Article, show

Budeme mít v roce 2017 splněno?

01. května 2008, 12:37 - Luděk Bednář
01. května 2008, 12:37

Většina manžerů se domnívá, že Topolánkova teze je reálná

Souhlasíte s premiérem Mirkem Topolánkem, že by Česká republika měla do deseti let dosáhnout na průměr HDP zemí Evropské unie?

  • Ano 65,6 %
  • Ne 24,6, %
  • Nevím 9,8 %

Na ideové konferenci ODS 26. dubna v Hradci Králové se její předseda a premiér Mirek Topolánek v závěru svého projevu vyjádřil k růstu hrubého domácího produktu České republiky. Prohlásil, že pokud jeho strana zvítězí v příštích volbách, pak by měla garantovat a realizovat jako jeden ze svých cílů „do deseti let dosažení na průměr HDP zemí Evropské unie (měřeno paritou kupní síly na obyvatele)“. S touto jeho tezí souhlasí 65,6 procenta manažerů.
Opačného názoru je však následující respondent: „Nemohu souhlasit s něčím, co není podloženo nějakými skutečně nezpochybnitelnými údaji. Navíc v době, kdy nikdo nedokáže odhadnout, co s námi do dvou let udělají důsledky hypoteční krize v USA, jak se během dlouhých deseti let projeví neustálé zdražování energie a pohonných hmot. Trochu mi to připomíná proklamace politiků po roce 1989, kteří tvrdili, že průměrný plat bude za několik let dvacet tisíc korun a marka za tři koruny. Zbývá jen dodat: ,Ano, pane premiére.‘“
Podobně se vyjadřuje i tento manažer: „Připomíná mi to heslo V zemi, kde zítra již znamená včera. Jak se říká, statistika snese všechno, a pokud tomu premiér Topolánek chce věřit, proč ne. Hlavně když pro tento cíl skutečně něco pozitivního udělá. Co při tom bude plácat do médií, není podstatné.“
A s Mirkem Topolánkem nesouhlasí ani další respondent: „Předpokládám, že staré členské země EU nebudou v růstu HDP stagnovat, a nejsem zcela přesvědčen, že naše hospodářství bude přispívat k růstu HDP extrémně vysokým tempem.“
Pochybnosti o premiérově tezi se objevují i v odpovědi: „Těsně po revoluci jsem byl ještě jako student svědkem přednášky rozevlátého Waltra Komárka, který v roce 1990 tvrdil, že do deseti let doženeme v životní úrovni Rakousko. Letos je tomu osmnáct let. Stejnou přesnost odhadu přisuzuji i tvrzení Mirka Topolánka.“
Na otázku nedokáže odpovědět tento člověk: „Nevím. Jen by mě zajímalo, zda případné dosažení průměru HDP zemí Evropské unie znamená zlepšení HDP České republiky nebo zhoršení HDP států EU.“
V jedné kladné odpovědi se objevují výhrady: „Česká republika má reálnou šanci se do deseti let na průměr EU dotáhnout za dvou předpokladů. Bude-li pokračovat v reformách včetně penzijního systému. To znamená, že se vítězi příštích parlamentních voleb nesmějí stát političtí zoufalci typu Jiřího Paroubka či Davida Ratha. A za druhé pokud ODS bude mnohem seriózněji než dosud usilovat o snížení míry korupce. Velmi se obávám, že naplnit oba předpoklady může pouze jiná politická garnitura než ta dnešní.“
A ve výhradách pokračuje respondent: „Teze se mi zdá reálná. Je ovšem otázkou, podaří-li se pro její dosažení zachovat dosavadní politickou linii, která je spíše zaměřena na dlouhodobý účinek, nebo zda nastane změna k levicové orientaci. Ta totiž vždy sází na populistická gesta a na velmi krátkodobé účinky, což ostatně známe i z naší nedávné historie.“
Následující kladná odpověď je sice podložena konkrétními údaji, ale i v ní zaznívají pochybnosti: „Dle výpočtů Světové banky má ČR HDP na hlavu v paritě kupní síly 24 tisíc dolarů. Ze starších členských států máme vyšší HDP než Portugalsko. Z deseti nových členských zemí EU nás v tomto ukazateli předstihnou jen Malta a Kypr. Bylo by velmi špatné, kdybychom průměru EU za deset let nedosáhli.
Přestože je průměr HDP na hlavu zásadním makroekonomickým ukazatelem, je třeba sledovat i jiná kritéria - zadluženost státního rozpočtu, inflaci, stabilitu měnového kurzu, úrokové sazby a tak dále. Podstatnější informací by bylo, kdyby premiér Topolánek řekl, zda a kdy předpokládá vstup do eurozóny.“
A podobně se vyjadřuje respondent: „Rozhodně souhlasím. Je vždy dobré mít nastavený takový nejen ambiciózní, ale i realistický cíl. Nejde o nic mimořádného s ohledem na již dosahovaný ekonomický růst. Je třeba udržet ekonomický růst okolo pěti procent ročně, a poroste-li EU zhruba o dvě procenta za rok, pak máme v roce 2017 splněno.
Současně je však nezbytné periodicky sledovat plnění tohoto cíle a při jeho ohrožení činit předvídavá opatření, aby nezůstal pouhou politickou deklarací.“

Odpovídalo 122 manažerů

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Zisky mobilních operátorů? Přes 10 miliard korun ročně
OSVČ a výdajový paušál v praktických příkladech
Kdy jsou vaše peníze na internetbanking v ohrožení?
Konec vesnických prodejen? Vyřeší jejich ztrátovost dotace?
"Bude to dobrý rok," banky a stavební spořitelny počítají výsledky v polovině roku 2017
Auta
Škoda odstartovala sériovou výrobu modelu Karoq. První…
První autonomní Kamaz bude nasazen během fotbalového mistrovství
Po Francii chce prodej aut se spalovacím motorem zakázat také Velká Británie
Galerie na středu: Na tyto tříválce vám nestačí ani půl milionu
Německo chce neupraveným autům z aféry Dieselgate odebrat registraci
Technologie
Velká aktualizace ovladačů u AMD. Mnohé novinky pro hráče, GPU Profiler pro vývojáře
Podoba referenčního Radeonu RX Vega je venku. AMD ho chce stavět proti GTX 1080
Ransomware v posledních dvou letech vydělal přes 25 milionů dolarů
Chrome 60 lepí 40 děr a podporuje Touch Bar na nových Macboocích Pro
Core i7-8700K má prý turbo 4,7 GHz. I při zátěži šesti jader může běžet nad 4 GHz
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít