Budoucnost patří betonu

14. března 2005, 00:00 - ROBERT ŠIMEK
14. března 2005, 00:00

Skorkovský a Bechyně Na počátku 20. století se ve stavebnictví objevil nový materiál - beton. Používal se na skelety budov, sloupy i celé mostní konstrukce. Mezi průkopníky českého betonového stavitelství patří především Karel Skorkovský a Stanislav Bechyně.

Skorkovský a Bechyně

Na počátku 20. století se ve stavebnictví objevil nový materiál - beton. Používal se na skelety budov, sloupy i celé mostní konstrukce. Mezi průkopníky českého betonového stavitelství patří především Karel Skorkovský a Stanislav Bechyně.

Roku 1910 ukončil tehdy třiadvacetiletý Stanislav Bechyně svá studia na Českém vysokém učení technickém v Praze. Na doporučení svého učitele, profesora Zdeňka Bažanta, nastoupil ihned po absolutoriu k nově zakládané firmě Karla Skorkovského, zaměřené především na stavbu betonových konstrukcí. A právě betonovému stavitelství zasvětil pozdější akademik Stanislav Bechyně celý svůj život.

BETONÁŘSKÁ SPOLEČNOST

Inženýr Karel Skorkovský založil svou společnost se specializací na železobetonové stavby v roce 1911. O rok později získal koncesi a firma Pražská stavební a betonářská společnost (později firma Dr. Ing. Karel Skorkovský) začala pokládat železobetonové stropy v pražských domech.

Po skončení první světové války firma postupně expandovala a v roce 1923 měla již vlastní samostatné závody v Brně a Bratislavě. Podílela se na výstavbě mnoha budov, mezi nejznámější patří pražská Adria, palác poštovní spořitelny a Veletržní palác. Společnost se postupně stala jednou z největších stavebních firem první republiky. Když byla v roce 1924 zahájena stavba pražského Libeňského mostu, realizace byla svěřena firmě Ing. Hlava a Dr. Kratochvíl a firmě Dr. Ing. Karel Skorkovský. V této době byl u Skorkovského stále zaměstnán Stanislav Bechyně, který je dodnes považován za jednoho z nejlepších mostních projektantů.

UNIKÁTNÍ RÁMOVÁ KONSTRUKCE

Stanislav Bechyně však nepracoval pouze pro Skorkovského. Věnoval se i vlastním projektům. Vedle betonové konstrukce pro železárny v Hrádku u Rokycan a obloukového mostu v Hořepníku to byla zejména nosná konstrukce pražského paláce Lucerna z roku 1919. Bechyně jako první provedl spojení sloupů a trámů do rámových konstrukcí, které použil právě při stavbě Lucerny. Pozoruhodné je i to, že nosné stěny, schody, komíny a zábradlí byly jenom z betonu. Budova Lucerny se tak stala první stavbou u nás, při které se nepoužilo nosných částí z cihel nebo dřeva. V meziválečném období vznikla podle návrhů Stanislava Bechyně celá řada průmyslových staveb. K nejvýznamnějším patřily hangáry v Letňanech a Karlových Varech, cementárna v Králově Dvoře a ocelárny na Kladně. Z mostních konstrukcí to pak byl velmi smělý obloukový most v Pardubicích z roku 1935. Ve svém díle pokračoval akademik Bechyně i po válce, kdy už byl uznávaným vysokoškolským profesorem. Jeho zřejmě největším dílem je most přes Váh ve slovenském Komárně, dokončený v roce 1955.

POHRANIČNÍ OPEVNĚNÍ

Bechyňův zaměstnavatel Karel Skorkovský se ve třicátých letech výrazně podílel na výstavbě opevnění podél československých hranic. Zvítězil hned v prvním výběrovém řízení z roku 1935 na výstavbu opevnění u Bohumína. Jeho firma pak během druhé poloviny třicátých let postavila ještě další opevněné úseky a dvě dělostřelecké tvrze.

