Brusel smetl vyhlášku kvůli chybě ministerstva

23. prosince 2008, 00:00 - Petr Havel
23. prosince 2008, 00:00

Brusel zamítl vyhlášku, která měla drobným zemědělským výrobcům a regionálním zpracovatelům podstatně zjednodušit přímý prodej.

Vinu na tom pravděpodobně mají čeští ministerští úředníci. Prosazení nových pravidel se tak možná posune až o rok.

Naděje drobných zpracovatelů surovin živočišného původu na nižší náklady při zařizování svých výroben vzaly za své. Evropská unie totiž nesouhlasí s návrhem vyhlášky „o přizpůsobení veterinárních a hygienických požadavků pro některé potravinářské podniky“, která měla menším podnikům přinést úlevy při takzvaném prodeji ze dvora.

Na vině jsou ministerští úředníci

Ačkoli se o zamítavém stanovisku ví v současné době přibližně měsíc, nikdo zatím nedokáže závazně říci, co konkrétně Bruselu na návrhu tuzemské prováděcí vyhlášky k veterinárnímu zákonu vadí. Vyjadřovat se nechce ani šéf sekce potravinářských výrob ministerstva zemědělství František Sládek, přestože právě do jeho odpovědnosti znění návrhu vyhlášky spadá. „Nemáme o tom od pana ředitele vůbec žádné informace,“ konstatuje například jeden z klíčových poradců ministra Josef Stehlík.

Zatím neoficiální údaje nicméně naznačují, že ministerští úředníci udělali v návrhu vyhlášky minimálně dvě strategické chyby – úlevy se měly podle ministerského receptu týkat nikoli těch nejmenších regionálních výrobců potravin živočišného původu, ale i větších podniků. V souladu se zvyklostmi Evropské unie také podle všeho nebyla dodržena ani definice regionu, ve kterém se mohly výrobky produkované podniky v režimu úlev prodávat do obchodní sítě. Výsledkem je, že se pomoc pro drobné zemědělské výrobce či regionální zpracovatele biopotravin a živočišných surovin odsune možná i o rok.

Na začátku roku budeme chytřejší

Podle mluvčího Státní veterinární správy ČR Josefa Dubna by konkrétní připomínky z Bruselu měly být k dispozici zhruba do poloviny ledna příštího roku. Poté bude třeba vyhlášku buď doplnit, nebo přepracovat a následně poslat opět na schválení k evropským institucím,“ říká mluvčí. Vyhláška přitom měla podle ministerstva zemědělství platit již na počátku příštího roku a řada výrobců na to také spoléhala. Kdy se tak ale skutečně stane, nedokáže nikdo říci.

Mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček tvrdí, že Evropská komise rezort oficiálně informovala až 1. prosince, a to pouze v obecné rovině. V následném dopise z 11. prosince pak komise sdělila, že „problém s notifikací výše zmíněné vyhlášky spočívá ve skutečnosti, že navržená pravidla nejsou v souladu s pravidly a principy, které jsou stanoveny v přímo použitelných předpisech ES, a tudíž nejsou dosaženy cíle hygienického balíčku“. „Dále nevyhovují nařízení, jimiž se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, a nařízení, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro některé potravinářské výrobky,“ uvádí se v dopise. Ministerstvo zatím požádalo unijní Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova o zorganizování technických konzultací k návrhu vyhlášky. „Uskutečnění konzultací se dá očekávat počátkem roku 2009,“ uvedl Vorlíček.

Dalo se to čekat

K návrhu vyhlášky, která navíc několikrát měnila svoji podobu, měla přitom ještě před jejím odesláním do Bruselu připomínky celá řada organizací. Výhrady opakovaně veřejně prezentovala mimo jiné Asociace soukromého zemědělství ČR. „Zdá se nám, že ony malé podniky jsou ve skutečnosti příliš velké,“ tvrdil již před časem tajemník asociace Jaroslav Šebek.

Ze stejného důvodu se návrh nezdál ani Sdružení drůbežářských podniků ČR. Podle ředitele sdružení Františka Matesa by totiž úlevy pro podniky, jejichž podíl na trhu není zanedbatelný, deformovaly rovné podmínky na trhu. Do třetice i přístup Státní veterinární správy ČR byl podle Dubna „rezervovaný“. „Viděli jsme v návrhu riziko některých myšlenek, které mohly být obtížně splnitelné,“ říká Duben. V odborně veterinární rovině přitom veterinární správa problémy neviděla, neboť vyhláška zmírňovala jen některé technické parametry povinné výbavy podniků k výrobě potravin, ale nesnižovala bezpečnost potravin jako takových.

Podle návrhu vyhlášky se měly úlevy týkat také potravinářských podniků, které jsou doposud schváleny pro vnitřní trh a které označují potraviny živočišného původu vnitrostátní značkou. Tyto podniky měly být do konce roku 2009 schváleny v souladu s platnou evropskou legislativou, ale měly také možnost požádat o poskytnutí úlev. Takových podniků bylo v Česku na konci června letošního roku 605.

Vyhláška měla ale především ulevit nově vznikajícím malým provozům, které mohly ušetřit značné finanční prostředky. Drobná jatka by například nemusela mít vhodné hygienické stáje či předporážkové ustájení, samostatný prostor pro čištění a dezinfekci dopravních prostředků, zvláštní prostory pro bourání masa či uzamykatelné zařízení pro chladírenské uskladnění masa. Výrobky malých zpracovatelů se přitom mohly prodávat přímo na farmě, případně do „blízkého maloobchodního zařízení nebo na místní trh“. Zpracovatelé přitom nesměli ohrozit zdravotní bezpečnost potravin.

Zklamání na všech stranách

Zejména v době přicházejících ekonomických problémů by se přitom funkční vyhláška ulevující malým výrobcům potravin hodila. „V takových dobách roste obvykle poptávka spotřebitelů o výrobky takzvaně ze dvora,“ domnívá se Stehlík. „Je to škoda, úlevy malým podnikům by určitě pomohly v rozvoji produkce regionálních potravinářských specialit,“ říká i mluvčí Potravinářské komory ČR Dana Večeřová a stejný názor má i tajemník Asociace soukromých zemědělců Šebek.

Zklamáni jsou také výrobci biopotravin. „Byli jsme přesvědčeni, že se tato vyhláška dělala zejména pro podniky typu rodinných farem. Pokud se do ní podařilo lobby velkých podniků prosadit úlevy i pro sebe, je to velké zklamání,“ konstatuje šéf společnosti Green Marketing Tom Václavík. Od kdy začnou v ČR úlevy pro malé podniky v praxi platit, je tak v současné době ve hvězdách. „Protože zatím nevíme, co vše bude nutné ve vyhlášce upravovat, nelze ani odhadnout časový horizont, do kdy se vše upravit stihne,“ podotýká Petr Habáň z odboru komunikace ministerstva zemědělství.

Suroviny ze dvora prodávat možné bude

Zmiňovaná vyhláška se nicméně měla týkat pouze zpracovaných zemědělských surovin živočišného původu. Nezpracované suroviny tedy budou moci zemědělci prodávat. Umožňuje jim to jiná, již platná vyhláška k veterinárnímu zákonu z léta letošního roku. Podle ní, jak již dříve uvedl šéf zemědělského výboru parlamentu Jiří Papež, smějí zemědělci v malém množství prodávat například drůbeží a králičí maso, zvěřinu, syrové mléko, čerstvá vejce a včelí produkty ve svém hospodářství a na tržištích, případně v prodejně nejbližší k příslušné farmě. Za malé množství se přitom podle Dubna považuje maso z nejvýše 10 kusů drůbeže nebo králíků týdně, nejvýše 30 procent kusů odlovené zvěře ročně, množství mléka odpovídající denní spotřebě mléka v domácnosti spotřebitele, nejvýše 60 vajec týdně a maximálně dvě tuny včelích produktů ročně.

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče