Britská zelená revoluce

25. května 2012, 13:33 - Vadim Fojtík
25. května 2012, 13:33

Na stovky miliard liber vyjde přechod Velké Británie na nízkouhlíkatou ekonomiku. Pomoci má Zelená investiční banka

Velká Británie brzy pořádně zezelená. Tamní vláda, která již dlouhá léta prosazuje technologie přispívající ke snížení emisí oxidu uhličitého, se totiž chystá založit Zelenou investiční banku. První svého druhu na světě. Bude alokovat a posléze investovat finance do ekologických projektů, především do produkce energií z obnovitelných zdrojů, nakládání s odpady, ekologizace dopravy a zvyšování energetické účinnosti.

Poloviční emise

Banka s největší pravděpodobností zahájí činnost v dubnu příštího roku, uvedl místopředseda britské vlády Nick Clegg. Základní kapitál poskytne ústavu ministerstvo financí, a to tři miliardy liber, tedy takřka pětaosmdesát miliard korun. Od roku 2015 pak finanční instituce bude moci získávat finanční prostředky i z kapitálových trhů a soukromého sektoru. „Předpokládáme, že do čtyř let od založení banka nalije do zelené ekonomiky zhruba patnáct miliard liber, konstatoval Clegg. Britská vláda původně počítala s tím, že jediným akcionářem Zelené investiční banky bude stát. Takový majitel by ale bance znemožnil získávat finance na kapitálových trzích a od soukromých investorů. Navíc by hrozilo, že Brusel by mohl její aktivity označit jako nedovolenou státní pomoc. Podíl v instituci proto budou moci nově získávat investoři. Podmínky ale zatím nebyly stanoveny. Velká Británie je v posledních letech velmi aktivní v podpoře takzvané bezuhlíkaté, zelené ekonomiky, tedy projektů, které podporují snižování objemu oxidu uhličitého vypouštěného do ovzduší. Jen v následujícíh čtrnácti letech chce i za pomoci prostředků investovaných zelenou bankou snížit emise oxidu uhličitého o padesát procent. „Chystáme revoluci v energetice, dopravě a nakládání s odpady,“ komentoval plány státní tajemník Vince Cable, jeden ze spoluautorů myšlenky na založení banky. Odhady ministerstva pro podnikání hovoří o tom, že jen do energetiky se v letech 2011 až 2025 na ostrovech musí vložit až 200 miliard liber. Další miliardy si vyžádá podpora alternativních pohonů v dopravě, především budování infrastruktury pro elektromobily a programy na lepší nakládání s odpady. Projekt Zelené investiční banky by měl současně zajistit i desítky tisíc nových pracovních míst, a to jak u dodavatelů zelených technologií, tak i u jejich provozovatelů.

Chystáme, nechystáme

Inspirovala britská iniciativa české ministerstvo životního prostředí? „O iniciaci stejné instituce, jako je připravovaná britská Zelená banka, zatím neuvažujeme,“ tvrdí mluvčí ministerstva Michaela Jendeková. Současně ale dodává, že odbor ekonomických nástrojů ministerstva ve spolupráci se Státním fondem životního prostředí loni v prosinci připravil materiál Koncept strategie SFŽP – hlavní teze transformace Fondu, který variantně řešil jeho střednědobý vývoj. „Tedy i transformaci v revolvingový fond nebo takzvanou Zelenou banku,“ dodala Jendeková.
Původní plány z konce loňského roku počítaly s tím, že se do obdoby zelené banky přemění buď celý nebo alespoň část Státního fondu životního prostředí. Byl to ostatně jeden z úkolů, se kterým přišel do čela fondu Libor Michálek. Vzhledem ke své slabosti pro nahrávání rozhovorů s jinými úředníky byl ale z fondu odejit. Hlavním důvodem pro založení české zelené banky mělo být především to, že postupně docházejí peníze z evropských fondů, podobně jako program Zelená úsporám. Je proto nutné hledat jiné zdroje pro financování zelených projektů. „Česká zelená banka“, jak lze projektu pracovně říkat, má poskytovat finance prostřednictvím revolvingového financování. Prostředky, které by se do fondu naopak vkládaly, měly být především platby za znečištěné životní prostředí a ekosystémové služby, úvěry a příspěvky. Takže chystá ministerstvo zelenou banku, nebo ne? Patrně ano, i když si v některých odpovědích poněkud protiřečí.

Bez šéfa a se zpožděním

Týdeník Euro má však informace, že celý projekt se poněkud opozdil. I proto, že státní fond, který má vznik takové banky na starost, je již půl roku bez šéfa a nový se teprve vybírá v tendru. Jak přitom tvrdí lidé z oboru a ekologická hnutí, banka by pro plán snížit emise CO2 měla zcela jistě velký přínos. „Procesu jejich snižování by samozřejmě pomohla,“ je přesvědčen Vojtěch Kotecký z Hnutí duha. Upozorňuje rovněž, že Státní fond životního prostředí již částečně bankovní funkce vykonává. „Úplnou nebo alespoň částečnou přeměnou na zelenou banku by jeho vliv na životní prostředí ještě více posílil. Současně by se podařilo snížit i závislost Česka na fosilních palivech, tedy ropě a uhlí,“ konstatoval Kotecký. Nakolik významně by ale činnost nově chystané zelené banky pomohla snížit emise CO2, lze jen těžko odhadnout. „Pokud v této souvislosti hovoříme o Velké Británii, tam jde o celý balík opatření,“ tvrdí Kotecký. Jak již bylo řečeno, Londýn chce do roku 2025 snížit objem emisí CO2 o polovinu. „U nás se to dá jen těžko odhadnout, záležet bude na designu celého projektu,“ vysvětlil Kotecký. K největším znečišťovatelům životního prostředí v Česku, a tedy i producentům CO2 již tradičně patří energetika a průmysl. „Britská zelená banka bude zaměřena pouze na oblast snižování emisí oxidu uhličitého, využití obnovitelných zdrojů energie a alternativních pohonů v dopravě. Případná ze SFČP ČR transformovaná instituce by oproti tomu nebyla zaměřena na jednu oblast podpory, ale na široké spektrum jednotlivých složek životního prostředí,“ tvrdí Jendeková.

Kam dřív skočit

Ministr životního prostředí Tomáš Chalupa ale patrně musí řešit mnohem urgentnější záležitosti, než je vznik „České zelené banky“. Kupříkladu vyhodnotit a udělat pořádek v prvním kole programu Zelená úsporám a rozhodnout o tom, jakou formu bude mít jeho případné další pokračování. Dalším ožehavým problémem, který zcela jistě dostal na ministerstvu životního prostředí přednost před zelenou bankou, je kvalita ovzduší v Moravskoslezském kraji. Intenzita znečištění prachovými částicemi je tam největší v celém Česku. Ministr Chalupa již dříve upozornil, že se kromě jiného snaží dojednat v Bruselu formu podpory alternativní dopravy v nejvíce znečištěných oblastech. „Jde o to dostat prostředky skutečně tam, kde jich je zapotřebí, a ne do projektů, které sice vypadají krásně, ale ničemu nepomáhají,“ tvrdí ministr. A další rébus, který musí Chalupa začít urychleně řešit, je, jak bude stát nakládat s miliardami korun, které bude dostávat za emisní povolenky od průmyslových a energetických firem po roce 2013. I část těchto prostředků by mohla směřovat do zelené banky. „Ministerstvo v současné době prostřednictvím SFŽP ČR podporuje v rámci programu Zelená úsporám úspory energie a využití obnovitelných zdrojů v oblasti bydlení a veřejných budov, další subjekty, kromě oblasti bydlení, jsou podporovány v rámci Operačního programu Životní prostředí,“ vysvětluje Jendeková. Současně dodává, že cílem těchto podpor je přispět ke snižování skleníkových plynů, a to prostřednictvím již zmíněných úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů. Odborníci ale upozorňují, že angažovanost státu je v této oblasti nedostatečná.

Mohlo by vás zajímat

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

  • Daniel Stein Kubín: Slova jsou jen slova, surf a poušť…

Hry pro příležitostné hráče