Bruselské turbulence

03. října 2008, 16:04 - Tomáš Hořejší
03. října 2008, 16:04

Přijde po Fortisu a Dexii na řadu...

celý podtitul: Přijde po Fortisu a Dexii na řadu i „matka“ české ČSOB, belgická skupina KBC?

Fortis. Dexia. Dvě banky z poměrně malé, desetimilionové Belgie už svět dobře zná. Staly se z nich symboly přesunu finanční krize z Ameriky do Evropy. Stát do nich musel minulý týden napumpovat miliardy eur, aby vůbec přežily. Co bude dál? Belgický premiér Yves Leterme prohlásil, že „krize ještě není u konce“ a jeho ministr financí Didier Reynders dodal, že belgické úřady „velmi bedlivě sledují“ i situaci ve dvou dalších velkých bankách působících na místním trhu: ING a KBC.

Uprostřed nebezpečné zóny Výroky belgických politiků obyvatele Česka obvykle příliš nezajímají. Proč taky? Jenomže tentokrát by možná měly. Zvlášť pokud mají účet u ČSOB, banky, která patří od roku 1999 do skupiny KBC. A konec konců, v Česku působí i nizozemská ING, o níž se belgický ministr financí také zmínil. Co přesně tedy Reynders a Leterme řekli, čeho se máme obávat?
„Zůstáváme ostražití. Ještě jsme se nedostali z nebezpečné zóny, to rozhodně ne. Za současných podmínek se do ní může celý belgický bankovní systém vrátit během několika málo hodin. A stejně rychle se může přelít do dalších zemí,“ uvedl ministerský předseda. „Vývoj situace ve Fortisu a Dexii, kterým vláda již pomohla, sledujeme doslova každou minutu. Ale stejně tak pozorně sledujeme dění v ING a velmi bedlivě se zabýváme i stavem v bankovní skupině KBC,“ prohlásil Reynders před komisí pro finanční a rozpočtové záležitosti bruselského parlamentu. „Analytici komise pro dozor nad bankami a pojišťovnami a experti národní banky monitorují vývoj na burze. Můžu vám říct, že je ještě zcela jistě čeká spousta práce,“ dodal. Reynders musel později své výbušné výroky trochu zmírnit, aby zabránil hrozící panice. Jeho sekretariát proto vydal prohlášení, podle něhož ministr nemá ohledně ING nebo KBC „žádné konkrétní znepokojující informace“.
V Česku, zdá se, finanční krize nikoho příliš neznepokojuje. Alespoň to zatím nikdo nepřiznává. Ani šéf místní filiálky belgické skupiny KBC, ředitel ČSOB Pavel Kavánek. Podle něj dokonce vyjde jeho banka i celá skupina z krize zdravější a silnější.

Nekalý boj Šéf české ČSOB má možná klidné spaní. Třeba ho mají i klienti jeho banky, kdo ví, možné je všechno… Jsou na tom ale rozhodně líp než majitelé účtů deponovaných u belgických finančních institucí. Ty už problémy zasáhly naplno. První stránky místních novin nepíší o ničem jiném než o bankovní krizi, čtenář má dojem, že nastal konec světa: „Fortis minus 24 procent, Dexia minus 30 procent, Wall Street se propadá, co bude dál?“ hlásal obří titulek přes celou titulní stránku deníku La Libre minulé úterý. Rozhlasoví moderátoři hovoří o krizi, krizi, krizi. A stejně tak v televizi, všude samá bankovní krize. Kam uložit úspory? Pod polštář?
Mít peníze u Fortisu nebo Dexie teď není v Belgii považováno za bezpečné. A to ani přesto, že se za ně plně zaručila belgická vláda. „Měla jsem účet u Fortisu. Všechny peníze, docela hodně peněz. Ale už nehodlám nic riskovat, převedla jsem všechno do ING. Část do peněz, část do zlata,“ říká dvaačtyřicetiletá Belgičanka Rosa. „A co vím, spousta mých přátel udělala totéž,“ dodává. U ING mají účty – díky účinné reklamní masáži - i zaměstnanci evropských institucí. Podle místních proto musí jít o poměrně „bezpečnou volbu“. Ale momentálně není v Belgii jisté vůbec nic…
Přesto Belgičané zatím kupodivu netvoří fronty před bankovními pobočkami, v místní metropoli i na venkově panuje relativní klid. Transfery podle všeho probíhají spíše přes internet a telefonické příkazy. Ale peněz ve Fortisu a Dexii rozhodně ubývá. I podle oficiálně přiznávaných plánů belgické vlády by se z Fortisu i Dexie měly stát menší, ale stabilnější finanční instituce. Odliv klientů je i na vládní úrovni považován za hotovou věc.
Skupina KBC si v belgických denících zaplatila celostránkové reklamy s textem: „Investovali jsme nula procent do rizikových papírů, investujeme 100 procent do vašeho regionu.“ Text inzerátu ale není úplně přesný. I samotná KBC musela přiznat, že jí ve zkrachovalé americké bance Lehman Brothers uvízlo pěkných pár milionů. Přesněji řečeno „maximálně 280 milionů eur“, jak se uvádí ve firemním prohlášení. Na druhé straně, Fortis na tom byl daleko hůř: přišel bezmála o půl miliardy. A Dexia? O 2,28 miliardy eur. Z této perspektivy může vypadat investice KBC jako zcela zanedbatelná.
Léon Heymans, prezident Argenty - páté největší banky na belgickém trhu - zase prohlásil, že jeho firma rozhodně nehodlá klienty Fortisu a Dexie přetahovat: „Nechceme vyvolat paniku, hromadný přesun peněz a případnou vysokou pokutu.“
Zajímavé je, že „přestřelky“ mezi bankami působícími na belgickém trhu nezačaly v minulém týdnu, kdy se na starém kontinentě naplno projevila finanční krize, ale již o pár dní dřív. V polovině září se například v holandsky psaných belgických denících De Standaard a Het Nieuwsblad objevily články o tom, že Fortis podezřívá KBC ze šíření „nepodložených pomluv“.
„Vedení Fortisu se domnívá, že KBC nepřímo podporuje šíření negativních zpráv vůči bance,“ napsaly místní deníky. Hromadné e-maily s textem: „Investici do akcií Fortisu nedoporučujeme, 28 eur za kus je příliš, hodnota bude dále klesat“ rozesílala belgická poradenská firma Axitis Asset Managers. Nic se nepotvrdilo, nic se nevyšetřilo. Akcie Fortisu zavíraly minulý čtvrtek na bruselské burze na hodnotě 4,89 eura za kus… To hodnota akcií skupiny KBC se v posledních dnech příliš nezměnila. Důvěra investorů zakolísala pouze ve dvou posledních srpnových dnech, kdy otevírací kurz akcií na bruselském Euronextu spadl z pětašedesáti na sedmačtyřicet eur za akcii. O den později ale vystoupal na více než jedenašedesát eur za kus.

BOXY
Případ Fortis Bankovní dům Fortis dává práci pětaosmdesáti tisícům lidí. Jde o nejvýznamnějšího soukromého zaměstnavatele v Belgii. Podle oficiálních statistik má v této bance účet více než polovina belgických domácností.
Fortis v posledních měsících podle všeho příliš riskoval, přecenil například svou čtyřiadvacetimiliardovou investici do banky ABN Amro. Ve zkrachovalé americké bance Lehman Brothers „uvízl“ s bezmála půl miliardou eur. A to se mu za současné celosvětové bankovní krize nevyplatilo.
Kurz akcií banky klesl v posledních dnech o více než sedmdesát procent. Nejvýznamnější banku v regionu zachránila před krachem až injekce 11,2 miliardy eur, kterou jí společně poskytly vlády Belgie, Nizozemska a Lucemburska. Státy Beneluxu díky ní získají ve Fortisu devětačtyřicetiprocentní podíl a majoritu v představenstvu. Vlády nechtějí o své akci mluvit jako o znárodnění. Podle nich se staly pouze „dočasnými majiteli akcií v době krize“. Zaručily se ale za vklady klientů v plné výši.

Případ Dexia Akcie francouzsko-belgické „banko-pojištovny“, která se specializuje na úvěrování místních samospráv, klesaly už pár dní před tím, než se vlády Beneluxu rozhodly spasit Fortis. Po záchranné akci se ale cenné papíry Dexie začaly strmě propadat. Pád zastavila až další státní intervence: vlády Belgie, Lucemburska a Francie přislíbily 6,4 miliardy eur. Zajímavé je, že velkou část z belgického třímiliardového příspěvku odvedou místní regiony (Flandry půl miliardy, Valonsko 350 milionů a Brusel 150 milionů eur). Ten, kdo si nakoupil akcie Dexie minulé pondělí a prodal na konci minulého týdne, vydělal bezmála třicet procent investice.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče