Budoucnost více než nejistá

15. října 2007, 00:00 - Petr Havel
15. října 2007, 00:00

Nejistota ohledně zakázek státních lesů, hrozící arbitráže, nejasná koncepce dalšího rozvoje. Taková je momentální situace, která panuje v dřevozpracujícím průmyslu a podle všeho se jen tak nezmění.

Zpracování dřeva Nejistota ohledně zakázek státních lesů, hrozící arbitráže, nejasná koncepce dalšího rozvoje. Taková je momentální situace, která panuje v dřevozpracujícím průmyslu a podle všeho se jen tak nezmění.

Dřevozpracující firmy opět zpochybňují výběrová řízení na lesnické práce, která vypsal státní podnik Lesy České republiky (LČR). Ostatně není ani divu, ve hře je tentokrát lákavých 11 miliard korun a kvůli nim se vyplatí udělat ledacos.

Podle prezidenta České asociace podnikatelů v lesním hospodářství Pavla Indry existuje podezření, že některé vítězné firmy nabídly státním lesům nereálně vysoké ceny dřeva, v zásadě na úrovni přímých nákladů. Jako „nejhůř připravená výběrová řízení v historii LČR“ zhodnotil tendry mimo jiné i Jan Mičánek, šéf jedné z nejvýznamnějších lesnických firem Less and Forest.

Pravdou je, že samotné LČR pro průhlednost tendrů mnoho neudělaly. Nejprve se totiž snažily v rozporu s principem polovičního podílu státu a privátních firem na obchodu s dřevem snížit objem vyčleněný pro soukromý sektor téměř o deset procent. Informace o výsledcích tendrů uveřejněných na stránkách státního podniku také neodpovídají původnímu memorandu mezi firmami a ministerstvem zemědělství. LČR totiž nezveřejnily ani výši nabídnutých cen, ani pořadí soutěžících firem. Systém definitivního výběru je navíc zatížen značnou byrokracií.

Zatímco v minulých tendrech se mohly firmy prostřednictvím jediné přihlášky do soutěže zúčastnit výběrového řízení na několika lokalitách najednou, nyní bylo nutné podat na každou smluvní jednotku přihlášku zvlášť. Výsledkem je podle Indry zhruba 2500 nabídek, které je nutno vyhodnotit po stránce formální, finanční přiměřenosti nabídky a prostudování jejich textu. „Pokud by se každá nabídka posuzovala jen půl hodiny, znamená to v praxi téměř 160 pracovních dní,“ konstatuje Indra.

Smlouvy s vítěznými firmami je přitom nutné podepsat do konce roku. Do té doby je ale nutné vyřešit případné protesty společností, které s výsledky nebudou spokojeny.

Koncepci máme, ale nikomu se nelíbí

Příliš jasno není v současné době ani ohledně strategie státu týkající se dalšího rozvoje lesnictví. Základním dokumentem je v této oblasti takzvaný „Národní lesnický program“, jehož cílem je zlepšení konkurenceschopnosti oboru a zároveň ochrana životního prostředí. Vznikl jako kompromis vytvořený expertní skupinou 25 zástupců zájmových a podnikatelských skupin. V současné době probíhá mezirezortní připomínkové řízení, v prosinci by se materiálem měla zabývat vláda.

Přestože s návrhem dokumentu vyslovili předběžný souhlas ochránci přírody i lesničtí podnikatelé, ve skutečnosti s ním není spokojen nikdo. Sám náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Karel Trůbl přiznává, že kompromisu bylo dosaženo za cenu toho, že „formulace jsou dosti obecné“. Těžařské firmy tak netuší, s jakými objemy těžby dřeva stát do budoucna počítá a obávají se snižování ploch hospodářských lesů.

Ochránci přírody zase vidí opačný problém – rizika příliš vysoké těžby. Kromě základního rozporu v přístupu k funkcím lesa navíc není jasno ani například v daňové politice. Podle Národního lesnického programu by se neměla platit z lesních pozemků daň z nemovitostí a od stejné daně by také měly být osvobozeny převody lesních pozemků při jejich zcelování. S tím ale nesouhlasí obce, neboť uvedené daně jsou součástí jejich příjmů.

Biolíh nemine ani lesy

Nejasností je v tuzemském lesnictví víc, respektive jasno není téměř v ničem. Předchozí výběrová řízení na zakázky Lesů ČR za sebou zanechala nedořešené stížnosti neúspěšných firem.

Letos v září například vznesli bývalí majitelé společnosti

CE Wood, největší tuzemské lesnické firmy, vůči státu požadavek na odškodnění ve výši 2,5 miliardy korun za poškození svých investic. Německá firma InterTrade Im & Export Beteiligungs, která CE Wood v letech 2001 až 2005 oficiálně vlastnila, Česku pohrozila arbitráží a škody za „zmanipulovaná výběrová řízení“ vyčíslila na 87 milionů eur. Ministerstvo přitom podle Trůbla o arbitráž nestojí, taktiku vedoucí k dohodě ale sdělit nechce.

Nikdo také nemá ponětí, zdali stát v budoucnosti počítá s využitím odpadního dřeva na výrobu biolihu. Využití lignocelulózy se přitom v současné době počítá do takzvané druhé generace biopaliv. Ta současná totiž nejsou ani ekonomická, ani ekologická. Podle Trůbla nicméně s dřevní hmotou jako s obnovitelným zdrojem energie ministerstvo zemědělství počítá a zadalo již také studii, která by měla kvantifikovat objem energeticky využitelné suroviny.

„Rozvinutí podnikatelských aktivit spojených s využitím surovin z našich lesů je otázkou zhruba pěti let,“ konstatuje Trůbl. S tím souhlasí i Indra. „V současné době je ale dřevo lépe využitelné na jiné produkty než na biolíh. A pokud se týká dřevního odpadu, jeho zpracování vnímají ekologové jako odnášení živin z lesa,“ podotýká prezident České asociace podnikatelů v lesním hospodářství.

Dřeva je dost, ale nebude

Téměř ojedinělou pozitivní zprávou pro dřevozpracující průmysl je předpoklad, že současné ceny dřeva, znehodnocené lednovým orkánem Kyrill, by se měly ke konci roku zvýšit. „Nedosáhnou ale patrně ještě hodnot před letošní větrnou kalamitou,“ upozorňuje Indra.

Podle všeho ale v budoucnosti cena dřeva dále poroste. Jak totiž upozorňuje výkonný ředitel ndace Dřevo pro život Jan Řezáč, Evropská unie si stále více uvědomuje význam využívání obnovitelných zdrojů surovin pro ochranu životního prostředí. „Prioritou evropské energetiky jsou úspory energie, Unie očekává v příštích dvanácti letech snížení výdajů na energie v bytovém sektoru až o 27 procent a v budovách veřejné správy o 30 procent. Jednou z možností, jak toho dosáhnout, je větší využívání dřeva,“ podotýká Řezáč.

Evropská spotřeba dřeva v roce 2060 se podle něj odhaduje na 730 milionů kubíků, přičemž současná celková těžba v evropských lesích se pohybuje na úrovni 450 milionů kubíků. „Většina odborníků se shoduje, že všeobecný nedostatek dřeva v Evropě lze očekávat již kolem roku 2020,“ avizuje Řezáč.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče