Budoucnost patří znalostem

01. října 2008, 15:09 - Martin Rychlík
01. října 2008, 15:09

Nastal čas pro ředitele ústavů z ciziny, říká místopředseda AV

Postoupit do nejvyššího patra chce i profesor Jiří Drahoš (59), současný místopředseda AV. Jedním z jeho cílů je zlepšit podporu z mezinárodních struktur. „Pokud se nebudeme snažit, nebudeme-li psát evropské projekty, aktivně se hlásit do konsorcií nebo natolik dobří, aby se ozývala sama, zlepšení nepřijde,“ říká Drahoš, jemuž se nelíbí, že mnoha vědcům stačí k živobytí domácí granty a postrádají větší aspirace. „Jistě, existují byrokratické překážky, ale jde často o pohodlnost,“ dodává chemický inženýr.

EURO: Co zásadního by se změnilo s vaším „postupem“ výš? DRAHOŠ: Nyní mám jako místopředseda na starosti druhou oblast věd. To jsou vědy o živé přírodě a vědy chemické. Vedu tedy jen jednu ze tří oblastí. Měl bych pak zodpovědnost za všechny tři, za celou AV. Předseda AV rovněž řídí zasedání Akademické rady (AR). I s tím mám zkušenosti, protože se občas stane, že předseda absentuje.

EURO: Profesorka Syková, jež nemá zkušenosti v AR, tvrdí, že bude novým proudem. DRAHOŠ: Nechci se kriticky vyjadřovat k prohlášení ředitelky Sykové. Považuji však za důležité, aby člověk, jenž kandiduje, měl zkušenosti s prací v radě. Práce rady není jen jakýsi dirigismus vůči ústavům, ten nepěstujeme, ale AR řeší a dostává k připomínkám mnoho zákonů a nařízení včetně těch o vědě a výzkumu.

EURO: Jste tedy ve výhodě? DRAHOŠ: Určitě v tom, že jsem si zkušeností v AR prošel, přičemž si nemyslím, že bych v ní „zkostnatěl“. Tvrdím, že systém na dvakrát čtyři roky a dost je užitečný. Během tří let místopředsednictví jsem však získal řadu neocenitelných zkušeností, jež mohu zúročit.

EURO: Pracujete v mnoha komisích, jste prezidentem Evropské federace chemického inženýrství (EFCE). Vzdáte se něčeho? DRAHOŠ: Asi budu muset. Omluvit se třeba z některých vědeckých rad. Nejvýznamnější je EFCE, kde mi v příštím roce naštěstí skončí druhé dvouleté období. EFCE reprezentuje asi 150 tisíc chemických inženýrů. Taková zkušenost je k nezaplacení, protože nejde o instituci akademickou. Proto si federace nepíše o granty do Bruselu, ale připomínkuje věci vypisované EU. Lobbing na této úrovni probíhá dlouhodobě a jeho znalost je kladem.

EURO: Chcete usilovat o „excelenci v AV“. Jak ohlídat špičkovost? DRAHOŠ: Ne. Na všech ústavech má výzkum tutéž kvalitu. Ale i v rámci jednoho jsou oddělení, jež jsou na světové či evropské úrovni, a ta, která si vedou dobře v českém měřítku. Nemyslím si však, že se máme poměřovat národním měřítkem. Proto bychom měli – AR, Vědecká rada i vedení ústavů – více stimulovat kvalitu.

EURO: Hovoříte přímo o „selektivnější podpoře ústavů“. Kterých? DRAHOŠ: Ne že bych nevěděl, ale nechci předbíhat. Teď bylo hodnocení mezidobí ve výzkumných záměrech, v polovině trvání. Ústavy jsou financovány a hodnoceny na základě kvality záměrů. Tam už se ukazuje, jak na tom jsou. Hlavní hodnocení se však uskuteční po roce 2011, proto nyní nemůžeme radikálně změnit financování.

EURO: Prohlásil jste, že „v akademii pracují i ti, kteří ztratili motivaci pro špičkovou vědu“. Uvažujete o restrukturalizaci? DRAHOŠ: To je choulostivé téma. Uvažujeme o nových ústavech, založili jsme Biotechnologický ústav AV. Založit institut je mnohdy jednodušší než zavřít existující. Finanční nůžky mezi nejlepšími ústavy a těmi průměrnými, které by se měly ještě víc rozevřít, by měly vést autoselekcí k tomu, že budou podporovat jen kvalitu.

EURO: Chybí AV nějaký konkrétní ústav pro 21. století? DRAHOŠ: Řekl bych, že oborově jsou vědy pokryté dobře. Módní slova jako nano, bio či genetika jsou v AV řešena. Třeba nanotechnologie jsou průřezovou záležitostí. Proto bych nechtěl předjímat, zda má smysl zakládat nějaký konkrétní ústav. V příštích dvou třech letech se však může ukázat, který obor potřebuje posílit.

EURO: Zmiňujete se o úpravě předpisů, aby vzniklo proinovativní prostředí. Co vám na těch současných vadí? DRAHOŠ: Že nejsou přizpůsobeny transferu poznatků do inovací. V souvislosti s aktivitami ústavů, které přešly na veřejné výzkumné instituce a mohly by zakládat podnikatelské subjekty, jsme narazili na problémy, jež neřeší. To je problém aplikace koncesního zákona. Klíčové je i dopracování předpisů pro zakládání spin-off firem a transfer duševního vlastnictví.

EURO: K „hurá přechodu“ na aplikovaný výzkum jste však skeptický? DRAHOŠ: Ano. Pořádají se konference k transferu technologií, zakládají se inkubátory. Nejsem přesvědčen, že jsou všechny přínosné. Spíše mám pocit, že se tím živí dost lidí. Týká se to často transferu, ale ten to není.

EURO: Pokud by existoval dobrý základní výzkum, podpoříte i aplikovaný? DRAHOŠ: Ano. V základním výzkumu není mnoho vědců zvyklých se ptát, jestli má jejich myšlenka komerční potenciál. Zastávají heslo publish or perish. Ale správné je spíše heslo 3P: patentuj, a jestliže nikoli, pak publikuj nebo pomiň. To je jedna z věcí, kterou bude muset AV akcentovat. Je sice dobré mít články, ale přece jen bych se měl tázat, jestli to, co jsem vymyslel, má praktické využití. A jestli bych se zveřejněním neměl počkat. Rovněž je důležité přenášet starost o komercionalizaci produktu mimo vědce.

EURO: Do HN jste napsal článek o „nesnesitelné lehkosti měření vědy“. Co se vám nepozdává? DRAHOŠ: Rada pro výzkum a vývoj a jí ustanovená komise pro hodnocení výsledků dospěla k názoru, že pozvedneme technologickou úroveň ČR tím, že budeme patentovat a zase patentovat… Nedávno jsem letěl s jedním šéfem ústavu aplikovaného výzkumu a bavili jsme se na toto téma. A on říká: „No co, budeme psát patenty pro patenty.“ Aby získali více peněz, „opatentují“ si díky zkušeným lidem spoustu věcí.

EURO: Domníváte se, že zvládnete politické tlaky – viz Pačesova komise? DRAHOŠ: Informace od předsedy mám. Navíc jsem se jako místopředseda jednání i účastnil. Proto si myslím, že zvládnu. Jsem si vědom, že funkce předsedy AV je zčásti politická. A předseda je nucen s politiky jednat.

EURO: Setkal jste se s nějakým nátlakem? DRAHOŠ: Osobně nikoli. Ale nedávno šlo o jednání, kdy byla AV vnucována údajná politizace při hodnocení jednoho projektu. Několikrát jsem byl také přítomen jednání, kdy bylo naprosto jasné, že někteří jednají politicky účelově.

EURO: Umíte si prý představit, že už nastal čas pro šéfy ústavů AV z ciziny? DRAHOŠ: Umím. Na řadě ústavů už zahraniční pracovníci ve významných funkcích jsou. Třeba v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV je kolega z Německa předsedou jeho rady. Byla by to jedna z cest, jak se vymanit z českého rybníku.

EURO: Máte motto „Budoucnost patří aluminiu“. Čemu patří ve skutečnosti? DRAHOŠ: Znalostní společnosti. To je klíčové. Zrovna jsem viděl chválu na to, že v Nošovicích vyrostla automobilka. Továren už mám „plné zuby“. Děsím se, až naše pracovní síla nebude levná a vše se bude posunovat na východ. Pokud nepostavíme budoucnost na znalostech a na high-tech, a to v myšlenkách i inovacích, neuspějeme.

Mohlo by vás zajímat

Finance
ČNB reguluje výši hypoték. Kolik mohou banky půjčovat v zahraničí?
Vyřizování dětského pasu nenechávejte na poslední chvíli. Rychlopas se prodraží.
Praktický návod: jak začít s bitcoinem – výběr vhodné peněženky
EU: Jak vysoké je zdanění práce u podprůměrných mezd?
Macron ve stopách Babiše
Auta
Škoda vyrobila už šest milionů Octavií
Na prodej je krásná Škoda 130 RS. Její cena vás ale pravděpodobně nepotěší
Kia Optima Sportswagon Plug-in Hybrid jezdí za 1,4 litru na 100 km
Škoda Citigo má i po faceliftu pořád co nabídnout (první jízdní dojmy)
Seat Arona je přizvednutá Ibiza. Má být levnější než Juke
Technologie
Ve Windows Storu se objevil neoficiální, ale funkcemi nabitý klient pro Google Play Music
Objevily se těžní verze Radeonů Polaris. Na trh se vrací RX 470, někdy i s výstupy
Den D přišel. Evropská komise udělila Googlu rekordní pokutu 2,42 miliardy eur
Legendární John Romero prodává Dooma II. Na diskety se vám i podepíše
WhatsApp začíná podporovat posílání jakýchkoli typů souborů do velikosti až 128 MB
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít