Bublina praskla, ale Psa neprodám

25. dubna 2005, 00:00 - PŘEMYSL HOUŽVIČKA
25. dubna 2005, 00:00

VYDAVATEL NEVIDITELNÉHO PSA ONDŘEJ NEFF: První český internetový deník Neviditelný pes oslavil minulý víkend devět let existence. Novináři a spisovateli Ondřeji Neffovi už několik let prakticky nepřináší zisk. Přesto jej neopouští, i když s myšlenkou prodeje několikrát koketoval.

Někdejšího „neviditelného psa“ Gordona, jehož schopnosti Neffa inspirovaly k názvu internetového deníku, vystřídal velmi viditelný následovník Bart (na snímku).  foto: Ljuba Krbová

VYDAVATEL NEVIDITELNÉHO PSA ONDŘEJ NEFF: První český internetový deník Neviditelný pes oslavil minulý víkend devět let existence. Novináři a spisovateli Ondřeji Neffovi už několik let prakticky nepřináší zisk. Přesto jej neopouští, i když s myšlenkou prodeje několikrát koketoval.

Myšlenka založit internetový deník vyplula na povrch na podzim roku 1995. „Tehdy jsem v přednášce o internetu stanovil určité zásady, a to aniž bych s ním měl nějakou zkušenost. Šlo jen o literární práci a čistou fabulaci,“ líčí Neff. Tenkrát jej napadlo, že aby byl web úspěšný, musí mít denně obměňovaný obsah. Před deseti lety to byla revoluční myšlenka: tehdy bylo k dispozici v prostředí českého internetu pouze několik elektronických přepisů existujících tištěných deníků. „Tato průkopnická práce se dělala takřka na koleně a lidi, kteří tyto stránky vytvářeli, si zaslouží velkou úctu,“ vzpomíná.

Přesto mu trvalo téměř půl roku, než našel vhodného partnera na rozjezd projektu. Šlo o společnost EuNet, s jejími následovníky -společnostmi Internet Servis a ICZ -spolupracuje dodnes. „Lidi kolem těchto firem jsou dodnes příznivci Psa a já jsem za jejich podporu vděčný,“ podotýká Neff.

SPONZOROVANÝ REDAKTOR

Podobně jako jiné internetové projekty prošel i Neviditelný pes složitým vývojem. Na počátku to byl nevýdělečný, čistě fanouškovský produkt. V roce 1997 však začala éra bannerové reklamy. V té době se internetové propagaci připisovala velká efektivita. „Protože Neviditelný pes byl první svého druhu, mluvilo se o něm a byl populární, existovala velká poptávka po reklamě. Takže v té době šlo o výdělečný projekt,“ tvrdí Neff.

Jedním dechem dodává, že se v této souvislosti ukázal jako „prachmizerný obchodník“: „Kdybych peníze, které do Psa tenkrát šly, strkal do slamníku, tak bych z toho dodnes velice slušně žil.“ Jenže místo toho je investoval do vylepšení internetového deníku. Najímal prestižní spolupracovníky (například kreslíře Vladimíra Jiránka), hradil i další provozní výdaje, takže zisk ani v dobách nejvyšších příjmů prakticky nevykazoval.

Ke zlomu došlo v roce 2000, kdy praskla takzvaná internetová bublina. Velká očekávání z investic do internetových firem ve světě se nenaplnila. Příjmy z těchto projektů šly dramaticky dolů, prakticky až na nulu. Totéž postihlo iNeffa. V současnosti tak má Neviditelný pes jediného placeného redaktora, kterého vyplácí ze sponzorského daru spřízněné firmy.

NABÍDKY BYLY, ALE…

Naopak za svůj obchodnický klad považuje Ondřej Neff skutečnost, že Neviditelného psa nikdy neprodal. Připouští však, že několikrát byl ve velkém pokušení. „Ale vždycky jsem si řekl, že je to moje nejmilejší dítě a projekt, který se mně v životě povedl nejvíce, takže jej nepustím,“ zdůrazňuje.

Z průkopnických internetových portálů, které vznikly v polovině devadesátých let, je tak Neviditelný pes zřejmě jediný, který zůstal v soukromých rukou jediného člověka. „Weby, které tehdy začínaly se mnou a byly předány někomu jinému, buďto zanikly, nebo ztratily na významu. Ty zbývající každopádně ztratily nezávislost,“ domnívá se Neff.

Dnes říká, že se myšlenkami na návrat k dobám vrcholné komercionalizace Psa prakticky nezabývá. Přesto si tento deník udržuje velmi slušnou návštěvnost. Ta v současnosti činí přibližně 20 tisíc čtenářů denně. Navíc dalších čtyři až pět tisíc lidí dostává každý den e-mailem elektronickou podobu deníku. Zhruba třetina čtenářů však žije v zahraničí, což Neviditelného psa podle Neffa komerčně znevýhodňuje: „Protože kdo by v Česku prodával něco do Austrálie?“

Vážně uvažovat se podle něj nedá ani o systému takzvaných mikroplateb (viz rámeček). I s těmi má Neff osobní zkušenost. Před několika lety se totiž na internetu pokusil o zpoplatnění literární tvorby. „Projekt ovšem skončil naprostým fiaskem. Lidé totiž nebyli ochotní platit ani symbolické halířové částky, neboť si zvykli na to, že internet je zadarmo,“ vysvětluje.

DŮLEŽITÝ JE NÁPAD

V současnosti se Neff věnuje i dalšímu internetovému projektu. Jde o specializovaný portál Digineff.cz, zaměřený na jeho další celoživotní vášeň - fotografii. Web, jehož historie začala v roce 1999, je součástí Institutu digitální fotografie, který vznikl před třemi lety. Ondřej Neff je jedním ze zakladatelů a spolumajitelů celého institutu.

Jak říká, na rozdíl od Neviditelného psa je Digineff komerčně velmi úspěšný podnik. „Je to dáno tím, že je zaměřený na zcela specifickou cílovou skupinu,“ říká. Samotný institut vyvíjí tři základní činnosti: provozuje tři doplňující se portály (Digineff.cz, Fotografovani.cz a Grafika.cz), vydává knihy s tematikou digitální fotografie a organizuje školicí kurzy.

„Pokud chce dnes někdo podnikat na internetu, je důležitá jedna základní věc: přijít s dobrým nápadem,“ radí Neff potenciálním podnikatelům. Velkou mezeru spatřuje například v tvorbě webových prezentací firem: „Ty jsou podle mého názoru leckdy v rukou diletantů, případně až cyniků, kteří mají zájem vyždímat ze zákazníka maximum peněz. A vůbec nehledí na efektivitu toho, co vytvoří,“ domnívá se.

CO JSOU MIKROPLATBY?

Výraz souvisí se snahou o zpoplatnění obsahu internetu. K tomu měly podle úvah jeho poskytovatelů sloužit nové mikroplatební systémy, takzvané virtuální peněženky. Tu by si internetový čtenář předem „nabil“ například bankovním převodem. Mikroplatby měly otevírat cesty hlavně k mobilnímu příslušenství (loga, melodie a podobně), mediálním souborům, erotickým galeriím či seriózním článkům elektronických médií. Na rozdíl od kamenného světa bylo možné virtuální peněženkou platit nižší částky - v řádech korun či dokonce haléřů (Evropská unie definuje mikroplatby jako úhrady do 15 eur). Mikroplatební systémy na českém internetu prakticky přestaly existovat se zákonem o platebním styku v roce 2003. Výjimku dostala elektronická peněženka Monetka a podobné služby nabízela také karta i-plus. Tyto projekty zatím očekávání nesplnily, i když oba slibují zlepšení. Pramen: Lupa.cz

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče