Braňte se soudu

12. listopadu 2007, 00:00 - Mgr. Ing. Ondřej Lichnovský, Ing. Roman Ondrýsek
12. listopadu 2007, 00:00

V daňovém řízení lze ukládat povinnosti jen rozhodnutím. Jaké náležitosti musí mít? A jak se proti němu lze odvolat? Dozvíte se v závěrečném díle našeho seriálu.

Krok za krokem daňovým řízením

V daňovém řízení lze ukládat povinnosti jen rozhodnutím. Jaké náležitosti musí mít? A jak se proti němu lze odvolat? Dozvíte se v závěrečném díle našeho seriálu.

Chce-li finanční orgán uložit poplatníkovi jakoukoliv povinnost (ať už povinnost zaplatit daň či povinnost něco doložit), musí tak činit skrze rozhodnutí. V daňovém řízení lze totiž ukládat povinnosti nebo přiznávat práva jen rozhodnutím.

Okamžitá vykonatelnost platebního výměru

Asi nejčastější formou rozhodnutí je platební výměr a s ním spojená povinnost zaplatit daň. Na rozdíl od jiných právních odvětví mají platební výměry takzvanou okamžitou vykonatelnost. To znamená, že ačkoliv rozhodnutí ještě není v právní moci (lze tedy proti nim podat odvolání), jsou již vykonatelná.

Tato skutečnost se fakticky projevuje tak, že správce daně (finanční úřad) po vydání platebního výměru a uplynutí lhůty plnění v něm obsažené může okamžitě přistoupit k exekuci, nezaplatí-li dlužník (poplatník) dobrovolně sám. Tedy nezávisle na tom, zda poplatník může podat odvolání, či zda odvolací řízení stále probíhá.

Poznatky z praxe:

Okamžitá vykonatelnost – ve spojení s absencí lhůt pro vyřízení odvolání – způsobuje podnikatelům v praxi obrovské problémy. Poplatníci jsou nuceni doměřenou daň okamžitě uhradit, ale na vrácení těchto peněz (v případě úspěchu v odvolacím řízení či dokonce soudním řízení) jsou nuceni čekat i několik let. U větších doměření pak tato skutečnost vede k faktické likvidaci podnikatele. U podnikajících fyzických osob se to negativně odrazí také na jejich osobním životě – ručí totiž celým svým majetkem.

Chybí odůvodnění? Požádejte o sdělení

Mezi další specifika daňových rozhodnutí patří neexistence odůvodnění. Správce daně je povinen svá rozhodnutí odůvodňovat pouze, stanoví-li tak zákon, přičemž ten je v tomto ohledu velmi skoupý. Proto se z platebního výměru můžete dozvědět pouze kolik a kdy máte zaplatit, už však ne proč.

V takovémto případě má poplatník možnost využít svého zákonného práva a požádat správce daně o sdělení důvodu rozdílu. Během doby, než úřad takovéto výzvě vyhoví, neběží lhůta pro podání odvolání. Nicméně, jak jsme zmínili výše, stavění lhůty se netýká okamžité vykonatelnosti platebního výměru.

Poznatky z praxe:

Smyslem sdělení důvodu rozdílu je obeznámit poplatníka s důvody vydání platebního výměru tak, aby byl schopen zformulovat případné odvolání. Nutno dodat, že správci daně takovéto výzvě ne vždy plně vyhoví na prvý pokus. Ačkoliv zákon takovouto situaci neřeší, doporučujeme v takovémto případě vypracovat opětovnou žádost o sdělení důvodu rozdílu a zmínit v ní současný neuspokojivý stav. Souběžně ji podpořte případným judikátem (předchozím rozhodnutím soudu v obdobné věci) realizovaným v dané problematice. Spolu s opětovnou žádostí doporučujeme podat takzvané blanketní odvolání (tzn. odvolání obsahující pouze zákonné náležitosti bez vylíčení skutkového stavu) s poznámkou, že toto odvolání bude doplněno po obdržení sdělení důvodu rozdílu.

Ověření neplatnosti

Konkrétní požadavky na náležitosti rozhodnutí stanoví daňový řád v ustanovení § 32 odst. 2. V případě, že těmto základním náležitostem správce daně nedostojí či je vůbec neuvede, může poplatník žádat „ověření neplatnosti“ takovéhoto vadného rozhodnutí.

Podstatnou okolností je, že rozhodnutí, kterým správce daně ověřuje neplatnost jiného svého rozhodnutí, podléhá soudnímu přezkumu. Zamítne-li tak správce daně ověření neplatnosti rozhodnutí, může se poplatník obrátit rovnou na správní soudy, v tomto případě na místně příslušný krajský soud.

Poznatky z praxe:

Podle našich zkušeností poplatníci nedostatečně využívají možnosti zneplatnit rozhodnutí správce daně. Zvláště když takovéto rozhodnutí podléhá soudnímu přezkumu a daňový subjekt má díky tomu možnost dostat se rychleji před soud.

Odvolání do 30 dnů

V odvolacím řízení dochází k přezkoumání rozhodnutí správce daně orgánem nejblíže nadřízeným. V praxi nejčastěji rozhodnutí finančních úřadů přezkoumávají finanční ředitelství.

Odvolání se podává do 30 dnů ode dne, který následuje po doručení rozhodnutí, a to u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.

Ačkoliv pro ukončení odvolacího řízení neexistují v zákoně žádné konkrétní lhůty, má odvolací orgán povinnost o něm rozhodnout do vypršení prekluzivní lhůty pro vyměření daně. Důvodem je, že každý platební výměr musí nabýt právní moci do prekluzivní lhůty, v jejímž rámci lze daň vyměřit či doměřit (rozhodnutí je v právní moci, nelze-li proti němu uplatnit řádný opravný prostředek či došlo-li k ukončení odvolacího řízení). Pokud by tedy prekluzivní lhůta uplynula před nabytím právní moci, nebyla by již daň vyměřena v souladu se zákonem, nýbrž v rozporu s ním. Pro úplnost dodáváme, že prekluzivní lhůta je tříletá a například u platebního výměru vydaného na základě daňové kontroly počíná běžet od konce roku, v němž úřad začal daňovou kontrolu fakticky provádět.

Příklad:

Protokol o zahájení daňové kontroly byl sepsán 12. listopadu 2006, avšak finanční orgán začal daňový základ fakticky prověřovat až 3. prosince 2006, načež platební výměr byl vydán 12. září 2007. Účinky prekluze tedy počínají od 3. prosince 2006, takže pro zahájení tříleté lhůty je určujícím konec roku 2006. Finanční orgán má povinnost vydat platební výměr, ukončit rozhodnutím odvolací řízení a toto rozhodnutí doručit daňovému subjektu do 31. prosince 2009. Teprve doručením nabývá platební výměr vydaný na základě daňové kontroly právní moci. Nestihnou-li finanční úřad či finanční ředitelství některý z těchto kroků učinit do konce roku 2009, právo vyměřit daň zaniká (prekluduje). Po tomto datu tak již nelze daň doměřit. Pokud poplatník na základě platebního výměru doměřenou daň uhradil, je povinností správce daně mu tento doměrek vydat, a to včetně úroků ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o čtrnáct procentních bodů.

Bezbřehé možnosti finančního ředitelství

V rámci odvolacího řízení může odvolací orgán výsledky daňového řízení doplňovat, odstraňovat vady řízení anebo toto doplnění nebo odstranění vad uložit správci daně se stanovením přiměřené lhůty. Toto ustanovení daňového řádu je v očích správců daně zcela bezbřehé. Finanční ředitelství pak činí všemožné kroky, aby nemuselo platební výměr finančního úřadu zrušit. Za tímto účelem neváhají naprosto měnit zjištěný skutkový stav a dokonce právní názor finančních úřadů. O oprávněnosti těchto kroků a jejich souladu se zákonem silně pochybujeme. Nicméně v takovýchto právně složitých případech doporučujeme spojit se s odborníkem za účelem konzultace dalšího postupu.

Poznatky z praxe:

Co se doplňování odvolacího řízení týče, správci daně častokrát vůbec nerozlišují mezi stanovením daně dokazováním od stanovení daně pomůckami. Zatímco je-li daň stanovena dokazováním, má odvolací orgán možnost poplatníka za účelem doplňování odvolacího řízení vyzývat ke splnění určité povinnosti. Naproti tomu, je-li daň stanovena za užití pomůcek, znamená to, že je daň stanovena bez součinnosti s poplatníkem. Proto jej ani nemůže správce daně nijak vyzývat za účelem doplnění odvolacího řízení.

Jak jsme již zmínili v úvodním díle celého seriálu, odvolací řízení je v současné době zpravidla degradováno na jakousi nutnost toto řízení přetrpět, než se opravdu můžete „odvolat“ k nestrannému soudu. To z důvodu, že finanční úřady již při vydávání svých rozhodnutí konzultují podstatné okolnosti s finančními ředitelstvími. Ta pak de facto v odvolacím řízení přezkoumávají „svá vlastní rozhodnutí“. Navíc v rámci silné kolegiality se snaží, častokrát v rozporu se zákonem, napravovat a podržet rozhodnutí finančních úřadů tak, aby byla doměřená daň zachována či dokonce ještě zvýšena.

Soudní přezkum

Soudy patří nyní mezi hlavní ochránce poplatníků v daňovém řízení. Poplatníci, jejichž právům nebyla poskytnuta dostatečná ochrana, mají právo obrátit se na místně příslušný krajský soud (v rámci správního soudnictví). Na to, aby krajské soudy rozhodovaly v oblasti přezkumu správních rozhodnutí jednotně, dbá Nejvyšší správní soud se sídlem v Brně. Jeho judikatura je tak nejen pro krajské soudy, ale i pro správce daně svým způsobem závazná.

Správní soudnictví je diametrálně odlišné od klasického civilního řízení. V rámci soudního přezkumu je totiž jen naprosto výjimečně nařizováno jednání. Soudy tak zpravidla rozhodují pouze na základě spisu daňového subjektu, jeho žaloby s navrhovanými důkazy a vyjádření žalované strany. Tato skutečnost výrazně zjednodušuje nejen práci soudu, ale také časové a finanční nároky obou stran sporu na pravidelné dostavování se na jednání. Ušetří se také na případném právním zastoupení. Poplatník tak pouze podá žalobu a pak již jen vyčká několik měsíců na vydání rozsudku.

Proto je obsahová kvalita žaloby stěžejní a poplatníci by ji měli maximálně „nafukovat“ o každou, byť jen malichernou věc.

Poznatky z praxe:

Po uplynutí lhůty pro podání žaloby ke správnímu soudu ji už nelze dále rozšiřovat o nové žalobní body (na rozdíl od odvolacího řízení před finančními orgány). Přípustné je pouze upřesnění již uplatněných žalobních bodů. To je také důvod, proč je vhodné do žaloby hned od počátku psát každou maličkost.

Další podstatnou skutečností je soudní poplatek. Ten je zcela nezávislý na hodnotě sporu. U žaloby ke krajskému soudu činí 2000 korun, v rámci kasační stížnosti („odvolání“ proti rozhodnutí krajského soudu) k Nejvyššímu správnímu soudu pak 3000 korun. V případě vaší prohry přitom podle zákona nevzniknou správci daně, tedy státu, žádné náklady. Proto i když je vámi podaná žaloba zcela neúspěšná, vaše náklady se budou rovnat pouze zaplacenému soudnímu poplatku.

Stěžejní rada na závěr seriálu**

Braňte svá práva u soudu! Je velká škoda (v případě neúspěchu v odvolacím řízení u finančního ředitelství) zcela kapitulovat. Jste-li vy nebo váš daňový poradce schopni zformulovat odvolání, pak jste určitě schopni také jej přepsat na žalobu. Ta má navíc před nezávislým soudem mnohonásobně vyšší šanci na úspěch.

Pro úspěch ve sporu se v žalobě nemusíte vyjadřovat jako právník. Stačí použít zdravý selský rozum. Pakliže uděláte při sepsání žaloby formální chybu, soud vás vyzve, abyste tuto chybu opravili a dá vám k tomu také potřebný „návod“. Ačkoliv právní zastoupení odborníkem na daňové právo procesní podstatně zvyšuje vaše šance na úspěch, neznamená to, že by bez něj nešel spor vyhrát. Pochybení správců daně jsou mnohdy tak velká, že takovéto spory ani prohrát nejdou. Navíc náklady vzniklé v souvislosti s žalobou nejsou vyšší než 2000 korun. Padá zde tak hlavní argument, a to, že soudit se je velmi drahá záležitost.

Takže není důvod, proč to nezkusit. Můžete jenom získat. Držíme vám palce, a v případě potřeby budeme stát na vaší straně.

Mohlo by vás zajímat

  • Je o mě zájem, říká expremiér Jiří Paroubek v Euro TV

  • Pavel Ryba - muž, který Čechům prodá ročně tunu zlata

  • Majitel textilky Juta a senátor Hlavatý: V Senátu by…

  • Jan Hawelka: kavárenská hvězda z Mostu

  • Aleš Kučera: Chvíli potrvá, než se lidé naučí se státem…

  • Ondřej Kania: Otevřeme další dvě školy

  • Martin Burda: Bankám v Česku ujíždí vlak

  • Mnislav Zelený Atapana: Přítel amazonských indiánů

  • Jan Bílý: Nebuď uštvaný manažer. Buď král!

Hry pro příležitostné hráče