Bude mít Jiří Rusnok následovníky?

28. dubna 2003, 00:00 - Dušan Šrámek
28. dubna 2003, 00:00

Avizovaný odchod Jiřího Rusnoka z Poslanecké sněmovny opět rozvířil otázku, do jaké míry je nejsilnější vládní strana kompaktní, a zda může ještě v průběhu tohoto volebního období dojít k zásadnímu posunu v současné koaličně-opoziční aritmetice.

Avizovaný odchod Jiřího Rusnoka z Poslanecké sněmovny opět rozvířil otázku, do jaké míry je nejsilnější vládní strana kompaktní, a zda může ještě v průběhu tohoto volebního období dojít k zásadnímu posunu v současné koaličně-opoziční aritmetice.

Prakticky bez jakékoli vlastní zásluhy se stal odvolaný ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok „enfant terrible“ sociální demokracie. Právě jemu bylo dáváno za vinu, že koalice prohrála řadu důležitých hlasování v parlamentu, i když sám předseda klubu ČSSD potvrdil, že bývalý ministr byl v hlasování „vypárován“. Na druhou stranu Rusnok svou neúspěšnou kandidaturou na post předsedy sociální demokracie deklaroval, že je ochoten stát se lídrem protišpidlovské opozice ve straně. Je tedy otázkou, zda jeho odchodem stranická opozice na parlamentní půdě přijde o hlavu a zda se situace v ČSSD konečné zklidní. Do prohlášení o svém odchodu mohl Rusnok vzbuzovat na straně jedné obavy, na druhé pak naděje, že se stane druhým poslancem Josefem Wagnerem, který Klausovu menšinovou vládu podržel při schvalování rozpočtu na rok 1997. Či dokonce Tomášem Teplíkem, který při stejné příležitosti z klubu ČSSD přešel do ODS. Rusnokův odchod podobné odhady alespoň prozatím odsunul mimo realitu. Mohl by dnes někdo další z poslaneckého klubu ČSSD oba zmíněné poslance následovat? Asi těžko. Dá se předpokládat, že Zeman po jejich „zradě“ přijal určitá vnitrostranická opatření, která by měla podobné jednání do budoucna vyloučit. A i když nejsou mandáty na rozdíl od první republiky majetkem strany, zřejmě by následky pro neloajální poslance byly tvrdší než v roce 1996. Tehdy navíc byla úplně jiná situace. Hlasy obou poslanců pouze doplnily hlasy poslanců vládní koalice, která tehdy byla rozdílem jednoho hlasu menšinová. Tím pouze došlo k navýšení hlasů pro koalici, a to ještě pouze při schvalování rozpočtu. Teplík tehdy změnil stranický dres, aniž by to mělo jakékoli další následky. Oproti tomu přechod jednoho dvou vládních poslanců, nota bene z nejsilnější strany, by dnes znamenal vládní krizi a vypsání mimořádných parlamentních voleb, protože by se většinová vláda změnila v menšinovou. A takovýto krok si i ten největší opozičník zřejmě dobře rozmyslí.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče