Bude v Brně jezdit metro?

17. března 2009, 00:00 - Erich Handl
17. března 2009, 00:00

Několik desítek let se v Brně řeší výstavba podzemní dráhy. Je zahájenítohoto projektu reálné v příštích několika letech? „Diskuze nejsou rozhodně u konce a jsou předmětem územního plánu města,“ říká brněnský primátorza ČSSD a stínový ministr dopravy Roman Onderka.

Do deseti let chce mít Brno sto nových tramvají.

Autor: Profit - Luděk Vycpálek Jak byste člověku, který v Brně nebyl posledních 15 let, a dnes se tam chystá vypravit hromadnou dopravou, popsal změny, které se za tu dobu uskutečnily?

Největší změnou je určitě vznik integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, jenž zde zajišťuje veřejnou dopravu, a s ním spojené přestupní terminály, například ten u Královopolského nádraží. Regionální autobusy dříve zajížděly až do centra a neúnosně zatěžovaly provoz, zatímco dnes si z nich cestující pohodlně přestoupí na městskou hromadnou dopravu. Jízdenka, s níž přijeli do města, jim v rámci jednotného tarifu platí i na MHD. Spolupracujeme s vedením kraje a od roku 2002 postupně integrujeme dopravu v celém regionu. Do roku 2010 bude tímto způsobem fungovat spojení v celém Jihomoravském kraji. Neustále prodlužujeme trasy tramvají i trolejbusů. Ty dnes již zajíždějí do původně okrajových zón i mimo hranice města.

Určitě jde o nákladné projekty. Kde na to město a kraj berou peníze? Nemuseli jste se zadlužit?

Kvalitní hromadná doprava patří mezi jednoznačné priority současné brněnské koalice. Postupujeme systémem průběžného financování z vlastních zdrojů. Z městského rozpočtu na ni ročně přispíváme více než 1,1 miliardy korun. Samozřejmě nám velmi pomáhají dotace z regionálních operačních programů Evropské unie. Díky nim jsme na území Brna mohli přestavět řadu přestupních terminálů. Byla upravena nástupiště, na terminálech si lidé mohou koupit občerstvení, časové kupony, pamatovali jsme i na zázemí pro řidiče MHD. Nosným prvkem dopravního propojení kraje je železnice.

Bude v Brně někdy jezdit metro? Je pravda, že vzhledem k historickému uspořádání je centrum Brna kolizní bod, který neumožňuje plynulý průjezd, takže se vždy uvažovalo o podzemním řešení. Dřívější projekty rychlé tramvaje vystřídalo lehké metro na pneumatických kolech, ale v centru by to znamenalo jít hodně hluboko pod zem, takže je potřeba počítat s časem nutným pro výstup na povrch. Později přišel kraj s projektem takzvaného severo-jižního kolejového diametru, tedy zaústěním v oblasti Králova Pole a vyústěním u Komárova v blízkosti dálnice D1 s možností taktové příměstské dopravy. Ve hře byla i varianta východ-západ. Tyto diskuze nejsou rozhodně u konce a jsou předmětem územního plánu města. Samozřejmě je tu i otázka nákladů, které by byly skutečně extrémní. CHCEME NÍZKOPODLAŽNÍ TRAMVAJE

Jak vlastně funguje brněnský dopravní podnik? Podnik je akciovou společností stoprocentně vlastněnou městem. V rámci propojení jednotlivých dopravců funguje koordinátor, společnost Kordis, která tržby přerozděluje mezi jednotlivé dopravce. Dopravní podnik vlastní velkou část infrastruktury, například koleje, měnírny či dispečink, část je v majetku města. V současné době analyzujeme variantu, kterou mimochodem podporuje i Evropská unie, tedy oddělení dopravních cest a dopravy samotné. Město by se mohlo lépe zaměřit na zlepšování infrastruktury. Brno provozuje 14 typů tramvají, šest typů trolejbusů a osm typů autobusů. Jaký je technický stav vozového parku?**

Vzhledem k rozdílnému stáří vozidel se liší i jejich stav. Navíc provoz více typů zvyšuje náklady na jejich údržbu. Rádi bychom šli cestou sjednocení vozového parku. V roce 2007 koupil dopravní podnik mimo jiné první dvě nové nízkopodlažní tramvaje Škoda 13T designu Porsche, v průběhu nadcházejících deseti let plánujeme pořízení sta tramvají pro Brno, a nyní řešíme možnosti financování. Určitě uvažujeme o nízkopodlažní verzi, jednak kvůli většímu komfortu cestujících, ale také s ohledem na úspory času a v souvislosti s tím i provozních nákladů. Těch nedosáhneme zvýšením cestovní rychlosti, ale pouze urychlením nástupu a výstupu z vozů.

Pokud jde o městské autobusy, odbor životního prostředí doporučil snížit emise, dokonce se v projednávané legislativě uvažuje o omezení dopravy, tedy i autobusů, ve smogových situacích, takže z tohoto pohledu je velmi dobrou alternativou provoz na plyn, jako to funguje například v Bratislavě.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče