Bruselské tzatziky za půl bilionu

28. května 2012, 11:46 - Tomáš Plhoň
28. května 2012, 11:46

evropská krize

Víc hlav víc ví. A minulý týden jich v Bruselu bylo opravdu hodně. Po osmihodinovém vyjednávacím maratonu konečně odsouhlasily záchranný plán číslo dvě pro odvrácení bankrotu Řecka. Výsledkem je na jedné straně restrukturalizace řeckého dluhu (tedy něco jako částečný bankrot) a na druhé straně gigantický balíček dosahující hodnoty více než půl bilionu eur (pro představu je to čtyřikrát více než hodnota celé české ekonomiky). Tato ohromná částka má být použita nejen na udržení solventnosti helénského státu, ale také na zastavení šíření dluhové krize do ostatních evropských států.
„Tento summit se odehrál ve velmi těžkém období. Jsem spokojena s výsledkem. Státy eurozóny ukázaly, že se té výzvě dokážeme postavit, že jsme schopni akce,“ řekla po summitu kancléřka Angela Merkelová. Také ona ovšem musela přijmout těžký kompromis, stejně jako snad každý. Německá politická scéna rozhodně nebude z dalšího balíčku plesat nadšením. Stejně tak prohrála Evropská centrální banka, když se jí nepodařilo odvrátit částečný bankrot. Francouzskému prezidentovi Sarkozymu se zase nepovedlo prosadit jeho vytouženou bankovní daň.
Na samotnou záchranu Řecka dá eurozóna společně s Mezinárodním měnovým fondem 109 miliard eur, což je dvakrát více, než kolik obsahoval předchozí balíček přijatý loni v květnu. Půjčky, které budou řecké vládě poskytnuty z evropského záchranného fondu (ESFS), mají doslova pohádkové podmínky. Splatnost jednotlivých plateb se bude pohybovat v rozmezí 15 až 30 let s desetiletým bezúročným obdobím. Pozdější úrok se bude pohybovat kolem 3,5 procenta (tedy podstatně méně, než za kolik si na trhu půjčuje Česko). Patrně nejvýznamnější součástí bruselského plánu je ovšem zapojení soukromého sektoru. Banky budou moci dobrovolně přistoupit k výměně řeckých dluhopisů, za které si budou moci zvolit čtyři druhy náhrady – pokaždé ovšem s menší reálnou hodnotou. Institut mezinárodních financí (IIF) se sídlem ve Washingtonu, který banky na summitu zastupoval, odhaduje zapojení soukromého sektoru až na 90 procent. V dalších třech letech by tak k řecké záchraně mohly banky přispět až 37 miliardami eur. (plh)

Hodnocení

Zaujala Vás tato zpráva?
Ohodnoťte ji

Loading

Děkujeme za Vaše hodnocení

Komentáře

Mohlo by vás zajímat

Finance
Která 3 slova zachránila před pěti lety euro?
Zdraží v roce 2018 energie? A je dobré si cenu elektřiny nebo plynu fixovat?
Odstupné při odchodu z práce? 9 věcí, na které se každý ptá
Senátní výbor podpořil větší práva vlastníků bytů vůči neplatičům
Jak dlouho pracují Evropané na stát?
Auta
Sháníte dvanáctiválcové kombi? Aston Martin vám ho prodá,…
Galerie na středu: Nejlevnější rychlá kombi s výkonem od 200 koní na českém trhu
Honda Civic dostane naftový motor 1.6 i-DTEC. Koupíte ho ale až na jaře 2018
Řidičské průkazy: Skupiny, podskupiny, druhy vozidel a minimální věk pro udělení
BMW zveřejnilo první fotku nové Z4. Oficiálně se představí zítra
Technologie
GeForce na bázi Volty letos nebudou. Masová výroba na 12nm procesu začne koncem roku
Elektromobilů a hybridů u nás přibývá. Je jich přes jedno procento
Synology uvádí základní čtyřdiskový NAS. Je rychlejší a úspornější
Samsung za týden uvede Gear Fit 2 Pro, svůj nejlepší sportovní náramek
Tři virtuálové si chtěli nadále účtovat roamingové poplatky v EU
Hry pro příležitostné hráče
Zavřít