V únoru 1938 byl vypsán konkurz na stavbu 23 pěchotních srubů mezi Sedloňovem a Dobrošovem v Orlických horách. Nejvýhodnější nabídku podala opět firma Skorkovský. V lokalitě už od konce roku 1937 budovala dělostřeleckou tvrz firma Skutina a měla zde tedy již soustředěno veškeré potřebné technické vybavení i zkušené dělníky. Hodnota zakázky na výstavbu úseku Sedloňov přesahovala 14 milionů korun. Protože se však stavební práce rozběhly až na jaře 1938, podařilo se do zářijové mobilizace vybetonovat jen polovinu ze zadaného počtu objektů. U ostatních byly provedeny pouze výkopové práce.

STAVBY SILNIC A ŽELEZNIC

Mnichovská dohoda znamenala i ukončení výstavby opevnění. Firma Skorkovský se však účastnila výběrových řízení na výstavbu dálnice Praha-Brno a získala zakázku na stavbu našeho největšího obloukového dálničního mostu u Senohrab. Podle projektu Stanislava Bechyně začala stavět v září roku 1939 a pokračovala až do prosince 1942, kdy okupanti stavbu mostu zastavili.

Po válce došlo k obnovení stavby, most byl dokončen v roce 1950. Mezitím - v roce 1948 - však byla firma Dr. Ing. Karel Skorkovský znárodněna a zařazena do národního podniku Československé stavební závody jako divize Stavobet. Po několika různých přesunech v rámci národních podniků se Stavobet v roce 1952 začlenil do nově vznikajícího podniku Stavby silnic a železnic jako Závod mosty.

Ten se po téměř čtyřiceti letech v roce 1990 osamostatnil a stal se z něj podnik Stavby mostů Praha. Dnes se společnost, pokračující v tradici firmy Skorkovský, nazývá SMP Construction.

* KAREL SKORKOVSKÝ (1881-1959) Inženýr, doktor techniky a stavitel Karel Skorkovský se narodil v roce 1881 v Humpolci. Studoval na české technice v Praze. Roku 1912 obdržel stavitelskou koncesi a založil firmu Pražská stavební a betonářská společnost, která později změnila svůj název na Dr. Ing. Karel Skorkovský. Specializovala se na železobetonové stavby, zejména na skelety budov, mostní konstrukce a před druhou světovou válkou také na výstavbu pohraničních pevností. V roce 1948 byla firma znárodněna a později začleněna do národního podniku Stavby silnic a železnic.

Karel Skorkovský znárodnění své firmy přežil o jedenáct let - zemřel v roce 1959.

* STANISLAV BECHYNĚ (1887-1973) Významný mostní projektant a vysokoškolský profesor Stanislav Bechyně se narodil 20. července 1887 v Přibyslavi. Vysokoškolská studia dokončil s vyznamenáním v oboru stavebního inženýrství na Českém vysokém učení technickém v Praze roku 1910. Ihned po absolutoriu nastoupil k firmě Karla Skorkovského, ve které brzy uplatnil své stavitelské vlohy. Jeho originální konstrukce obloukového mostu v Hořepníku na Pelhřimovsku se stala prototypem u nás, napodobovaným po dobu dalších dvaceti let. Největším stavitelským úspěchem však bylo spojení sloupů a trámů do rámových konstrukcí, které Bechyně realizoval při stavbě pražského paláce Lucerna.

Stanislav Bechyně byl také významným vysokoškolským pedagogem.

Vyučoval na Vysoké škole inženýrského stavitelství a na Stavební fakultě Českého vysokého učení technického v Praze. Zemřel 15. října 1973. Své hluboké teoretické znalosti a praktické zkušenosti uložil do obsáhlých spisů, které dodnes tvoří základ odborné literatury o betonovém stavitelství.

Foto popis| Libeňský most v Praze na fotografii z roku 1930…

Foto autor| foto: ČTK

Foto popis| … a ze současnosti.

Foto autor| foto: Profit - Jiří Příhonský

Foto popis| Budova pražského Veletržního paláce na fotografii z roku 1929.

Foto popis| Obloukový most v Hořepníku.

Foto popis| Pasáž paláce Lucerna (foto z roku 1997).

Foto autor| foto: ČTK

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče