Británie nás má za teroristy

17. října 2008, 12:43 - Eva Jarešová
17. října 2008, 12:43

Bude-li muset Island platit...

Celý podtitul: Bude-li muset Island platit vklady zahraničních střadatelů, velmi utrpí, říká poslanec Pétur Blöndal

Jindy spíše opomíjená ostrovní země v severním Atlantiku se kvůli finanční krizi, která přivedla tamní ekonomiku na pokraj bankrotu, dostala na stránky většiny evropských i světových médií.
Poslanec koaliční Nezávislé strany a předseda parlamentního ekonomického a daňového výboru Pétur Blöndal stál před šestadvaceti lety u založení dnes již státní banky Kaupthing. Dnes navzdory všem potížím tvrdí, že ekonomika Islandu stojí na solidních základech.

EURO: Co je podle vás nejvýznamnějším faktorem, který vedl k současné bankovní krizi v zemi? Blöndal: Byla to hlavně skutečnost, že před dvěma lety byly peníze velmi levné. Islandské banky si je půjčovaly a poskytovaly je dále lidem, kteří za ně kupovali společnosti v celé Evropě. Pak se náhle zvýšily úrokové sazby. A to byl problém. Věci, které byly vysoce ziskové v době, kdy existovaly nízké úrokové sazby, už lukrativní nejsou. Naopak klesá jejich cena. Tato situace je v celém světě, jen na Islandu je stav nejhorší.

EURO: Podle převládajících názorů má současný stav islandského bankovního systému dvě hlavní příčiny. Tou první je chybná inflační politika centrální banky, druhou pak nadměrná expanze soukromých bank. Je to podle vás výstižné? Blöndal: Lze to tak vidět. Islandská centrální banka neustále zvyšovala úrokové sazby. Pak nastal dříve neznámý fenomén – lidé si začali půjčovat peníze v Japonsku a ukládali je do islandských bank, kvůli obrovskému rozdílu úrokových sazeb. Ten činil zhruba deset procent. Šlo o obrovské sumy peněz. To vedlo k tomu, že islandská koruna stále více posilovala. Teď se lidé, kteří takto investovali, bojí. Přicházejí o peníze, protože islandská koruna prudce padá, a oni musejí půjčené prostředky platit zpět v posilující japonské měně. V panice se proto snaží peníze získat zpět od Islandu, což vede k dalšímu pádu islandské koruny. Islandské banky tyto peníze také mohly půjčovat. To by se zřejmě dalo označit za selhání islandské centrální banky. Ale národní banka v podstatě používala standardní ekonomické modely a rozhodnutí. S přesunem peněz z Japonska na Island ovšem tyto modely nepočítaly.

EURO: Současný předseda rady guvernérů islandské centrální banky David Oddsson je bývalý dlouholetý premiér země. Není poněkud neobvyklé, když centrální banku řídí bývalý politik? Blöndal: To je samozřejmě otázka. Když se politici přestanou věnovat politice, nemohou už získat jinou práci? Tento muž už není politik. Je právník, velmi zkušený a z třináctileté funkce premiéra má tu nejlepší praxi. Centrální banka má velikou míru nezávislosti. Právě teď by mnoho poslanců a členů vlády rádo vidělo, kdyby svou politiku změnila. Centrální banka ale navzdory tomu setrvává ve svém směru. Je zcela nezávislá.

EURO: Mohl byste popsat, jaký je pravděpodobný scénář dalšího ekonomického dění na Islandu? Blöndal: Za týden se doufám podaří vyřešit problém s penězi, které se investoři snaží dostat ze země. Poté bude posílen export a dovoz, což zemi přinese víc dolarů a eur, které potřebujeme. V tuto chvíli představuje největší hrozbu pro Island to, že má podle některých lidí garantovat vklady uložené v Nizozemsku a Velké Británii. To je nesmírně těžké břemeno. Je poměrně zvláštní, že soukromé banky mohly takto zatížit islandské občany a vládu. O tom bude nutné ještě vyjednávat. Za rok či za dva už vidím situaci velmi dobře, ale jen pokud nás nestáhne dolů tento problém s garancemi.

EURO: Poté, co se evropské státy a Mezinárodní měnový fond postavily k případné pomoci Islandu poměrně vlažným způsobem, začala vaše vláda vyjednávat o možné půjčce s Ruskem. Nemohla by případná dohoda ohrozit vaše vztahy s ostatními spojenci v NATO? Blöndal: Asi před třemi týdny se americká centrální banka dohodla s ostatními státy včetně Austrálie na finanční pomoci. Island byl ale vynechán. Proč? To se musíte zeptat americké centrální banky. Já tomu nerozumím, protože ekonomika Islandu je vlastně robustní. Letos nastalo obrovské posílení vývozu. Nechápeme proto, proč nás Američané z této pomoci vyřadili. Jakmile Rusko prohlásilo, že je ochotné nám peníze půjčit, začali jsme samozřejmě mluvit s ním. Já to považuji za čistě obchodní věc. Půjčíme si peníze, zaplatíme úroky a za několik let je splatíme. Ostatní spojence NATO jsme požádali o pomoc. Tu nám neposkytli. Co tedy můžeme dělat?

EURO: Ruská půjčka by ale asi nebyla zadarmo. Co když se pak ocitnete v situaci, kdy byste byli nuceni udělat něco, do čeho by se vám nechtělo? Blöndal: V tom případě věřím, že bychom si ty peníze nevzali. My nemáme nedostatek peněz, jsme schopni je získat.

EURO: Od koho, když ne od USA ani od Ruska? Blöndal: Peníze nám už poskytly skandinávské země. Dosud (rozhovor vznikl 13. října – pozn. red.) jsme je nepoužili. Máme i jiné přísliby. Ale peníze z Ruska by nám umožnily splatit půjčky japonským věřitelům. Poté bychom měli pozitivní obchodní bilanci a problém by zmizel. Potíží zůstávají ony úspory v Nizozemsku a Velké Británii. To ale vytvořily soukromé společnosti. To je velmi důležité.

EURO: Ale tyto vklady bude muset nakonec nejspíš zaplatit islandský stát. Blöndal: To je otázka práva. Budeme muset zjistit, zda zaplatíme, či nikoliv. Na to se musíme zeptat soudu.

EURO: Velká Británie použila při zmrazování aktiv jedné z islandských bank v Británii ustanovení sedm let starého, takzvaného protiteroristického zákona. Podniknete v této souvislosti nějaké protiopatření? Blöndal: Ano, to jsou naši přátelé a pomohli nám (ironicky). Samozřejmě zmůžeme velmi málo. Můžu říct jen to, že by si toho všechny ostatní země měly všimnout a měly by se samy sebe zeptat, zda Britům věří.

EURO: Plánuje Island nějaké právní kroky? Blöndal: Samozřejmě. Největší islandská společnost (banka Kaupthing, nad níž stát převzal před asi deseti dny kontrolu – pozn. red.) zkrachovala v důsledku nepříznivých slov pronesených během interview ve Velké Británii. V té chvíli přitom byla velmi solventní – všichni lidé tomu věřili.

EURO: Byla to tedy podle vás pouze slova, co sprovodilo ze světa jinak zdravou banku? Blöndal: Ano. A také použití onoho protiteroristického zákona. V Anglii s námi jednali jako s teroristy. To, že jsem najednou terorista, mi připadá dost nezvyklé.

EURO: Pokud to zobecním, připadá mi, že řadoví Islanďané snáší současnou nejistou situaci poměrně klidně… Blöndal: Je to určitý druh katastrofy. Ale Islanďané jsou na ně zvyklí – během staletí jsme zažili erupce vulkánů i led kolem ostrova, který nám znemožňoval rybařit. Lidé jsou opravdu stateční a vůbec nepanikaří. Navíc, jak už jsem řekl, základy ekonomiky jsou silné. Export rychle roste a import se snižuje. Obchodní bilance je nyní kladná. Jde pouze o to, kolik budeme muset v zahraničí zaplatit za ony soukromé společnosti.

EURO: Podle nejčernějších scénářů by mohl Island vyhlásit bankrot. Opravdu to hrozí? Blöndal: Domnívám se, že státy nemohou zkrachovat tak jako obchodní společnost. Vláda má vždy možnost zvýšit daně nebo prodat majetek. Nemyslím si proto, že tato otázka může být nastolena. Samozřejmě že pokud bychom podle rozhodnutí evropského nebo mezinárodního soudu museli, zvládli bychom úspory nizozemských a britských střadatelů zaplatit. Je ale otázkou, jak moc je moudré zatížit tímto břemenem jeden národ.

EURO: Jde tedy o princip? Islandský stát by byl schopen zaplatit, ale nechce platit za soukromé společnosti, které se dopustily chyb? Blöndal: Ano. Je to otázka. Musíme se zeptat i Angličanů, co se pokazilo. Proč tolik lidí v Anglii vložilo se úspory do těchto bank? Co bylo motivací – vyšší úroky?

EURO: Omezí podle vás islandské zákony v budoucnosti například míru, v jaké soukromé banky mohou investovat? Blöndal: Samozřejmě. Poučíme se a vytvoříme nové zákony, které nám umožní celou situaci lépe kontrolovat. Počátek problému ale spočíval v tom, že z dostatku peněz ve spojitosti s nízkým úrokem se najednou stal jejich nedostatek, přičemž úroky se zvýšily. Dlužníci navíc hledají bezpečí, to dřív také nebylo. Preferují nižší úroky s menším rizikem. A to je problém, s nímž se dnes potýká celý svět.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče