Bursíkův ekologický pomník

10. září 2010, 17:39 - Karel Zaoral
10. září 2010, 17:39

Peníze z programu mohly být využité desetkrát efektivněji

Program Zelená úsporám má problémy s vyplácením dotací. Týdeník EURO se potížím s výplatami, jejichž zpoždění často přesahuje půl roku, již věnoval (EURO 35/2010). Současně byl program podroben analýze efektivity vynaložených nákladů. Ta také nedopadla příliš dobře.
Pětadvacet miliard korun, které program Zelená úsporám získal od státu za prodané emisní povolenky, se použije na opatření, jimiž se uspoří pouze 0,6 procenta energie, která se ročně v Česku spotřebuje. Týdeník EURO získal exkluzivně analýzu poradenské společnosti Enviros, ze které vyplývá, že pokud by efektivita programu Zelená úsporám měla dosáhnout stejné hodnoty jako v případě, kdy by stát nasměroval peníze do průmyslu, musel by program rozdělit mezi domkaře zhruba 250 miliard korun – téměř čtvrtinu ročního rozpočtu.

Teoretická úspora

Hodnota 0,6 procenta uspořené energie je navíc teoretická. V praxi je taková úspora téměř nemožná. Počítá se totiž se stoprocentní efektivitou všech prací a s horními hranicemi všech rozpětí zlepšené účinnosti dotovaných zdrojů tepla udávaných výrobci. I takto optimisticky vypočtená celková úspora je ve srovnání s daty studie Envirosu nízká. Klíč k vyšší efektivitě je však poměrně jednoduchý.
V letech 1997 až 2007 provedla společnost Enviros zhruba sto projektů energetických úspor ve všech třech odvětvích – v domácnostech, průmyslu a v takzvaném terciéru, což jsou například úpravy tepelných rozvodů. Z výsledků studie vyplývá, že nejvyšších úspor se dosáhne, pokud se investuje do zdroje energie. A naopak nejnižších, pokud investujeme do úspor na konci spotřebního řetězce, tedy v domácnostech. „Nejde ani tak o konkrétní hodnoty investiční náročnosti na uspořené jednotky energie jako spíše o vzájemné relace nákladů mezi uvedenými odvětvími. Zjednodušeně řečeno, 25 miliard korun investovaných do programu Zelená úsporám by v terciární sféře a v průmyslu uspořilo sedmi až jedenáctinásobek energie. Tento údaj však neříká, zda takový potenciál úspor v těchto odvětvích existuje,“ komentuje závěry studie konzultant společnosti Enviros Josef Votruba. Navíc studie nezvažovala „kjótský podvod“ – outsourcing energeticky náročné výroby z Česka. To je bezkonkurenčně nejlepší úsporné opatření. V praxi se odehrává tak, že se v Česku navrhne zařízení, jehož výroba se poté přesune mimo ně. Ekologická zátěž se uskutečňuje v místě výroby a do Česka putuje hotový výrobek s nulovým emisním zatížením pro náš průmysl.

Kapacit je dost

Schopnost průmyslu absorbovat 25 miliard korun do vyšší efektivity nakládání s energií je víc než dostatečná. Za příklad může posloužit elektrárna Prunéřov II, o jejíž modernizaci se momentálně vedou spory. V rámci první vlny ekologizace provozu uhelných zdrojů byly v letech 1996 až 1999 kompletně odsířeny všechny elektrárny Skupiny ČEZ v severních Čechách. Emise oxidů síry poklesly o 92 procent, oxidů dusíku o 50 %, popílku o 93 % a oxidu uhelnatého o 77 procent. „Tím se skokově zlepšila kvalita ovzduší v severních Čechách, která je dnes ve většině parametrů lepší než například v ostravské nebo pražské aglomeraci,“ uvádí ČEZ v materiálech popisujících firemní program ekologizace výroby energie.
Dnes se v Prunéřově plánuje druhá etapa modernizace. Díky ní by se měla účinnost elektrárny zvýšit na 40 až 42 procent. Současně s tím by se měla zredukovat emise oxidů síry o 57 %, oxidů dusíku o 59 %, popílku o 39 % a oxidu uhličitého o 31 procent. Prunéřov II dle dat Energetického regulačního úřadu vyrábí přibližně šest procent instalovaného elektrického výkonu v České republice. Modernizací, která čistě náhodou přijde právě na 25 miliard korun, by se dosáhlo v přepočtu na celkově vyrobenou energii úspor na vstupech ve výši 0,7 procenta. Na celkové spotřebě energie v Česku je podíl takové úspory nižší v důsledku používání zemního plynu, uhlí a dalších zdrojů. Výsledný údaj je však srovnatelný s programem Zelená úsporám. „Prunéřov II je sice největším zdrojem emisí, ale na jednotku výkonu ani zdaleka nedosahuje úrovně škodlivosti malých lokálních výtopen, kterých jsou desítky,“ říká mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Tyto malé zdroje mají podstatně nižší účinnost a nesrovnatelné hodnoty emisí. A nemají peníze na důkladné odsíření ani na nové technologie z hlediska účinnosti. „Některým navíc brzy dojde uhlí, protože nemají smlouvy na další období,“ dodal Kříž.

Vyhozené peníze

Prunéřov II byl uveden jako příklad, aby bylo vidět, že i u velkého a moderního zdroje energie by bylo dobré zvážit, zda do něj investovat 25 miliard korun s jasně definovanými a kontrolovatelnými výsledky, nebo je raději rozdrobit do tisíců malých zakázek. Jejich kvalita je však pochybná, cena extrémně vysoká a zpětná kontrola efektivity odvedené práce prakticky nemožná.
Právě ze srovnání ceny opatření v domácnostech a v malých neefektivních teplárnách jasně vyplývá extrémně nízká efektivita programu Zelená úsporám. Za investici na každý ušetřený gigajoul energie domácnost zaplatí víc než osmnáct tisíc korun, rekonstrukcí kotelen a decentralizací vytápění by však stejná úspora energie přišla na pouhých 1600 korun.

Tabulka:
Není úspora jako úspora
Efektivita investic do snižování energetické náročnosti

Odvětví Počet projektů Převažující úsporná opatření Celková roční úspora v GJ/rok Průměrná investiční náročnost na uspořený GJ v Kč/GJ
Domácnosti*66*Zateplení, výměna, respektive repase oken, úpravy tepelných rozvodů*50 281*18 206
Terciér*9*Úpravy tepelných rozvodů, rekonstrukce vytápění*45 997*2373
Průmysl*25*Rekonstrukce kotelen na plyn, decentralizace vytápění*420 381*1602
Celkem 100* *516 659*-

Pramen: Studie Enviros

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče