Budiž reforma!

15. července 2008, 11:54 - Milan Šimáček
15. července 2008, 11:54

Čím později změníme důchodový systém, tím to bude dražší

Mnoho zaměstnanců v ČR se domnívá, že sociálním pojištěním ze mzdy si přispívá do státního fondu na důchod. To je však mýtus. Na „vlastní“ důchod si totiž nikdo z nás „neplatí“. V současné době zaměstnanci odvádějí ze mzdy prostředky, z nichž se financují důchody současných důchodců, nikoli jejich budoucí. Tyto budoucí důchody potom představují jakýsi dluh veřejných rozpočtů. Protože v budoucnu nebude v rámci finančních prostředků státního rozpočtu ročně vybraná částka stačit na výplatu důchodů, reforma důchodového systému je naprosto nezbytná - stalo se to už evergreenem různých debat. Není žádným tajemstvím, že nezmění-li se důchodový systém, v roce 2030 se penzijní účet dostane do značného deficitu. Pouze tato vláda našla odvahu s důchodovým systémem něco udělat. Díky demografickému vývoji se prodlužuje průměrný věk obyvatel, a protože u nás existuje pouze státní průběžně financovaný systém vyplácení důchodů, který v budoucnu nebude mít dostatek finančních prostředků na výplatu slušných penzí, rozfázovala vláda změny důchodového systému do tří etap.

Tři etapy

První etapu důchodové reformy tvoří takzvané parametrické změny průběžného systému včetně zvýšení důchodového věku na 65 let, prodloužení minimální délky doby pojištění nad 35 let, zavedení „stropů pro pojistné“ a pásma pružného věku pro odchod do důchodu. Logickým důvodem je především stále se zvyšující podíl seniorů na celkovém počtu obyvatel. Tyto změny by se však měly týkat lidí mladších 43 let. Druhá etapa důchodové reformy bude spočívat v oddělení majetku penzijních fondů a účastníků dobrovolného důchodového připojištění včetně možností poskytovat různě zaměřené plány. Součástí této etapy by také mělo být zvýšení motivace k větším příspěvkům prostřednictvím vyšší participace zaměstnavatelů a podpory čerpání doživotních důchodů z penzijního připojištění. K této etapě, která je v kompetenci ministerstva financí, by mělo i patřit vytvoření rezervního důchodového fondu zřízením samostatné kapitoly pro financování důchodového pojištění. Počítáme s tím, že budou garantované minimální příjmy důchodců ve výši životního minima.
Třetí etapa reformy má spočívat v případném vytvoření dobrovolného spořícího důchodového systému. Ten by měl být založen na možnosti takzvaného „opt-out“. To znamená, že určitou část ze současných 28 procent sociálního pojištění si občané budou moci posílat místo do solidárního státního systému do soukromých fondů.

Nová koncepce

O první etapě důchodových změn již bylo mnoho napsáno. Proto bych se chtěl stručně vyjádřit především ke druhé etapě, kterou připravuje ministerstvo financí. Možná by chtěl někdo kulišácky tvrdit, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale pokud se budeme spoléhat pouze na státní průběžný systém, jako tomu bylo mnoho uplynulých let, budeme v podstatě vyplácet rovnostářské důchody, které nepřesáhnou deset tisíc korun. To v jiných zemích neplatí. Náš současný systém, který stojí na jedné noze a navíc hliněné, má dnes přes dva miliony důchodců. A na příjmech státu je stále chatrnější. Proto musíme myslet i na další doplňkovou možnost ke státnímu systému. A tou jsou v současné době také penzijní fondy. Záměrem ministerstva financí je přijmout v příštím roce nový zákon o penzijním připojištění. Nová koncepce penzijního připojištění bude spočívat na principu odděleného majetku jeho účastníků a takzvané správcovské společnosti. Cílem této úpravy je zprůhlednit hospodaření penzijních fondů a umožnit vyšší výnosnost a bezpečnost uložených prostředků. A jejím smyslem je umožnit penzijním společnostem nabídku více účastnických fondů s různou strategií. Účastníci staršího data narození budou moci vkládat prostředky spíše do fondů s konzervativním portfoliem, kdežto mladší do těch s možností vyššího výnosu. Na čtyři miliony lidí, kteří svěřili finanční prostředky do penzijních fondů, by tím dostali možnost více zhodnotit své vložené částky. Nové účastnické fondy, které vzniknou vedle současných, budou fungovat jako dnešní podílové.

