Budeme jíst jiné brambory než dosud?

18. listopadu 2002, 00:00 - Vít Smrčka, smrcka@profit.cz
18. listopadu 2002, 00:00

České škrobárenství dostalo od EU kvóty, které by znamenaly krach výrobců škrobu Tuzemské brambory jsou podle výsledků kontrol lepší než dovozové. Do nelehké situace se dostává české bramborářství, na něž doléhá souběh hned několika nepříznivých vlivů.

České škrobárenství dostalo od EU kvóty, které by znamenaly krach výrobců škrobu

Tuzemské brambory jsou podle výsledků kontrol lepší než dovozové.

Do nelehké situace se dostává české bramborářství, na něž doléhá souběh hned několika nepříznivých vlivů. Podle odborníků pěstební plochy konzumních brambor pravděpodobně klesnou a Česká republika nebude soběstačná v produkci této tradiční plodiny. Pěstitele odrazují letošní špatné ekonomické výsledky, kdy se farmářské ceny pohybují na hranici výrobních nákladů. Někteří pěstitelé prodávali letos brambory i pod dvě koruny za kilogram. „Řežou pod sebou větev,“ vyjádřil se k tomu jeden z odborníků. Letošní produkce brambor ve výši 956 000 tun je nejnižší od roku 1918. T uzemští zemědělci museli navíc na jaře čelit levným dovozům raných brambor z Itálie. V České republice se začaly tyto brambory sklízet až v druhé dekádě května.

Skladba potravin ovlivňuje zemědělce

„V létě tratili kvůli dovozu levných brambor 300 milionů korun a ani v září a říjnu farmářské ceny nestoupaly,“ vyjádřil se k současné situaci pěstitelů brambor předseda Ústředního bramborářského svazu (ÚBS) František Novák. „Klesají hektary, klesá spotřeba,“ hodnotí situaci V áclav Mottl z V ýzkumného ústavu zemědělské ekonomiky, který předpokládá, že místo loňských 50 000 tun brambor se bude muset letos dovézt dvojnásobné množství. Nejvíce brambor (asi 13 000 tun) se dováží z Německa. Z Francie téměř šest tisíc tun. Přitom podle výsledků kontrol České zemědělské a potravinářské inspekce vycházejí lépe tuzemské brambory před dovozovými. Naštěstí se nepotvrdily údaje oficiálně vydané Českým statistickým úřadem, že pro letošní rok klesly pěstební plochy brambor o třetinu. ÚBS předpokládá, že plochy jsou letos přibližně stejně velké jako vloni, kdy dosáhly 49 000 hektarů. Nepříjemné je, že klesá průměrná spotřeba brambor na osobu. Letos činí 75 kg na osobu a proti loňsku se snížila o kilo. Podobný trend zaznamenávají ostatní státy v Evropské unii. Podle Bohumila V okála, ředitele V ýzkumného ústavu bramborářského, bylo prokázáno, že s růstem kupní síly spotřebitelů dochází k nárůstu rozmanitosti ve skladbě potravin, ve prospěch dražších druhů. Rovněž využití brambor na krmení se omezuje, protože nemohou konkurovat obilí. Odbyt brambor se tak přesouvá do potravinářských výrobků. Důsledkem je, že spotřeba brambor se v západní Evropě snížila ve druhé polovině 20. století o více než polovinu. V některých regionech ve Francii nebo Německu skončila jejich produkce úplně. Vokál předpokládá, že české bramborářství bude po vstupu ČR do Evropské unie konkurenceschopné za předpokladu, že náš pěstitel bude vyrábět za srovnatelných podmínek jako farmář EU, nebude znevýhodňován různými rozpočtovými opatřeními. T rh bude dále chráněn před dovozy ze třetích zemí a před dovozy nekvalitních produktů. Za důležité považuje mimo jiné posílení specializace jednotlivých pěstitelů.

Hrozí krach škrobárenského odvětví

Největší rána české bramboráře asi teprve čeká po vstupu do Evropské unie. Kvóty na produkci brambor sice v EU nejsou, ale zato se ostře sleduje výroba bramborového škrobu, na kterou se také poskytují dotace. Rakousko má například kvótu stanovenu na 49 000 tun. Polsko, které patří k nejvýznamnějším evropským pěstitelům brambor, požaduje po Evropské unii kvótu 260 tisíc tun škrobu, ale Brusel mu chce přidělit pouze 90 000 tun. Evropská unie rozhodla snížit výrobní kvóty bramborového škrobu České republiky z požadovaných 51 000 tun na 17 000 tun. „To by neznamenalo pouze snížení produkce škrobu, ale konec jeho výroby v České republice,“ vyjádřil se Novák. Podle jeho názoru by kvůli tak nízkému množství výrobci ani nezahajovali kampaň. Hrozí tak krach celého škrobárenského odvětví.

Přijdou firmy o investice?

Přitom dva největší výrobci škrobu Škrobárny Pelhřimov a L yckeby Amylex Horažďovice investovali v posledních letech stamiliony korun do nových technologií. V Pelhřimově investovali do modernizace technologických zařízení 127 milionů korun. Největší sumu spolkla úprava linky na výrobu vlhkého škrobu, což umožnilo zdvojnásobit možnost vykoupení brambor. Firmě se podařilo zvýšit tržby na přibližně 400 milionů korun. T aké v provozovně v Chýnově chce firma v příštím roce v hodnotě 100 milionů korun postavit novou linku na výrobu škrobu včetně sušky. Společnost Lyckeby Amylex investovala podle sdělení ředitele Miloslava Chlana do modernizace výroby za posledních deset let 460 milionů korun. Firma zaměstnává 60 lidí, její roční obrat je téměř půl miliardy korun. Letos vyrobí asi 20 tisíc tun škrobu a v Pelhřimově asi 15 tisíc tun. Kvótu Evropské unie by tak stačila pokrýt jedna ze dvou těchto společností. Druhá firma by společně s dalšími třemi menšími výrobci musela skončit.

Zanikly by celé bramborářské oblasti

Za této situace je ohrožena produkce čtvrtiny brambor, kterou škrobárenství spotřebovává. O práci by tak mohli v zemědělství přijít tisíce lidí. Odborníci odhadují, že by se neudržel ani jeden výrobce, protože zemědělcům by se nevyplatilo dovážet brambory do škrobárny stovky kilometrů daleko. „Zanikly by celé bramborářské regiony,“ vyjádřil se jeden z odborníků. Přitom ani kvóta požadovaná Českou republikou nepokrývá tuzemskou spotřebu škrobu, která v letošním roce představuje 100 tisíc tun. V loni se v České republice vyrobilo 29 600 tun škrobu. To znamená, že dvě třetiny potřebného množství se dovážejí. Potřeba škrobu v ČR strmě stoupá, z průměrné spotřeby 1,5 kg na osobu jsme se dostali za více než 10 let na 11 kg. Kromě potravinářství nachází škrob uplatnění v řadě nových aplikací, slouží například k výrobě dětských plen, nádobí na jedno použití a podobně. „Investice do škrobárenství jsou zahraniční. Na to dost spoléháme,“ vyjádřil se nedávno k problému Karel Mach, náměstek ministra zemědělství. Zánikem škrobárenských firem by zahraniční společnosti přišly o nemalé prostředky. Česká republika by u nich měla získat podporu při vyjednávání s Bruselem. V ětšina expertů ale nepředpokládá, že by kvóta na výrobu škrobu mohla dosáhnout požadovaných 51 000 tun. A to ani s podporou zahraničních investorů.

Nové odrůdy se tlačí na tuzemský trh

Do nelehké situace se dostávají také šlechtitelské firmy. Pokud stát zastaví po vstupu do EU dotace, hrozí šlechtitelským podnikům zánik. Brambory jsou jednou z mála plodin, které se v České republice ještě šlechtí. Zemědělci nejsou po případném odbourání státních dotací schopni hradit plné náklady za šlechtění odrůd. Levnější tuzemská nabídka udržuje pro zemědělce přijatelnou cenu sadby. V současnosti je v ČR sortiment 113 odrůd brambor, v Evropské unii 200. Při zániku tuzemských šlechtitelských firem by zahraniční odrůdy plně získaly trh. Nepříznivou situaci prohlubuje letošní ekonomický propad zemědělců, který v mnoha případech přináší i jejich platební neschopnost. „České šlechtitele čekají po vstupu do EU velké starosti,“ řekl k tomu Profitu Miroslav Sedláček ze šlechtitelské firmy Seva. Připomněl, že nejen odpadnou dotace státu, ale také se sem bude moci volně dovážet jakákoliv odrůda brambor. Ekonomicky silné zahraniční společnosti dokáží snadno získat tuzemský trh a potlačit domácí konkurenci drobných firem. Sortiment brambor, který dostává na stůl český spotřebitel, by se tak výrazně změnil. Nejenom nárůstem dovozu brambor při omezení domácí výroby, ale i změnou sadby.

Výroba škrobu v ČR (v tunách)

1999 16 800

2000 25 000

2001 29 600

2002 *38 000

2003 *45 000

* PŘEDPOKLAD

PRAMEN: ČESKÝ ŠKROBÁRENSKÝ SVAZ

Kvóty výroby bramborového škrobu v EU platné do roku 2006 (v tunách)

Dánsko 168 215

Německo 656 298

Španělsko 1 943

Francie 265 354

Nizozemsko 507 403

Rakousko 47 691

Finsko 53 178

Švédsko 62 066

Celkem 1 762 148

PRAMEN: VÚ ZEMĚDĚLSKÉ EKONOMIKY

Vytlačí odrůdy z Evropy české brambory?

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče