Británie v čele snah o reformy

15. srpna 2005, 00:00 - PETR ZAHRADNÍK
15. srpna 2005, 00:00

EVROPSKÁ UNIE Již pošesté začala Velká Británie předsedat Evropské unii. V době, kdy je názor jednotlivých členských zemí na další vývoj Unie a podobu evropské ústavy rozdílný, může být role britského předsednictví v následujícím půlroce poměrně významná.

EVROPSKÁ UNIE Již pošesté začala Velká Británie předsedat Evropské unii. V době, kdy je názor jednotlivých členských zemí na další vývoj Unie a podobu evropské ústavy rozdílný, může být role britského předsednictví v následujícím půlroce poměrně významná. Předsednické země Rady Evropské unie se střídají na základě rotačního principu. Od začátku letošního července se tak v jejím čele ocitla znovu Velká Británie - od svého vstupu do Unie v roce 1973 již pošesté. S ohledem na dění, které provází vývoj evropské integrace v několika minulých měsících, může být role britského předsednictví poměrně důležitá. Právě předsednická země má totiž možnost působit a ovlivňovat témata, jimž se Rada a v širším smyslu i ostatní instituce Evropské unie v daném období věnují. Právě Británie patří mezi klíčové členy Unie, jež usilují o změnu v prioritách budoucího směrování Unie. Potvrdila to například rozpočtová debata na období 2007-2013, která se v červnu na bruselském summitu Evropské rady nedočkala rozuzlení. Kamenem úrazu se stal požadavek na zrušení takzvané britské slevy, které byl britský premiér Tony Blair ochoten vzdát se jen po snížení významu společné zemědělské politiky. ZMĚNY V PRIORITÁCH

Tony Blair koncem června v projevu před Evropským parlamentem nastínil priority britského předsednictví. Chce se zaměřit na tržně orientované ekonomické reformy, debatu o budoucnosti Evropy a restrukturalizaci společného rozpočtu. Blair zároveň odmítl obvinění některých evropských politiků, zejména lucemburského premiéra Jean-Clauda Junckera, že mu jde o přetvoření Unie pouze v zónu volného obchodu, a sám sebe prohlásil za vášnivého pro-Evropana. V případě modelu financování Evropské unie již nyní vyvíjí Británie značné úsilí směrem k pokroku k dohodě o budoucím finančním rámci. Již bylo zahájeno období konzultací s ostatními partnery v rámci Rady s cílem dosáhnout či přiblížit se konsensu o struktuře rozpočtu a jeho prioritách.

Reformu Společné zemědělské politiky lze považovat za součást procesu reformy finančního rámce. Britové zdůrazňují, že jejich cílem není zrušit či radikálně zredukovat tuto politiku ze dne na den. Spíše hodlají připravit přesný, postupný časový scénář reformy financování zemědělství s ohledem na výzvy globalizace v tomto sektoru.

DŮRAZ NA TRH A VZDĚLÁNÍ V rámci ekonomické reformy a sociální spravedlnosti bude Británie usilovat o podporu znalostní společnosti. Chce také zesílení jednotného vnitřního trhu, zlepšení podnikatelského prostředí a provedení reforem národních trhů práce - podobně jako v aktualizované Lisabonské strategii. Předmětem zájmu britského předsednictví bude rovněž přijetí Směrnice o službách a rozptýlení politických a sociálních obav, které přijetí této směrnice zatím komplikují. A Británie má také zájem, aby se na sklonku jejího předsednictví podařilo završit penzum zadání Akčního plánu finančních služeb. JAK DÁL S RATIFIKACÍ EVROPSKÉ ÚSTAVY Lídři členských států se na nedávném bruselském summitu dohodli na prodloužení lhůty pro ratifikaci Evropské ústavy z původně určeného listopadu 2006 na neurčito. Ratifikace se tedy v principu nezastaví, ale členské země získají „čas na reflexi a na diskuzi s občany po odmítavém stanovisku voličů Francie a Nizozemí v nedávno proběhlých referendech“. Výsledky této diskuze s občany má vyhodnotit pravidelný summit Unie v červnu příštího roku, který rozhodne o dalším postupu. Evropská rada také konstatovala, že znovuotevření vyjednávání o podobě Ústavní smlouvy nepřipadá v úvahu. V návaznosti na výše zmíněné rozhodnutí odložilo připravované referendum o evropské ústavě Dánsko, kde se mělo uskutečnit 27. září. Podobně se rozhodly také Velká Británie a Polsko, kde se premiér Belka přimlouvá pro schválení parlamentní cestou. Referendum se odkládá také v Irsku a Portugalsku. Naopak proti proudu - s cílem prokázat životaschopnost Ústavy - se vydalo Lucembursko, kde 10. července občané ústavu schválili. Lucemburský premiér Jean-Claude Juncker spojil výsledek referenda se setrváním ve funkci. V České republice žádný termín dohodnut nebyl. Koaliční strany ho chtěly spojit s volbami do Poslanecké sněmovny v červnu 2006, opoziční ODS referendum požadovala ještě před koncem letošního roku. Nyní je podle premiéra Jiřího Paroubka nejpravděpodobnějším termínem přelom let 2006 a 2007. Ústava začne platit, pouze pokud ji ratifikuje všech 25 členů bez výjimky. Teoreticky je možné hlasování ve Francii či Nizozemí nechat znovu opakovat, jako tomu bylo v Irsku (u ratifikace Smlouvy z Nice) a Dánsku (u ratifikace Maastrichtské smlouvy), a doufat, že tentokrát řeknou voliči ano. To však není příliš pravděpodobné, neboť Ústava byla v těchto zemích zamítnuta přesvědčivou většinou hlasů a jako celek - tedy nejen kvůli některým kontroverzním pasážím. Není ale vyloučeno, že ústava nakonec bude schválena pouze v okleštěné podobě, která by se zaměřila hlavně na zmodernizování rozhodovacích mechanismů.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče