Brian Wardrop: Na investicích chceme vydělat trojnásobek

07. dubna 2015, 07:18 - Vladan Gallistl, Daniel Novák
07. dubna 2015, 07:18

V Česku vzniklo v devadesátých letech mnoho menších podniků, jejichž majitelé teď často řeší, co dál. „České firmy prodělávají generační výměnu,“ říká šéf investiční skupiny ARX Equity Partners Brian Wardrope s tím, že je to skvělá příležitost pro investory, kteří naopak nyní hledají, kde zhodnotit kapitál.

E15: Evropská centrální banka zahájila kvantitativní uvolňování. Jak to ovlivní investiční skupiny a oceňování společností?

Obecně platí, že zvýšená likvidita by měla vést k nižším nákladům na financování, což by se mělo odrazit na větší dostupnosti bankovních půjček pro nákupy společností, které se často spolufinancují úvěry. Výsledkem toho by mohlo být vyšší ocenění firem. Český bankovní sektor je ovšem extrémně likvidní a investoři si proto mohou snadno půjčit, což vedlo k řadě investic private equity fondů v posledních letech. Nemyslím si proto, že by kvantitativní uvolňování ECB významně ovlivnilo trh private equity v České republice.

E15: Změnilo se nějak rizikové chování investičních skupin?

Úroveň úvěrů při financování investic je ve střední Evropě výrazně nižší než v západní Evropě nebo USA. Příkladem je, že úvěry u velkých transakcí nad sto milionů eur dosahují ve střední Evropě úrovně okolo čtyřnásobku EBITDA (zisk před úroky, daněmi a odpisy pozn. red.). U menších investic, které ARX prováděla, je úvěr okolo trojnásobku EBITDA. Je to relativně nízké v porovnání se západní Evropou.

E15: Co je důvodem?

Private equity fondy na trzích ve střední Evropě jsou konzervativnější, což je důvod, že úvěrové riziko pro banky je nižší. Jsou zde totiž jiná rizika, která podstupujeme, jako je například kurzové riziko nebo všeobecně méně rozvinuté podnikatelské prostředí než třeba v Německu nebo Velké Británii. Vzhledem k ostatním rizikovým faktorům proto ARX a další podobní investoři jsou všeobecně při spolufinancování transakcí bankovním dluhem konzervativnější. Dá se říci, že z tohoto důvodu hlavně v České republice a Polsku banky považují private equity za kvalitní investory, s nimiž chtějí spolupracovat.

E15: Jaká jsou podle vás největší úskalí pro private equity fondy ve střední Evropě a v České republice?

V segmentu, kde působíme, investujeme do firem, jejichž obvyklá hodnota je přibližně 1,5 miliardy korun a méně. V této oblasti je jednou z klíčových otázek exit neboli prodej společnosti na konci našeho investičního období. Zatímco v USA a částečně také v západní Evropě vidíme vzestup počtu fúzí a akvizic, tak ve střední Evropě zájem o ně roste ze strany strategických investorů pomaleji. Najít ideálního kupce bývá tedy složitější, proto jsme připraveni držet některé naše investice delší dobu, než tomu bylo v minulosti, což pochopitelně ovlivní naše výnosy.

V Česku je kolem čtyř tisíc středních firem s tržbami mezi deseti až padesáti miliony eur. Hustota je zde zdaleka nejvyšší v regionu, oproti Polsku dvojnásobná

E15: Ovlivní vás delší horizont investic?

Naše fondy mají dlouhý život, typicky deset let, proto nejsme nuceni prodávat investice za tři, čtyři, pět let, ale můžeme je v případě potřeby držet sedm až deset let. Klíčové při rozhodování o tom, zda si společnost ponechat déle než obvyklých pět let, je, zda si budeme moci po uplynutí tohoto obvyklého investičního horizontu vyplácet dividendu, abychom zajistili požadovaný výnos. A to je moment, kdy jsou banky a likvidita na trhu rozhodující. Spolupracujeme proto s řadou českých bank, abychom mohli zvýšit zadlužení firem v portfoliu, aby mohly vyplácet dividendy. To nám umožní prodej investice za sedm nebo osm let místo obvyklých pěti let.

E15: Máte nějaký příklad?

Skvělým příkladem v našem portfoliu je brněnská strojírenská společnost VUES, která vyrábí elektromotory. Je to pro nás velmi úspěšná investice, kterou jsme uskutečnili již v roce 2006 a stále neplánujeme její prodej. VUES pořád roste, co se obratu i ziskovosti týká, vyplácí nám slušné dividendy a podle mého názoru je realistické, že ji budeme držet deset a více let. Jde o dobrý příklad úspěšné investice, kde jsme se rozhodli ji držet déle a jsme připraveni počkat si na nejlepšího možného kupce.

E15: Čím se odlišujete od konkurence?

Filozofií ARX je dělat transakce s partnery. Vždy jsme sice majoritní investor v každé firmě, kterou kupujeme, nicméně nikdy nejsme jejím stoprocentním vlastníkem. V zásadě se jedná o to, že hledáme případy, kdy můžeme spolupracovat s manažerskými týmy nebo jednotlivými vrcholovými manažery anebo současnými vlastníky firem, s nimiž vytvoříme oboustranně výhodné partnerství po dobu celé naší investice. Naproti tomu některé investiční skupiny chtějí firmy zcela ovládnout a kontrolovat, což v praxi znamená, že budou spíše budoucími kupci našich společností než současnými přímými konkurenty.

E15: Do kterých sektorů hodláte investovat? Kde vidíte prostor pro expanzi?

Před krizí byla představa převážně velkých fondů v regionu ta, že budou investovat do firem podnikajících ve spotřebitelském sektoru s tím, že spotřeba domácností ve střední Evropě poroste a bude dohánět západní Evropu. Tento předpoklad se však zcela nenaplnil. Nedávný ekonomický růst v České republice a třeba i v Polsku nastartovala rostoucí průmyslová výroba. Spotřeba domácností se také zvyšuje, ale mnohem pomaleji. Vždy jsme se zaměřovali převážně na průmyslové investice a naše výsledky dokazují, že jsou úspěšnější než ty spotřebitelské. Podniková strategie je proto zaměřena zejména na niky ve strojírenství, jako jsou například naše firmy Manag, VUES, Lanex, Manag nebo polský Ergis, a méně na spotřebitelský sektor.

E15: Je Česká republika pro private equity fondy atraktivní?

Z mnoha důvodů velmi. Například v segmentu velikosti firem, ve kterém se pohybujeme, je v České republice kolem čtyř tisíc společností, které mají tržby mezi deseti až padesáti miliony eur. V Polsku je přitom čtyřikrát větší populace, ale jen dvakrát tolik stejně velkých firem. Z tohoto pohledu je hustota na českém trhu zdaleka největší v regionu, a to je podle mne skvělá příležitost pro private equity fondy, jako jsme my.

Je zde velké množství firem, které mají převážně díky privatizaci dva tři majitele a jakmile jsou starší, tak se jejich životní styl a priority rozchází, mění se jejich ambice a občas i zdraví, proto musí udělat nějakou transakci

E15: Máte při investici do firmy nějaký požadavek na návratnost kapitálu?

Ano a tento požadavek se určitě neliší od ostatních private equity fondů, které ve střední Evropě působí. Určitě neděláme investice, které mají potenciál vygenerovat méně než dvojnásobek investovaného kapitálu, a očekáváme ideálně trojnásobek kapitálu, když se jedná o rizikovější investici. Méně se zaměřujeme na vnitřní výnosovou sazbu. Raději držíme firmu po delší dobu a vytvoříme vyšší násobek kapitálu, přestože by to znamenalo nižší vnitřní výnosovou sazbu.

E15: Jaký byl vývoj trhu private equity v České republice a střední Evropě v minulém roce a jaký je nyní?

Moc se toho nezměnilo a není zde příliš mnoho rozdílů. Zajímavější je srovnat situaci šest sedm let nazpět a současnost. Největším trendem v poslední době je generační výměna, která teď vytváří a nadále bude vytvářet příležitosti a to zvláště v Česku. Je zde masivní vlna společností, které byly zprivatizovány nebo založeny na začátku devadesátých let, přičemž jejím vlastníkům je v současnosti padesát až šedesát let. A tyto společnosti a majitelé nyní v řadě případů hledají řešení, jak pokračovat.

E15: Znamená to, že vlastníci nemají komu předat firmy?

Ano, to přesně myslím. Zvláště se to týká České republiky. Je zde velké množství firem, které mají převážně díky privatizaci dva tři majitele a jakmile jsou starší, tak se jejich životní styl a priority rozchází, mění se jejich ambice a občas i zdraví, proto musí udělat nějakou transakci. Mohou buď koupit podíly od sebe navzájem, nebo prodat celou firmu společně. To je ovšem vzácné, protože obvykle je pár vlastníků, kteří chtějí dál ve firmě působit. To jsou situace, na které se zaměřujeme. Příkladem jsou už zmiňované firmy VUES a Lanex.

E15: Zakladatelé často vybudovali podniky od nuly. Není problém, že mají k firmě emocionální pouto a požadují kvůli tomu po kupcích vysoké částky?

Zjistili jsme, že u firem zprivatizovaných v devadesátých letech formou manažerské privatizace je emocionální pouto mnohem nižší a transakce se uskuteční snáze. V případech, kdy podnikatel vybuduje firmu od nuly, je emocionální pouto silné, což může být pro uskutečnění transakce problém. Na druhé straně je nutné si uvědomit, že jde v České republice teprve o první generaci vlastníků. Emoce a psychologická dynamika majitelů jsou mnohem složitější v zemích typu Německa, kde v současnosti běžně působí v rodinných podnicích třeba už třetí generace vlastníků. Obecně lze říci, že čeští podnikatelé jsou pragmatičtí. Pokud nemají syna nebo dceru jakožto nástupce, tak se koukají, jak firmu po čase co nejlépe prodat.

E15: Jaká je vaše strategie ve firmách, do nichž vstoupíte?

Zjednodušeně se dá říci, že mnohými kroky usilujeme o to, abychom z úspěšné firmy za čas udělali společnost ještě úspěšnější. Jednou z konkrétních věcí například je, že z lokálních firem děláme mezinárodní hráče. Typickým příkladem je síť očních klinik Lexum. V době naší investice byla lídrem na trhu v České republice. A protože tento typ zdravotní péče je v Česku na vyšší úrovni než v okolních zemích, expandovali jsme s touto společností do Polska a vytvořili jsme tak středoevropského lídra v oboru.

E15: Kterou svou investici považujete za největší úspěch?

To záleží na definici úspěchu. Ale z našich současných společností, kde se asi nejlépe podařilo implementovat naši strategii, je to pravděpodobně již zmiňovaná firma VUES v Brně. Dokázali jsme významně zvýšit odbyt české technologie z této firmy na mezinárodním trhu a výrazně zvýšit její ziskovost.

E15: A co investiční propadáky?

Naštěstí se v posledních letech nic takového netýká našich investic v České republice. Příkladem neúspěšné transakce je investice do jednoho prodejce elektroniky v Rumunsku před několika lety. Špatně jsme tehdy odhadli situaci na trhu a možnosti rozvoje firmy. I přesto, že se nám nakonec podařilo i tento byznys prodat, částečně jsme tam prodělali vložené peníze.

E15: Čí peníze spravují vaše fondy?

Většinou jde o peníze velkých evropských institucionálních investorů. V současné době zvažujeme, že bychom pro náš příští fond získali kapitál také od bohatých jednotlivců, převážně místních úspěšných podnikatelů.

Brian Wardrop (44)
Vystudoval Boston University a Bishop’s University. Před vstupem do ARX působil ve fondu Baring Communications Equity, který se zaměřuje na investice do mediálních a telekomunikačních společností.

Čtěte také:

Lanex změnil majitele, za čtvrt miliardy ho koupil podnikatel Bochenek

Necelá třetina českých firem čeká oživení svého podnikání

Mohlo by vás zajímat

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

  • Jaroslav Žlábek: Na jedno nabití ujedeme 1000 kilometrů

Hry pro příležitostné hráče