Brown jako Bean

02. ledna 2008, 16:26 - Benjamin Kuras
02. ledna 2008, 16:26

Labouristé čelí vážným obviněním včetně ovlivňování sionistickou lobby

„Během několika týdnů se Gordon Brown proměnil ze zapšklého stalinisty v nového Mr. Beana,“ napsal jeden vtipálek v Daily Telegraphu po vypuknutí třetího obrovského fiaska za několik měsíců Brownova krátkého premiérství.
„Škoda že už netočíme Gumáky - Brown jako Bean, na tom bych si zgustl,“ dal se slyšet producent slavného maňáskového satirického televizního programu.

První fiasko.

Prvním fiaskem byl krach banky Northern Rock, která rozpůjčovala na hypotékách tolik peněz, že ji první záchvěvy britského trhu nemovitostí postavily ke zdi. Mezi rozpůjčovanými penězi bylo několik miliard liber, které bance půjčila vláda a nikdy je už nedostane zpátky. Spořitelé by přišli o všechny své úspory nebýt toho, že se Brown rozhodl je zachránit z peněz daňových poplatníků grantem 25 milionů liber čili 900 liber na každého z nich. Odpovídá to dvojnásobku celostátního rozpočtu na všechny mateřské školky, spočítali ekonomičtí novináři s vědomím, že číslice samotné sdělují méně než srovnání. „Nástup socialistického vlastnictví bank,“ říkali tomu komentátoři pravicového tisku.

Ztráta dvou disket.

Druhým fiaskem byla ztráta dvou disket s osobními údaji 25 milionů lidí, dospělých i dětí - včetně adres, dat narození, zdravotních záznamů, finanční situace a čísel bankovních kont. Následkem neschopnosti, nepořádnosti a možná i organizovaného zločinu uvnitř britského berňáku by tak nejrozšířenější britský podvod - falšování identity - mohl vyrabovat konta poloviny národa. Diskety s nezakódovanými informacemi se ztratily při nezabezpečeném a neregistrovaném zaslání vnitřní poštou z berňáku do státního auditního úřadu, kam nikdy nedorazily. Policie je dosud nenašla, ale ministr financí Alastair Darling všechny ujistil, že „nic nedokazuje, že se diskety dostaly do rukou zločinců“, když s téměř měsíčním zpožděním oznamoval ztrátu parlamentu.

Kajícná přiznání.

Přiznal, že to nebyl první kiks bezpečnosti informací na berňáku. V září se ztratila disketa s patnácti tisíci jmény a detaily důchodových úspor, pak počítač s několika stovkami jmen a bankovních kont. „Katastrofální porušení procedur a trestuhodné břídilství,“ přiznal ředitel berňáku, když podával demisi. Sotva je co se divit, když berňák zaměstnává i osmnáctileté výrostky bez jakýchkoli kvalifikací a bezpečnostních prověrek, jak vyšlo najevo při šetření. Na ty se to ministr také snažil svést. A pak ještě na doručovací firmu, která diskety s desítkami tisíc zásilek převážela. Po obou fiascích však zůstává ministrem s „plnou důvěrou“ premiéra.

Nepravděpodobní dárci.

Druhý skandál ještě neutichl a už se rozjížděl třetí. Začal jako komedie. Na třetím místě seznamu nejštědřejších dárců Labouristické strany - s darem 104 tisíc liber - se objevil jakýsi Ray Ruddick, povoláním zedník a natěrač z Newcastlu. Ten ale na otázky novinářů odpověděl: „Mohu vám poctivě říct, že za žádných okolností jsem žádný dar Labouristické straně nedal.“
Jako další nepravděpodobný dárce se objevila jistá Janet Kiddová s 80 tisíci liber. U obou labourističtí funkcionáři prohlásili, že jsou „naprosto přesvědčeni, že tyto dary byly přijaty podle pravidel“. Oba však novinářům na jejich tvrdé dotazy nakonec řekli, že se o těchto darech dozvěděli, až když začínalo veřejné šetření reportérů deníku Daily Mail, které skandál odhalilo jako první. A Kiddová dodala: „Žádné dary si nemohu dovolit. Nikdy v životě jsem nevolila. Nesnáším labouristy. Nesnáším všechny politiky.“

Nezákonné transakce.

O několik dní později však oba prohlásili, že tyto dary skutečně dali, ale že to bylo poprvé. Novináři však dodatečně zjistili, že oba dohromady už v uplynulých čtyřech letech darovali straně 381 tisíc liber. To oba vysvětlili tím, že peníze jejich jménem musel darovat někdo jiný. To je samozřejmě nezákonné a vztahuje se na to jeden rok vězení. Nezákonnost těchto transakcí přiznal i premiér. Kvůli podezření z nelegálního přijímání darů začala policie vyšetřovat tři ministry.
Pak se objevili další dva „dárci“: Právník John McCarthy a Janet Dunnová. Ta sice proti politikům prý nic nemá, ale je registrovaná jako volička konzervativní strany a tvrdí, že někdo ukradl její jméno. Její příspěvek činil 25 tisíc liber.

Společný jmenovatel Abrahams.

U všech čtyř se pak našlo, co mají společné: Pracují pro pozemkového developera, majitele šesti stavebních firem, který pod jménem David Martin daroval 25 tisíc liber labouristické městské radě Durhamu. Centrální Labouristické straně s použitím falešných jmen daroval 619 tisíc liber. Krátce nato dostal povolení postavit byznys park u hlavní dálnice u Durhamu. Jeho plné jméno zní David Martin Abrahams. Je v politických kruzích severní Anglie nejen známou, ale i prominentní osobností a členem strany čtyřicet let. Jako David Abrahams jednou i kandidoval za labouristy do parlamentu. Byl však odvolán, když mu přišli na to, že v životopise nalhal manželku a syna, které neměl. Přesně řečeno, najímal si jednu paní se synem, aby při potřebných příležitostech rodinu hráli.

První krok.

A tady zápletka nabírá na pikantnosti. Abrahams to přiznal, ale dodal, že o tom straničtí funkcionáři věděli.
Až k Brownovi samotnému se podezření nedostalo. Přesto pokládal za nutné vysvětlit, že se sice s Abrahamsem určitě někde setkal, ale nepamatuje si, že by někdy o něčem takovém diskutovali. A že samozřejmě nezákonné příspěvky vrátí a provede ve straně nápravu. Takové štěstí už však neměl generální tajemník strany Peter Watts, který přiznal, že o financování strany ilegální formou nastrčených osob včetně Ambrahamsových věděl. A odstoupil.
Nebude určitě jediný, protože se prý přiznalo i několik dalších vysokých funkcionářů strany. Brown také řekl, že to je teprve „první nutný krok“.

Další odstupující.

Dalším politickým umrlcem bude nejspíše Brownův hlavní finančník Jon Mendelsohn, na něhož Abrahams prozradil, že mu nedávno písemně děkoval za „pomoc a podporu celá ta léta“ a žádal ho o setkání na diskusi o „našich plánech“. Což si Abrahams vysvětlil jako žádost o další peníze. A což také protiřečí Brownovu tvrzení, že nikdo z jeho blízkých spolupracovníků nebyl s Abrahamsem ve styku. Kruhy se stahují i kolem stranického pokladníka Jacka Dromeyho, jehož povinností bylo takové transakce prověřovat. A povezou se s tím předsedové či předsedkyně organizačního výboru, výboru pro společnou politiku a celostátní výkonné rady. Celkem zřejmě deset funkcionářů.

Obětní beránek.

Abrahams naznačil, že systém příspěvků prostřednictvím fiktivních nastrčených osob prý ve straně běží už nějakou dobu: „Straničtí funkcionáři znali mé přání uchovávat si soukromí a velice rádi přijímali moje peníze přes prostředníky. Vždycky s nimi diskutuji o způsobu, jakým na stranu přispívám, a nikdy mi nenaznačili, že dělám něco špatného.“ A dodal: „Velmi mě rmoutí, že mě chtěli teď zneužít jako obětního beránka.“

Sionistické spiknutí.

Média celé aféře dala novou - vlastně staronovou - zápletku. Celý skandál není záležitostí korupce prorůstající celou labouristickou stranou, nýbrž - s echem Goebbelse a Slánského procesu - sionistického spiknutí. Jakže to?
Inu Abrahams - jak už naznačuje jméno - je přece Žid. Žid je i Jon Mendelsohn. A jeho předchůdce lord Michael Levy, který býval vrchním výběrčím labouristické strany, než se stal lordem a Blairovým poradcem pro Blízký východ. Abrahams - a dobře si na něho posviťme - si na jedné předloňské fotce potřásá rukou s bývalým izraelským velvyslancem Cvi Hefetzem. Nevadí, že si Abrahams potřásl rukou už snad s deseti tisíci lidmi. Tahle fotka je inkriminující. Hefetz byl totiž nedávno jmenován novým Blairovým poradcem pro Blízký východ.

Už i pravicový tisk.

To je přece sionistická lobby v britské politice, ovládající Labouristickou stranu. A o Abrahamsovi se prý také ví: Je to člověk tajnůstkářský, který se rád motá mezi bohatými a vlivnými lidmi na politických a benefičních akcích, a rád je ze zákulisí ovlivňuje. Kdo ví, co spolu s Mendelsohnem na tu nešťastnou Labouristickou stranu chystají a co z ní chtějí udělat.
Na podobné náznaky „dvojí loajality“ Židů jsou britští čtenáři už několik let zvyklí z levicového Guardianu a Independentu. Tohle - i s fotkami - vyšlo v konzervativním Daily Telegraphu. Na titulní stránce.

Popisek 1. Premiérovy starosti. Po posledních skandálech vládnoucích britských labouristů se předseda vlády Gordon Brown rozhodl odvolat asi deset stranických funkcionářů.

Popisek 2: Hlavní protagonista. Pozemkový developer a majitel šesti stavebních firem David Martin Abrahams naznačil, že systém příspěvků prostřednictvím nastrčených osob pry v labouristické straně funguje už nějakou dobu. On sám jí takto daroval 619 tisíc liber.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče