Bůh masakru

30. ledna 2012, 10:41 - Vláďa Barák
30. ledna 2012, 10:41

Režisér Roman Polanski v domácím vězení nezahálel. Po půl roce od jeho skončení natočil nový snímek, který poodkrývá základní a stále opomíjenou zvířecí stránku člověka. Herecké hvězdy pod jeho vedením září, přesto by snesly větší prostor i o špetku krutější bič režiséra.

Foto: H.C.E.

Úvodní titulky využívají prostor představit hlavní zápletku příběhu, tedy chlapce, jež si v blízkosti Brooklynského mostu hrají a jejichž soupeřivé hašteření končí úrazem jednoho z nich. Následuje setkání rodičů obou dětí v bytě napadeného chlapce a sepisování hlášení pro pojišťovnu. Toho se ujímá Penelope Longstreetová (Jodie Fosterová) za dohledu manžela Michaela (John C. Reilly) a druhého páru Nancy (Kate Winsletová) a Alana (Christoph Waltz) Cowanových.

Během následujících 70 minut se jednotlivé slovíčkaření mění v názorovou bouři, která smete předsudky i přetvářku všech přítomných aktérů. Zatímco ženy bojují udatně za svoje syny, muži situaci spíše bagatelizují a vzpomínají na svá bujará dětství, kdy se podobné incidenty stávaly, nicméně nebylo potřeba při jejich řešení svolávat rodičovskou konferenci a sjednávat nápravu.

Jodie Fosterová (Mlčení jehňátek) je bravurně hysterická bojovnice za práva svého napadeného syna, ale i za práva všech utiskovaných dětí světa. John C. Reilly (Hodiny) partnersky přitakává a snaží se působit nesobeckým a smířlivým dojmem. Zprvu povrchní Kate Winsletová (Předčítač) se mění ze silné ženy na zoufalou a bezradnou manželku. Christoph Waltz (Hanební pancharti) se stará spíš sám o svůj byznys a s ustavičně zvonícím mobilem výrazně přiostřuje napětí v místnosti.

Snímek vychází z divadelní hry známé francouzské dramatičky Yasminy Rezaové, která ji společně s Polanskim upravila do filmového scénáře. Během děje příběhu se herci drží předem daných charakterů svých postav a dialogy vedou poměrně předvídatelně. Neukradnou si víc prostoru k projevení vlastního názoru, což ubírá filmovému zpracování překvapení o dějový zvrat. Úplný přerod v lidská monstra se bohužel nekoná a na závěr tak z důstojných lidí zůstávají trosky unavené životem a vlastními vztahy. Jednotlivé postavy by si místy zasloužily o špetku razantnější režisérský bič, a jindy zase přece jen větší volnost. Bezesporu je ale snímek Bůh masakru milým překvapením začátku filmového roku.

Hodnocení Vládi Baráka: 75 %

Mohlo by vás zajímat

  • Jiří Strach: Nejsem kaskadér. Bál bych se vložit peníze…

  • Radomil Doležal z CzechTrade: Nejvíc náš těší, když…

  • Největší mýty o bolesti zad

  • Profesor Sameš: Porucha lícního nervu není legrace

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

Hry pro příležitostné hráče