaná tráva často zbytečně na skládkách. A navíc rok od roku čím dál víc. „V současné době jde hodně o cenu, neboť ukládání odpadu na skládky je stále nejlevnějším řešením,“ tvrdí odborník na odpadové hospodářství Jiří Valta.

Podnikům se také nelíbí administrativa, která je s evidencí obalů a odpadů spojena. „Ročně to stojí 15 miliard korun,“ říká Geuss. „Chceme, aby odpadla hlášení, která nejenže nikdo nečte, ale ani nepotřebuje,“ vzkazuje kolegům na životní prostředí.

Ministerstvo průmyslu a obchodu má vlastní představu, jak odpadový průmysl rychle rozhýbat. Nejdříve je třeba změnit normy, které umožní spoluspalování upravených odpadů. Jde například o emisní limity při spalování nebo požadavky na kvalitu paliv u stacionárních zdrojů. „Možná to vypadá na první pohled antiekologicky, ale my nechceme zvyšovat emise nad limity Unie,“ říká Geuss. Ukládání netříděných odpadů na skládky místo řízeného spalování je podle něj mnohem neekologičtější.

V moci vlády je i změna nařízení (Plán odpadového hospodářství ČR), jímž bude umožněno podporovat výstavbu energetických zařízení na využívání odpadů. Stát by měl navíc tlačit na vyšší použití železného šrotu do vsázek pro ocelárny i vysoké pece.

**Druhotné suroviny by neměly být odpadem

Kromě těchto rychlých opatření navrhuje rezort Martina Římana i střednědobé kroky ke stabilizaci odvětví. Jako první a zásadní krok by mělo být snížení DPH v celém sektoru odpadového hospodářství. První jednání s ministerstvem financí již byla uskutečněna a podle Geusse tento hlídač státní pokladny není zásadně proti. Další kroky v domácí legislativě by měly být koncipovány tak, aby nezvyšovaly požadavky na recyklaci. „Jde zejména o to, aby tradiční druhotné suroviny nebyly považovány za odpad,“ vysvětluje Geuss.

Ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá předložit vládě požadavek, aby Česká republika v rámci předsednictví přehodnotila stanovené recyklační kvóty a důsledně odmítala další požadavky na jejich zvyšování. Žádný dokument, a to ani na evropské úrovni, neřeší, co s vyseparovaným odpadem, pokud není odbyt například v době hospodářské recese. „Měli bychom iniciovat zastavení návrhů na stanovování dalších cílů v recyklaci, jako je například 65procentní recyklace elektrošrotu a podobně,“ dodává Geuss.

Stát může odvětví podpořit i tím, že bude preferovat používání recyklovaných materiálů a výrobků při realizaci veřejných zakázek. Samo ministerstvo průmyslu a obchodu hodlá využít svůj nově vyhlášený program TIP pro podporu podnikatelských subjektů zabývající se zpracováním druhotných surovin k vývoji inovativních technologií.

Vlastní připomínky k připravovaným změnám odpadového hospodářství mají obce. Byl proto připraven Stabilizační program pro tříděný sběr odpadů od autorizované obalové společnosti Eko-Kom. Ten představuje výraznou, a v současnosti jedinou rychle účinnou pomoc městům a obcím. „Společnost EKO-KOM uvolní prostředky, které dorovnají ztrátu třídicím linkám způsobenou momentálně klesajícím zájmem o druhotné suroviny. Třídicí linky tak budou moci dál zpracovávat stejné množství odpadů a navíc jej třídit lépe a tím plnit rostoucí požadavky na kvalitu jimi produkovaných surovin,“ vysvětluje podstatu Stabilizačního programu Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí. „Není tedy důvod, aby obce musely za odběr vytříděného odpadu svozovým společnostem platit,“ dodává.

Podle svazu šlo současným problémům zamezit již dříve. „Není správné, že jsou stále aktivně blokovány moderní technologie využívání odpadů, které jsou v Evropské unii více a více podporovány,“ připomíná Vlasák. Podle něj jde například v České republice o značně opomíjené energetické využití odpadů. „Jak se právě nyní ukazuje, tato jednostranná orientace na recyklaci způsobila, že v momentech poklesu hospodářské aktivity je ohrožen celý systém třídění a využití odpadů, který díky úsilí občanů generuje využitelné suroviny,“ vysvětluje Vlasák s tím, že právě bez výrazné finanční podpory by mohl celý systém během několika týdnů zaznamenat významný propad.

Obce na odpad nechtějí doplácet

Podle Vlasáka si je svaz vědom toho, že vysoké finanční náklady, kterými se průmysl prostřednictvím společnosti EKO-KOM bude spolupodílet na zajištění ekonomiky tříděného sběru, dopadnou na podniky. „Ty se právě dnes ale nacházejí v obtížné situaci a právě z tohoto důvodu je jasné, že jakkoli je podíl průmyslu na řešení stávající situace významný a vítaný, není stabilizační program sám o sobě dostatečným řešením celého problému,“ dodává Vlasák.

„Vyzvali jsme poslance, aby nepřipustili další zvyšovaní požadavků na využití odpadů v českých předpisech, zejména v situaci, kdy na evropském trhu odpady obtížně nacházejí odbyt a současně řada českých předpisů jde vysoce nad rámec unijních požadavků,“ vysvětluje Pavla Finfrlová, náměstkyně primátora statutárního města Hradec Králové. Podle ní je nezbytné, aby už nedocházelo k dalším komplikacím stávající situace jakýmikoli výraznými zásahy do celého systému nakládání s odpady. Jde zejména o zavádění zálohových systémů a povinnosti třídit konkrétní, ministerstvem životního prostředí stanovené materiály, bez ohledu na místní situaci.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče