Budeme mít v roce 2017 splněno?

01. května 2008, 12:37 - Luděk Bednář
01. května 2008, 12:37

Většina manžerů se domnívá, že Topolánkova teze je reálná

Souhlasíte s premiérem Mirkem Topolánkem, že by Česká republika měla do deseti let dosáhnout na průměr HDP zemí Evropské unie?

  • Ano 65,6 %
  • Ne 24,6, %
  • Nevím 9,8 %

Na ideové konferenci ODS 26. dubna v Hradci Králové se její předseda a premiér Mirek Topolánek v závěru svého projevu vyjádřil k růstu hrubého domácího produktu České republiky. Prohlásil, že pokud jeho strana zvítězí v příštích volbách, pak by měla garantovat a realizovat jako jeden ze svých cílů „do deseti let dosažení na průměr HDP zemí Evropské unie (měřeno paritou kupní síly na obyvatele)“. S touto jeho tezí souhlasí 65,6 procenta manažerů.
Opačného názoru je však následující respondent: „Nemohu souhlasit s něčím, co není podloženo nějakými skutečně nezpochybnitelnými údaji. Navíc v době, kdy nikdo nedokáže odhadnout, co s námi do dvou let udělají důsledky hypoteční krize v USA, jak se během dlouhých deseti let projeví neustálé zdražování energie a pohonných hmot. Trochu mi to připomíná proklamace politiků po roce 1989, kteří tvrdili, že průměrný plat bude za několik let dvacet tisíc korun a marka za tři koruny. Zbývá jen dodat: ,Ano, pane premiére.‘“
Podobně se vyjadřuje i tento manažer: „Připomíná mi to heslo V zemi, kde zítra již znamená včera. Jak se říká, statistika snese všechno, a pokud tomu premiér Topolánek chce věřit, proč ne. Hlavně když pro tento cíl skutečně něco pozitivního udělá. Co při tom bude plácat do médií, není podstatné.“
A s Mirkem Topolánkem nesouhlasí ani další respondent: „Předpokládám, že staré členské země EU nebudou v růstu HDP stagnovat, a nejsem zcela přesvědčen, že naše hospodářství bude přispívat k růstu HDP extrémně vysokým tempem.“
Pochybnosti o premiérově tezi se objevují i v odpovědi: „Těsně po revoluci jsem byl ještě jako student svědkem přednášky rozevlátého Waltra Komárka, který v roce 1990 tvrdil, že do deseti let doženeme v životní úrovni Rakousko. Letos je tomu osmnáct let. Stejnou přesnost odhadu přisuzuji i tvrzení Mirka Topolánka.“
Na otázku nedokáže odpovědět tento člověk: „Nevím. Jen by mě zajímalo, zda případné dosažení průměru HDP zemí Evropské unie znamená zlepšení HDP České republiky nebo zhoršení HDP států EU.“
V jedné kladné odpovědi se objevují výhrady: „Česká republika má reálnou šanci se do deseti let na průměr EU dotáhnout za dvou předpokladů. Bude-li pokračovat v reformách včetně penzijního systému. To znamená, že se vítězi příštích parlamentních voleb nesmějí stát političtí zoufalci typu Jiřího Paroubka či Davida Ratha. A za druhé pokud ODS bude mnohem seriózněji než dosud usilovat o snížení míry korupce. Velmi se obávám, že naplnit oba předpoklady může pouze jiná politická garnitura než ta dnešní.“
A ve výhradách pokračuje respondent: „Teze se mi zdá reálná. Je ovšem otázkou, podaří-li se pro její dosažení zachovat dosavadní politickou linii, která je spíše zaměřena na dlouhodobý účinek, nebo zda nastane změna k levicové orientaci. Ta totiž vždy sází na populistická gesta a na velmi krátkodobé účinky, což ostatně známe i z naší nedávné historie.“
Následující kladná odpověď je sice podložena konkrétními údaji, ale i v ní zaznívají pochybnosti: „Dle výpočtů Světové banky má ČR HDP na hlavu v paritě kupní síly 24 tisíc dolarů. Ze starších členských států máme vyšší HDP než Portugalsko. Z deseti nových členských zemí EU nás v tomto ukazateli předstihnou jen Malta a Kypr. Bylo by velmi špatné, kdybychom průměru EU za deset let nedosáhli.
Přestože je průměr HDP na hlavu zásadním makroekonomickým ukazatelem, je třeba sledovat i jiná kritéria - zadluženost státního rozpočtu, inflaci, stabilitu měnového kurzu, úrokové sazby a tak dále. Podstatnější informací by bylo, kdyby premiér Topolánek řekl, zda a kdy předpokládá vstup do eurozóny.“
A podobně se vyjadřuje respondent: „Rozhodně souhlasím. Je vždy dobré mít nastavený takový nejen ambiciózní, ale i realistický cíl. Nejde o nic mimořádného s ohledem na již dosahovaný ekonomický růst. Je třeba udržet ekonomický růst okolo pěti procent ročně, a poroste-li EU zhruba o dvě procenta za rok, pak máme v roce 2017 splněno.
Současně je však nezbytné periodicky sledovat plnění tohoto cíle a při jeho ohrožení činit předvídavá opatření, aby nezůstal pouhou politickou deklarací.“

Odpovídalo 122 manažerů

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče