Bruselské tzatziky za půl bilionu

28. května 2012, 11:46 - Tomáš Plhoň
28. května 2012, 11:46

evropská krize

Víc hlav víc ví. A minulý týden jich v Bruselu bylo opravdu hodně. Po osmihodinovém vyjednávacím maratonu konečně odsouhlasily záchranný plán číslo dvě pro odvrácení bankrotu Řecka. Výsledkem je na jedné straně restrukturalizace řeckého dluhu (tedy něco jako částečný bankrot) a na druhé straně gigantický balíček dosahující hodnoty více než půl bilionu eur (pro představu je to čtyřikrát více než hodnota celé české ekonomiky). Tato ohromná částka má být použita nejen na udržení solventnosti helénského státu, ale také na zastavení šíření dluhové krize do ostatních evropských států.
„Tento summit se odehrál ve velmi těžkém období. Jsem spokojena s výsledkem. Státy eurozóny ukázaly, že se té výzvě dokážeme postavit, že jsme schopni akce,“ řekla po summitu kancléřka Angela Merkelová. Také ona ovšem musela přijmout těžký kompromis, stejně jako snad každý. Německá politická scéna rozhodně nebude z dalšího balíčku plesat nadšením. Stejně tak prohrála Evropská centrální banka, když se jí nepodařilo odvrátit částečný bankrot. Francouzskému prezidentovi Sarkozymu se zase nepovedlo prosadit jeho vytouženou bankovní daň.
Na samotnou záchranu Řecka dá eurozóna společně s Mezinárodním měnovým fondem 109 miliard eur, což je dvakrát více, než kolik obsahoval předchozí balíček přijatý loni v květnu. Půjčky, které budou řecké vládě poskytnuty z evropského záchranného fondu (ESFS), mají doslova pohádkové podmínky. Splatnost jednotlivých plateb se bude pohybovat v rozmezí 15 až 30 let s desetiletým bezúročným obdobím. Pozdější úrok se bude pohybovat kolem 3,5 procenta (tedy podstatně méně, než za kolik si na trhu půjčuje Česko). Patrně nejvýznamnější součástí bruselského plánu je ovšem zapojení soukromého sektoru. Banky budou moci dobrovolně přistoupit k výměně řeckých dluhopisů, za které si budou moci zvolit čtyři druhy náhrady – pokaždé ovšem s menší reálnou hodnotou. Institut mezinárodních financí (IIF) se sídlem ve Washingtonu, který banky na summitu zastupoval, odhaduje zapojení soukromého sektoru až na 90 procent. V dalších třech letech by tak k řecké záchraně mohly banky přispět až 37 miliardami eur. (plh)

Mohlo by vás zajímat

  • Rekola mění dopravu v českých městech

  • Roman Šmucler: Češky jsou posedlé zvětšováním prsou

  • Vinař Pavel Chrást: Víno se v Česku předražuje

  • Finance.cz pozvaly klienty na curling

  • Adam Hazdra: Třetina lidí je v práci nespokojených

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

Hry pro příležitostné hráče