Neduhy

Mezi neduhy dnešního systému patří neoddělený majetek penzijních fondů, což jim umožňuje náklady na získávání nových klientů účtovat těm současným. Dále nedostatečné podmínky pro kapitálovou přiměřenost fondů a v neposlední řadě rozhodování zaměstnavatelů o tom, do kterých fondů budou svým zaměstnancům přispívat. To vše chce ministerstvo financí změnit.
Také současná výše naspořené částky účastníků penzijních fondů je příliš malá, aby poskytovala smysluplnou výplatu pravidelné doživotní penze. I to je jedním z důvodů, proč chceme motivovat ke spoření vyšších částek. V současné době si totiž účastníci většinou vybírají své naspořené prostředky formou jednorázového vyrovnání. To bohužel v sobě nenese prvek zabezpečení na stáří. Naší hlavní motivací je přilákat do systému více lidí, kteří by spořili větší částky, a proto chceme zavést daňovou motivaci. Odpočitatelná položka by se měla zvýšit až na 36 tisíc korun ročně. Daňově zvýhodněná bude výplata takzvané doživotní penze před jednorázovou výplatou naspořené částky preferovanou v současnosti. Základní teze nového zákona budou předloženy vládě do podzimu 2008.

Motivování lidí

Samozřejmě, že každá změna důchodového systému bude něco stát. Proto ministerstvo financí již zřídilo jednotný účet rezervy pro důchodovou reformu, do níž plynou výnosy z dividend a případné privatizace majetku a přebytky ze státního rozpočtu z hospodaření penzijního pojištění.
Oddělení majetku penzijních fondů uskutečněné i v jiných zemích je nutné, aby se zprůhlednilo jejich hospodaření a mohly se vůbec stát plnohodnotnou součástí našeho důchodového systému. Motivovat lidi k doživotní penzi a ke spoření vyšších částek také dává logiku, protože jen to nám může v budoucnu zajistit slušnou životní úroveň.
Naším společným zájmem by mělo být tyto nezbytné změny podstoupit, protože nám to umožní zvýšit finanční možnosti v důchodovém věku. Současně s tím dodávám, že čím později tyto změny uskutečníme, tím více nás budou stát.

Souvislosti

Na vlastní důchod si nikdo z nás neplatí.
V současné době zaměstnanci odvádějí ze mzdy prostředky, z nichž se financují důchody současných důchodců, nikoli jejich budoucí.
Tyto budoucí důchody potom představují jakýsi dluh veřejných rozpočtů.
Nezmění-li se důchodový systém, v roce 2030 se penzijní účet dostane do značného deficitu.

Situace

První etapu důchodové reformy tvoří takzvané parametrické změny průběžného systému.
Zvýšení důchodového věku na 65 let; prodloužení minimální délky doby pojištění nad 35 let; zavedení „stropů pro pojistné“ a pásma pružného věku pro odchod do důchodu.
Tyto změny by se však měly týkat lidí mladších 43 let. Druhá etapa důchodové reformy bude spočívat v oddělení majetku penzijních fondů a účastníků dobrovolného důchodového připojištění.
Třetí etapa reformy má spočívat v případném vytvoření dobrovolného spořícího důchodového systému.
Ten by měl být založen na možnosti takzvaného „opt-out“.
To znamená, že určitou část si občané budou moci posílat ze současných 28 procent sociálního pojištění místo do solidárního státního systému do soukromých fondů.
Základní teze nového zákona budou předloženy vládě do podzimu 2008.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče