Brownfieldy s otazníkem

11. února 2008, 00:00 - Filip Černoch
11. února 2008, 00:00

EVROPSKÉ DOTACE - Dvě miliardy korun v první výzvě, třináct miliard celkem. Evropský dotační program podporující investice do nemovitostí a průmyslových zón ještě ani nepřijímá žádosti, a zájem podnikatelů už překračuje veškerá očekávání. V pozadí přitom ale probíhá tvrdá bitva mezi státem a významnou nevládní organizací o jednu z nejdůležitějších kapitol programu.

Na místě, kde je dnes nejlukrativnější brněnské nákupní centrum, byly ještě před pár lety jen ruiny. Polorozpadlé slévárenské haly, kapající rezavá voda, zakalené oči bezdomovců a dealerů drog. Dnes patří Vaňkovka k symbolům luxusu a pohodlí, někdejší zanedbaný brownfield dávno zakryla blýskavá fasáda skla a leštěné oceli.

Podporu podobných projektů očekávali podnikatelé i obce od programu Nemovitosti, vyhlašovaného v rámci Operačního programu Podnikání a inovace. Ten od letošního března umožní žádat o dotaci na čtyři balíky aktivit, počínaje přípravou podnikatelských zón, přes výstavbu nájemních či rekonstrukci podnikatelských objektů až po vyhotovení projektové dokumentace (podrobněji o programu Nemovitosti psal Profit č. 1/2008).

„Zájem je už teď obrovský, v rámci celé republiky jsme v kontaktu se stovkami firem, které účast na programu intenzivně zvažují,“ konstatuje vedoucí oddělení podnikatelských nemovitostí agentury CzechInvest Petr Kočárek. Jenže, ve slibně rozehrané písničce o bruselské injekci do českých nemovitostí skřípe několik not. Problematickou se ukazuje především podpora regenerace brownfieldů, tedy starých a zanedbaných průmyslových zón, leckdy s ekologickou zátěží.

Hrozí nevyčerpání peněz?

První ránu mnohdy smělým plánům zasadila dohoda mezi Bruselem a českým státem, podle níž se případné dotace do regenerace brownfieldů nebudou vztahovat na developerské firmy, ale pouze na koncové uživatele sponzorovaných objektů.

„Nebudou-li se ale tyto společnosti moci programu účastnit, může České republice hrozit nevyčerpání či neefektivní čerpání evropských peněz,“ neskrývá skepsi předseda Unie malých a středních podniků David Šeich. Samotné obce a kraje totiž podle něj nebudou mít dostatečné prostředky na realizaci a spolufinancování projektů. „A podobné obtíže hrozí i v případě podnikatelů. Nemluvě o tom, že ti se určitě nepohrnou do investic do opravdu velkých areálů, což je parketa právě developerských firem,“ dodává Šeich.

„Příliš bych se této situace neobával. Dotazů i konkrétních zájemců o pomoc s projekty evidujeme už teď skutečně velmi mnoho, problémem bude spíš drtivý převis poptávky nad nabídkou. Samozřejmě developerské firmy tato bariéra příliš nepotěšila, samy ale víceméně uznávají, že celá pomoc je určena pro koncové firmy z oblasti zpracovatelského průmyslu. Nikoliv pro ně, kteří by zde působili pouze v roli prostředníků,“ kontruje senior manažer Richard Lev, analytik poradenské společnosti Raven EU Advisory.

„Co je ale na nastavení aktuální výzvy velmi zvláštní a těžko pochopitelné, je omezení možných žadatelů o dotaci v oblasti přípravy podnikatelských zón pouze na podnikatele. Logicky by přitom tato větev programu přece měla být určena především obcím, které by k sobě budováním zón lákaly investice a následně pracovní místa,“ podivuje se Lev.

A aby toho nebylo málo, program je podle něj navíc napsán tak, že podnikatel sice dostane dotaci na samotnou výstavbu zóny, ale nezbytné budovy nebo provozy už musí financovat z vlastních peněz. A protože podle podmínek žádosti zónu nelze pronajmout, je otázka, kolik firem raději nevyužije už jinde připravených ploch.

Deklarace (ne)porozumění

PROGRAM NEMOVITOSTI

• příjem registračních žádostí bude probíhat od 1. března

do 31. prosince 2008, plných žádostí do desíti měsíců od přijetí registrační žádosti

• podporovány budou přípravy podnikatelských zón, výstavba nájemních či rekonstrukce podnikatelských objektů a vyhotovení projektové dokumentace. Diskuze probíhají zejména nad první aktivitou.

• dotace se bude pohybovat v rozsahu 36 až 60 procent uznatelných nákladů a obecně v rozmezí jeden až 100 milionů korun

Možná ještě výbušnější potenciál v sobě skrývá aktuální spor mezi Ekologickým právním servisem na jedné straně a ministerstvem průmyslu a obchodu a agenturou CzechInvest na straně druhé. Nevládní organizace, známá například i díky sporu ohledně odhlučnění pražské magistrály, obviňuje oba úřady z porušení takřka dva roky staré dohody, která mimo jiné upravuje některé otázky budoucí strategie státu v oblasti průmyslové výstavby.

„Naše pozice je velmi jednoduchá. Ministerstvo a CzechInvest se už v roce 2006 výslovně zavázaly, že v rámci programu Nemovitosti podpoří projekty podpory zóny na zelené louce jen tehdy, pokud žadatel prokáže, že není schopen záměr připravit na brownfieldu. Jenže vyhlášená výzva splnění této podmínky nezajišťuje,“ ukazuje na hromádku papírů právník ekologických aktivistů Jiří Nezhyba.

Řeč je o takzvané Deklaraci porozumění, uzavřené mezi automobilkou Hyundai, Moravskoslezským krajem, ministerstvem, CzechInvestem a samotnou nevládní organizací. Dokument nastolil určité příměří mezi řadou občanských sdružení, které nesouhlasily s výstavbou areálu v Nošovicích, a korejskou společností a státními úřady.

„Naše představa férového naplnění deklarace byla taková, že případný investor by dostal dotaci na projekt na zelené louce teprve tehdy, kdyby nezávislou studií dokázal, že by jeho záměr na brownfieldu nemohl být realizován. Namísto toho je výstavba na těchto zanedbaných plochách jen mírně bodově zvýhodněna, což by ale kvůli standardním podmínkám evropských fondů musela být stejně,“ upozorňuje Nezhyba. Důsledek je podle něj jasný, část peněz může nakonec skončit v podpoře zbytečných projektů na zatím netknutých plochách, tedy greenfieldech.

„Jde o nedorozumění, v žádném případě se nesnažíme Deklaraci nějak porušit. Naopak celý program je směřován tak, aby ji naplnil, a už proto považujeme za zbytečné komplikovat žadatelům život nějakými složitými podmínkami a další byrokracií. Na základě zatím shromážděných informací od žadatelů navíc bude na patnáct projektů do Nemovitostí připadat sotva jeden zahrnující výstavbu na zelené louce,“ reaguje na výtku Petr Kočárek.

„Tu podmínku v rámci vyjednávání navrhl sám CzechInvest. A i když argument o možné další administrativní zátěži chápeme, nedomnívám se, že by takto bylo možné ospravedlňovat neplnění dohod. Rozdělovat se přece budou nemalé prostředky na projekty, které mohou podstatně ovlivnit tvář naší země,“ odmítá toto vysvětlení Nezhyba.

Jádrem diskuze je přitom opět oblast výstavby průmyslových zón, která jediná může naplnění Deklarace nějakým způsobem zpochybnit. V ostatních oblastech Nemovitostí totiž žadatel dostane dotaci pouze na projekt zahrnující už vystavěné, ale nevyužívané a případně zchátralé objekty.

„Úmyslně jsme zatím v této výzvě nepoužívali termín »brownfield« a podporu směřujeme na rekonstrukce objektů. Přímo pro regenerace brownfieldů připravujeme samostatnou výzvu, ve které by se na náklady spojené s odstraňováním ekologických škod mohla poskytovat podpora až do výše 100 procent. To ale vyžaduje dlouhodobější projednávání a schválení Evopskou komisí, takže spuštění první výzvy tohoto programu předpokládáme až v příštím roce,“ doplňuje skládanku celého sporu Kočárek.

Státní orgány podle něj samozřejmě mohly na bruselský souhlas počkat a výsledek do programu Nemovitosti zapracovat, jeho vyhlášení by se tak ale oddálilo o mnoho měsíců. A tomu se údajně agentura chtěla vyhnout.

Zbraně zatím zůstavají v pouzdrech

Právě volnější specifikace, která vedle typických brownfieldů umožňuje získat dotaci například i na rekonstrukci zachovalé montážní haly, ale může způsobovat nečekané problémy jinde.

„Osobně bych preferoval soustředit se skutečně jen na brownfieldy, protože to by konečně umožnilo s celou touto problematikou pohnout kupředu,“ říká Jiří Vozňák z Agentury pro regionální rozvoj Moravskoslezského kraje.

Dotýká se zároveň už dříve zmíněné otázky developerských společností. „V dnešní době nechtějí všechny společnosti investovat do svých výrobních hal, rády využijí nájemní objekty. Zároveň soukromý subjekt během rekonstrukce svých výrobních prostor naráží na problematiku pozastavení či přesunu výroby,“ dodává.

Ale zpět k Deklaraci porozumění. Je zjevné, že ze žhavé diskuze nad budoucí výstavbou vyskakují první horké plaménky a těžko říct, jakým způsobem je budou obě rozkmotřené strany hasit. Ekologický právní servis trvá na jasném a striktním dodržení uzavřené smlouvy a začlenění příslušné klauzule do textu výzvy programu. Státní orgány považují stávající stav za dostatečný a další úpravy jsou podle nich už jak nemožné, tak i zbytečné. Program totiž údajně svou formulací Deklaraci naplňuje a jeho administrátoři ani nemají v úmyslu ji porušovat.

Další vzájemná jednání se plánují a o razantnějších krocích k prosazení svých požadavků obě strany alespoň zatím mlčí. Případným žadatelům tak nezbývá než doufat, že zatím racionálně vedený spor nepřeroste v horkou válku a neovlivní výsledek jejich dotačního snažení.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče