Brněnský veletrh předznamenal obrat ve strojírenství

07. října 2010, 11:46 - Tomáš Stingl
07. října 2010, 11:46

Letošní ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně jakoby ztvárnil celkovou situaci ve strojírenství. Skeptická nálada předchozí sezony je pryč. Na 80 tisíc návštěvníků vidělo na výstavě špičkové technické novinky a čeští exportéři oznámili některé nové lukrativní zakázky.

Autor: Vycpálek Luděk

Veletrhy obvykle zrcadlí celkovou situaci v hospodářství. Před letošním ročníkem Mezinárodního strojírenského veletrhu to připomínal Jiří Kuliš, šéf společnosti Veletrhy Brno. Průběh MSV 2010 dal jeho slovům za pravdu.

Po loňském ročníku zasaženém krizí totiž ten letošní předznamenal pozitivní obrat ve strojírenství. Veletrh byl vyprodán a přijelo nakonec téměř 1 600 vystavovatelů, z nichž třetina byla ze zahraničí. Na jejich produkci se přišlo podívat na 80 tisíc návštěvníků. Slunečné počasí, které po většinu veletrhu vládlo, jakoby symbolizovalo optimističtější náladu v oboru. České firmy představily vedle mnoha technických novinek i několik nových velkých zakázek.

Návštěvníci jezdili hybridním autobusem

Exponáty výstavy, které vzbudily největší zájem návštěvníků, se většinou líbily i odborné porotě soutěže o Zlatou medaili. To se týkalo mimo jiné hybridního autobusu poháněného vodíkem, kterým se přímo v areálu výstaviště projelo několik tisíc návštěvníků. Vývoj unikátního TriHyBusu stál zhruba 25 milionů korun a peníze šly i z prostředků Evropské unie. Prototyp vyrobila plzeňská Škoda Electric. V současnosti slouží jako městský autobus v Neratovicích.

Dalším magnetem pozornosti návštěvníků byl lehký letoun Marabu vyvinutý na VUT v Brně. Letoun má být v budoucnu využíván pro experimenty s bezpilotním létáním. I tento stroj si odnesl Zlatou medaili.

O zbylé dvě medaile se podělily exponáty ze zahraničí. Tím prvním byl stroj pro frézování a obrábění od švýcarské společnosti Fehlmann AG. Druhou Zlatou medaili získala francouzská společnost Hexagon Metrology za své šestiosé mobilní měřicí rameno.

Nejlepší strojaři zamířili do Asie

Nadějnou situaci ve strojírenství po loňské recesi dokumentovaly i některé nové zakázky, jež na veletrhu představily české firmy.

Například Czech Water Aliance, která sdružuje 14 českých výrobců z oblasti vodního hospodářství, v Brně završila jednání, která započala už na jaře na veletrhu ekotechniky v Sankt-Petěrburgu. „S ruskými protějšky jsme se dohodli na dodávky pro asi 40 vodohospodářských staveb v oblasti poblíž tohoto ruského města,“ uvádí mluvčí Czech Water Aliance Ivan Nikl.

Vedle Ruska potvrdil svůj potenciál i latinskoamerický trh. „Například do Brazílie se letos zvýšil český strojírenský vývoz o 200 procent a zde na veletrhu byl hostem i brazilský ministr obrany,“ uvedl náměstek ministra průmyslu a obchodu Milan Hovorka.

Největší zájem však jednoznačně směřuje do Asie. Společnost TOS Kuřim tak například na veletrhu oznámila, že letos uzavřela v Číně a Indii u obchody úhrnem za 275 milionů korun.

Také TOS Varnsdorf usiluje o velký kontrakt v Číně. „Jednáme o dodávce asi 25 strojů za zhruba půl miliardy korun,“ sdělil předseda představenstva společnosti Jan Rýdl. „Loni naše firma spadla co do ročního obratu ze tří miliard korun až na polovinu. Teď ale nastává oživení obchodu,“ dodal k situaci na trhu.

Firma Žďas ze Žďáru nad Sázavou také vsadila na bouřlivě se rozvíjející čínský trh. Na veletrhu informovala o právě realizované dodávce velkého kovacího lisu do Číny pro tamější společnost Changcheng Steel.

Německá kvalita za českou cenu

Právě asijský trh a jmenovitě Čínu uváděla většina výrobců na veletrhu jako region, který může znamenat pro strojírenství rozhodující odbytiště, když poptávka v tradičních rozvinutých ekonomikách kvůli recesi uvadá. „Je nutno připomenout, že každý třetí stroj vyrobený na světě dnes končí v Číně,“ říká Leoš Mačák ze Svazu strojírenské technologie.

Exportéři ale zároveň upozorňují, že čínský trh je velmi náročný a vysoce konkurenční. „Například jsme v Číně měli podepsat smlouvu, která byla již předtím do detailu vyladěna. Přesto se ještě všechno znovu a znovu probíralo. Jednání, které začalo v osm ráno, trvalo do osmi hodin příštího dne,“ říká generální ředitel Žďasu Miroslav Šabata.

Také je v Asii potřeba počítat s početnou světovou konkurencí. „My v Česku máme ještě pořád tendenci si myslet, že jsme v zahraničí vnímáni jako nějaká top průmyslová země. Ale pravda je taková, že v mnohých zemích dnes vůbec nevědí, kde nějaké Česko leží. Ve strojírenství je vnímána jako extraliga německá produkce a pak italská. My musíme nabízet německou kvalitu za nižší cenu,“ upozorňuje obchodní ředitel Žďasu Stanislav Hrdina.

Jan Rýdl z TOSu Varnsdorf připojuje do receptu, jak proti krizi, ještě jeden postřeh. „V Asii mají stále přístup k údržbě, jaký panoval kdysi v socialistickém Československu, když se kvůli úspoře deviz všechno opravovalo podomácku na koleně, místo aby se zaplatil servis od zahraničního výrobce. My se snažíme naučit asijské zákazníky, že je pro ně lepší a v konečném důsledku levnější, pokud od nás koupí nejenom stroj, ale i následný servis,“ říká Rýdl.

Mezinárodní strojírenský veletrh nabídl sympatickou tvář české strojírenské produkce a ukázal i trend, kterým se chystá obor vyvíjet z hlediska obchodu. Tedy orientovat se v exportu ještě víc na rozvojové ekonomiky než dosud.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče